QUEST: V nouzi poznáš přítele - D

[Rokytka]

Takže. Čarodějníka něco posedlo a kázalo mu to, je zničit. Jako na potvoru o to nikdo pořádně nejevil zájem, kromě ní a zaklínačky. Copatou asi popadly mdloby, i když předtím hrála statečnou a že jakože může. No, co. Nenaděláš nic. Třeba je podpoří alespoň tupá pirátka. Třeba. Hobitka neměla moc ve zvyku na ostatní spoléhat, vlastně byla mnohem raději, když ostatní spoléhali na ní. Pro dnešek to měl být malý kompromis mezi ní a zaklínačkou. Budou spoléhat jedna na druhou.
Bibi ji zachránila před uhořením, dík tomu, že Bartovi jednu ubalila do hlavy. Pak na scénu přišel další týpek. Pravděpodobně ten, co je sem přitáhl a zavřel. Jí bylo opravdu jedno, jak vyšinutý výraz má, jaké má pohnutky a že ho hrozně zajímá ten šutr. Po všem tom trmácení měla velkou chuť akorát tak někoho ukopat k smrti. Nebo v tom aspoň někomu pomoci. A původce veškerého jejího trápení se dobrovolně ukázal. Pitomeček.
Jako první se hezky pomodlila za bezpečí své přítelkyně, ke které se sice zrovna láskyplně nechovala, ale to ona k nikomu. Pak jí na mysl přišlo to prokletí. Třeba aby ten debílek do konce života sral ježky bodlinama napřed, ale to mohlo počkat. Nejdřív to fyzické násilí, po kterém tolik prahnula, dokud se soustředil na metání blesků. "Drž zobák, budeš rád, když vodsaď vodejdeš po svejch, hovado vyšinutý!"

Mimo herně:
Ochranná modlitba pro Bibi - 2+2

Rokytka hodil/a 4d6 a součet kostek je 12:
3, 6, 2, 1

-> +1 k obranným hodům
Útok holí - obratnost + hůl - 3+2

Rokytka hodil/a 5d6 a součet kostek je 20:
3, 5, 3, 3, 6

[Bibiana]

Tak proto mě tenkrát Chin odradila od luskání? Zabloudila ve vzpomínkách Bibi při pohledu na plápolající dlaně čarodějovo. Jaká škoda! Odfrkla si zklamaně nad zjištěním, že se dobrovolně připravila o takovou příležitost. A další příště už nebude. Si bude muset vystačit s pouho pouhým Igni. Ušklíbla se kysele.
Ale výletovat si do minulosti, když vás chce někdo usmažit zaživa, nebylo zrovna vhodné, proto se zaklínačka opět začala soustředit na pokus o zpacifikování posedlého Barta.
Navzdory nevydařenému ovládnutí skrze Axii a vymítání, za pokus nikdo nic nedá, se Bibi povedlo nejen nepozorovaně čarodějovi přikrást za záda, dokonce dostala příležitost mu i dopřát soukromé potykání si s hruškou vzácného, zaklínačského meče. A že ona zkušenost byla pro Barta doslova omračující. Možná i díky tomu, že do úderu vložila víc sil podpořených hořkostí rozdmýchané uniklou příležitostí. Každopádně se zrzounek způsobně poskládal na zem a na chvilku jim byl dopřán klid.

Dokud se na scéně neobjevil další posednutý pošahanec. Pouze znechuceně loupla očkem ke kněžce, která se jala s tím individuem konverzovat, a připravila se na další boj.
Vykřikování do éteru dotazů ohledně jejich údělu v naprosto cizím plánu se hned zkraje zřekla. Jen si pro sebe zavrčela. Opět padla do pasti nějakému vychytralci. Jenže tenhle rozhodně nebyl tak sympatický jako sourozenci Ramisovi.

Bibi se lehce přikrčila a opět vyrazila vstříc nebezpečí. Posilněná nejen vlastní divokostí, nýbrž i požehnáním Rokytčiným. Osud tomu chtěl, aby se do boje vrhly jen ony dvě.

