QUEST: Není všechno zlato co se třpytí - D

[Sarren]

Sarren vztyčil hlavu, když jej oslovil druhý zaklínač. "Samozřejmě, jsem Gryf," srozuměl ho s tím, že znamení a základní teoretická průprava magie jsou významnou součástí jeho dokončeného výcviku. Plán pro konkrétní využití Sarrenových schopností se zdál dobrý. "To by mohlo fungovat. Axie bych bral spíš jako rezervní možnost, nevím, jestli bude čas se ke koním prodrat. Ale strom by měl zablokovat cestu. Pokud by se kvůli úprku měli otáčet, dalo by nám to potřebný čas. Pokud bych to nezvlád, tak může ona," ukázal na divošku, "zaměřit své šípy na koně." řekl bez emocí.

A tam jeho pozornost k divošce nekončila. "Vlastně by byla i dobrým adeptem pro hlídku," poznamenal. Pokud by odmítla, udělala by to sám, ale mrštně vypadala dost a její velikost jí poskytne větší výhodu při prolézání mezi větvemi stromu. Pak se zaklínač otočil na Alfréda. "To by mohlo být moc nápadný," upozornil znovu. Copak se vůz dobrovolně vydá na místo, že kterého trčí nastražené kůly? "Myslím, že plán, aby neutekli už máme. Jestli se povede odvalit šutr ve správnou chvíli, tak to rozdrtí možná pár vojáků, ale hlavně taky jejich morálku," připomněl. A to byl Sarrenův oblíbený bojový nástroj, deptat nepřítele. Nakonec se pohledem vrátil k Medvědovi: "Dobrá, ale i já jsem s ním měl předtím problém hnout. Raději počítej s tím, že budeš potřebovat ještě někoho na pomoc," vzpomněl si. Spokojeně se rozhlédl okolo a pokud někdo neměl námitky, hodlal Karlovy muže využít k přípravě stromu, k případným kolejničkám k šutru, aby se nezasekl v bahně, a pokud někdo vyzbyl, mohl pomoct divošce s přípravou šípů.

[Alfréd Borg]

Počítal s tím, že jeho plán na kůly bude odsouzen k zániku, ale co se dalo dělat. Pozitivní bylo, že spolu spolupracovali, což začínalo být až roztomilé. No jenže teď otázka na zamyšlení. Čím mohl Fredík bojovat na dálku. Tož z kuše střílet uměl jen žádná nejspíš nebyla po ruce, ale zeptat se mohl. "Hádám, že kuši se šipkama tu na půjčení asi nikdo nemá co?" pokud jejich odpověď nebyla kladná, jako že s ní ani nepočítal doplnil svou větu, "No mohl bych si tu najít pár krásných šutráků a třeba bych někomu udělal ránu." navrhl, ale stejnak by raději byl přímo v boji. Ten mu šel určitě lépe než házením šutrů.
Přesto se šel v rychlosti podívat po okolí zda nenajde nějaké hezké kamení. Ideálně těžké, aby se dobře házelo a letělo a mohlo by být ostré to by bylo fajn. Mezitím co se Sarren s Kaly domlouvali šel se po nich podívat. Po pár minutách přišel a měl po kapsách několik krásných kousků. Pro případ nouze by se mohli hodit, ale radši by je zas vysypal, protože šípy budou přesné.
Mimo herně:
A kolik že těch šutrů vlastně chlapec unese?
Síla 2

Alfréd Borg hodil/a 2d6 a součet kostek je 4:
2, 2

[Mauro]

