Jméno: Verner Castillon
Rasa: Člověk
Povolání: Městská hlídka
Věk a/nebo datum narození: 28 let.
Vzhled: Jedná se o průměrně vysokého muže. Hruď, ramena, a paže jsou zocelené těžkou prací. Přesto je Verner spíše šlachovitý než samý sval. Má statné nohy, od neustálého pohybu či stání, a velké dlaně se silnými prsty pokryté spletí jizev od drobnějších poranění. Dvojice souběžných, mnohem větších, jizev zdobí i pravý bok jeho hlavy. Táhnoucích se od spánku dozadu k uchu. Coby následek dávné rvačky v krčmě. Schválně si tuto část hlavy holí, zatímco zbytek pokrývají černé, často mastné, krátké vlasy. Jen vyjímečně si nechá narůst bujný vous, rašící jak kolem úst tak i na tvářích. Spíše ale udržuje krátké strniště. Tvář nabírá ostřejší rysy a vévodí jí jak velký orlí nos, tak i pronikavě šedé oči. Mnohdy působí zachmuřeným dojmem. Jindy zas znuděným až unaveným.
Když je ve službě, nosí na sobě zásadně silnou halenu s dlouhými rukávy, gambeson s krátkými rukávy, přilbu s otevřeným hledím, a buď kroužkovou zbroj či jen samotný kyrys. Kalhoty bývají buď lněné nebo z kůže. Boty jsou vždy pevné, vojenské. Opasek je opatřen dvěma brašnami, lucernou, a jak obuškem tak pochvou s krátkým mečem. Přes ramena má posléze přehozený plášť, dlouhý kamsi k pasu, který už zažil lepší časy.
Když není ve službě, lze jej nejčastěji spatřit v zašlé tunice, upnuté kazajce se šněrováním u krku, či v delším koženém kabátě po stehna.
Povaha: Verner byl odjakživa takový ten typ člověka, který tak nějak samovolně existoval. Byl tam, kde se něco dělo, ale nebyl centrem pozornosti. A ani se nikdy přílišnou pozornost strhávat nesnažil. Věděli jste, že je poblíž. Ale bylo třeba prohledat rohy či zapadlá místa. Odtud rád pozoroval život kolem. Narozdíl od mnohých, kteří měli hlavu v oblacích, on držel hlavu spíše u země. Nevyhledával bohy natož jejich znamení. Byl spíše realista, a než na kouzla se spoléhal na dovednost a na vlastní schopnosti. Život v ulicích velkého města ho ostatně naučil lecjakým fíglům. Věděl, jak to vypadá když se náhle v krčmě spustí rvačka. Tušil, jak daleko nebo kam se uchýlit když se zrovna schylovalo k pogromu. To ho mimo jiné přimělo držet se pokud možno co nejdále od války samotné. Bezhlavé zabíjení se mu hnusilo. Nenávist choval k drogám a k těm, se kterými měl osobní spory. Pokud něčím pohrdal, tak to byli lháři a podvodníci. On sám to měl se lhaním těžké. Než aby lhal, odpověděl raději polopravdou či sarkastickou poznámkou. A pokud měl přátele, vážil si jich. Stejně jako si cenil odvahy a upřímnosti.
Víra: Když se někdo ptá, odpovídá že Věčný oheň.
Schopnosti a dovednosti:
Tělesná konstituce – 2
Síla – 1
Obratnost –
Zručnost –
Smysly – 1
Inteligence –
Vůle – 1
Charisma – 1
Boj s mečem – 2
Informovanost – 3
Gramotnost – 2
Talent:
Historie a rodina: Verner nepochází sice z kdovíjak bohaté rodiny, ale ani z té vyloženě chudé. Je jedním ze dvou dětí. Tím mladším. Starším sourozencem je bratr Virgil. Narodili se oba v Redanii. V hlavním městě Tretogor. Otec byl kovář, a matka zručná šička. Dětství tam si ale příliš nepamatuje. Oba dva vyrůstali v Oxenfurtu, kam se jejich rodina uchýlila vlivem politického dění. Nějaký čas trvalo, než si v novém domově zvykli. Už tehdy se Verner projevoval jako větší floutek, zatímco Virgil jako ten chytřejší, moudřejší z bratrů. I přesto, že nějakou tu míru nejzákladnějšího vzdělání dostali oba stejnou. Proto Virgila táhla dráha učence a písaře, zatímco Verner více a více vypomáhal otci v kovárně. Jestli ho nějaká práce nebavila, tak právě kovařina. Nijak zvlášť v ní nevynikal. Proto dostával samé podřadné práce. O to závistivěji se poohlížel na bratra, kterého s plynoucími roky lákala studia v univerzitách Oxenfurtu.
Právě závist, a ve značné míře i otec který hašteřil jak je jeho mladší syn k ničemu, dokopala Vernera k tomu aby něco udělal se svým životem.
Jedné noci, kdy se vracel opilý domů, dostal až příliš šílený nápad vstoupit k vojsku. A také to udělal, když v jedné krčmě podepsal kontrakt. Až druhého dne si uvědomil, že se přihlásil nikoliv k armádě, nýbrž k městské hlídce. Verner dodnes netuší co je horší. Jestli ten stud, z takové chyby, nebo vztek na svou vlastní hlavu s jak pitomými nápady to přichází. Situace ovšem byla jaká byla. Strážení ulic bylo přeci jen... Zajímavější než mlácení do železa.
A tak Verner zatnul zuby a dal se do práce. S jasnými ambicemi dosáhnout nějakého toho uznání a pozice, které by mohl omlátit otci i bratru o tváře.
Speciální inventář:
Bronzový prsten, v němž jsou vyraženy dva brky na psaní. Asi jediná věc, kterou mu věnoval bratr. Nechává si jej jako upomínku.
Loajalita: Občas řekne že Radovid, občas utrousí že Oxenfurt samotný.
