Jméno: Leama Walther
Rasa: Člověk
Povolání: Lovkyně čarodějnic
Víra: Věčný plamen (detailněji v historii)
Loajalita: Lovci čarodějnic a církev Věčného plamene
Věk a/nebo datum narození: 25 let
Vzhled:
Drobná, nevysoká, mladá žena s úzkými rameny a hrudníkem, která působí křehkým dojmem. Má dlouhý krk, vystouplé klíční kosti a její dekolt hyzdí směsice jizev různého stáří, v některých má výrazné a zčernalé žilky, v dalších vypadá kůže jako popálená a poleptaná. Celé to působí jako nezřetelný obrazec. Ony jizvy se snaží zakrýt divoce rozhozenými černými vlasy, které si stahuje jen ve výjimečných situacích.
Je ještě jeden důvod, proč nenosí stažené vlasy a to je její vysoké čelo a výrazné lícní kosti, které se také snaží skrýt. Tváři dominují zelenošedé oči, lemované hustými řasami a tmavým obočím, její oči mohou působit jako kus studeného kamene. Plné, rudé rty lákají k polibku, ale když promluví občas lákají i k tomu, aby dostala dobře mířenou ránu na bradu.
Její další vadou na kráse je napadání na pravou nohu, má poškozenou čéšku v koleni a dlouho nemohla chodit, než zcela bolest neodezněla, ale i po dlouhé době nemůže na nohu dobře došlápnout (Přes velkou bolest dokáže svůj hendikep skrýt, jen ji to velice vyčerpává). Proto k delším cestám využívá koně.
V chrupavce ušního boltce nosí dwimmeritového hada, její prostředníček zdobí prstem ve tvaru hada, který má do do očí a hlavy zasazené zelené kameny.
Oblékaná chodí ryze prakticky, kožená zbroj na hrudi, pod ní jednoduchá plátěná košile, kalhoty, přes které má kožené nohavice, vysoké boty a plášť z hrubé kůže. U pasu má většinou zavěšený rapír.
Je ještě jeden důvod, proč nenosí stažené vlasy a to je její vysoké čelo a výrazné lícní kosti, které se také snaží skrýt. Tváři dominují zelenošedé oči, lemované hustými řasami a tmavým obočím, její oči mohou působit jako kus studeného kamene. Plné, rudé rty lákají k polibku, ale když promluví občas lákají i k tomu, aby dostala dobře mířenou ránu na bradu.
Její další vadou na kráse je napadání na pravou nohu, má poškozenou čéšku v koleni a dlouho nemohla chodit, než zcela bolest neodezněla, ale i po dlouhé době nemůže na nohu dobře došlápnout (Přes velkou bolest dokáže svůj hendikep skrýt, jen ji to velice vyčerpává). Proto k delším cestám využívá koně.
V chrupavce ušního boltce nosí dwimmeritového hada, její prostředníček zdobí prstem ve tvaru hada, který má do do očí a hlavy zasazené zelené kameny.
Oblékaná chodí ryze prakticky, kožená zbroj na hrudi, pod ní jednoduchá plátěná košile, kalhoty, přes které má kožené nohavice, vysoké boty a plášť z hrubé kůže. U pasu má většinou zavěšený rapír.
Charakter:
Má povahu dravce, i když vypadá jako nevinná holubička, která by živáčkovy neublížila. Je to jen sladká maska na obličeji bestie. Kdyby na sebe ďábel vzal podobu ženy, byla by to právě ona, jejíž obličej by si vybral pro své působení. Alespoň tak chce, aby ji vnímali mágové a jen zmínka o jejím jméně by v nich vyvolala strach.
Je chladná, uzavřená, ostražitější povahy. Je více introvertní, nevyhledává přehnanou pozornost. Své přátelé pečlivě vybírá a chvilku trvá, než se někomu otevře, její povaha je dosti komplikovaná. Není tolik otevřená novým věcem. Má ráda svůj klid a svůj zaběhnutý standard, ač nerada se občas dokáže přizpůsobit. Když má své lepší období, je milá, něžná a dokáže i soucítit, ale to se stává zřídkakdy.
Věří ve Věčný plamen, který i ji osvítil cestu. Věří, že ti, kteří páchají zlo Věčný plamen sežehne.