Mimo herně:
Hod obranný proti Blesku - Smysly (5) + Akrobacie (3) + Požehnání (1)

Světlomila hodil/a 9d6 a součet kostek je 32:
6, 2, 5, 6, 1, 4, 1, 1, 6

"No do haj..." přecedila skrz zaťaté zuby; naprosto soustředná, aby se elektrizujícímu šlehnutí vyhla. A že se povedlo jen taktak. Rána vypálila do kamenné podlahy zčernalou díru jen o chvilku později, než zaklínačka uskočila. Doprovázivší síla zničujícího útoku však zapůsobila nepříjemné vyvedení z rovnováhy.
Bibiana ale ani tomuto zakolísání nepodlehla a únikový manévr okamžitě přetavila v útok. Ve snaze přidat se na pomoc kněžce s nebezpečně roztočenou holí nad hlavou.

Mimo herně:
Útok Bibi, spolu s rozlícenou Rokytkou - Smysly (5) + Meč (2)

Světlomila hodil/a 7d6 a součet kostek je 21:
2, 2, 6, 2, 2, 3, 4

[Raquel]

Raquel byla sice nějakou dobu z toho všeho co se dělo, zaražená. Jako polovina lidí. Nevěděli co dělat pro některé to bylo první setkání s magií a ne zrovna příliš příjemné. Ale přeci je v tom nemohla nechat samotné, asi by si nikdy neodpustila, kdyby se něco stalo a ona byla někde schovaná protože nevěděla co se děje. Bojovat musela umět vždy. A v to také doufala, že jí to pomůže.
Když se vzmohla byla na druhé straně než co stáli ostatní, kteří bojovali. Oprášila ze sebe prach zrovna v moment, kdy půlčice začala sesílat nějaká kletby, které někomu měli pomoci, až po chvíli jí došlo, že šlo o zaklínačku na, kterou byl zrovna veden nepříjemný útok.
"Hej, kamaráde!" zakřičela na něj, aby se otočil a mohla do něj dát taky pár útoků. Uvědomovala si sílu soupeře a doufala, že jí to nezabije. Vždy chtěla umřít na moři a ne někde v jeskyni. To by bylo celkem trapné.
Mimo herně:
Útok šavlí -> 2 Obratnost + 2 šavle + talent

Raquel hodil/a 5d6 a součet kostek je 21:
4, 3, 5, 3, 6

Nějakou sílu v sobě ještě měla a tak mu jistě zasadila nejméně jeden slušný úder. Doufala, že to pomůže a vytvoří tím pro někoho dalšího šanci na to se zregenerovat a poté také zaútočit.

[Bartimeus]

Pan Hovado vyšinutý byl zřejmě podle všeho opravdu vyšinutý, neboť postrádal pud sebezáchovy a opravdu velmi přecenil svoje síly, nebo spíš podcenil protivníka. Čaroděj, jenž mu mohl stanout tváří v tvář, byl sice momentálně indisponován, ale ten zbytek se do něj pustil jako supi do umírajícího jehněte.
I tak ale dokázal mág přítomné dost potrápit – hlavně zaklínačku, kterou jím seslaný blesk skutečně minul jen o kousíček, a dost možná proto, že zapůsobila jakási vyšší moc povolaná modlitbou půlčice. Následovné útoky na svou osobu se pokoušel odrážet magickými štíty a všeličím, co ho zrovna napadlo, avšak ne vždycky se mu to podařilo, takže schytal pár slušných ran holí i několik sečných ran ostřím zaklínačky a pirátky.
Mezitím se Bartimeus vedle něj začal sbírat na nohy, držel se za hlavu a skuhral. Zatím to nevypadalo, že by se znovu hodlal postavit proti svým lidem, ale kdo ví, možná byl stále ještě posednutý tou prazvláštní temnou mocí, která jako by se tu vznášela ve vzduchu. Mechanicky se pohnul k tomu krystalu, jako by ho magicky přitahoval, ale už alespoň neměl tendenci upalovat ostatní zaživa.
To nutkání po něm očividně přebral pan Hovado vyšinutý, neboť v rukách zformoval ohnivou kouli a pokusil se sejmout Raquel, avšak nezůstal jen u toho a plameny z jeho dlaní vyšlehly v půlkruhu kolem něj, jako by se protivníky snažil spálit na popel, nebo je alespoň odehnat – žár to byl totiž spalující a plameny kousaly snad hůře, než ostří zbraní. Pokud někoho ze skupinky k něčemu potřeboval živého, pak to byl zřejmě Bartimeus, neboť mladého čaroděje si pan Hovado nevšímal a neměl tendence usmažit ho ve vlastní šťávě.

