QUEST: Hořký polibek - ND

[Silas]

Muž zamručel a párkrát lehce zakýval hlavou a usmál se. "Slyšel jsem, že něco morduje lidi..." Broukl po chvilce a přeměřil si tě očima.
Nakonec si jen hodil nohu přes nohu a dlouze se na tebe zadíval. "Jsem Konrád. Já to nebyl. Občas zaříznu krávnu, nebo kozu, nebo koně. Žiju tady rád, lidi nemorduju, pokud... to nechtějí udělat první. Žiju tady rád, sklep se mi líbí, město se mi líbí. Trpaslík mě tu nechává, vždyť je to strašidelný dům."

Zněl trošku, jakoby to chtěl mít rychle hotové a vrátit se ke svojí práci. Možná i trošičku nervózně. Hlavně očima po tobě těkal sem a tam.
"Možná jsem slyšel o garkainovi, co se usídlil v kryptě pod klášterem. Někudy se tam musel dostat... skoro nikdo tam nechodí..." Koukl na tebe po chvíli. Garkain... možná trhal oběti, teoreticky to šlo. Ale pořád tady byl ten fakt, že někde zuby nebyly zrovna garkaina, ale něčeho daleko lidštějšího.

[Fírean]

Fírean si vyslechl Konráda, jak se muž představil, a nepřestával si ho přitom měřit zkoumavým pohledem, poněvadž si nebyl tak úplně jistý, co si o něm myslet. „Co jsi zač, upír?“ ušklíbl se. S takovým vyšším upírem se ještě nesetkal, nebo o tom minimálně nevěděl, takže neměl tušení, jak by takové setkání mohlo vypadat a co by na to řekl jeho medailon. Ten teď každopádně na jeho krku cukal a naznačoval, že tenhle Konrád rozhodně nebude obyčejný smrtelník. Nic jiného, co by mohlo způsobovat chvění medailonu, tu totiž očividně nebylo.
„Jak si mám být jistý, že občas zamorduješ jen nějaký dobytek... že jsi nedostal chuť podříznout a roztrhat i pár lidí, hm?“ povytáhl vědmák obočí, ale zatím to rozhodně nevypadalo, že by se hodlal na toho chlapíka vrhnout.
Když zmínil garkaina, Fírean se na chvilku odmlčel a zpětně si prošel jednotlivé případy mrtvých těl a okolnosti, které vypátral. Sedělo to, garkaini oplývali nemalou silou a trhali a požírali svoje oběti, ale že by to bylo tak jednoduché? Upíra sice zaklínač podezíral od začátku, ale nic ho stoprocentně nepřesvědčilo, že by to mohl být on. Navíc našel pár zádrhelů, které nasvědčovaly tomu, že to garkain být nemusel. „Garkain v kryptě pod klášterem, říkáš? Proč mi to vůbec říkáš? Proč pomáhat zaklínači, co z toho budeš mít?“ prohodil krapet nechápavě, načež naklonil hlavu ke straně. „Nebo se jen snažíš odlákat mou pozornost, abys mezitím mohl někam zmizet?“ Proč by ne, pokud v tom Konrád měl prsty (nebo zuby), bylo logické, že se snaží odvrátit vědmákovu pozornost jinam a vzít nohy na ramena.

[Silas]

"Upír... Mula...." Řekl, jakoby ho to skoro nezajímalo. Mužká obdoba brux a alp. Silnější, ale o dost pomalejší, taky větší upír. Poměrně těžcí zabít, fungovala pouze dekapitace nebo silné poškození srdce. Také se zvládali měnit v mlhu.

Po dalším dotazu se na tebe jen zahleděl. "Žiju tady rád a nechci aby mě naháněli s vidlema v ruce." Řekl, jakoby to byla snad samozřejmost. "Neusekneš mi hlavu, to zabíjení přestane a já tady budu moct žít dál." Dodal chvilku potom. Hned na to ale ještě roztáhl ruce. "Nebo tě tahám za vousy a zmizím... " Zatím se však ani nezdálo, že by se zvedl ze židle.
"Každý občas někoho zabijeme... proč bych to dělal ve městě, kde žiju. Hlavně abych se pak schovával na tom nejpravděpodobnějším místě." Zvedl prst a ukázal na strop, čímž označil tento dům. "Můžeme bojovat... nebo ne.... a i kdybych to byl, dostaneš peníze za garkaina a můžeme si jít po svém. "

[Fírean]

