Caemilla

[Caemilla]

Jméno: Caemilla

Rasa: Elfka

Věk nebo datum narození: Velmi mladá na elfské standardy

Povolání: Zlodějka a kurtizána

Loajalita: K Havranům a děvčatům z Káči

Víra: Jen ve své přátele mezi ostatními nevěstkami v práci a Havrany

Vzhled:

Její hladké černé vlasy ji sahají do půl zad a byla radost na ně pohledět, když vlály ve větru, stejně elegantně jako ptáci na nebi po směru proudu. Oči modré jako jasná obloha bez mráčků a když se do nich někdo podíval, mohl vidět nevinnost samu. Nos má menší, lehce do špičky a ústa průměrné velikosti, jež dokážou vytvořit nevinný úsměv, který překvapí každého člověka, který ji zná.

Samotná výška a stavba těla je průměrného elfa, jen poprsí má menší, že si z ní někdo utahuje a nazývá je prknem. Za to většina šatů, které si na sebe dá ji velice sluší, o co víc, když ukáže své jemné, vyšší nohy, které její předek vyvažují svou elegantní krásou. Ne nadarmo většinu času nosí něco, co odhaluje alespoň jednu stranu noh a část zad.
Její šatník se skládá převážně z kusů, kde jde vidět až moc kůže, jak by nazvali někteří jedinci, avšak k její profesi se to hodí a sama si tento styl oblékání oblíbila. Jednou tuto krásnou elfku uvidíte v červeno-bílých šatech odhalující části rukou, záda a levou nohu, zatímco podruhé Ji spatříte v krásných modrých šatech, jež odhaluje převážně větší část vrchní části těla, zatímco zbytek je zcela pokryt.

Povaha:

Už od mala byla energetická dívka, která si ráda hrála, smála se, vyváděla skopičiny se svými kamarádkami, které štvali rodiče všech zúčastněných a když přišla na řadu její čas, kdy se z malé holčičky stává mladá slečna, převzala práci svým klučičím vrstevníkům a místo toho, aby naháněli oni ji, naháněla ona je. Byla jak z divokých vajec. Za to však byla velice usměvavá a přátelská. A také si se svými nápadníky strašně ráda hrála, škádlila a flirtovala s tím, že z toho stejně nic nebylo. Tedy možná později. Nechtěla se vázat, prostě se jen bavit, a to měli později její zákaznici v Káče na ni nejraději. A její kamarádky z oboru si také Caemillu velmi oblíbili, neb pokaždé dokázala všechny rozesmát svými šílenými, a hlavně poněkud perverzními nápady, které zkoušela na zákazníky či jen tak v mezičase. Takhle fungovala do jistého incidentu.
Ne že by se její povaha tak dramaticky změnila, spíše už nebyla tolik šílená jako dříve. Byla umírněnější k zákazníkům, i přes to, že dokázala pobavit, byla opatrnější a méně důvěřivá. To však neplatilo na jednoho člověka, kterým byl častým hostem, byl však výjimečný, neboť nikdy ani nekoukl na žádnou ze zdejších slečen a když se ho snažila svést všemi způsoby, nedal se. A jelikož se jednalo o člověka, který Caemille i při jistém incidentu pomohl, tak to byl jediný člověk, na kterého zkoušela své kousky i přes to, že se nikdy nedal. Vzala to jako výzvu a prakticky z toho udělala i svůj životní cíl.
Svých přátel si nesmírně váží, a jistého člověka ještě víc a když je někdo v úzkých, snaží se mu pomoct. Jen občas některé věci příliš nedomyslí, neb nejdříve jedná, než myslí, přesto se snaží nedostat do většího průšvihu. A i když na své přátele působí možná až otravně, vlastně tím ukazuje, že jim na nich velice záleží, neb se jedná o poměrně emocionální osobnost, i když poněkud dost vulgární.

Historie a rodina:

Opuštěná o samotě mezi ženami | +

Jednoho dne se u dveří místního nevěstince v Redanii v Novigradu objevilo dítě v košíku. Bez nápisu, posla či kohokoliv v okolí, prostě jen toto dítě a košík, nic jiného. Dítěte si všimla náhodná místní pracovnice, která jakmile se ujistila, že to dítě nenechal žádný ze zákazníků či někdo z okolí, vzala děťátko dovnitř podniku. Byl večer, podnik byl plný k prasknutí, a tak košík s dítětem odnesli do jednoho z pokojů, kde se o něj pracovnice při své přestávce starali.

