Juna
FC - Violet Hicks
Budoucí kněžka Melitelé|člověk|13 let (1265)|svatyně Melitelé v Novigradu
***
Na první pohled vás upoutají světle zelenkavé oči vždy se pyšnící nebojácností a jistou přetvářkou. Tato dívka se často tváří, že jí nemůže nic ublížit, ani se jí nic dotknout. Tento názor podporuje i její mohutnější nosánek, který už není tak rovný, jako býval kdysi. Párkrát do něj již dostala za své názory a tvrdé řečičky. Naopak tenké rty však jako by odporovaly oné myšlence tvrdé dívky.
Tmavě hnědé vlasy, sahající jí až pod ramena, potvrzují její vzpurnost. Velmi o ně pečuje, aby byly co nejjemnější a vždy pěkně rozčesané, cucky jsou nežádoucí. Nosívá je rozpuštěné, aby každý viděl jejich délku, s ofinou na levé straně, kterou si zandává za ucho, odkud ji neposedně padá často zpět do očí.
Tvář jí zdobí několik pih, za které si vysloužila již několikero poznámek od mladší Svey. Kvůli tomu zahlédnete na jejím obličeji také i pár bílých jizviček či natržené levé obočí, které často skryje ofina, padající jí neustále do očí. Kromě těchto “nedostatků” je její tmavší pleť poměrně hebká a pěkná.
Co se oblečení týče, nemá příliš na výběr. Děvčata dostávají příděly lehkých oděvů na nošení po nemocnici, a když vyrážejí ven, oblečení si půjčují, takže jim často ani velikostně zcela nesedí. Ven ale nechodí tak často, takže to ničemu nepřekáží. Na každém oblečení děvčat je vždy připnutá brož svatyně Melitelé v Novigradu.
***
Tato dívenka se vždycky tváří, že jí celý svět může políbit zádíčka. Hraje si na vzpurnou tvrďačku, co ji nemůže nic rozházet, nic naštvat. V očích jí neustále plane malý nenávistný ohníček, ale je to jenom fasáda, která má zahnat případné surovce.
Za tvrdou fasádou se ale skrývá jemná dívka, se kterou se život nepiplal. Neví, odkud pochází, ani co je zač. Díky její tmavší pleti by se dalo usuzovat, že pochází z větší dálky, než všechna děvčata v nemocnici a někteří si z ní i tropí žertíky. Leckdo by se kvůli tomu uzavřel do své bubliny, ale Juna tomu dala jinou tvář. Žerty o jejím původu či barvě pleti obrací chladně zpátky na útočníka. Často se tak stává iniciátorem rvaček, nejčastěji se Sveou. Neumí si zachovat chladnou hlavu a podléhá svým emocím. Žerty se jí umějí i po tolika letech dotknout.
Přesto umí být i milým a hodným děvčetem. Svoji rodinu má ráda, ačkoliv se to skrz její vymlouvavé poznámky občas nezdá. Přeci jen je to dospívající děvče, co má své nálady a sem tam se jí práce znelíbí. Zábava je pořád zábava.
Nejraději z rodinky má tetku Gretu. Miluje její pečené koláče stejně jako ostatní děvčata, ale také proto, že s Gretou občas sedává u stolu, když jsou ostatní pryč. Greta jí občas vypráví příběhy, které by ostatním vyprávět nemohla nebo spolu prostě jen mluví o všem možném, co je napadne. Ostatní holky ale nejsou nikterak pozadu. Dokonce i Sveu považuje za svou rodinu, ač to někdy vypadá jako přesný opak.
Na změnu v jejím životě si sice musela zvyknout, ale nakonec přijala Melitelé jako nejvyšší matku a svou roli budoucí léčitelky bere vážně. Každé ráno se modlí u postele ještě než vstane, večer než jde spát a nevynechá žádné klekání. Přesto by i tak ráda někdy viděla více, než jsou jen stěny této nemocnice a přilehlé okolí. Pochůzky po městě její touhy nemohou vynahradit.
FC - Violet Hicks
Budoucí kněžka Melitelé|člověk|13 let (1265)|svatyně Melitelé v Novigradu
***
Na první pohled vás upoutají světle zelenkavé oči vždy se pyšnící nebojácností a jistou přetvářkou. Tato dívka se často tváří, že jí nemůže nic ublížit, ani se jí nic dotknout. Tento názor podporuje i její mohutnější nosánek, který už není tak rovný, jako býval kdysi. Párkrát do něj již dostala za své názory a tvrdé řečičky. Naopak tenké rty však jako by odporovaly oné myšlence tvrdé dívky.