Samozřejmě, že upír, co jiného by taky mohl být. Fírean se zašklebil, ještě jednou si muže prohlédl zkoumavým pohledem, a zapřemýšlel, co s ním má kruci dělat. Nebyl ten typ zaklínače, co by mermomocí vyvraždil všechna monstra v dosahu; pokud ta monstra neškodila a navíc měla rozum, neměl k tomu nejmenší důvod. Zabíjel jen ta, co byla pro své okolí nebezpečná.
S rukama založenýma na hrudi upíral zaklínač na muže pohled a přemýšlel. Někdy nebylo lehké učinit některá rozhodnutí a tohle bylo rozhodně z těch těžších. Po nějaké chvíli došel k závěru, že to riskne a nechá upíra být, alespoň prozatím. „Dobrá tedy,“ zamumlal, aniž by z upíra spouštěl pohled. „Nechám tě a půjdu si pro garkaina,“ oznámil. „Pokud se ale dozvím, že jsem udělal špatné rozhodnutí a že ses rozhodl mé dobré vůle jakkoliv zneužít, dojdu si pro tebe. Najdu tě, i kdyby ses rozhodl zmizet, a pak ti tu hlavu skutečně useknu,“ pronesl chladně, s úšklebkem na rtech a varováním jasně vepsaným v kočičích očích. Pokud upír doteď škodil, dostal druhou šanci, které mohl využít. Kdyby ale škodil nadále, Fírean hodlal dostát svých slov a slibů a tu hlavu mu skutečně useknout.
Naposledy si jej změřil pohledem, než se rozhodl vyrazit pryč, pokud ovšem upír neměl ještě něco na srdci. A jestliže byla jiná možnost, jak se odtud dostat, nežli krbem, Fírean ji milerád využil, protože soukat se nahoru tím stísněným prostorem se mu nechtělo.
A pak... pak nezbývalo než vyrazit ke klášteru a počkat si na garkaina.

[Silas]

Upír jen souhlasně kývnul hlavou. "To zní fér."
Na to vstal a přešel kousek ke zdi, na kterou zatlačil. Překvapivě nepřekvapivé byl to, že za nimi byla cesta vzhůru. Žebřík vzhůru, nahoře jsi vylezl zpoza knihovničky. "Zavři za sebou prosím... táhne." Křikl ještě upíř a tobě nezbývalo nic víc, než vyrazit ke klášteru.

Cesta zpátky byla prakticky stejná, pokud se zaklínač nerozhodl vzít to nějak oklikou, avšak měsíční svit slábl, jak jej zakrývaly mraky a osvětlení na ulicích bylo pozhasínané. Zaklínačův amulet se téměř ani nehnul, mimo samovolné pohyby při chůzi, avšak očí zde mohlo být vícero. Někde v dáli, vyčkávaly. A nebo také ne, kdo ví.

_______________________
Mimo herně:
Smysly... hoď co máš...

[Fírean]

Bylo domluveno, podmínky byly stanoveny a přijaty a Fíreanovi nezbývalo, než se otočit na patě a vyrazit pro příšeru s myšlenkou na to, že snad neudělal chybu. Svou práci měl celkem rád, ale nenáviděl, když musel udělat podobná rozhodnutí. Zásadní rozhodnutí, kterých by potom mohl hořce litovat.
Prolezl tajnou chodbou a žebříkem nahoru a zavřel za sebou, jak mu bylo řečeno. O chvilku později už vycházel z domu ven, zpátky do tmy a osvěžujícího nočního vzduchu, kterého se zhluboka nadechl. To, že je v ulicích města tma, mu sotva mohlo vadit, a tak vyrazil cestou ke klášteru.
Napínal však všechny smysly, protože kdo ví, co by se tu potmě mohlo dít... Třeba se ulicemi toulá ještě něco, co přehlédl, nebo je třeba garkain na lovu...

Mimo herně:
Smysly 5

Fírean hodil/a 5d6 a součet kostek je 16:
1, 4, 2, 6, 3

[Silas]

Vědmák procházel městem a pocit očí, upínajících se na jeho zátylek sílil čím dál víc. Každý šelest mohla být zrůda... a nebo také jen obyčejný poryv větru. Téměř na půl cesty už to nebyl jen pocit. Upír se dostal dost blízko svému lovci, aby jej varoval amulet, který se roztřásl, jako ozdoby vánočního stromečku, na kterém se věší kočka.

Zpoza jedné věžičky budovy vylezl garkain, samozřejmě svému druhu věrný a převyšující zaklínače o dobrý metr, což mohl vědmák vidět i z takové dálky, že o malého jedince se rozhodně nejedná. Drápy zanechával na střeše hluboké stopy, jak se připravoval k odrazu. Jak se vznesl vysoko do vzduchu, bylo jasné, co bude následovat. Dopadne blízko, ale každý měl o tomto svou představu. Garkain? Ten chtěl srazit zaklínače a sníst ho, jednoduše... rychle. Zaklínač? Těžko říct, zda-li chtěl povečeřet trochu noční zvěřiny, ale rozhodně stálo za to se dopadu bestie vyhnout.