Ráno dítě přinesli dolů, kde se na toho drobečka mohli podívat všichni zaměstnanci, v tomto případě vlastně jen zaměstnankyně Káči a zhodnotit situaci. „Ta je roztomilá!“ Rozplývali se nad ní děvčata, jako kdyby viděli tu nejsladší věc na světě. Rozhodli se prozatím si dítě nechat, třeba se pro něho někdo staví. A tak se tři dny starali o elfku všechny kurtizány z podniku, jako kdyby se jednalo o jejich vlastní dítě. Nikdo se však neobjevil a nehledal jedno malé nebožátko. Rozhodli se tedy, že si dítě nechají a vychovají z ní jednu z nich.

A tak mělo toto dítě několik matek najednou. Dostávala najíst, napít a co nejvíce lásky jen mohla najít. Byly na ni velmi hodné, i když se jednalo z pohledu některých lidí o spodinu společnosti, kteří prodávají svá těla lidem a upisují své duše zlým bohům. Z pohledu maličké elfky to však vypadalo, jako kdyby nemohla natrefit na milejší rodiče. A tak se Caemilla, jméno, jež dostala od svých nevlastních matek, ocitla v nevěstinci a započala svůj život jako budoucí kurtizána.

Divoká dobrodružství malé Caemilly | +

Když vyrostla, hned byla zvídavější než všechny vši na světě. Sledovala své matky, jak se převlíkají, jak se baví s hosty v pokojích a jak spolu následně zápasily. Neměla to však dovolené, neboť se pokaždé vytratila ze svého pokoje a šla špehovat. Pokaždé ji tedy chytly a pořádně dali za uši, což se malé Caemille vůbec nelíbilo. Přesto nepřestala a dělala neplechu. Každým rokem, kdy elfka rostla, se o svém řemesle díky své zvědavosti a neustálým otázkám, učila více a více a neboť nic jiného moc neznala, přála si být jako její matky a dělat radost ostatním lidem, jen v trochu hříšném stylu. Avšak s dobrými úmysly!

V dětském věku se také začaly objevovat jisté vlastnosti, kterými dokázala upozornit a zaujmout nejen ostatní holky, ale také i zákazníky. A v tom dobrém slova smyslu. Skákala po stolech, tančila a snažila se zpívat. Když se ji snažili ostatní prostitutky chytit, nedala se a pobíhala dokola po celém lokálu, zatímco se ostatní muži smáli tak moc, až se za břicha popadaly. Někteří za tyhle představení dokonce zaplatili něco navíc či dali něco málo přímo malé Caemille. Později z ní byla taková menší atrakce, kdy rozesmávala celý lokál svými vylomeninami. Občas to však přehnala, neboť se snažila ukrást něčí měšce, v každém případě dostala seřváno od zákazníka a od svých matek. Zákazník měl většinou v tomto případě štěstí v tom, že dostal noční zábavu zdarma za způsobené problémy.

A jak tak rostla dále a dále, dosáhla věku, kdy sama mohla uspokojovat potřeby ostatním zákazníkům. Neměla s tím problém, přeci tak byla vychovávána a sama to chtěla. Jen ze začátku nebyla úplně skvělá a to, že měla na rozdíl od svých matek a kolegyň malé poprsí a zadek, tomu moc nepřidávalo. Za to její lákadlem byla její osobnost a nohy. Pokaždé, kdy začala její směna, se snažila zákazníky pobavit svými tanci, kdy polonahá až téměř nahá tancovala na stole nebo skočila své kolegyni na záda a snažila se ji přemluvit, ať ji vezme na koníčka. Šuškalo se však, že občas někteří lidé po noci s ní ztratili svůj měšec s penězi, nikdy však nedokázali přijít na to, kdo jim peníze vzal. Její reputace však kupodivu nebyla nijak poškozena.