Bylo milým překvapením, že se společně dokázali domluvit a rozdat úkoly, proti nimž nikdo vlastně ani moc neprotestoval. Nebo spíš vůbec. Za jiných okolností, by se snad i usmál, ale nyní na něco takového ani nepomyslel. Hlavu měl plnou myšlenek, co a jak udělat rychle a efektivně. Zaklínač neměl evidentně problém, načež s ním souhlasil. Divoška by se hodila i na hlídku, ostatně sama vypadala a mimo jiné i působila, že o pobytu v lese ví toho mnohem víc než oni všichni dohromady. Určitě na něco takového byla zvyklá víc než na nějaké osídlené město. „Máš pravdu, bylo by to lepší. Mužíky si můžeme nechat pro jinou práci,“ odkýval to a pak se znovu podíval směrem k Alfrédovi, který si někdy mezitím zkoumal okolí. Mauro si v otázce síly věřil, ale pokud mu Zaklínač sdělil, že měl sám co dělat s tím balvanem, něco na tom bude. Rozhodně to nebyl lehký úkol a možná by bylo na místě, kdyby požádal o pomoc. Nedělal to často, spoléhal se na své vlastní schopnosti, ale bylo by zvláštní, kdyby se choval jinak, než jak mluvil před nějakou dobou, kdy se zmiňoval o spolupráci. Nebyl by pokrytec, kdyby všechny tvrdohlavě odmítal? „Pokud bys chtěl a věřil si na to, mohl bys mi pomoct s tím balvanem,“ nějak více to nerozbíral, a to se ani nezmínil o své kuši. Ta byla dost vzácná na to, aby ji půjčoval jen tak někomu, koho vůbec nezná.

Mimo herně:
Házím na ten balvan, abychom ho dostali na místo
Síla (+3)

Mauro hodil/a 3d6 a součet kostek je 9:
2, 6, 1

[Alfréd Borg]

Poté co si Fredík dohrál s kamením na něj přišla otázka, zda si věří na to pohnout společně se zaklínačem Maurem tím balvanem tam nahoře. Nu což myslel si o sobě, že je to chlapec silný a tak přikývl. Zaklínač byl nejspíše silnější, nojo ty mutace známe že? Když došli na místo kde byl šutrák oba pořádně zabrali a doufali, že společné síly udělají to co po nich chtěli.
Mimo herně:
Pomáháme tlačit šutrák na místo
Síla 2

Alfréd Borg hodil/a 2d6 a součet kostek je 7:
2, 5

[Valdur]

Čas tak plynul a plynul. Naší hrdinové se připravovali na přepad skoro celý den. Kapitán stráží Alfréd Borg se rozhodl nasbírat pár těžkých kamenů, aby je mohl následně házet po strážích střežící cíl, kterých dokázal najít 4 kameny. Bylo jich sice málo, ovšem jedním se dalo zabít dobrou ranou člověka i s přilbou. Pak tu byla všemi oblíbená divoška Kalyphisea, co hlídala, jestli náhodou už není karavana za obzorem a přitom se snažila vyrobit několik kvalitních zápalných šípů ze smůly a celkově se vším, co bylo po ruce a dalo se k tomu využít. Udělala si u svého stanoviště ohniště, které během přepadu zapálí a bude moct využít své 3 zápalné šípy, které měla položené buď vedle ohniště a nebo někde v toulci, to už bylo na ní. Zaklínač Sarren se už na boj připravil svým olejem potřeným na meči a zůstal na své pozici a čekal. Každopádně co se Maura týče, spolu s kapitánem dokázali přesunout kouli přesně tam, kde chtěli, i když jim to muselo dát práci. Každý byl v tuhle chvíli na své pozici připraven na přepadení.

Začínalo se pomalu stmívat a viditelnost byla čím dál tím horší. Sice bylo ještě světlo, ale už by to chtělo pochodeň, aby dokázali vidět něco před sebou. Pokud hlídka dobře hlídala a během čekání neusnula, mohla v dálce vidět několik pochodní v dálce a obrys povozu. Hlídka měla šancí dát znamení, že už přicházejí. Karavana má 10 bojeschopných stráží, čtyři vepředu, dva na povoze a čtyři vzadu. Všichni byli na koních a po zuby ozbrojení. Teď jen počkat na správný okamžik, kdy přejít do ofenzívy.

Mimo herně:
1. 2 Útok 2 Obrana 6. 3 Útok 1 Obrana
2. 2 Útok 2 Obrana 7. 2 Útok 2 Obrana
3. 1 Útok 3 Obrana 8. 1 Útok 2 Obrana
4. 2 Útok 1 Obrana 9. 2 Útok 2 Obrana
5. 1. Útok 2 Obrana 10. 2 Útok 1 Obrana

Mimo herně:
Poznámka PJ: Kámen hod na Sílu od dvou lidí (sčítá se)
Strom také Síla od jednoho člověka (1/4 hodu)
Pokud se hody povedou, zbavíte se dvou lidí z každé strany (celkově 4 nebo 2 nebo nic)
Boj je jen na vás, po každém můžou jít 2 strážci, nakonec ale stejně musíte porazit všechny

[Kalyphisea]

