Děs se svítání...

[Laeta]

Belan a elixíry

Podívala se na Belana a dlouze si ho prohlídla. Od pohledu opravdu nevypadal jako někdo, kdo by se uměl prát a bojovat, ale zdání často klamalo. Přesto ten pach. Kterým byl nasáklý dal Laetě maličko pocit, že i když neumí bojovat na blízko, alchymie a petardy a další udělátka mu nebudou cizí. Ale mohla se samozřejmě mýlit. Ale vlastně jí to potvrdil vzápětí Předal jí se vzkazem, že umí i něco jiného lektvar do ruky. Překvapeně se podívala na lektvar, otevřela zátku a přičichla si k němu. Vlaštovka. To upoutalo její pozornost. Podle čichu to byl opravdu dobře vytvořený lektvar. Lepší, než uměla ona. Takže se nemýlila. Ten, který stál před ní se opravdu mistrovsky vyznal v alchymii. "Není zač Belane. A budu to mít na paměti, ale snad mi odpustíte, že se zeptám, odkud znáte tajemství? Avšak vaše schopnosti jsou vskutku obdivuhodné. Koukám, že jste naprosto přesně přidal dvě unce Rebisu. Stačí malá odchylka a voní to úplně jinak. I mně se to málokdy povede. A podle ještě jedné specifické vůně, hádám, že jste použil i Bílého racka. Dobrá volba." Řekla uznale a vlaštovku opět zazátkovala, následně si jí uschovala. Mistra alchymistu bylo třeba si držet v přátelském duchu, zvlášť když evidentně dával elixíry jen tak. Tenhle člověk se mohl v budoucnu velmi hodit. "Nyní vám jistě věřím, ale stejně mě zajímá.. Umíte i Mariborský les, či úplněk? Jen, abych měla představu, kam až vaše znalosti alchymie zachází. Sama v ní mám vlohy, takže je opravdu příjemné potkat kolegu alchymistu." Dodá k Belanovi byť hlasově neutrálně, přeci jen tam byl náznak respektu.

Les a Kanec

Poslouchala pozorně jak odpovídá ostatním i jí, když upozornila na mrtvolu. A měl pravdu. Opravdu to sedělo spíš na odstrašení. Tohle Lešijové ani nedělali. Vlkodlak, pokud by si udržoval příčetnost, tak možná. Ale spíš to sedělo na mága, či veverky, co měli mága. Dál nad tím moc nepřemýšlela, jen se radši pořádně koukala kolem a hlavně prohlížela divočáka.

Mimo herně:
Najdeme něco užitečného?(Přehodit 14)
Všímavost 2 + lov 2 + 4 k hodu za každou kostku (Schopnost zaklínače)

Laeta hodil/a 4d6+4 a součet kostek je 17:
3, 4, 2, 4

Pozorovala kance, i uschlou krev. Podívala se na Belana. "To určitě. Je úplně rozmašírovanej. A podívej se tady. Ta krev a ta noha. úplně rozdrcená na padrť A ty rány na tom stromě.. Pět drápanců. To sedí na opravdu jen tři kandidáty. Z nichž bych asi vyloučila jednoho A to vlkodlaka. Ten má drápy, ale podívej se na hloubku. Je to pomalé a pořádně hluboké. Vlkodlak by tak pomalý nebyl. Abych pravdu řekl, to co říkal tady tomu pánovi Ericovi, tak by to mohl být mág, který si vyvolal chrliče. Ten by měl dostatečnou sílu, aby takhle rozdrtil a má i drápy, ale taky to může být Lešij.. Prostě i přes tohle je to málo informací a je lepší být připraven na vše Belane." Dodala k Belanovi. Vůbec se jí to nelíbilo. Pak si ale všimla něčeho jiného. Něčeho na zemi. "Co to sakra.." Řekla a vstala, došla k panence a opatrně jí vzala. Prohlížela si jí a následně se podívala i po okolí a viděla i dětské stopy? Děti? Tady? A do lesa? Pomyslí si překvapeně a dojde ke světlu. "Panenka." Řekne všem, aby to všichni slyšeli. "Drží jen tak tak, ale je evidentně elfská. A tam jsou i dětské stopy. Vedou zpět do lesa. Děje se tu něco hodně divného a jak říkal tady hajný. Nezavrhovala bych myšlenku, že proti sobě máme veverky a možná oni mají mága, co má chrliče, nebo jinou potvoru." Řekla všem a dle potřeby si mohli panenku vzít všichni přítomní a podívat se na ní. Tohle se jí nelíbilo o to víc. Ale pak přišli návštěvníci.