Je chladná, uzavřená, ostražitější povahy. Je více introvertní, nevyhledává přehnanou pozornost. Své přátelé pečlivě vybírá a chvilku trvá, než se někomu otevře, její povaha je dosti komplikovaná. Není tolik otevřená novým věcem. Má ráda svůj klid a svůj zaběhnutý standard, ač nerada se občas dokáže přizpůsobit. Když má své lepší období, je milá, něžná a dokáže i soucítit, ale to se stává zřídkakdy.
Věří ve Věčný plamen, který i ji osvítil cestu. Věří, že ti, kteří páchají zlo Věčný plamen sežehne.
Schopnosti:
| Primární: Konstituce: 1 Síla: 1 Obratnost: 2 Smysly: 2 Inteligence: 2 Vůle: 2 Charisma: 1 | Sekundární: Akrobacie: 1 Gramotnost: 1 Informovanost: 2 Boj se zbraní (rapír): 3 + T Boj beze zbraně: 1 Plížení: 1 Lov: 1 Jezdectví: 1 Přesvědčivost: 2 Péče o zvířata: 1 Páčení, Odemykání, Falzifikace: 1 Všímavost: 1 | Jazyky: Obecná mluva: rodná řeč Nilfgaardština: 1 | Talent: Boj se zbraní (Rapír) |
Historie:
Narodila se na shnilé slámě. Byla zplozena bez lásky, také se na ní pohlíželo. Její matka si ji nepřiložila ani k prsu a několik hodin po porodu ji odnesla ke dveřím sirotčince. Tu ženu, která ji porodila už nikdy neviděla. Vyrůstala v sirotčinci. V malém domku se tísnilo dvacet pět až třicet dětí různého věku, ona tam byla jedna z nejmladších. Proto také musela snášet ústrky a ponižování od svých "sourozenců". Bití, bylo na denním pořádku. Trpěla hlady a několikrát málem umrzla, když se jejich “matka” rozhodla, že zatápět není potřeba. Když přežila všechny tyto ústrky a pokusy o zabití, přežije prý všechno.
Před dvanáctými narozeninami ji “matka” vyhodila a ona se musela postarat sama o sebe. Následující rok se potloukala po ulici, živila se jídlem, které vyhodili obyvatelé města a když nebylo zbití lovila krysy a jiné drobné hlodavce. V zimě ji našel nemocnou, špinavou a hladovou Trhan; muž hrubého zrna, který byl však schopný největších velkodušností. Zprvu ji chtěl prodat, ale něco se v něm zlomilo, a tak se dívky ujal.
Před dvanáctými narozeninami ji “matka” vyhodila a ona se musela postarat sama o sebe. Následující rok se potloukala po ulici, živila se jídlem, které vyhodili obyvatelé města a když nebylo zbití lovila krysy a jiné drobné hlodavce. V zimě ji našel nemocnou, špinavou a hladovou Trhan; muž hrubého zrna, který byl však schopný největších velkodušností. Zprvu ji chtěl prodat, ale něco se v něm zlomilo, a tak se dívky ujal.
12-15let
Mladá dívka v jeho smečce, kam jí Trhan přivedl, budila pozornost; u žen, které se smečkou cestovaly vzbuzovala mateřský cit; většina z nich byla bez dětí, a tak se snadno stala jejich 'miláčkem'. U mužů se jí již takového přijetí nedostalo, zprvu byla opomíjená pro svojí slabost, neboť jí Trhan jen první rok kurýroval, aby neumřela, a poté pronásledována vilnými pohledy mužů. Pohledy, říkáte si, nejsou nic, ani slova neuškodí, ale od slov je už málo k činům. Trhan zuřil nepředstavoval si pro ni budoucnost s bastardem pod srdcem.. Sám neměl iluze o světě a choval se podle hesla čím hůř, tím líp a ji chtěl dopřát lepší budoucnost.
15-19let
Po této zkušenosti ji Trhan poslal do města a ke své sestře, které daroval své "naspořené" peníze, aby se mohli o Leamu dobře postarat a nestrádali. Trhanově sestře Anni a její manželovi Odan, nebylo dopřáno mít děti a tak se Leami ujali jako vlastní, oba bylo zapálení pro myšlenku Věčného ohně.A pod jejich vlivem, i přes její prvotní pochybnosti, se k této myšlence upnula i Leama. Řídila se přikázáními, které kázal Věčný oheň, oblékala se cudně, chodila na kázání a čím dál tím pevněji byla přesvědčena, že Věčný oheň ji osvětluje cestu.