Pak už jen opět poslouchá, na čem se domlouvají, protože do toho nepotřebuje vstupovat. Chtěla předtím, jen říct, jak by to viděla ona a pak už je to více méně na nich. Ona si nechá svůj kmen a oni si můžou dělat , co chtějí, hlavně ať jim tahle výprava vyjde. Nikdo z těch mužů se nesmí vrátit a podat hlášení. Přesně takhle to má v hlavě načrtnutém, ale spolupráce je mnohem těžší, než by si myslela.
Souhlasí s tím, že může i hlídkovat, což také udělá. A je jedna z prvních, kdo si všimne karavany. Předá hlasem jakéhosi ptáka oznámení, že se blíží, ať se připraví. Sama se pak tiše přesune na bližší místo ke stromu, kde má svůj ohníček a kde si může připravit své šípy. Na ostatní v blízkosti, ukáže deset prstů, deset stráží. To by neměl být takový problém. Snad ten kámen shodí dobře. To by jsme se mohli zbavit dvou až tří, zbytek vyplašit. Pár asi dva, jich můžu zastřelit šípem, aniž by tušili, co se děje. To by nám zbylo pět a šest stráží. To tem zbytek musí zvládnout ne? Myšlenky se jí hlavou před bojem honí, jako jakási obrana, adrenalin, co ji pohání před bojem. To nejžhavější přijde ale až při boji. Prozatím se drží ve stínu a čeká, až se začne něco dít. Sleduje svoje okolí a čeká na správné znamení. Zápalné šípy zatím drží z dohledu, připravené na správný okamžik.

[Sarren]

K překvapení všech se skupina byla schopna domluvit na taktice. Sarren trochu zalitoval, že se šutráku ujal někdo jiný, ale vlastně to znamenalo, že pokud to nezmrví, mohl mít hezký výhled na spoušť, kterou způsobí. Sám byl schovaný za stromy a čekal na znamení. Ideální by bylo, aby počkat u připravené pasti stromu, zatímco divoška by si již chystala šípy. Synchronizace a moment překvapení byl totiž důležitý.

Počkali si dlouho, dokonce se již stmívalo, ale to bylo pro zaklínače v pořádku. Nepřítel měl totiž nevýhodu ve snížené viditelnosti, zatímco zaklínač viděl lépe, třebaže ne tak dobře, jako kdyby vypil Kočku. Zvuk ptáka od divošky oznámil, že karavana se blíží, takže teď bylo nejdůležitější vyčkat. Sarren nejprve čekal na sluchové vjemy, později na to, kdy skupinu skutečně spatřil dostatečně blízko, aby sklapli obě své pasti. Rozmáchl se mečem, aby přesekl nachystané lano u stromu, přičemž zařval "Teď!" tak, aby jej dobře slyšeli Alfréd s Maurem a spustili i svou past. Pak Sarren chvilku čekal, než se na cestě provalí kámen, načež vyskočil z lesa a seslal na spadlý strom znamení Igni, jak se na tom domluvili.

Mimo herně:
Síla na strom

Irviel hodil/a 2d6 a součet kostek je 9:
4, 5

Igni na zapálení stromu, pokud nespadnul někde úplně mimo

Irviel hodil/a 4d6 a součet kostek je 22:
6, 4, 6, 6

[Mauro]

Mauro byl rád, že mu někdo pomohl, byť měl o sobě a svých schopnostech dobré mínění a věřil si, zase nebyl až takový, že by vehementně odmítal pomoc. Byl na to soudný dost, aby vytušil, i po radě druhého zaklínače, že samotnému se to nejspíše nepovede. Nebyl žádný super muž, byť měl v sobě mutageny, jež mu propůjčovaly nadlidské schopnosti, nicméně, ty taky měly své hranice.

Nakonec se jim společnými silami podařilo balvan dostat na místo, což bylo dobrým znamením toho, že by se jim celá akce mohla podařit. Doufal, že nikomu se nepodaří utéct, na to si bude dávat skutečně pozor. V plánu zatím neviděl žádné chyby, všichni se snažili pomoct, dělat to, na čem se domluvili, tak neviděl žádný problém. Dokonce se to všechno dělo bez nějakých problémů v podobě nelibých poznámek, což bylo také dobře. Asi si celá jejich skupinka uvědomila, že by to stejně nikam nevedlo, a nakonec… všichni měli společný cíl, který je stmelil, alespoň na tu nezbytnou dobu. Pak si každý z nich nejspíše svou vlastní cestou.