Mimo herně:
Čarujeme s ohněm (HP 24, pokud dobře počítám)

Bartimeus hodil/a 9d6 a součet kostek je 33:
6, 5, 3, 5, 2, 2, 2, 3, 5

[Bibiana]

Bibiana soustředěně svírala čelisti a obličej jí ztuhl ve výrazu protřelého karbaníka. Jen z bystře lesknoucích se očí šlehaly plameny živelnosti prozrazující, že je skutečně zaklínačka živou bytostí a ne dobře promazaným a naprogramovaným strojem. Byť stroji by se o život nikdo pokoušet nemohl.
{Ty šmejde scvrklej,} přecedila skrz zuby, když se jí skrze magické štíty nedařilo tnout do čaroděje tak, jak by si představovala. Prodlužující se souboj jen snižuje tvé šance na vítězství. Ozval se jí hlásek temného mistra zaklínače.
Nepovídej. Odtušila v myšlenkách kysele, ale soustředit se nepřestala.
Takže jí neunikl na okraji jejího periferního vidění sbírající se Bart, ani fakt, že čaroděj po něm nic nemetá. Bibiana se ale nad různými teoriemi Proč neměla čas pozastavovat.
Napřed se totiž musela vyhnout spalujícímu ohni, jímž se dotyčný opět rozhodl naplnit celou místnost.

Mimo herně:
Únikový manévr - Smysly (5) + akrobacie (3) + požehnání (1)

Světlomila hodil/a 9d6 a součet kostek je 27:
1, 2, 5, 2, 3, 5, 4, 4, 1

Jenže nyní žádná vyšší moc na pomoc nepřispěchala, takže jí plameny s chutí oblízly nejen paži (naštěstí nedominantní), ale i kus hrdla.
{Grrrrchhh,} zachrčela hrdelně, aby potlačila prvotní nával bolesti, ale nenechala se tím rozhodit. V minulosti zakusila i horší a bolestivější zranění, jen seškvařená kůže není zrovna pěkná na pohled.
Přes kovový pach krve se však i přesto vydala k dalšímu útoku.
"Zajměte Barta," stihla vyštěknout k Rokytce s Raquel nápad s plánem B. Poté se hbitě odrazila od špičky a vrhla se opět vstříc souboji. Minimálně proto to, aby rozptýlila čarodějovu pozornost a dámy měly víc času na vlastní jednání.

Mimo herně:
Útok na čarodějáka ohniváka - Smysly (5) + Meč (2) - 1 kostka za prohrané kolo

Světlomila hodil/a 6d6 a součet kostek je 16:
2, 1, 2, 3, 2, 6

[Rokytka]

Rokytka si zamrčela. Vážně byla hodně nazlobená, na všechno to, co se děje. Hlavně proto, že vlastně ani nevěděla, na co přesně je tu ten páprda potřeboval, když se jich teď pro změnu snažil zase zbavit. A to dost nepříjemným způsobem. Rozpoutal totiž v jeskyňce takové menší inferno.Zanadávala si tak sprostě, že se tpo nesluší zveřejňovat veřejně a už vůbec ne před desátou večerní, a pak zapíchla svou hůl o podlahu a pokusila se skokem přehoupnout za jakýkoliv výklenek, aby se plamenům uhnula. Nakonec ale stejně skončila s hořícími vlasy rukávy, což musela samozřejmě plácáním holých dlaní udusit, jestli nechtěla dopadnout opravdu zle.
"Aby ses v krysu s holym zadkem zvrátil, debile zas*.*>," zařvala vztekle ze svého provizorního a dost neúčinného úkrytu a vztek vskutku došel takové intenzity, že by se ta slova mohla stát i realitou. Nebo by se mohlo stát aspoň něco. Maličkého. Pokud tedy Melitelé svou "věrnou" kněžku takhle v podzemí slyšela. Nebo se po letech buzerací nerozhodla předstírat, že ohluchla. "A ty! Lež!" Hodila po Bartimeovi alespoň šutr, který se jí válel u nohy. Na moc víc se ze své pozice nezmohla, ale nemohla si přece nechat ujít takovou vzácnou příležitost, udělat to, na co už hodnou chvíli myslela! Teda, spíš chtěla toho kočičího čaroděje nakopat do zadku, ale mrsknout po něm šutr také bylo celkem uvolňující! Ale ta pirátka by se taky mohla trochu zasnažit!

