Zaklínačka srdnatě bojovala o holý život nejen svůj, a ačkoliv na první pohled nevypadal průběh klání vůbec příznivě, když se jí plameny snažily dotěrně objímat, postřehla, že i to čarodějné hovado začíná citelně kolísat se svou vervou a energií. To Bibi vlilo novou dávku sil do žil a rozhodně se nejala stáhnout, naopak své dotírání znásobila.
Vyštěknutý rozkaz se zdál jako správná cesta aspoň v tom směru, že naprosto rozhodil soustředění hovádkovo. Jenže, byť narazila hřebíček přímo na hlavičku, Raquel, snažící se Barta zpacifikovat, proti mocí nacucanému toho moc nezmohla. Zaklínačka jen na okamžik nelibostí semkla pevně rty, ale neúspěchem akce se nehodlala nechat rozhodit.
Takže se pokusila přistoupit k plánu C, tedy najít jakoukoliv skulinu a vypadnout odsud ještě dříve, než se ti dva spolčí. Jestli teď jim hořela koudel u prdele, tak po přidání Barta by byli v hajzlu úplně. Střelila naléhavým pohledem jak po hobitce, tak po tmavovlásce, aniž by se příliš soustředila na čarodějníkovo mumlání. Beztak jen potvrzovalo bezútěšnost situace, jakmile by se Bart jal proti nim čarovat.
Co ale zbystřila, byl zrzkovo jasně zformulovaný nesouhlas. Sice krystal třímal, ale, jak se zdálo, neměl nad ním žádnou moc. Že by svitla naděje?
A vzápětí se otočil proti svému kolegovi. Ten, překvapen, nakonec skončil uspaný na zemi. Bibiana prchavý okamžik strnula pohledem na bezvládném těle. Je to skutečně konec? A má mu podříznout hrdlo? Zatopil jim dost. Vlastně je málem ugriloval zaživa. A to ani netušila proč vlastně.
Avšak, přes veškeré příšernosti, které se k zaklínačům pojily a ne vždy je sama zaklínačka vyvracela, nedokázala by přistoupit k omdlelému a prostě ho zabít. V rámci boje bez zaváhání, ale takhle? Cožpak byla vrah? Ještě natolik slizký a mrzký, aby někoho vraždila v bezvědomí?
Důvodů jí sice poskytl před pár chvílemi nadbytek, přesto jej nechala žít.
Třeba ho mezi čaroději čeká soud a mnohem horší osud.
Proto, až se Rokytka doohnila, v nastalém oknu svázala čarodějovy končetiny za zády, avšak bez té hezké smyčky kolem krku, která oběť postupně dusila, pokud ležela na břiše a síly držet hlavu v záklonu a končetiny blízko k ní pomalu odcházely.
Ale na rozhodování, jak odsud zajatce dostanou, absolutně nezbýval čas. Jeskyně se jim bortila nad hlavami a při úprku se zaklínačka bezvládným tělem rozhodně zatěžovat nehodlala. Obzvlášť, když kdo ví jakou silou neoplývala, notabene ještě oslabená celým tímto dobrodružstvím.
Vydala se proto svorně za ostatními a skočila, kam bylo potřeba, jen aby tohle celé šílenství konečně skončilo.
Vyštěknutý rozkaz se zdál jako správná cesta aspoň v tom směru, že naprosto rozhodil soustředění hovádkovo. Jenže, byť narazila hřebíček přímo na hlavičku, Raquel, snažící se Barta zpacifikovat, proti mocí nacucanému toho moc nezmohla. Zaklínačka jen na okamžik nelibostí semkla pevně rty, ale neúspěchem akce se nehodlala nechat rozhodit.
Takže se pokusila přistoupit k plánu C, tedy najít jakoukoliv skulinu a vypadnout odsud ještě dříve, než se ti dva spolčí. Jestli teď jim hořela koudel u prdele, tak po přidání Barta by byli v hajzlu úplně. Střelila naléhavým pohledem jak po hobitce, tak po tmavovlásce, aniž by se příliš soustředila na čarodějníkovo mumlání. Beztak jen potvrzovalo bezútěšnost situace, jakmile by se Bart jal proti nim čarovat.
Co ale zbystřila, byl zrzkovo jasně zformulovaný nesouhlas. Sice krystal třímal, ale, jak se zdálo, neměl nad ním žádnou moc. Že by svitla naděje?
A vzápětí se otočil proti svému kolegovi. Ten, překvapen, nakonec skončil uspaný na zemi. Bibiana prchavý okamžik strnula pohledem na bezvládném těle. Je to skutečně konec? A má mu podříznout hrdlo? Zatopil jim dost. Vlastně je málem ugriloval zaživa. A to ani netušila proč vlastně.
Avšak, přes veškeré příšernosti, které se k zaklínačům pojily a ne vždy je sama zaklínačka vyvracela, nedokázala by přistoupit k omdlelému a prostě ho zabít. V rámci boje bez zaváhání, ale takhle? Cožpak byla vrah? Ještě natolik slizký a mrzký, aby někoho vraždila v bezvědomí?
Důvodů jí sice poskytl před pár chvílemi nadbytek, přesto jej nechala žít.
Třeba ho mezi čaroději čeká soud a mnohem horší osud.
Proto, až se Rokytka doohnila, v nastalém oknu svázala čarodějovy končetiny za zády, avšak bez té hezké smyčky kolem krku, která oběť postupně dusila, pokud ležela na břiše a síly držet hlavu v záklonu a končetiny blízko k ní pomalu odcházely.
Ale na rozhodování, jak odsud zajatce dostanou, absolutně nezbýval čas. Jeskyně se jim bortila nad hlavami a při úprku se zaklínačka bezvládným tělem rozhodně zatěžovat nehodlala. Obzvlášť, když kdo ví jakou silou neoplývala, notabene ještě oslabená celým tímto dobrodružstvím.
Vydala se proto svorně za ostatními a skočila, kam bylo potřeba, jen aby tohle celé šílenství konečně skončilo.