__________________
Obratnost, máš 3 tak proti 6 se vyhneš. Útoč čím je libo.

[Fírean]

Čím dál zaklínač kráčel a tím víc napínal smysly, tím nepříjemnější pocit měl – že ho něco sleduje. A protože jeho intuice obvykle nelhala a Fírean jí dokonale důvěřoval, tu a tam se podezíravě rozhlédl kolem sebe, připravený okamžitě sáhnout po mečích, kdyby to bylo potřeba. Něco mu říkalo, že to bude potřeba velmi brzy.
Třesoucí se medailon na jeho krku to jen potvrdil a Fírean si vzápětí všiml garkaina vylézajícího zpoza věžičky nedaleko odtud. V duchu uznal, že je to pořádný kousek, i na dálku dokázal rozeznat, že má co dělat s urostlým exemplářem, který by rozhodně neměl podceňovat.
A monstrum očividně na nic nečekalo a chystalo se na vědmáka skočit ze střech, srazit ho k zemi a dát si ho jako svačinku. Jenže to mu zaklínač neměl v plánu dovolit, pokusil se uhnout a během samotného uhýbacího manévru složil prsty do znamení igni, aby upíra trochu předsmažil a potrápil ohněm – i světlo hrálo v jeho prospěch, protože kdyby obludu aspoň na chviličku oslepil, dávalo mu to možnost obratem zákeřně zaútočit.

Mimo herně:
Obratnost na úhyb

Fírean hodil/a 3d6 a součet kostek je 16:
5, 6, 5

Útok - Igni (znamení 4 + 1 za talent)

Fírean hodil/a 5d6 a součet kostek je 15:
1, 4, 1, 6, 3

[Silas]

Dopad monstra takové tonáže, jako byl Garkain rozřízl vzduch v širokém okolí. V zápětí to samé udělalo jeho zakvílení, když se ocitl v plamenech, které se po něm sápaly z různých stran. Skrze oheň se však dost rychle prodraly dlouhé pařáty, ale vzápětí zase zmizely pod proudem ohně. Něco zaskřípalo a kolem obou účastníků prolétlo několik dlažebních kostek, jak garkain uhýbal.
Zarýval drápy na nohou i rukou a odrážel se, aby obkroužil svého soupeře. Na občejného člověka by to možná fungovalo, ale zaklínač se stačil otáčet a vnímat, kde je jeho soupeř. Přeci jen nepatřil k těm rychlejším upírům, ale ani tak jej nešlo podceňovat.

Upír zavyl a skočil k zaklínači, na poslední chvíli ale cukl zpět a napřímil se do celé své výšky, jen aby mohl zaútočit drápy na místo, kam nejspíše zaklínač uhnul. Otázkou však bylo, kdo byl lepší ve čtení toho druhého? Někdo by ale řekl, že šlo pouze o štěstí a funkčnost základních predátorských reflexů.

Mimo herně:
Obrana proti Igni -> Obratnost

Silas hodil/a 3d6 a součet kostek je 12:
1, 6, 5

Prohra, -1 kostka

Útok Síla+boj na blízko -1

Silas hodil/a 8d6 a součet kostek je 27:
3, 6, 2, 1, 5, 4, 1, 5

Garkain
Síla 6
Konstituce 6
Obratnost 3
Smysly 5
Vůle 4
popř.
Akrobacie 3
Boj na blízko 3

[Fírean]

Fírean dobře cítil, jak se mu zem pod nohama zachvěla, když monstrum dopadlo na zem, ale nenechal se tím nikterak rozhodit. A na rtech mu vykvetl spokojený úšklebek, když garkain zakvílel pod náporem ohně, jenž na něj vyslal - zaklínač se drobným vítězstvím však nenechal rozptylovat dlouho, neboť věděl, že ještě nemá ani zdaleka vyhráno.
A skutečně, sotva se garkain trochu vzpamatoval, vrhl se do útoku, což ovšem zaklínač čekal - spíš bylo otázkou, jak rychle zvládne reagovat, a nemusíme snad podotýkat, že se v zájmu zachování vlastního zdraví snažil reagovat co nejrychleji.
Pokusil se uhnout, zablokovat ránu, otočit se rychlou piruetou a nechat garkaina ochutnat stříbro, ale nakolik mu to vyšlo, to už je ve hvězdách (= na kostkách).

Mimo herně:
Obrana - boj s mečem + obratnost

Fírean hodil/a 9d6 a součet kostek je 28:
3, 1, 2, 3, 6, 2, 3, 3, 5

Útok - totéž

Fírean hodil/a 9d6 a součet kostek je 37:
6, 5, 5, 3, 4, 6, 3, 1, 4