Mimo herně:
úhybný manévr:
obratnost + hůl -> 5

Rokytka hodil/a 5d6 a součet kostek je 23:
5, 5, 6, 1, 6

záškodniká modlitba na hovado vyšinutý:
víra + vůle -> 4

Rokytka hodil/a 4d6 a součet kostek je 14:
3, 5, 4, 2

Hod kamenem na Barta:
zručnost 1

Rokytka hodil/a 1d6 a součet kostek je 6:
6

[Raquel]

Poté co Raquel zaútočila společně s ostatními na čaroděje se jeho hněv na chvilinku zafixoval na ní a začal si pro ní v ruce připravovat velice nepříjemnou ohnivou kouli, kterou jisto jistě plánoval mrsknout po ní. Raquel se v rychlosti podívala kolem sebe, jestli je zde nějaké místo, kam by se ohnivá koule nedostala. Bylo to nelehké rozhodování odskočit doprava nebo doleva mohlo změnit průběh všeho. Rozhodla se pro pravou stranu a doufala, že to stihne rychleji než ohnivá koule doletí na místo, na kterém před chvíli ještě stála.

Mimo herně:
Úhybný manévr vůči ohnivé kouly
Obratnost 2

Raquel hodil/a 2d6 a součet kostek je 3:
2, 1

Pokud uskočila dobře a nestalo se jí nic vážného, zaslechla rozkaz od Bibiany, aby společně s Rokytkou zajmuly Barta. Rokytka po něm zatím vrhla kámen, ale jinak se její pozornost na něj moc nesoustředila a tak to zůstalo na Raquel, která k němu přiskočila a než se stihl zvednou se země tak se ho pokusila spacifikovat silou a tím ho zajmou jak řekla zaklínačka, která se zatím po boku Rokytky pouštěla do silného oponenta, kterého museli za každou cenu porazit, pokud se chtěli dostat ven z tohoto nechutného podzemí.

Mimo herně:
Zajímání Barta
Síla 2

Raquel hodil/a 2d6 a součet kostek je 7:
2, 5

[Bartimeus]

Mimo herně:
Bart - úhyb před šutrem (obratnost 2)