Tmavě hnědé vlasy, sahající jí až pod ramena, potvrzují její vzpurnost. Velmi o ně pečuje, aby byly co nejjemnější a vždy pěkně rozčesané, cucky jsou nežádoucí. Nosívá je rozpuštěné, aby každý viděl jejich délku, s ofinou na levé straně, kterou si zandává za ucho, odkud ji neposedně padá často zpět do očí.
Tvář jí zdobí několik pih, za které si vysloužila již několikero poznámek od mladší Svey. Kvůli tomu zahlédnete na jejím obličeji také i pár bílých jizviček či natržené levé obočí, které často skryje ofina, padající jí neustále do očí. Kromě těchto “nedostatků” je její tmavší pleť poměrně hebká a pěkná.
Co se oblečení týče, nemá příliš na výběr. Děvčata dostávají příděly lehkých oděvů na nošení po nemocnici, a když vyrážejí ven, oblečení si půjčují, takže jim často ani velikostně zcela nesedí. Ven ale nechodí tak často, takže to ničemu nepřekáží. Na každém oblečení děvčat je vždy připnutá brož svatyně Melitelé v Novigradu.
***
Tato dívenka se vždycky tváří, že jí celý svět může políbit zádíčka. Hraje si na vzpurnou tvrďačku, co ji nemůže nic rozházet, nic naštvat. V očích jí neustále plane malý nenávistný ohníček, ale je to jenom fasáda, která má zahnat případné surovce.
Za tvrdou fasádou se ale skrývá jemná dívka, se kterou se život nepiplal. Neví, odkud pochází, ani co je zač. Díky její tmavší pleti by se dalo usuzovat, že pochází z větší dálky, než všechna děvčata v nemocnici a někteří si z ní i tropí žertíky. Leckdo by se kvůli tomu uzavřel do své bubliny, ale Juna tomu dala jinou tvář. Žerty o jejím původu či barvě pleti obrací chladně zpátky na útočníka. Často se tak stává iniciátorem rvaček, nejčastěji se Sveou. Neumí si zachovat chladnou hlavu a podléhá svým emocím. Žerty se jí umějí i po tolika letech dotknout.
Přesto umí být i milým a hodným děvčetem. Svoji rodinu má ráda, ačkoliv se to skrz její vymlouvavé poznámky občas nezdá. Přeci jen je to dospívající děvče, co má své nálady a sem tam se jí práce znelíbí. Zábava je pořád zábava.
Nejraději z rodinky má tetku Gretu. Miluje její pečené koláče stejně jako ostatní děvčata, ale také proto, že s Gretou občas sedává u stolu, když jsou ostatní pryč. Greta jí občas vypráví příběhy, které by ostatním vyprávět nemohla nebo spolu prostě jen mluví o všem možném, co je napadne. Ostatní holky ale nejsou nikterak pozadu. Dokonce i Sveu považuje za svou rodinu, ač to někdy vypadá jako přesný opak.
Na změnu v jejím životě si sice musela zvyknout, ale nakonec přijala Melitelé jako nejvyšší matku a svou roli budoucí léčitelky bere vážně. Každé ráno se modlí u postele ještě než vstane, večer než jde spát a nevynechá žádné klekání. Přesto by i tak ráda někdy viděla více, než jsou jen stěny této nemocnice a přilehlé okolí. Pochůzky po městě její touhy nemohou vynahradit.
Schopnosti a dovednosti
| Síla: 2 Obratnost: 2 Smysly: 1 Inteligence: 1 Vůle: 2 Gramotnost: 1 (základní počty) | Léčitelství: 1 Boj beze zbraně: 1 Plížení: 1 Vaření: 1 (recepty od Grety) Bylinkářství: 1 ♰ Víra: 2 |
Talent: Nenalezen
***
Junin původ je zahalen v mlze pro všechny, včetně ní samotné. Jako malou holčičku ji našel jakýsi obchodník, co zrovna jel po cestě v blízkosti Modrých hor, kde končí Pontar. Mohlo jí být kolem čtyř let, to už dnes nikdo přesně neví, protože se ta informace ztratila v minulosti. Ani se přesně neví, kde se tam holčička vzala, ani kdo byla její rodina. Avšak její tmavší pleť naznačovala, že není místní. Buď ji tu někdo zapomněl nebo se ztratila při písečné bouři za horami. Zvláštní, že přežila tak dlouho sama, ale její bídný stav mluvil za vše - určitě to pro ni nebylo lehké. Jedinou oporou mohla být její hadrová panenka, která byla zčásti potrhaná a své dobré časy měla za sebou.
