QUEST: ZRÁDNÉ MALINY - D

[Světlomila]

Lyrn, Elim

Noc neúprosně padala a okolí potemnělo, což by zaklínači nemělo vadit, avšak mladému čarodějníkovi se tento stav může jevit nepříjemný. Jelikož se Lyrn rozhodl vyčkat a z místa bystřit situaci odehrávající se za balvanem, příliš nového nezjistil. Snad jen dokázal rozeznat dva halasné mužské hlasy, které postupem času nabíraly na bujarosti a úměrně k tomu ztrácely na smysluplnosti probíhajícího dialogu, který ve své drsně nechutné oplzlosti raději nebudeme reprodukovat, stejně se v něm není co podstatného dozvědět.
Ale zdálo se, že vyčkávací taktika by mohla přinést své ovoce, protože jak si naši opilci připíjeli, jistojistě ztráceli pojem o svém okolí a celkově o sobě samotných.

[Elim Alerion]

Venku padala tma. Elim už se dlouho cítil velice mizerně, byla mu zima, byl unavený a už dlouho toužil po svém příjemném pokoji a ohni praskajícím v krbu. Místo toho tu čekal, až se banda nějakých ničemů opije natolik, aby mezi nimi mohl zaklínač protancovat a nejspíš je všechny rozsekat na malé kousíčky. To si nemohl nechat ujít.
"Taky mám meč... a vím jak ho používat... trochu..." řekl potichu, zatímco čekali.
Samozřejmě nemohl čekat, že by to zaklínače mohlo jakkoliv ohromit. Ti byli mistry v používání meče, nelidsky rychlé automaty na zabíjení. Představa, že uvidí zaklínače v akci mu dodávala energii přečkat všechnu tuhle mizérii. Na druhou stranu ti lidé vypadali už natolik opilí, že by je nejspíš všechny dokázal porazit i Elim sám, což ale nehodlal zkoušet ani v nejmenším.
"Tak co? Počkáme ještě? Já už toho moc nevidím... a ti chlápci vypadají dost... nepoužitelně..." řekl Elim, když den trochu pokročil. Nebyl si jistý, zda v téhle temnotě dokáže nějak pomoc a magickým světlem by nejspíš jen oslepil zaklínače a ničemu by nepomohl...

[Zenn]

Mimo herně:
No tak jo, jdu trochu vařit z vody, ale už mne to opakovaný vypadávání z tempa štve, takže prostě budu jen hodnej, a naservíruju to, ať to taky někdy skončí xD...

Zatímco se Elim s Lyrnem dohadovali o dalších postupech, naskytla se jim jistá příležitost k rozuzlení situace, dost možná neopakovatelná. Jeden z oněch nepoužitelných maníků totiž zřejmě pocítil jisté biologické nutkání a potácivě se vybelhal zpoza onoho zavazejícího kamenného kolosu přímo jim na dohled a nejen to. Zamířil si to rovnou k traviskům, ve kterých se schovávali.
Doprovod mu přitom poskytla změť opileckých hlasů, vykřikující jeho směrem spoustu rádoby vtipných poznámek, ze kterých se mohlo naší dvojici spíše chtít zvracet než smát. K něčemu to ovšem dobré bylo, neb díky tomu určili, že u ohniště zůstává „jen“ trojka „vtipálků“ a čtvrtého teď mají pěkně na ráně. S kalhotami na půl žerdi a ožratého jak pán káže. Zbývalo jen v rychlosti zmobilizovat síly a zasáhnou dřív, než se jim vychčije vydatnou dávkou přímo na hlavy (to bylo asi to poslední, co dnes mladý šlechtic ještě oželel).

Ať uděláte cokoliv, přehazujte trojku (když je tak moc mimo)

[Zenn]

Mimo herně:
Heleďte já vim, že tu ten post od Lyrna byl. Vim, že hodil 4. To co nevim je, proč zmizel, ale budu s nim prostě počítat, jako že tu je.

Zaklínačova pohotovost se vyplatila. Spršce, kterou opilec začal už vypouštět, sice úplně neunikl a pár kapek zlatavé tekutiny jeho oděv drobet ovonělo, ale ostatní snaha dopadla úspěšně. Neznámý muž jim padl do spárů a díky dlani přes ústa nebyl schopen ničeho jiného než beztvarého huhlání, které zbytek jeho přátel neměl šanci přes vlastní řehot a pokřikování zaslechnout.
Co víc – dokonce se ani moc nebránil a zcela zmaten jen přeskakoval pohledem od svého věznitele k jeho kouzelnickému parťákovi. Možná doufal, že když nebude klást odpor, tak ho na místě nepodříznou jak podsvinče. Nebo byl prostě až tak moc mimo. Co s ním teď budou dělat je však otázka zcela na místě.

