JMÉNO: William Gavin
RASA: Člověk
NAROZENÍ: 9. 6. 1254
POVOLÁNÍ: Archivář v Oxenfurtu, vzdělanec na cestách (vystudovaná fakulta filozofie, Oxenfurt) po rok 1276 Vědmoš tedy sloužící doprovázející zaklínače, vědmáka na cestách
VÍRA: William je po svých rodičích oddaným stoupencem bohyně Melitelé. V jeho očích se věda a víra nemusejí nutně vylučovat, oddanost bohyni pro něj nutně neznamená vzdát se své osobní svobody.
LOAJALITA: Rodině a přátelům, své zemi a univerzitě, bohyni Melitelé a to v tomto pořadí s výjimkou bohyně Melitelé. Ta má ve Willově životě zvláštní postavení. Zjednodušeně řečeno, že zatímco někdo věří v osud, Will věří v bohyni.
Ten? Já ti už nevím, takový obyčejný…
Williama v davu skutečně nejspíše přehlédnete. Nevyniká výškou, postava je vlastně docela průměrná a ani nemá žádný specifický styl chůze. Jediné, co se dá říci, je že (asi jako všichni ostatní muži) má dlouhé nohy a na jeden jeho krok musí dívka udělat dva. Je spíše hubený, ale rozhodně není vychrtlý a ani mu nikde netrčí kosti. A protože se snaží skutečně pravidelně cvičit má i jakési svaly, takže oblečení na něm jen tak nevisí. Při pouhém letmém prohlédnutí jeho osoba zapadne do davu a už si ho člověk znovu nevybaví, leda by měl výjimečný pozorovací talent. William je zkrátka (alespoň na první pohled) příliš obyčejný, nemá žádnou viditelnou jizvu nebo znamínko ve tváři ani nos nikdy neměl zlomený. Jeho oblečení není nové, ale William dbá na to, aby bylo alespoň čisté, sem tam však možná zahlédnete záplatu. Ke kalhotám hnědé barvy obvykle nosí nějakou tuniku, často ve vybledlé modré nebo v barvách země, sněhobílá je výjimkou, kterou obléká spíše k nějakým slavnostnějším událostem (protože je to bílá a bílá se snadno ušpiní). Pokud už se nějak „vyšvihne“ pak mu to, ale nedělá problém, rozhodně se v lepším oblečení nijak neošívá ačkoli své má mnohem raději. Jeho cestovní plášť je rovněž v neurčité hnědé barvě a o botách se dá říci totéž, co o oblečení, jen s tím rozdílem, že ošoupané jsou o poznání méně. To značí že ještě nemá nacestováno tolik, kolik by si býval přál. Navíc se o ně příkladně stará a projde-li bahnem většinou si pak skutečně najde čas, aby je (alespoň trochu) očistil.
Na jeho tváři často zahlédnete lehký úsměv, kterým si získává lidi. Přeci jen, pokud je vám někdo sympatický, jednáte s ním jinak než třeba s člověkem, který se tváří povýšeně. A Will to moc dobře ví. Skutečný úsměv, ten nadšený, pěkně od ucha k uchu, takový ten, který dosáhne až k očím, tak že se kolem nich vyrýsují drobné vrásky, ten může člověk zahlédnout, když se William pro něco nadchne nebo se mu něco skutečně povede. Případně když je mezi svými lidmi. To pak (skoro doslova) celý září. Pronikavě zelené oči zdědil po svém otci, vlasy a vykrojená ústa po matce. Delší hnědé vlasy nehodlá zkrátit, a to i přestože se často rády cuchají do účesu ala vrabčí hnízdo. A hřeben neustále někde zapomíná, to je jeho neřest. Drobností, stěží postřehnutelnou na první pohled, je malá kostěná píšťalka, kterou nosí na krku nebo skrytou pod oblečením.