Obchodník, slyšící její pláč, ji tam nemohl jen tak nechat a proto si ji vzal pod svá bedra. Od té doby malá Juna cestovala v jeho karavanovém příbytku. Živil ji, pěkně ji oblékl, hrál si s ní, ve městě nebo nějaké vesnici, kde zastavili, jí sem tam i něco koupil. V podstatě ji nahrazoval otce. Jenže kšefty přestaly po čase vynášet a obchodník si nemohl dovolit živit další krk, sotva měl pro sebe. Musel prodat příbytek a později i svého koně a chodit jenom pěšky. Juně tehdy bylo kolem šesti let. Musel vymyslet, co s ní provede, a tak ji jednou v Novigradu nechal u sester svatyně Melitelé.
Juna tak vyrůstala hlavně u nich. Obchodník se o ni staral jako muž, co nikdy své dítě neměl a díky němu se v podstatě stala vzpurným dítětem, ale sestry to z ní (skoro) dostaly a věnovaly se naopak ženské výchově. Juna se tak postupně stávala milou a hodnou dívenkou, která se sem tam popere s ostatními svěřenkyněmi. Pomáhala Matce představené i ostatním s pracemi, dokonce jí i později pouštěly k menším zraněním. Její budoucnost už byla předem nastavená. Měla z ní být budoucí léčitelka svatyně Melitelé.
***
Malá hadrová panenka z dětství
Své staré oblečení od obchodníka (dnes je jí už malé)
Bezcenná brož
Malá hnědá taštička na pochůzky po městě
***
Svea | Annie | Agnes | Greta | Margita | děvčata ze svatyně Melitelé
***
Junin původ je zahalen v mlze pro všechny, včetně ní samotné. Jako malou holčičku ji našel jakýsi obchodník, co zrovna jel po cestě v blízkosti Modrých hor, kde končí Pontar. Mohlo jí být kolem čtyř let, to už dnes nikdo přesně neví, protože se ta informace ztratila v minulosti. Ani se přesně neví, kde se tam holčička vzala, ani kdo byla její rodina. Avšak její tmavší pleť naznačovala, že není místní. Buď ji tu někdo zapomněl nebo se ztratila při písečné bouři za horami. Zvláštní, že přežila tak dlouho sama, ale její bídný stav mluvil za vše - určitě to pro ni nebylo lehké. Jedinou oporou mohla být její hadrová panenka, která byla zčásti potrhaná a své dobré časy měla za sebou.
Obchodník, slyšící její pláč, ji tam nemohl jen tak nechat a proto si ji vzal pod svá bedra. Od té doby malá Juna cestovala v jeho karavanovém příbytku. Živil ji, pěkně ji oblékl, hrál si s ní, ve městě nebo nějaké vesnici, kde zastavili, jí sem tam i něco koupil. V podstatě ji nahrazoval otce. Jenže kšefty přestaly po čase vynášet a obchodník si nemohl dovolit živit další krk, sotva měl pro sebe. Musel prodat příbytek a později i svého koně a chodit jenom pěšky. Juně tehdy bylo kolem šesti let. Musel vymyslet, co s ní provede, a tak ji jednou v Novigradu nechal u sester svatyně Melitelé.
Juna tak vyrůstala hlavně u nich. Obchodník se o ni staral jako muž, co nikdy své dítě neměl a díky němu se v podstatě stala vzpurným dítětem, ale sestry to z ní (skoro) dostaly a věnovaly se naopak ženské výchově. Juna se tak postupně stávala milou a hodnou dívenkou, která se sem tam popere s ostatními svěřenkyněmi. Pomáhala Matce představené i ostatním s pracemi, dokonce jí i později pouštěly k menším zraněním. Její budoucnost už byla předem nastavená. Měla z ní být budoucí léčitelka svatyně Melitelé.
***
Malá hadrová panenka z dětství
Své staré oblečení od obchodníka (dnes je jí už malé)
Bezcenná brož
Malá hnědá taštička na pochůzky po městě
***
Svea | Annie | Agnes | Greta | Margita | děvčata ze svatyně Melitelé
3. aktivní postava Vitany.