[Arleight Primm]

Jako vždycky, nic z toho zkrátka nebude. Rána se mu zocelila jen tak, aby mu nevykrvácela celá noha a tak se musel vypořádat s určitou bolestí při chůzi, která stejně neustávala. Pokud šlo o hledání něčí ženy, bylo to už Arleightovi celkem jedno a pokud šlo o tuhle událost? Možná z tohohle důvodu na Arleighta nebyla vypsaná odměna, protože občas se rozhodl udělat něco absolutně nerozumného a možná krapet prospěšného. Arleight si tedy nyní posbíral svých pět švestek a vyrazil odsud pryč s tím, že si to dozahojí až najde nějakou dobrou magickou žílu, nebo to prostě nechá se zahojit samo. Většinou to záviselo na lovu, který měli se skupinkou podniknout.
A tak se Arleight odpojil od skupinky a bez očividných tužeb po nalezení těch usmrkanců si šel koupit nové boty a přikázat nějaké hodné duši, aby mu zašila jeho kalhoty, aby se ještě nemusel zdržovat kupováním nových.

[Elim Alerion]

(ok, už jsem zpět)

Elim toho moc neviděl, byla tma a narozdíl od zaklínače neviděl ve tmě jako kočka. Moc dobře ale viděl, že se jeden z nich blíží až přílíš blízko a chce udělat něco, co by Elim už skutečně nemusel rozdýchat. Kdyby zaklínač nic neudělal, tak by Elim hodil opatrnost z okna a nejspíš by toho ožralu zamrazil do bloku ledu... nebo ho probodl mečem. Naštěstí ale zaklínač zareagoval a dřív jak si Elim ve tmě všiml, co se vlastně dělo, tak ožrala ležel na zemi zcela zneškodněn. Nedivil se, že zaklínači jsou legendami. On byl čaroděj, věděl o zaklínačích... no rozhodně víc jak obyčejní lidé a přesto ho překvapilo, jak se všechno semlelo rychle. Navíc, díky tomu že ve tme neviděl co se stalo to vypadalo ještě působivěji. Aby byl alespoň trochu užitečný, tak chlápkovi svázal ruce koženým řemínkem z jeho rozpadajícího se oděvu a narval mu do pusy jeho vlastní onuci, aby neřval. Začal rychle přemýšlet nad nějakým dostatečně jednoduchým kouzlem, které by zvládl i ve svém zuboženém stavu.
"Pokud na ně vletíte, tak se pokusím jednoho z nich paralyzovat..." řekl potichu, aby ho nikdo z nich neslyšel. Nic lepšího ho nenapadlo. Zaklínač ve tmě by ale neměl mít problém sundat 3 ožralé lidi...

[Zenn]

Protože pán zaklínač jaksi na veškerou kouzelníčkovu snahu nereagoval zbyla na ubohého mladíčka celá těžká práce. Bylo by pochopitelné, kdyby se rozhodl to tady celé zabalit a tiše se vytratit, zanechávajíc spoutaného i jeho kumpány daleko za sebou. Každopádně i mladý čaroděj měl ještě několik možností jak celou patálii sám vyřešit - kouzla. Ať už třeba paralýzu, kterou sám zmínil, očarování nebo uspávací kouzlo. Záleželo ovšem jen na něm, jak se rozhodne - zda bude riskovat krk pro mrtvou ženu a její prosbu z posledních sil vyslovenou, či nikoliv. A také trochu na štěstí a síle vůle, které byly dnešního dne už tolikrát pokoušeny.