Sama, když neměla směnu, pobíhala s holkami po městě a snažila se s nimi sbalit další kluky, aby si užili skvělého večera. Caemilla však byla trochu „nedostupná“ a raději si nejdříve s kluky trochu pohrála. Byla to taková její hra, stejně jako občasné krádeže měšců, o kterých se nemluví a stoprocentně o nich nikdo neví. Krom všech společnic v Káči. Každopádně když někdo její hru vydržel, užila si s daným člověkem skvělou noc, kterou rozhodně daný chlapec do smrti nezapomněl či nezapomene.

Ve dvou se to táhne lépe! | +

Jednoho dne k nim přišla další nádherná rudovlasá elfka, tentokrát již dospělá, neboť ji podnik odkoupil od jiného nevěstince. Tedy přesněji ona elfka sem chtěla jít sama od sebe. S Caemillou se stali hned nejlepší kamarádky. Obě byly divočejšího rázu, tedy na Caemillu neměla, ale byla schopna držet krok. Hned se staly oblíbené mezi námořníky a dalšími lidmi, jež se přišli pobavit. Obě tančili na stole nahoře bez, flirtovali se zákazníky a vytvořili si vlastně takovou vlastní specialitu, jež stála mnohem více než normální nabídka. Zkráceně se jednalo o divokou dvojici v jednom. A cena byla vysoká z pochopitelných důvodů, neb žádný ze zákazníků si nedovedl představit lepší noc. Jenže ne každý si je mohl dovolit. Jednalo se o chloubu Káči a všichni na ně byly pyšné.

Takhle to probíhalo dalších několik let. Lidé se smáli, vzdychaly a odcházeli jako nejšťastnější lidé na světě. Jenže jednoho dne přišla pohroma. Elfka, se kterou byla Caemilla taková kamarádka, se rozhodla odejít zpátky do starého nevěstince. Jen tak z ničeho nic. Nikdo nemohl nic dělat, a i když se to nikomu nelíbilo, hlavně Caemille ne, nechali ji odejít. Sama elfka nevypadala na to, že se ji to zamlouvá, avšak o případném vydírání či jiných sprostých taktikách se mohly pouze dohadovat. A tak se vše vrátilo do starých kolejí, a i když byla Caemilla pár dní po jejím odchodu smutná, sebrala se a byla opět energetická a smějící se, jako vždy a doufala, že se jednoho dne opět setkají.

Rytíř ve špinavé zbroji | +

Jednoho dne začal do Káči chodit zvláštní člověk, který se vždy tvářil, jako kdyby měl za chvíli umřít. Pokaždé si sedl do zadního lokálu, kde nechodilo moc lidí a co nejdál od děvčat. Vypadal podobně jako ostatní žoldnéřská cháska, která zde občas přicházela, jenže tento člověk byl něčím jiným, něčím zvláštním, co zde ještě Caemilla a ostatní holky z podniku, ještě neviděli a už vůbec nezažili. Nebyl zde kvůli holkám ani alkoholu. Pouze jídlu, vodě či mostu a kvůli spánku. Spánku bez holky vedle sebe. V nevěstinci. Nikdo nechápal, o co jde a co je jeho problém. Ze začátku k němu přišlo pár holek a snažili se mu nabídnout své služby, ten však pokaždé odmítl a ani se na ně nepodíval. Vlastně vůbec se na holky nedíval, což bylo o to zvláštnější. Mysleli si, že je buď hloupý nebo teplý. Nebo obojí. Jenže na hlupáka úplně nevypadal a pro chlapa si mohl jít do jiného podniku. Ne, tento člověk si tohle místo vybral jako svůj hotel. Nic víc, nic míň. Moc se holkám tohle chování nelíbilo, a tak všechny vymyslely speciální sázku, aby mu alespoň nedali pokoj a samy se pobavily. „Ta, která ho dostane do postele, si může vzít mé nejlepší šaty.“ A podobné sázky. Od té doby, pokaždé co přišel dovnitř, ho uvítala jedna z místních žen a držela se ho jako klíště i když jasně nejevil zájem. Občas na něj byly dvě holky s těmi nejlepšími hrudníky, co mohli zdejší zákaznici mít. Ani to nepomohlo. Po čase to přestalo několik holek bavit a vykašlali se na něho, ale některé to vzdát nehodlali. A jedna z nich byla právě Caemilla. A zrovna ona měla zatím nejlepší úspěch a našla důvod, proč se na holky moc nedívá a kouká jen do zdi či stolu. Jednoho dne ho totiž jen tak čapla za ruku, jen tak odnikud prostě vylezla a vyskočila na něho. Jeho reakce ji rozesmála natolik, že se doslova válela na zemi, plácala rukami do země a řehtala se na celé kolo. Ten člověk byl totiž až chorobně stydlivý. Nosil meč, vypadal drsně jak hrubá mouka, ale doslova se styděl vůbec se podívat na polonahou holku. Od té doby si Caemilla nedala pokoj ani jeden jediný den. Sázku tím prakticky vyhrála, i když ho nedostala do postele, ale dostala z něho, jako jediná, podobnou reakci. Od doby, co ho pořád rušila a rušila a nechtěla mu dát pokoj, se s ním občas dala do menšího pokecu, i když se jednalo jen o pár vyměněných slov. Později se slova změnila na věty a věty na menší konverzace. Ukázalo se, že je něco jako žoldák, jenže Caemilla viděla žoldáků dost a tento měl úplně jinou auru než ostatní. Tušila, že je za tím něco více, nechtěla však tlačit na pilu. Ne teď.