Když poznala dalšího zaklínače, tak po chvíli sklopila meč a zastrčila ho do pouzdra. "Laeta z Attre. Škola Medvěda. Těší mě." Řekla k Alcestemu a kývla hlavou na pozdrav. Následně ale přišel druhý a rovnou s úplatkem. Nad tím se musela ušklíbnout. "Než jako žádost o bezpečí, abychom nechodili dál mi tohle zní spíš jako zamaskování nějaké neschopnosti. Každopádně já zůstávám a zkusím to vyřešit. Je to minimálně hodně divné." Řekla k Atastalionovi a pak se otočila na Alcesteho. "Vážně? Lidskej štít? Od čeho máme znamení?" Ušklíbla se a podívala se okolo, ale nakonec se podívala na hajného. "Takže zpět k otázce, jsou tu často veverky? nebo vyskytovali se nějaké? A jen tak mezi řečí, ten obří pavouk je ve skutečnosti pavoukovec a ten dotyčnej měl buď hodně bujnou představivost, nebo z prdele štěstí, že jim unikl, protože pavoukovcům neuteče skoro nic. Ani zaklínači na vlastních. Každopádně měli bychom pokračovat po těch dětských stopách. A další infa mi můžete říct cestou." Řekla k Hajnému a podívala se na ostatní. Byla připravena vyrazit dál. Ale cestou vždy pozorně naslouchala, zda něco uslyší, či uvidí.

Mimo herně:
Najdeme ještě něco dál?
Smysly 2 + všímavost 2

Laeta hodil/a 4d6 a součet kostek je 15:
5, 6, 2, 2

[Eric]

Hajný a Konrád
Moje otázka směřující k hajnému probudila zvědavost kněze, se kterým jsem se kdysi setkal na slavnosti. Ne, že bych se s ním chtěl nějak bratříčkovat, avšak momentálně bylo dobré, nedělat ve skupině rozbroje. "Ále, jak tady zazněla teorie o potulném mágovi." zabručel jsem "velká skupina se dá těžko zmanipulovat. To by pak musel být mocný mág. Zatímco menší roztroušená patrola, by mohla být snadný cíl k nějakému ovlivňovacímu kouzlu", dokončil jsem myšlenku a stále čekal, jestli se hajný vyjádří.

Laeta
Naši zaklínačce se povedlo najít panenku, patrně elfskou. A k tomu dětské stopy vedoucí do lesa. Dost podivné, obzvláště, když se Laeta vytasila s domněnkou, že proti nám stojí tlupa veverek s mágem v čele. A ještě k tomu s mocným mágem, který má chrliče. Ten by byl nad mé síly. Nedělal jsem však žádné předčasné závěry. "Mohu?" zeptal jsem se Laety a půjčil si od ní panenku, pokud možno bezkontaktně. Pokud se se mnou chtěla za každou cenu sblížit , nesnažil jsem kontaktu za každou cenu zabránit, jinak bych vzbudil podezření u všech přítomných.

V tu chvíli se mezi námi objevili dvě bytosti, upřímně řečeno, tohle mi na klidu nepřidalo, co až se najde někdo/něco, co přímo zaútočí ze zálohy. Zaklepal jsem hlavou, abych se vzpamatoval a plně vnímal nově příchozí. Jeden byl zaklínač, což nebylo na škodu, mít ve družině dva. Avšak hned z prvních slov bylo patrné, že by nás nejraději hodil do cesty jako návnadu, kdyby na něco přišlo. Už jen proto jsem se rozhodl k němu chovat velmi obezřetně. Druhý byl neuvěřitelně tichý a pohyboval se s jakousi nelidskou lehkostí, nejspíše mistr akrobat. O to zajímavější bylo, že právě tento "akrobat" se nás snažil od další cesty odradit, dokonce nám chtěl zaplatit, což je podezřelé samo o sobě.
Mezitím, kdy se ostatní bavili s Atastalionem a Alcestem, otočil jsem se k mrtvole kance a prohlížel panenku. Vzhledem k tomu, že ostatní byli zaneprázdněni, a les byl sám o sobě naplněný něčím neobvyklým, zkusil jsem magicky prolustrovat kance i panenku, jestli se mi povede něco zvláštního objevit.
Plně jsem se spolehnul na magickou auru onoho místa, kdy se medailonky zaklínačů klepaly i bez mého přičinění a doufal v zaneprázněnost s nově příchozími. Poté, co jsem dokončil ohledání magických stop a ať už mě někdo zahlédl nebo ne, otočil jsem se zpátky ke skupině a přítomnou panenku znovu zpřístupnil komukoli, kdo by ji chtěl prohledat.

Když všichni dokončili koverzaci a jeden po druhém odmítli přijmout peníze od onoho akrobata, Laeta skoro zavelela k odchodu po dětských stopách. Souhlasně jsem pokýval hlavou. A tak do prostoru vypustil "ano, není čas ztrácet čas", pak jsem se rozhlédl po ostatních a tvářil se jako bych tam nebyl. Ach jo, proč jsem to jen musel říct nahlas. Abych si nepřipadal tak trapně, dodal jsem ještě směrem k hajnému "vedou ty dětské stopy směrem k farmě?", Pak už jsem se odmlčel a následoval skupinu, ať se rozhodla jít kterýmkoli směrem.

Mimo herně:
Magický scan kance a panenky
Magie: 3; Smysly: 2; Čerpání moci:1

Eric hodil/a 6d6 a součet kostek je 21:
4, 6, 3, 1, 6, 1

Možnost mého odhalení:
Smysly/všímavost
přehodit 10 k všimnutí, že dělám něco zvláštního
přehodit 15 k plnému odhalení