Museli počkat nějakou chvíli, nebo spíš dobu, poněvadž se začínalo stmívat. Pro něho jako zaklínače to nebylo zase až takovou překážkou, ale bez Kočky neviděl tak ostře jako za denního světla, nicméně znamení, které se k nim zezdola dostalo, spatřil, a tak mrkl na muže po svém boku.
„Tak jdeme na to. Hlavně je musíme dostat všechny,“ poznamenal ještě, než se vší silou opřel do balvanu…
Pokud se vše podařilo, jak má, chvilku si počkal na výsledek, přičemž vyhlížel ten správný okamžik, aby mohli pomoct těm dvěma dole. Mužů bylo, jak vidno, docela dost a třebaže nepochyboval o tom, že zaklínač by si s nimi jistě poradil, záloha zezadu v podobě jich dvou by přišla jistě vhod. Zvlášť kdyby došlo na nějaké nepředloženosti.

Mimo herně:
Síla na balvan

Mauro hodil/a 3d6 a součet kostek je 10:
2, 2, 6

[Alfréd Borg]

Všichni byli ready na svých místech, moc dobře věděli co je jejich úkol. A jak moc je důležité, aby se všichni pánové z tohoto místa již nedostali živí, jinak by to mohlo velice vážně ohrozit jejich úkol, ale také osobní život. A ten by si Alfréd víc zkurvit už nechtěl, byl dost na hovno i tak. Nebo by jste snad chtěli být osamělý alkoholik, toužící po rodině? Ne. Ale zpět k věci, přišlo znamení a Alfréd se podíval do svého svědomí, které musel teď nechat za sebou. Možná by měl být na té druhé straně, ale ten večer si nevybral správně.
Přikývl na Maurův pokyn ke tlačení balvanu. Věděl, že tu nebude on ten dříč, byl to přeci jen obyčejný voják a ne mutacemi naboostěný zaklínač, to nešlo srovnávat, ale nechtěl stát v pozadí. Zabral jak nejvíce mohl a uměl, dal do toho úplně vše. Jak, když se bránili, před několikanásobnou přesilou. Ty vzpomínky se začaly vybavovat zrovna teď. Viděl jak jeho přítel po pravém boku umírá, jeho protivník chvíli na to, Alfrédovým mečem. Stejně tak jako několik dalších vojáků. Přesně tak by si to představoval i dnes. Všichni nepřátelé museli zemřít.

Mimo herně:
Síla na balvan (2)

Alfréd Borg hodil/a 2d6 a součet kostek je 9:
6, 3

[Valdur]

Karavana jela dopředu poměrně pomalejším tempem vzhledem k tomu, že přenášeli nějakou osobu a nechtěli, aby se něco stalo. A také kvůli držení formace. Zvuk ptáka, který mohli slyšet, většina ignorovala, jen pár se podívalo tím směrem, ale nic neviděli a tak se posouvali po lesní cestě dále. Znenadání stráže uslyšeli, jak někdo zařval "TEĎ!" Stráže se podívali na sebe a byli připraveni na jakoukoliv konfrontaci. Najednou před ně spadl obrovský strom, který znenadání vzplanul. Dva jezdce to pohřbilo spolu s koňmi a ostatní koně vepředu se vylekali natolik, že své jezdce vyhodil ze sedla. Zezadu se na ně svalil obrovský balvan, který z cesty smetl další dva jezdce, ovšem nezastavil se na cestě a valil se dále do lesa. Většina stráží sesedla z koní a vozu, pokřikovali na sebe rozkazy a ti, co byli na zemi během chvíle stáli opět na nohou připraveni na případnou obranu s mečem a štítem v ruce. Sešikovali se do obranné formace kolem vozu a hledali svého nepřítele, který nachystal tuhle odpornou past. Teď byl ten správný čas na útok naších dobrodruhů. Sarren mohl přiběhnou zepředu a Mauro mohl krásně pokrýt záda a nebo záda nechat na Alfrédovi a Kalyphisee a pomoct svému bratru zaklínači.

Mimo herně:
Sarren - 2. a 6.
Mauro - 1. a 3.
Kaly a Alfréd - 8. a 4.

Zneškodněni: 5, 7, 10, 9