Predikát: z Rosenbergu
Erb Pánů z Rosenbergu
Rasa: Člověk
Povolání: Kněz (dříve rytíř Řádu planoucí růže)
Věk a/nebo datum narození: Narozen roku 1245 (33 let)
Vzhled: Konrád má delší blonďaté vlasy a dlouhý plnovous, který si nikdy neholí. Obličej má nepříliš vzhledný s výraznější čelistí, také na něm má pár zahojených jizev. Jeho mementa na boje u Brenny a ve Vizimě. Má zelené oči a nevýrazný malý nos. Má průměrnou výšku a na svojí postavu lehkou nadváhu. Ta mu ovšem v boji nevadí, protože má mimo své nadváhy poměrně silné ruce. V poslední době v reakci na události z Novigradu začal znovu cvičit, podobně jako za mladých let. Jeho postavu se proto trochu zlepšila. Je také široký v ramennou. Jeho styl boje je poměrně těžkopádný a do elegance šermířských mistrů má daleko. V bitevní vřavě se naštěstí pro Konráda elegance nehodnotí, takže i přes to je schopný bojovník. Do bitvy nosí plátovou zbroj a vždy má při boku svůj meč, na nohou mívá těžké kožené boty, které jsou kryté plátovými náholenicemi. Do bitev nosívá svojí helmu typu "Psí čumák". Při normálních příležitostech ovšem nosí roucho, běžné pro kněží Věčného ohně. V něm mívá svojí modlitební knížku, věří že mu nosí štěstí.
Povaha: Konrád je zásadový muž a jeho slovo je pro něho posvátné. Nikdy neporuší svůj slib, který někomu dal. Nestrpí žádné urážky na jeho víru (Věčný oheň). Je odměřený k lidem a skromný, tedy plnil důležité vlastnosti člena Řádu planoucí růže. Jeho víra ve Věčný oheň je velmi pevná, ovšem také z řadou věcí co se v církvi dějí nesouhlasí. Zbytečně silná se mu zdá nenávist proti nelidem a taky malá vůle spolupracovat s ostatními kněžími jiných vyznání. Od událostí z Vizimy si ale vybudoval k odbojným elfům a k jejich hodnotám nenávist. Trpaslíky hodnotí o něco lépe, ovšem vadí mu jejich ateismus a styl života, kdy kov je cennější než víra. Po událostech, které se udály na ostrově Thanned, považuje mágy za zbytečné a vadí mu jejich zásahy do politiky. Ovšem narozdíl od některých jeho kolegů dokáže určité mágy respektovat, když oni respektují jeho.
V době kdy byl u žoldácké skupiny, holdoval alkoholu i ženám, ovšem od vstupu do Řádu se těmto věcem straní. Z této doby si taky odnes nenávist k Nilfgaarďanům, protože při bojích v Aedirnu byl přímým svědkem krutostí, které zde Černí páchali. Je také znalec ostatních náboženství, velmi dobře zná Dobrou knihu o skutcích proroka Lebedy. Právě proto je například zastáncem aby bylo učení proroka Lebedy kanonizováno v učení Věčného ohně, když už některá jeho podobenství Věčný oheň do svého učení přijal. Ovšem svobodomyslný v oblasti víry Konrád rozhodně není. S výjimkou kultu Lebedy, víry v Kreveho a víry v Melitelé má k ostatním vírám spíše negativní vztah a označuje je za kacířství.
Víra: Věčný oheň
Schopnosti a dovednosti:
Konrád používá zvláštní styl boje. Je poněkud netypický, pro Konráda se ovšem hodí. Jelikož je i celkem obratný a má dobré reflexy. Nejdříve se cvičil s mečem jako každý šlechtický synek na hradě svého otce. Také dostal základní vzdělání v nedalekém klášteře, kterého byl jeho otec velký donátor. Když začal jezdit se žoldnéřskou skupinou, tak se taky lecčemu v boji přiučil. Po vstupu do Řádu se s jeho výcvikem a vzděláním pokročilo ještě dále. Hlavním Konrádovo talentem je ale jeho víra a zájem o teologii. Když byl Konrád malý, velmi rád si hrál u rybníka, který tvořil přirozenou obranu Rosenbergu, hradu jeho otce. Zde se také naučil plavat.
Obratnost -3 (7 bodů), Víra - 4 (15 bodů), Boj s mečem -3 (7 bodů), Gramotnost -2 (3 body), Plavání -2 (3 body), Vůle -3 (7 bodů), Tělesná konstituce -2 (3 body), Jezdectví -2 (3 body), Charisma -2 (3 body), Přesvědčivost -1 (1bod)
Talent: Modlitby: Podpůrné
Jazyky: Obecná (rodná)
Historie a rodina:
Narodil se do starého temerského rodu Pánů z Rosenbergu. Byl třetím synem současného pána, takže vyhlídka toho, že by se Konrád stal dědicem panství byla mizivá. Ovšem jako šlechtický synek dostal v nedalekém klášteře dobré vzdělání. Tam se učil se svými sourozenci. Byl tam vedený ze strany ctihodných sester k víře v Melitelé, Konrád ovšem nebral v tu dobu víru moc vážně. Konrádovým snem bylo stát se rytířem, chtěl chrabře bojovat za dobro a v míru užívat klidu. Trochu ten klid i záviděl obyčejným pasákům, kteří pásli ovce a nemuseli řešit takové hlouposti, typické pro urozený stav. Se sourozenci neměl moc dobrý vztah. Nejlépe vycházel se starším bratrem Gerardem, byť si i tak v mnohém nerozuměli. Oproti společenskému Gerardovi tu byl introvertní Konrád, většinou uzavřený do sebe.