Bartimeus hodil/a 2d6 a součet kostek je 12:
6, 6

Štít před Raquel

Bartimeus hodil/a 9d6 a součet kostek je 44:
6, 4, 6, 6, 4, 6, 4, 4, 4

Zdálo se, že čarodějovi dochází šťáva – jeho kouzla sice dokázala potrápit nejen zaklínačku, ale ožehly o Raquel, avšak nezpůsobila jim žádná vážnější zranění, kromě několika nepříjemně pálících popálenin. Nic, co by nespravila léčivá modlitba či nějaké to kouzlíčko. Čarodějovy reakce však byly pomalejší a pomalejší, obzvlášť poté, co si zaklínačka našla se svými meči cestu skrz jeho magickou obranu a několikrát jej zasáhla.
Nereagoval na jejich slova, dokud ovšem zaklínačka nevyřkla rozkaz, aby zajali mladého zrzka. „NE!“ zaječel v tu chvíli čaroděj, jako by ho ta vidina k smrti vyděsila, těžko říct proč. Z nějakého důvodu zkrátka nechtěl, aby se Bartimeovi cokoliv stalo, a naopak ho podporoval v jeho cestě ke krystalu. Ani však nemusel, Bart projevil překvapivou obratnost, když bez sebemenších problémů uhnul letícímu kameni a štítem odrazil útok tmavovlásky, která se po něm vrhla s úmyslem zajmout ho, jak poručila Bibiana.
Tím odražením jejího útoku získal Bart sice jen chvilku času, ale stačilo mu to k tomu, aby překonal vzdálenost, jež ho dělila od kamene, a toho šutráku se dotkl. Zablesklo se – Bartem jako by projela vlna podivného magického světla, avšak viditelně se na mladém čaroději nic nezměnilo. Cítil se sice divně, jako by dostal elektrický šok, a brnělo ho snad celé tělo, ale ať už kámen skrýval jakoukoliv moc, Bartimeus ji nechal proběhnout svým nitrem a ustál ji. Vzal kámen do náruče.
Hovado vyšinutý na okamžik přestal sledovat své soupeře a namísto toho obrátil ohromený pohled k Bartovi. „Dokázal to,“ špitl spíš sám k sobě než ke komukoliv jinému. „Aby se člověk mohl toho kamene dotknout, musí být neobyčejný, mocnější než řadoví čarodějové,“ mumlal si - snad o Zřídlech? Zaznělo ještě něco o spříznění s ohněm, ale tomu už nebylo příliš rozumět. Čaroděj jako smyslů zbavený zamířil k Bartovi, snad aby si od něj kámen vzal, avšak mladík se krystalu odmítal vzdát.
„Něco tak mocného nepatří do rukou šílencům,“ štěkl k zlounovi, čímž zároveň naznačil skupině, že se nemusí bát, že už je zpátky na jejich straně. Žádná temná moc jej neovládala.
„Kdo je u tebe šílenec, ty mládě?! Potřebuju ten kámen k odhalení pravd o nekonečném žití…,“ opáčil hovado vyšinutý zlostně, rudý vzteky z toho, že jeho dokonalý plán nevyšel, že je ten drahý a ojedinělý krystal v rukou někoho, kdo netuší, jakou vzácnost drží, že ho má nadosah, ale přesto na něj nedosáhne. Bartimeus totiž nejen, že kolem sebe vystavěl jakousi bariéru, aby k němu nemohl, dost možná za pomoci toho prazvláštního blyštivého kamene, ale ještě po chvíli výhružně natáhl ruku, jako by se chystal seslat finální kouzlo. Nebyl ale zahnaný do kouta, takže smrtící kouzlo prostě seslat nedokázal, namísto toho však odeslal čaroděje do říše snů a jen se významně podíval po zaklínačce s pirátkou, jako by jim dával svolení… svolení k tomu, aby zajistily, že jim ten člověk nepůjde po krku. Bylo však na nich, jak se s tím vypořádají, možná nebylo nutné toho nebožáka zabíjet.
Místo, na kterém se nacházeli, však jako by samo poznalo, že bylo vychýleno z jakési citlivé rovnováhy – kámen nebyl na svém místě a ten, jenž obestíral prostor svou mocí, byl buď v bezvědomí nebo mrtvý. Místnost se zachvěla a kamenné zdivo se na několika místech začalo povážlivě drolit. „Měli bychom zmizet,“ houkl Bart, ačkoliv tušil, že k tomu nemusí nikoho dvakrát pobízet. Portál tu sice nebyl, ale ve stěně se objevila doposud magicky ukrytá dvířka, jimiž se dalo bez problémů proběhnout.
Vedly do úzké chodby, jež se brzy začala drolit a lámat stejně, jako místnost, kterou nechali za zády. Nezbývalo, než běžet přímo za nosem… a za mňoukáním, které se ozvalo kdesi vepředu. Tam totiž stál Nádivka na pokraji srázu, pod nímž se nacházela hluboká propast. Chodba očividně ústila ven, ale žádná schůdná cesta od ní nevedla. Dole se však nacházela vodní hladina, propast byla do značné části zalita vodou – kus pod nimi ostatně ze skály prýštil vodopád, takže zdroj byl jasný. Nabízely se dvě možnosti – nechat se zasypat hroutící se skálou, nebo skočit do neznáma a dopřát si několikametrový volný pád..

Mimo herně:
Doporučuju si při skoku na něco hodit, konstituci, obratnost, klidně obojí.
Je to víceméně poslední post, který po vás chci, v dalším postu už shrnu ten zbytek a konečně dojedeme do finiše.

