od Sarren » 31 srp 2019, 09:47
Sarren rozhodně nebyl nadšený z toho, že stráví tolik času zavřený v sudu, ale zas příliš se tím nevzrušoval - kdyby se něco hrozivě podělalo, vždycky mohl použít Aard, aby se dostal ven. A ze stísněných prostor strach neměl, sám totiž vyhledával útočiště převážně v jeskyních. Nicméně bylo to trochu moc těsné na jeho velikost, a tak si brzy trochu otlačil lokty, kolena a bolelo ho za krkem. Ale nic, co by oslabilo zaklínače. Naslouchal okolním zvukům, a když k němu dorazilo hlasité "HALT", zpozorněl. Ten nepodařený glejt byl jeho prácička. Obával se, že to nevyjde, ale nakonec k němu doleho cosi o tom, že vydavatel geljtu musel být ožralý. Oddechl si, samozřejmě potichu.
Když se konečně dostali na místo, vylodili se ze sudů a nasadili si masky. Sarrenovi to přišlo až směšné, že by ho někdo nepoznal s maskou na tváři, vždyť bylo tolik způsobů, jak identifikovat člověka! Hlas, zápach, postava, detaily na kůži, chování... zaklínač si rozhodně nepřipadal, že zapadá, ale to za něj údajně mělo udělat oblečení. S tím nemohl nesouhlasit, šašek mezi šašky je lepší, než zabiják mezi šašky. Snažil se chovat po vzoru lidí z dvora, hlavu vysoko zdviženou, chůze rozvážná, uvolněná, ale kontrovaná. Jeden by řekl, že by mu to takhle mohlo slušet. Ale to by Sarren musel popřít všechno, co z něj dělalo Sarrena.
Jejich průchod k trezoru byl trochu komplikovaný, napínavý, ale překvapivě snadný. Na tom se Sarrenovi něco nepozdávalo. Zvláště absence strážných na místech, kde by je čekal, nebo nezájem strážců, kolem kterých procházeli. Ať už se schylovalo k čemukoliv, museli jednat rychle!
Zaklínač se rozhlédl po místnosti s trezorem, když v tom zaslechl, že se něco blíží. Něco, co neznělo vůbec dobře. "Rychle, někdo sem jde. Možná celý oddíl," hlesl ke svým kolegům. "Zatarasíme vchod?" zamyslel se. Asi nebylo úplně vhodné si zatarasit únikovou cestu, ale pokud to neudělají, stejně ji zatarasí vojáci a pak se nevyhnou boji. Než mu však ostatní stihli odpovědět, vydal se k trezoru a zadíval se na páky. Začal vzpomínat na to, co jim řekl Karl. Byl to nějaký trik, nebo jen návod, v jakém pořadí za páky zatáhnout? "Třetí páka, první páka, druhá a čtvrtá?" zeptal se. Už pohnojil tu věc s glejtem, tak bylo asi dobré se zeptat ostatních na názor ohledně trezoru. A pak byl k dispozici pro případné přenášení nábytku a blokování svícny, kdyby jeho kolegové nepřišli s nějakým geniálním nápadem, jak z téhle kaše ven.