Přidáme tohle a tohle... zatraceně to bude mdlý, chce to trochu něčeho… pálivého…
Popis povahy přes kotlík jednotlivých přísad může být zajímavé a tak to zkusíme, třeba to nebude na škodu. Nejdříve pod kotlem pěkně zatopte a postupně přidejte hlavní složky, jakou je vrozená dobrota podpořená chutí výchovy. Will se narodil do rodiny s více dětmi, a proto nikdy nebylo možné, aby myslel jen na sebe. Navíc jeho táta je zahradníkem a tahle práce bez citu k půdě a lásce k živému moc dobře dělat nejde, to Will pochytil. Navíc jakousi dobrotu měl v sobě vždycky, automaticky ho napadlo to, co řada jiných označí za „dobré“ nebo „morálně správné“. Ty špatné věci ho napadnou většinou až jako další (ale zda platí, že co není, může být, a jak víme morálka se vyvíjí, záleží mnohdy na úhlu pohledu atd.). K této ingredienci se pojí i věrnost. Will miluje svoji rodinu, zemi, přátele a je vůči nim velmi loajální (a to v pořadí uvedeném u loajality). Další složkou je neuvěřitelná zvědavost, touha po informacích. Co to je, jak to je, jak to funguje, nemůže to fungovat jinak? A vůbec proč to, a ne ono nebo tamto? Je mi jedno, že to tvrdilo tolik lidí přede mnou, vždyť oni stavěli na špatných nebo neobhajitelných argumentech, to přece nejde… Tato zvědavost dělá lidi dobrými badateli, ale rozhodně ne vždy příjemnými lidmi. A právě na vyvážení chuti opět máme nějaké to koření v podobě taktu, který mu rodiče zoufale tloukli do hlavy. Přeci jen, jednou by mohl sloužit nějaké šlechtické rodině jako oni. Zdvořilé a slušné chování určené vyšší šlechtě tedy rovněž pochytil. V guláši se tedy občas tluče touha po informacích a snaha postupovat zdvořile a takticky. Will si je moc dobře vědom toho, že platí určitá společenská pravidla, tabu a tak dále… Poslední důležitou složkou je houževnatost spolu tvrdohlavostí, Will se skutečně nerad vzdává, dokáže si složitější věci naplánovat, rozvrhnout do postupných dílčích úkolů, a tak postupně dosáhnout cíle. To by nešlo bez jisté trpělivosti. Složitější je pro něj improvizace, kdy nemá možnost rychle promyslet další postup. Zamícháme několikrát po směru hodinových ručiček, máte? Výborně. Tak pozor. Tahle směs je v určitém špatném poměru mdlá (v lepším případě) nebo hořká či dokonce výbušná (v případě horším). Mdlá chuť je způsobena instinktem, nebo spíše jeho pocitem po akci. Z akademických let si odnesl jakýsi instinkt (můžeme říci pud sebezáchovy), který se spustí v okamžiku, kdy mu někdo mává něčím ostrým (jako třeba mečem, dýkou) před obličejem. Hlavní složky (jako třeba ona zvědavost) se utlumí a on prostě udělá cokoli jen aby ze sporu vyvázl (jakože úplně normální věc, ale jemu vadí, že jedná instinktivně). Hořkou se směs stane po nějakém zklamání, třeba když někomu věříte a ono to nedopadne dobře. Will umí odpouštět, svět není černobílý a on to moc dobře ví. Ale nezapomíná. A pokud jde o výbušnou směs… Jakmile kotlík přivedete k varu a neopatrně přeženete koření arogance (určitá míra se totiž snese), proletí vám kotlík povahy stropem.
Martha Gavin, Williamova matka
Nepříliš vysoká žena s hnědými vlasy a tmavýma, laskavýma očima. Navzdory zdání určité jemnosti si dokáže zjednat pořádek a mnohdy z ní jde respekt. Na své děti je sice přísná, ale nikdy neopomněla je k sobě přivinout, když bylo potřeba.
Herold Gavin, Williamův otec
Muž s širokými rameny, upracovanými dlaněmi a tváří ošlehanou větrem a opálenou jako by šlo o námořníka, nikoli o znamenitého zahradníka. Právě Herold vede své děti dosti důrazně k lásce ke všemu živému. Stejně jako Martha však dokáže být i přísný, občas je i přísnější než Martha.