Mimo herně:
Ať už chceš házet cokoliv přehazuješ:

Zenn hodil/a 1d6 a součet kostek je 2:
2

[Elim Alerion]

Zaklínač se nejspíš soustředil, nebo možná upadl to transu? Elim veděl, že zaklínači mají něco s transem... samozřejmě netušil příliš co, ale něco takového to být mohlo. Nicméně už se mu nechtělo čekat, on přece nebyl neschopný! Mohl jednat i sám za sebe! Magie ho zatím na tomhle dobrodružství celkem zklamala, ale třeba bude mít tentokrát štěstí. Udělal rychle několik cviků, aby si rozhýbal prsty zatuhlé čekáním a prodíráním se houštím a bažinami a rychle provedl nezbytné pohyby k zakletí. Nebyl bezcitný vrah a neplánoval se jím stát, ale z těhlech lidí mu bylo tak zle, až to nebylo možné. Vztyčil se z křoví, ve kterém se schovával a uvrhl na muže paralýzu. Doufal jen, že se mu to povede, protože si s mečem nevěřil ani proti jednomu protivníkovi, natož proti třem, ačkoliv byli ožralí jak průměrnej vesnickej kněz.

Magie (2)

Elim Alerion hodil/a 2d6 a součet kostek je 6:
5, 1

Vypadalo to, že uspěl. Netušil sice co s nimi... neměl dost materiálu, aby je mohl svázat všechny... a ačkoliv je v tuhle chvíli nenáviděl za to, co provedli, tak až příliš dobře věděl, že je nedokáže chladnokrevně probodnout, i když by možná chtěl. Otočil se na zaklínače. "Dělejte s nima co chcete... třeba za ně dostanete nějakou odměnu... já se vracím domů..." řekl. Pravda ale byla taková, že by se nedokázal podívat do očí tomu člověku co je sem poslal a říct mu, že se jeho žena domů už nevrátí...

[Světlomila]

Ztemnělým lesem tančily pokřivené stíny vrhané plápolajícími plameny doprovázené stejně pokřivenými skřeky opilých únosců, kteří se cítili natolik vítězoslavně, že by je ani nenapadla možnost zmaření jejich snažení. Sice o jednu tu vesnickou děvku přišli, ale dost se jich krčilo ve stínech, takže odměna rozhodně nebude malá. A to se přece muselo oslavit!
Ztrátu jednoho kumpána ani nezaregistrovali, proč taky. Kdo by se zajímal o to, co ten starý čuňák ve stínech provádí; sám se sebou. Takže vynořivší se páže z příkrovu tmy ani nedokázali zprvu zaregistrovat. Vlastně jej vzali na vědomí až v okamžiku, kdy vyřkl kouzlo, které všechny spoutalo na zemi. Překvapením poulili oči, neschopni z toho šoku jakékoliv kloudné reakce. Bezradně sledovali, jak je Elim svazoval, a jakmile uslyšeli ona slova a zbystřili záblesk kočičích očí, polila je čirá hrůza.

Tak či onak únosci byli eliminováni, přičemž přeživší ženy posbírané z okolních vesnic se krčily přivázané u jednoho z kmenů. Jakmile jejich uvěznění skončilo, byly velice, velice vděčné. A byly ochotné se odvděčit vyloženě zde, ať už se s jejich vězniteli stalo cokoliv. Tolik hrůzy si museli během svého věznění zažít, že chuť vděku i pomsty dokázala přehlušit jakékoliv záchvěvy cudnosti.
A samozřejmě osiřelý manžel by rád zjistil výsledek vašeho snažení. Jistě pro každého dokázal sehnat na své chudé poměry i po zlaťáku!

Mimo herně:
Reakci manžela a co se stalo s těma chlapama, pokud se Lyrn uklidní a nezmasakruje je, vám samozřejmě poskytneme

Tímto ukončuji Quest, napište závěrečný příspěvek a děkuji za účast

Body jsou rozděleny následovně:

Elim- 10 b. (max. počet)
Lyrn- 7 b.
Arlee- 6 b.

Dejte vědět, jak jste si je rozdělili.

A nyní nějaké to hodnocení. Předně děkuji, že jste se dokázali vydat nám na milost a nemilost, když hlavně v mém případě ty PJovské zkušenosti nic moc. Ze začátku jsme byli nadšení vaší hrou, která ovšem ke konci doslova vázla. Inu, to je snad jediné, co bych vytkla, ono nedodržování předem daného tempa. Nevadí, že nemáte čas, ale chce to se pro příště omluvit.
Jinak jsme se snažili, aby pro vás Quest byl zajímavým, dokonce měl několik různých konců dle toho, jak se zachováte. Tak doufám, že jste se vyloženě nenudili
A tímto bychom byli vděční i za váš komentář.

Pac a pusu zase někdy ;D