Jednoho dne se v podniku objevil nějaký hromotluk a začal obtěžovat ostatní ženy. Nehorázně přebral a nechtělo se mu ven, ani když byl stokrát upozorněn. V tu dobu zrovna seděl u svého stolu onen muž, sám samotinký a poprvé se díval jinam, než na obvyklé části nábytku či budovy. Díval se přímo na toho chlapa a když ho Caemilla viděla, přísahala by, že v těch jeho očích viděla smrt. Smrt toho hromotluka. Zježilo se jí celé tělo strachem, když ty oči viděla, přesto cítila, že holkám nemá v plánu ublížit, že pro ně není nebezpečný. Za to pro toho opilce nebezpečný byl. Hromotluk byl větší než cizinec u stolu, avšak cizinec byl mnohem obratnější a zkušenější v boji a toho opilce vyrazil do minuty ven, a ještě toho prcka prosil, aby ho nechal na pokoji a žadonil o milost. Podobné incidenty se tu později začali stávat o něco častěji, hlavně k nelidským pracovnicím, avšak onen cizinec vždy podal pomocnou ruku a ani za to nic nechtěl. Tímto jednáním si získal obdiv všech holek v Káči a občas mu dali jídlo či pokoj na účet podniku. Kdyby to nebyl stydlivec, dali by mu i holku zdarma. Nebo více, ale měl smůlu, když sám nechtěl.

Explicitní (18+) obsah | | +

Jenže pak přišel jistý den, kdy Caemilla měla službu na ulici, kde se snažila lákat nové zákazníky do Káči. Byla pozdní noc, kdy slušní lidé měli dávno spát. Ve svých polonahých šatech oslovovala všechny okolní lidi, kteří vypadali, že by mohli mít nějaké ty drobné navíc na útratu za pěknou noc. Jenže zrovna tuhle pěknou elfku si vybrala skupina tří hrdlořezů. Caemilla věděla že je zle, a tak se jen nervózně usmála a snažila se utéct, to se však nepodařilo a jeden z nich ji chytil zezadu a za pomocí druhého člověka ji odvedli do nedaleké temné uličky. Snažila se křičet, jak mohla, však nikdo ji nemohl uslyšet, neboť ji omotali roubík kolem pusy. V Uličce ji shodili silou na zem, kde ji jeden z nich držel za ruce. Věděla, že nic moc neudělá, že je konec, avšak stále se nevzdávala a kdyby neměla roubík v puse, padlo by zde hodně, ale hodně sprostých nadávek. Když už to však vypadalo, že bude naprostý konec, tak jeden z hrdlořezů, který držel Caemille nohy, najednou bezvládně spadl na zem a přestal se hýbat. Z krku mu začala téct krev přímo pod nohy nebohé elfky a na boty dalšího hrdlořeze. Ten, co stál nad kurtizánou se nestihl ani otočit a břichem mu vylezl konec mečem, jež byl celý od krve. Najednou ucítil neuvěřitelnou bolest v boku jeho pravé nohy a pak… nic. Hlava se začala kutálet podél uličky a skončila u třetího, již vyděšeného hrdlořeze. Otočil se a snažil se utéct od neznámého útočníka, který právě zavraždil dva jeho kumpány, avšak neúspěšně. Dýka se mu zarazila přímo do zad a pak zakopl. Poslední věc, kterou viděl, byla louže jeho vlastní krve, když mu meč byl zaražen přímo do krku. Všichni tři násilnici na místě umřeli rukou neznámého člověka. Caemilla, s roztrženými šaty a celá od jejich krve, jen s otevřenými ústy a slzami v očích dívala na člověka v kapuci a šátkem kolem pusy se zakrváceným mečem v ruce, který se snažil vyčistit máchnutím do prázdna, když se k ní přibližoval. Jakmile nůž a meč dal do pochvy, ukázal svou tvář, která se na Caemillu mile usmívala. Byl to ten cizinec, kterého se snažili všechny děvčata sbalit, který se bál polonahých žen a ten, jež několikrát podniku pomohl s opilci. „Zavři oči, dokud neřeknu jinak, odvedu tě do Káči. Neboj, budu stále u tebe.“ Řekl jen a pak si jen vzpomínala na to, jak byla oblečená do nového prádla a v posteli, u které seděl její rytíř ve špinavé zbroji.