Martin Gavin, starší bratr
Prvorozený syn rodiny Gavinů je věrný svému jménu, pojmy jako disciplína, spravedlnost a věrnost své rodině a zemi mu skutečně nejsou cizí. Ale bůhví, kde se to v něm vzalo. Jako jediný z rodiny je neuvěřitelně vysoký, jinak vzhled zdědil spíše po otci. Temně černé vlasy má střižené na vojenský sestřih a své okolí si měří pronikavě zelenýma očima. Není zrovna mluvka, ale specifický smysl pro humor mu nechybí. Nebylo příliš velkým překvapením (jestli však potěšením to je otázkou) že skončil v redanské armádě a upřímně nevede si vůbec zle. Akorát s rodinou se nevidí tak často jak by sám chtěl, tak nějak spíše výjimečně. Má Willa rád (stejně jako Will jeho), ale ne vždy si rozumějí se vším všudy. Martina rozčiluje mnohdy lehkovážné nebo zmatené myšlenkové pochody Willa a Will nesnáší přístup „je to tak, protože to tak bylo vždycky“ a úplně nechápe sbírání frček.
Doplnění:
- | +
Katie Gavin, starší sestra Williama
I Katie je skoro celá po otci, dlouhé černé vlasy si pravidelně zaplétá do copu. Oči jsou jasně zelené, ale postava a povaha je naštěstí po matce. Protože s Willem nejsou od sebe moc věkem, rozumí si. Will si ji často rád dobírá ačkoli by se pro ni, stejně jako pro dvojčata rozkrájel. A to platí i přestože má Will poslední dobou takový zvláštní pocit, jako kdyby před ním cosi skrývala.
Doplnění:
- | +
Lucas a Anna Gavinovi
Dvojčata Lucas a Anna jsou pozdním dárkem rodičům a zároveň jde malé ďáblíky v lidské podobě. Jsou si neuvěřitelně podobní, vzhledem stejně jako mluvou. Schválně si nechávají i stejnou délku vlasů, která je světle hnědá. A když se vymění pozná skutečně jen jejich matka (a občas sestra) kdo je vlastně kdo. Dvojčata jsou zvídavá, ale přesto se povahově mírně liší. Lucas je živější, energičtější a sní o tom, že bude pomáhat lidem. I kdyby to mělo být v roli často ne příliš oblíbeného zaklínače, vlastně skoro se dá říci, že přímo k nim Lucas vzhlíží (William se uklidňuje tím, že tohle se mu skutečně nepovede). Anna naopak radši věci několikrát zváží, než vynese konečné rozhodnutí. A protože její bratr se zhlédl v nebezpečném povolání plánuje se Anička věnovat bylinkám a léčitelství. To jsou ale plány do daleké budoucnosti, zatím dvojčata lítají po okolí a dohání ostatní k zuřivosti. Jejich oblíbeným trikem je (jaké klišé!) prohodit si role, povahu toho druhého znají, takže pak už se jen dobře baví.
Před mnoha a mnoha lety...
Kdysi velmi dávno, že to stěží najdeme v kronikách se jedna lidská žena setkala se zraněným elfem. Zranění bylo vážné, kdyby odešla, zemřel by. Namísto toho jej ošetřila, tajně se o něj starala, dokud se plně nevyléčil. Nějakou chvíli žili spolu, ale happy end se nekonal. Z důvodů, které již neznáme elf odešel, měl svoji rodinu a své vlastní dědice. Z jeho rodové linie pochází Riordan, otec půvabné Siawaël. Tím ale příběh nekončí, naopak pár měsíců po elfově odchodu se narodilo děťátko, další linka jeho rodu… Elfí krev se předávala dál a dál, mísila se však už jen s lidskou a po čase ztratila sílu špičatit lidské uši a projevuje se jen na vnější podobě, vlasech temných jako noc a pronikavém pohledu zelených očí. Will na rozdíl od svých starších sourozenců podědil více rysů po matce, ale i on je dědicem této smíšené krve. Je hříčkou osudu, že jeho sestra Katie je až na uši zrcadlovým obrazem Siawaël…
***
Modrá krev
Willův rodokmen se jako červená nit táhl napříč dějinami, jistý dávný Willův předek dosáhl i na šlechtický titul. Přijal nové příjmení „Gavin“, se kterým se trefně pojil i rodovým znak, totiž bílý jestřáb v zeleném poli. Avšak modrá krev se časem rozředila, rod zchudnul a upadl v zapomnění. Jediné, co vlastně zůstalo je onen erb a historka „jak prapra vlastně prapraprastrýc Alfréd prohrál jakési pozemky v kartách.“ Willa vždy zajímal původ erbu, který se v rodě dědil stejně jako se jinde dědí nábytek, ale prozatím neměl příliš štěstí, mnohé materiály ohledně jeho původu již vzal čas.