Přerod nastal v dospívání. Z Konráda se přeci jen nestal takový introvert a chtěl si užít i nějaké dobrodružství. Určitě na to měli vliv i rytířské romány, které Konrád vždy rád četl. Proto když dospěl, vstoupil do žoldnéřské skupiny a s ní se zúčastnil druhé války proti Nilfgaardu. Tam teprve poznal, co je to život žoldáka. Navázal první opravdová přátelství, začal pít a příležitostně prohánět sukně místních žen lehkých mravů. Ovšem také poznal, co všechno se na tomto světě skrývá za krutosti. Rozhodně tato doba měla na Konráda velký vliv, následkem toho všeho se začal více zajímat o smysl života a o náboženství. Začal mít strach o svoji duši a o své spasení. Bojoval v Aedirnu, kde byl přímým svědkem násilí a krutosti ze strany Nilfgaardu a zúčastnil se bitvy u Brenny. Tam se také potkal a spřátelil s redanským rytířem Radegastlem. Taktéž večer před bitvou zažil krátkou romanci s cintránskou uprchlicí Chisodrou.
Po válce zůstal v Aedirnu, kde žil 3 roky jako poustevník. Žil v malé jeskyni, byl tam spokojený ale přeci jen mu něco chybělo. Zlom nastal, když slyšel kázání jistého Jakuba z Aldersbergu. Díky jeho plamenným slovům se Konrád zhlédl v ideálech Řádu plamenné růže a přidal se k nim. Díky jeho původu a financím jeho rodiny nebyl problém, aby se Konrád stal řádovým rytířem. Skoro dva roky strávil na řádové komendě v Rinbe. Zde žil více jako mnich než jako rytíř a vytvořil si zde většinu svých teologických myšlenek. Poté byl na přímý rozkaz od velmistra povolán do Vizimy. Po vypuknutí povstání velel malému útvaru řádových seržantů, kteří byli povoláni do Staré Vizimy sjednat pořádek. Boje zde byli mimořádně kruté. Půlka jeho jednotky skončila se zraněním nebo rovnou na onom světě. Bojovalo se skoro o každý dům a ulici. Jestli dříve měl na elfy neutrální či lehce negativní názor, po těchto událostech změnil svůj pohled. Už v nich neviděl zubožené relikty minulosti ale krvežíznivé bestie pro které život nepředstavuje žádnou hodnotu. Uvědomil si, že to není vina obyčejných elfů, ale právě elfích komand Scoia'tael. Ostatně u Nilfgaarďanů viděl to samé a i přes to že jim v krvi koluje elfí krev, tak to jsou lidé. Proto nezměnil svůj názor, že by měl Věčný oheň přijímat podobně jako Lebedisté do svých řad i nelidi, ostatně před masovým rozšířením této víry to měli nelidé povoleno. Po smrti velmistra se Konrád i jeho muži vzdali královským vojákům. O jeho experimentech a o skutečném vůdci Salamandry se nikdy nedozvěděl.
V době jeho působení na komendě v Rinbe zapsal také řadu legend o světcích Věčného ohně, které do té doby byli napsané pouze úsekovitě či jen kolovali ústně mezi prostým lidem. Napsal například Legendu o Svatém Řehoři, nebo Legendu o Svatém Anselmovi
Po skončení povstání se on i zbytek řádu přesunul do Redanie. Většinu času trávil zase na komendě v Rinbe, nějaký čas i na řádovém území okolo hradu Barienmurg. Jednání v Loc Muinne se nezúčastnil, stejně tak nebyl po vypuknutí Třetí války s Nilfgaardem povolán na frontu do krvavé a nerozhodné bitvy na Pontaru. Po této bitvě král Radovid V. vydal edikt o zrušení Řádu. Konrád tuto zprávu nesl velmi špatně, i po smrti Velmistra byl se stavem řádu spokojený. K Lovcům čarodějnic se jako většina jeho bývalých bratří nepřipojil. Nepřipojil se ani k žádné skupině takzvaných ''Padlých rytířů.'' Přidal se ke klerikům Věčného ohně v Novigradu a dostal na starost údržbu a bohoslužby v jedné kapli ve Stříbrném městě.
- Herní historie | +
- Rodokmen | +
- Konrádova rodina | +
Speciální inventář:
Plátová zbroj
- | +
Jednoruční meč
- | +
Kůň
- | +
Modlitební knížka věčného ohně
- | +
Loajalita: Církev věčného ohně (Dříve: Řád planoucí růže)
Známé postavy:
Radegastl (Bitva u Brenny, RIP)
Rianne, Markus a Iason (hospoda, přes počáteční napjatou atmosféru si porozuměl i s elfkou Rianne, Iason je jevil jako příjemná partie, možná poněkud moc pacifistický na Konrádův vkus, Markus vypadal jako sympatický mladík)
Iason Po hospodě se setkali ještě za poněkud neštastných okolnostech, Konrád zachraňoval herbář, při tom si dal studenou koupel a zabil několik bobrů.
Julian, Rhia, Max, Rhenys (Jantra, Baron a jeho žena zanechali dobrý dojem, méně dobrý dojem Max. S Rhenys pak byla dobrá zábava, byť z tancování vypadli rychle)
Adelaide - (Mabon a svěcení kaple, udělala na něj velmi dobrý dojem).
Heinrich - (Mabon, pomohl Konrádovi s jeho problémy po jablkobraní)
Odehrané questy: Děs se svítání (rozehráno)
Odehrané lovy: Lov na bobry s Iasonem
- Editace karty | +