Bylo ráno, když se probrala a jakmile spatřila svého zachránce, okamžitě se na něho vrhla a začala ho líbat po celé tváři. Samozřejmě že mu to ani trochu nelíbilo. „Přestaň, dost!“ Řekl jen a snažil se Caemillu odtlačit pryč, ale nedala se. „Jsem tak ráda, že jsi mě zachránil! Jsi můj hrdina! Nikdy ti to nezapomenu!“ Řekla jen a pořádně ho objala a vášnivě políbila i přes jeho zjevný nesouhlas. „Jak se vůbec jmenuješ? Nikdy jsi mi neřekl své jméno!“ Zeptala se ho, jakmile skončila, dočasně, se svým mazlením. „Eh, Valdur a už vážně můžeš přestat!“ Jakmile se dozvěděla jeho jméno, zeširoka se usmála a nadále pokračovala ve své nepleše.

A tak nastalo velké přátelství | +

Od té doby se z nich stali přátelé. Tedy z pohledu Valdura by se mělo jednat o přátelství normální, avšak Caemilla by si přála jisté výhody navíc, aniž by ji vadilo, kdyby se náhodou její kolegyně přidali. Jakmile si však vyjasnili pár věcí jako například žádné líbání, objímání či podobné doteky, skončily nakonec jen větší polibky na ústa, pusy na tvář stále zůstaly a doteky jakbysmet a že jeho nelibost pěkně dává najevo, ale Caemille je to jedno, neb si dělá, co chce a jak chce. Ale začali spolu vycházet dobře a Valdur si našel alespoň dobrou kamarádku, které dokázal věřit.

Později se mu několikrát pokusila ze srandy ukrást jeho peníze, ale ani jednou se jí to nepovedlo, neb jak se od něho brzo po tom incidentu dozvěděla, tak to byl nájemný vrah a zloděj, a tak měl proti takovým pokusům svou obranu. Dokonce ani když se mu posadila jen tak do klína si nenechal nic sebrat. Začal si pomalu zvykat, a i když se mu to stále nelíbilo, Caemille to nevadilo. Dokonce ji párkrát za nějaké pokusy i pochválil a že by z ní byla skvělá zlodějka, zvlášť poté co náhodou viděl, že jednomu zákazníkovi odtrhla měšec, zatímco si s ním hrála. Ještě později se Valdur rozhodl seknout s kariérou nájemného vraha a rozhodl se založit si vlastní partu, kde hned Caemillu i pozval, neb věděl že její profese mu může pomoct získat další informace, a navíc s trochou výcviku by mohla být skvělá kapsářka. A navíc oba věděli, že se Caemilla od Valdura nikdy neodtrhne.

Talent: Přesvědčivost

Schopnosti a dovednosti:
Charisma – 3
Obratnost - 2
Zručnost - 1
Informovanost – 1
Přesvědčivost - 2
Zlodějna – 1
Tanec – 2
Řemeslo: Profesionální společnice - 1

Speciální inventář:
Váček pro lup
Nůž na odříznutí váčku

Známé postavy:
Valdur a jeho Havrani
Její elfí kamarádka

Editace karty:

Odehrané questy:

[Sygnia]

SCHVÁLENO
2.2.2022

6. postava Valdura