***
Willův život
Williamův život se s nadsázkou dá rozdělit do dvou etap. První, která se pojí s jeho dětstvím a druhou, kterou strávil na akademii.
Po pravdě Williamovo dětství bylo dost idylické. Žádná vražda, nemoc ani žádná sázka rodičů se zaklínačem. Jeho rodiče se poznali ve službách jedné šlechtické rodiny v Redanii a vedlo se jim dobře. Dokonce tak, že u ní už zůstali. Nejdříve se mladému páru narodil syn a pak dcera. Krátce po ní William a po jistém časovém odstupu se narodila manželům Gavinovým dvojčata…
William tedy vyrůstal v rodině sloužících šlechtě, nebyli tedy chudí, ale přehnaný přepych to taky nikdy nebyl. Odjakživa se učil myslet na své sourozence a jeho rodiče jej vedli k poslušnosti vyšší vrstvě. Jak matka, tak otec se mu snažili předat co nejvíce vzdělání (tedy číst, psát a počítat, etiketu a jízdu na koni a tak dále). Přeci jen být něčí osobní sluha, znamenalo mít naději na lepší život. A zdálo se, že Will touto cestou i půjde, takže bylo nutné, aby byl plnohodnotným společníkem. Vedle sourozenců Gavinových totiž vyrůstal i stejně starý syn šlechticů a s Willem si náramně rozuměli. Neplechy se přeci jen dělají nejlépe ve dvou. Nakonec spolu šli i na univerzitu, ale tam každý skončil na jiné fakultě, Will na filozofické. Mimo studia se účastnil i různých zájmových kroužků v rámci školy. Willovi netrvalo dlouho a zjistil, že boj s mečem není pro něj, raději sáhl po luku a o něco později i malířské paletě. Spolu s několika dalšími působil i v literárním kroužku a je spoluautorem několik titulů patřících jednoznačně do červené knihovny. Tyhle knihy vycházely pod pseudonymem Melissa Rose a putovaly po univerzitě těšíc se poměrně velké oblibě. Ale navzdory úspěchu knih je Will skutečně rád, že moc osob neví, že jde zčásti o jeho dílo.
Po skončení studií Will chvíli pracoval pro archiv univerzitní knihovny, něco málo našetřil a pak se rozhodl využít nabídky práce v terénu. Jeho odborná práce, na kterou získal i nějaké finance, by se měla primárně zaměřovat na vlkodlaky. Při pátrání po materiálu pro Mellisu narazil na naprostý nedostatek informací o vlkodlacích. Knihy, které měl v knihovně k dispozici obsahovaly informace, které jemu samotnému zněly spíše jako pověry než jako fakta. To podnítilo jeho zvědavost a rozhodl se pátrat dál. Své téma si sice obhájil, ale zda se mu povede či nepovede napsat skutečně dobrou práci na to je otázkou, sám tomu nechává takříkajíc volnou ruku. Ví totiž moc dobře, že chtít něco takového bude chtít spolupráci se zaklínačem a Will si hodlá dvakrát rozmyslet s kým bude cestovat. Rozhodně se nehodlá chytit první osoby s medailonem a správnou školou zabíjení.