[Rokytka]

Hobitka byla ožehnutá a nelíbilo se jí to. Dokonce měla pocit, že jí zasmrádly vlasy. Vážně moc moc chtěla někomu zakroutit krkem. "Má možná tak mocnější a neobyčejnější debilitu," odfrkla si ledově na Hovadův monolog a hodila si ze své bezpečné pozice kamenem ještě jednou. Dvakrát. Po každém čaroději jeden malý kamínek. Začínala chápat, proč je věčňáci opejkaj, nebylo s nima k žití. A on chtěl žít ještě nekonečně! No potěš. Ji osobně teď mnohem víc zajímalo oživování mrtvých, těžko ale říct, co z toho je složitější.
Bylo jí celkem jedno, jak ho Bart sundal, ale byla dost nerada, že ho uspal. Chtěla mu říct ještě pár pěkných věcí. Takhle si mohla jenom zhnuseně odplivnout do jeho spícího obličeje a zavrčela si. "Krysa seš, krysou budeš a taky jí zůstaneš," v sesílání kleteb nebyla překvapivě kdovíjak dobrá, ale na spícího to zkusit mohla. Za á - byla vážně vzteky bez sebe, což pomáhalo a za bé - jakou sílu vůle může mít spící maník? Odhadovala, že žádnou. Ale jestli se to i tak nepovedlo, prostě si do něj aspoň ještě kopla a jeho osud nechala v rukou ostatních. Sice měla celkem vražedný myšlenky, ale pořád byla kněžka Melitelé a brala to poslání celkem vážně.
Pak se to tu celé otřáslo. No. Když svou práci odvede bortící se jeskyně, tak to bude úplně nejlepší, no ne? "Svoje instrukce si strč za klobouk," doporučila Bartimeovi nepříjemně. Štval ji náramně. Očividně odtud museli zmizet, ne měli. A jeho pokyn k tomu nepotřebovala. A protože byla ženou činu, skočila dolů první. Bez většího zaváhání, ostatně na svůj život až tak nedbala. A pomlácená byla z tohohle dobrodrůža taky dost, tak omlácení o skálu nebo vodní hladinu navíc už bylo úplně jedno.

Mimo herně:
Víra 2 na prokletí

Rokytka hodil/a 2d6 a součet kostek je 7:
6, 1

Konstituce 1

Rokytka hodil/a 1d6 a součet kostek je 1:
1

Obratnost 2

Rokytka hodil/a 2d6 a součet kostek je 6:
1, 5

[Raquel]

V moment, kdy se oheň setkal s její kůží ucítila velice nepříjemnou bolest, ale zatnula zuby a nedala zvukově najevo svou bolest i přes to, že grimasa v jejím obličeji vypovídala za hodně. To co poté pronesl ten velice nepříjemný čaroděj, jí skoro rozesmálo, ale udržela se a nesmála se. Podle reakce půlčice nebyla jediná, která opovrhla tímto tvrzením a tak se rozhodla přisadit svoje. "Takhle chcípavka? Že ty jsi snídal vtipnou kaši." zakřičela již v místa, kam doskočila před ohněm, aby jí neugriloval jako by grilovali večňáci jeho. Ach kdyby tohle viděl Kaylar, do jakých sraček se to zase dostala. Alespoň konečně chápe, celé to šílenství. Ti lidé jsou svou mocí opravdu posedlí. Neměli by tu být a žít v normálním světě. Ohrožovat všechny ostatní.
Poté sice Bart porazil kouzelníka, ale největším zásluhu na tom měli všichni ostatní, kteří se utkávali v pravém boji s čarodějem. Ani jí nesralo, že ho nezabil, bylo to logické proč by se ta havěť mezi sebou vybíjela, ale třeba bude mít štěstí a uvidí ho někdy na náměstí Hierarchů hořet. Jo, to by jí zahřálo u srdíčka.
Poté se však začalo zdát, že se jeskyně bortí, což by mohlo znamenat, že se ten čaroděj odsud nedostane, to ale mohlo platit i o nich, kdyby konečně užitečný Bart nenašel cestu ven. "Šikovej kluk!" řekla se sarkastickým podtextem a blížila se k němu, pokud se k němu dostala na dosah třeba ho poplácala po zádech uznaně. Pokračovala hned za půlčicí dolů, evidentně toho měli obě již dost a chtěli jenom vypadnout z tohoto místa a od toho frajírka. Ach Kaylare!
Mimo herně:
Obratnost 2

Raquel hodil/a 2d6 a součet kostek je 5:
3, 2

Konstituce 2

Raquel hodil/a 2d6 a součet kostek je 4:
2, 2