19-22let
Jednoho dne ji na trhu oslovila mladá žena, která s ní zabředla v rozhovor o Věčném ohni a posledním kázání. Leama a žena, která se ji představila jako Nina, ji potom pozvala na sklenku vína do nedalekého hostince, tam však Leama nikdy nedorazila. Našla se až od dva týdny později, pohozená ve škarpě u cesty za městem. Pološílenou v zuboženém stavu ji tam našel náhodný chodec, který mířil do města. Dokázala ze sebe vypravit jen své jméno a to u koho žije.
Zprvu se ani nevědělo zda Leama léčbu přežije, mutageny vpravené do jejího těla bylo nutné neutralizovat. Vystřídalo se u ní několik felčarů, alchymistů, kněžích. Když k ní byla přivedena čarodějka a začala mluvit starší mluvou, Leama se začala nekontrolovatelně chvět a křičet ať ji okamžitě odvedou. Po několika měsících nákladná léčba, začala nést ovoce a Leama se začala uzdravovat a jedy zcela opustily její tělo, ale ani těm nejlepším felčarům se nepovedlo úplně zhojit její poleptanou kůži. S její duší a chováním to také nebylo valné, mladá žena se stáhla do sebe a začala se stranit společnosti, už nebyla pravidelnou posluchačkou kázání a písmo studovala v klidu a bezpečí svého domova. a chodila více ven, doposud trávila čas jen na malé zahradě Annina a Odanova domu v totální izolaci.
Nejprve chodili jen na krátké procházky, okolo bloku, ve společnosti Anni. Postupem času se začaly proplétat i uličkami, kterými dřív chodila na tržiště a do nejbližší kaple na kázání, i když po tom toužila, nikdy se neodvážila k tomu dojít až tam, její jizvy na hrudi, byly jakýmsi stigmatem, bála se, že kdyby vstoupila takto poznamenaná do kaple, Věčný oheň by ji spálil na prach.
Celé tři roky trvalo, než Anni Leamu přesvědčila, aby navštívila veřejné kázání. Jednoho krásného, letního dne ji Anni přinesla nové, bílé, lehce zdobené šaty a lehký pléd, aby si jím mohla zakrýt dekolt. Procházeli se společně s Odanem a zavítali i na náměstí Hierarchů, kde ji udeřil do nosu nasládlý pach a hřmotný hlas kněze křičel Čarodějnici nedáš živou býti. Plameny olizovaly její chodidla, žena kvílela bolestí a dav skandoval SMRT ČARODĚJNICI. Leama byla unesena plameny, i zadostiučiněním, když viděla jak tělo stravují plameny. Když zanikl ženin křik, a kněz kázal dál Leamě stékala slza po tváři. Ten den se ji ulevilo i na duši. Viděla jednu z těch, které vinila za své utrpení, umřít. Pach spáleného masa cítila v nose ještě dlouho, ale tehdy si doopravdy uvědomila co vlastně chce. Chtěla předat zákonu všechny ty, kteří by potenciálně mohli ohrozit obyčejné lidi.
Zprvu se ani nevědělo zda Leama léčbu přežije, mutageny vpravené do jejího těla bylo nutné neutralizovat. Vystřídalo se u ní několik felčarů, alchymistů, kněžích. Když k ní byla přivedena čarodějka a začala mluvit starší mluvou, Leama se začala nekontrolovatelně chvět a křičet ať ji okamžitě odvedou. Po několika měsících nákladná léčba, začala nést ovoce a Leama se začala uzdravovat a jedy zcela opustily její tělo, ale ani těm nejlepším felčarům se nepovedlo úplně zhojit její poleptanou kůži. S její duší a chováním to také nebylo valné, mladá žena se stáhla do sebe a začala se stranit společnosti, už nebyla pravidelnou posluchačkou kázání a písmo studovala v klidu a bezpečí svého domova. a chodila více ven, doposud trávila čas jen na malé zahradě Annina a Odanova domu v totální izolaci.
Nejprve chodili jen na krátké procházky, okolo bloku, ve společnosti Anni. Postupem času se začaly proplétat i uličkami, kterými dřív chodila na tržiště a do nejbližší kaple na kázání, i když po tom toužila, nikdy se neodvážila k tomu dojít až tam, její jizvy na hrudi, byly jakýmsi stigmatem, bála se, že kdyby vstoupila takto poznamenaná do kaple, Věčný oheň by ji spálil na prach.