Tímto jsme už v současnosti, Will se rozhodl cestovat, trošku poznat a pochopit svět (což schovaný na univerzitě zvládnout nemůže), možná si i najít ženu jako to udělal jeho otec. Nemá ponětí, co přinese budoucnost, ale lehkovážný (moc) není. V současnosti cestuje se skupinkou kupců, ke kterým se tak nějak na dobré slovo přifařil. Využívá jejich přítomnosti, aby necestoval sám (a jejich vozů, protože nemá koně) a oni jeho znalostí mimo jiné třeba toho, že umí psát a číst, aniž by si slova opakoval polohlasem.
Pozn.: Jsem si vědoma mezer v textu (například, které rodině přesně Gavinovi slouží, co před Willem a jestli vůbec něco skrývá Katie atd.). Nechávám si zde totiž prostor pro možné vedlejší linky osudu (propojení s postavami jiných hráčů).
Talent: ?
Jazyky
Obecná řeč (mateřský)
Starší mluva 2
Primární dovednosti
Konstituce 3
Inteligence 3
Zručnost 1
Obratnost 3
Vůle 3
Charisma 3
Všímavost 2
Smyly 2
Boj se zbraní - lukostřelba 3
Umění – malba 4
Informovanost 3
Gramotnost 2
Jezdectví 2
Vaření 2
Lov 3
Etiketa 2
Plavání 2
Velký cestovní vak (cosi jako obdoba našeho batohu)
Několik málo kousků oblečení, mezi které se počítá i dobrý plášť hnědé neurčité barvy.
Dva zápisníky, jeden malý na rychlé poznámky, který nosí v náprsní kapse s maličkým inkoustem. A druhý, podstatně větší, který nosí skrytý ve voze, ale dokáže jej během chvilky nacpat do vaku a mít to vše na zádech.
Dva štětce a tři základní barvy ředitelné vodou v malých uzavřených kalamářích, ze kterých jako zázrakem dokáže vykouzlit všechny ostatní barvy v různých odstínech
Jedna dýka za pasem
Měšec s penězi.
Píšťalka z kosti jejíž zvuk slyší pouze psí uši (a možná uši vlkodlaka). Nosí ji na šňůrce spletené z červených provázků. Tenhle dárek dostal od dvojčat pro štěstí.
Raffard v masti od Belana pro Rianne
Lekvar pro lepší spaní od Belana
Rodina Gavinvých (po mužské linii) dědí svůj znak a tím je bílý jestřáb na zeleném pozadí
Jeho osobní (a nahlas nikdy nevyřčený) názor na zaklínače je poněkud rozporuplný. Uznává, že je jich potřeba, obyčejní lidé si s nebezpečnými tvory stěží poradí, ale zároveň je nijak nemusí. Nelíbí se mu představa pouhého zabíjení za peníze.
Anatole R. Van Akkeren - zná ho z Broňovic (a Nelidské nevěsty), voní bylinkami
Belan - z Broňovic, zná od vidění, také má zájem o vlkodlaky
Busaraji - černá listina
Kai - je Sarrenova žena (seznámil je), milá přítelkyně, díky Riannon ví i že se jedná o čarodějku, netuší že je z Nifu
Mario Galanti - zná ho od vidění z Oxenfurtu
Orlin - zná od vidění, líbal se s Rhiou, takže sympatie nic moc
Radoslava - určitě si ji pamatuje od vidění kvůli jejím vlasům z Broňovic
Rhiannon Phalestrae - možná platonická láska, Will si úplně není svými city jistý a tak kolem nich chodí jako kolem horké kaše, navíc věří není hoden se jí dvořit a že by to vlastně ani nemělo smysl, protože nesmrtelná se smrtelným stejně šťastná nebude... přesto ji má svým způsobem doopravdy rád a jedná s ní jako se skutečnou dámou
Sarren z Rissbergu - sázka o duši na Saovine 1276, během putování se nevyhraněný názor vyvíjel a měnil, je vůči němu opatrný, rozhodně mu neříká všechno, nikomu by to neřekl, ale začal Sarrena vnímat jako přítele
Siawaël - žena, která z oka vypadla jeho sestře, Will důvod netuší, ale má co dělat, aby ji neoslovoval Katie, má hrůzu z nepravděpodobného scénaře - že se Sia setká s jeho rodinou a že odvede jeho mladšího bratra
Terssiel aen Feainn - krátký, ale krásný románek, elfka mu prozradila celé své jméno - Will si toho váží, ale i tak jí díky jejich laškování raději říká Slunečnice (Lammas 1276)
Riannon - elfí zaklínčka, která má Willa ráda (a dává to zajímavým způsobem najevo, fyzicky si ji snaží držet od těla, protože nechce, aby o románku věděla půlka města, ale ne vždy se mu to daří)
Postavy z nedokončených her
Öda Heidrún - zraněná rytířka v lese, zřejmě urozeného původu, protože je zvyklá velet
Ife - bílý zaklínač, cizinec, Willa hodně znepokojuje bůhvíproč (Nelidská nevěsta)
Mamule - malý tvor, kterému moc nerozumí
Mellbork Holt - bojový trpaslík, který si sedí na uších, ale Willa naštěstí nezabil
Karavana kupců (NPC)
Občas ve svých postech zmiňuji karavanu kupců, se kterými Will cestoval. Nyní se s nimi dobře zná a občas jim dohodí obchod. Karavana obvykle čítá dva, tři vozy a minimálně deset lidí (mužů), ale zmíněné postavy se objevují nejčastěji. Nepřidělila jsem jim žádné body, protože tyto postavy slouží jen na dokreslení děje.
Bard - jeden z hlavních vedoucích karavany, má plno nápadů mezi kterými přelétá sem a tam, ale obchodnický čuch mu nikdo neupře. Je to muž v nejlepších letech, ale je to právě on, kdo dokáže zahrát na tu správnou strunu a prodat elegantnější nebo extravagantnější kousky. Ukecaný je neskutečně, umí správně naladit hlas a vyprávět úžasné příběhy. K jeho neřesti ale patří alkohol a když se opije, tak rád zpívá a samozřejmě žádné slušné kousky.
Tanečník - muž, který tvoří protiváhu k Bardovým nápadům, člověk stojící nohama pevně na zemi a je ten kdo rozumí financím. Působí nenápadně, ale má neskutečný přehled ohledně politické situace (možná že i protože umí svým zákazníkům naslouchat). Jeho potěšením je hudba a tanec a zvláště, může-li provést krásnou dívku, ale to jen za předpokladu, že není poblíž jeho žena.
Ignác - nejstarší z Tanečníkových dětí. Je snad ještě nenápadnější než Will a ten o něm proto ví snad jen to, že nemá přezdívku, že je jen o něco mladší než on sám a že rád rybaří.
Drobeček - nejstarší z Bardových dětí, přezdívka je ironickou narážkou na to, že všechny ostatní muže převyšuje minimálně o hlavu a půl. Jeho rozložitou postavu jen tak v davu neminete. Nicméně co příroda nadělila tady jinde ubrala, Drobeček je jako stroj (ještě k tomu stroj se sníženým prahem bolesti), co mu řeknete to udělá, složí, připraví i naloží, ale tím to končí.
Anička - štíhlé děvče v pubertě, má nápadné dlouhé vlasy světlé vlasy často zapletené co copu. Jako dcera kupce umí smlouvat, ne nebere jako odpověď a cloumá s ní puberta. Jediný kdo ji dokáže usměrnit je její otec. Občas ji doprovází starší sestry dvojčata, které sice nejsou tak živé, ale o to jsou zákeřnější.
ÚPRAVY
9.1.2021 - známé postavy a navýšení bodů a přidání schopností
29.3.2021 - doplněny obrázky a NPC kupců
21.4.2021 - drobná oprava po gramatickém šotku
1.8.2021 úprava bodů
18.12.2021 jen drobná úprava v povolání (na vědmoše)
5.7.2022 navýšeny body, úprava povolání a přidány známé postavy
18.9.2022 doplněny dodatky k Martinovi a Katie, přidány věci do výbavy od Belana