Celé tři roky trvalo, než Anni Leamu přesvědčila, aby navštívila veřejné kázání. Jednoho krásného, letního dne ji Anni přinesla nové, bílé, lehce zdobené šaty a lehký pléd, aby si jím mohla zakrýt dekolt. Procházeli se společně s Odanem a zavítali i na náměstí Hierarchů, kde ji udeřil do nosu nasládlý pach a hřmotný hlas kněze křičel Čarodějnici nedáš živou býti. Plameny olizovaly její chodidla, žena kvílela bolestí a dav skandoval SMRT ČARODĚJNICI. Leama byla unesena plameny, i zadostiučiněním, když viděla jak tělo stravují plameny. Když zanikl ženin křik, a kněz kázal dál Leamě stékala slza po tváři. Ten den se ji ulevilo i na duši. Viděla jednu z těch, které vinila za své utrpení, umřít. Pach spáleného masa cítila v nose ještě dlouho, ale tehdy si doopravdy uvědomila co vlastně chce. Chtěla předat zákonu všechny ty, kteří by potenciálně mohli ohrozit obyčejné lidi.
22let až současnost
Po tom co viděla hořet na hranici několik dalších, kteří terorizovali občany, rozhodla se dívka přidat se k lovcům čarodějnic. Několikrát byla její žádost zamítnuta, možná proto, že byla ženou, možná proto že neměla za sebou žádný výcvik ani zkušenosti. To ji však neodradilo a stále dokola naléhala a podávala další žádosti. Dokud tato tvrdohlavost nezaujala jednoho z lovců, který se ji rozhodl alespoň vyslechnout, poté co mu Leama odvyprávěla svou minulost, usoudil, že by se zde mohl i nějaký ten potenciál skrývat.
Nakonec v řadách lovců našla i svého otce, který si všiml jejího jména a zařídil si, aby Leama byla přidělena k jeho skupině.
Nakonec v řadách lovců našla i svého otce, který si všiml jejího jména a zařídil si, aby Leama byla přidělena k jeho skupině.
- Intermezzo o tom co ji vedlo k tomu stát se lovkyní: | +
Speciální inventář:
- Výzbroj a výstroj (Kabát, lehká zbroj, rapír) | +
- Dwimmeritová náušnice hada- hozena do rituálního ohně na Mabonu | +
- Dwimmeritový prsten se zelenými kameny | +
Zvířecí a jiní společníci:
Získána 145HD, Lov rysů ve Smrtozračném lese
Leama zatoužila po vlastní šelmě a tak se vydala do Smrtozračného lesa společně s Gemmerskými válečnicemi. Povedlo se jim vystopovat samici rysa s koťaty. Leama utržila spoustu šrámů, ale povedlo se ji šelmu ulovit a pomocí gemmerského rituálu ochočit, aby s Leamou spolupracovala. Zvířeti dala jméno Dāga (jizva v gemmerštině, podle ošklivého zranění, které má od šelmy na boku.)
.
Známé postavy:
Jurand Walter - otec
Arwi- Gemmerská válečnice/druidka, Leamina přítelkyně.
Angus- potkala jej na Midinváerne, velice si s ním rozuměla
Werden- zaklínač školy Gryfa, společná minulost
Cain- nezná jeho jméno, potkala ho na Birke
Ersil- Potkali se v hospodě, kdy do něho opilá Leama vrazila (nezná ho jménem)
Belan- Tančili spolu na Birke
Rhys- Blundý rytíř, kterého potkala na Mabonu, má o něm své mínění
Niani- dívka, která měla na Mabonu ošklivý pád postarala se o jejího koně
Yarqued- muž, který ji porazil v dostihu na Mabonu
Elaine- sympatická dáma, která zesměšnila Rhyse, výherkyně závodu na Mabonu, má Leamino uznání
Tamati- Zerrikánský grázlík, který se snažil udělat na Leamu dojem tím, že si přivlastnil její rysici, velice dobře ji pobavil
Změny v kartě:
20. září 2022 - doplněna Daga - ochočená rysice
17. září 2022 - 9bodů za Birke viz změny
17. září 2022 - 1 bod z lovu rysů investován do péče o zvířata (0->1)
4. květen 2022 - rozdělení nevyužitých bodů, viz změny
