Věk: narozena v létě 1260 (18 let)
Povolání: Druidka z Blatic a začínající bardka
Víra: Příroda
Loajalita: Přírodě a hudbě
Talent: Péče o zvířata
Přesvědčení: Chaotické dobro
Vzhled:
Feainneweed měří necelých 160 cm a čili se řadí spíš mezi menší jedince. Nicméně si jí nelze skoro nevšimnout a to díky jejím rusovlasým vlasům, které jsou dlouhé až pod ramena. Často jí lze taky zahlédnout s jistými větvičkami, mezi vlasy, což občas působí dojmem, že má “rohy“. Její modré, velké oči pohlíží na svět s mladickou elegancí. Její lehce tmavší, ale stejně rusovlasé obočí jí přidává na atraktivitě. Její nosík stoupá trochu výš a taky je lehce zaoblený, čímž jí dodává na mladosti. Na tomto nosíku bují lehčí pihy, což je asi jediná známka lidského genu spolu s její barvou vlasů, co má v sobě. Její ústa jsou plná a růžová, na kterých bují úsměv. Uši má špičaté, jako každý elf, které nijak extrémně neskrývá.
U oblečení nosí spíše jednoduché obnošené věci, které dostala od Druidů z Blatic a to, co si vytvořila. Je to oblečení z lehčí kůže, případně má ramena pokrytá listím, či havraním peřím. Avšak v teplejších dnech jí nevadí být spoře oděna jako Dryády, které občas do hájku zavítali. Často jí občas uvidíte řádně zašpiněnou, když se hrabala v nějakých rostlinkách, či hrála s kanci, nebo pomáhala ptáčátku zpět do hnízda.
Při rituálech a různých druidských sešlostech a shromáždění používá své roucho, které doplňuje i skutečnými rohy z jelena. Taktéž nosí různé jeřabiny, jako úpravu
Povaha:
Feainneweed je mladičká, ale od malička vychována druidy z hájku. Avšak druidský hájek v Blaticích jí nikdy nestačili a vždy radši kontrolovala svět kolem bažin. Byla to zvídavé dítko, které milovalo zvířata a nelibě snášela jakékoliv narušení harmonie. Ať už to bylo díky lidem, veverkám, nebo monstrům.
Než na samotnou víru se spíš zaměřila na starání se o zvířata a jejich péči, které se věnovala s láskou a něhou. Hlavně o havrany se ráda starala. Díky tomu si tak nějak rozuměla i s nedalekým Lešijem, se kterým měla jistou formu symbiózy Tedy alespoň si to myslela. Ona se starala o “Jeho vrány a havrany“ a ona mohla v rámci možností bez újmy na zdraví procházet částmi jeho území, což jí nejednou zachránilo život. Díky tomu se domnívala, že si rozumí s lešijem. Taková ona byla. To, že spíš měla jen štěstí a jiný monstra byli větší hrozba si nějak neuvědomovala. Brala to tak, že Lešij jí přijímal v rámci možností. V některých monstrech viděla dobro, nebo spíše ne nutně hned zlo a chovala se k nim s respektem.
Učení druidů si brala spíše po svém. Někteří jí učili, aby se starala hlavně o přírodu a harmonii. Někteří, aby tu přírodu chránila za každou cenu, Někteří zase říkali tamto a někteří tohle. Ona si to vzala po svém a jednala tak, jak jí říkal její morální instinkt dalo by se říct, proto by se řadila spíše k jedincům, co jednali na první pohled chaoticky. V jednu chvíli může chránit lidi před veverkami, v druhé chvíli je to přesně naopak. Snaží se zkrátka konat dobro, ale nemusí se to slučovat s lidským přesvědčením, nebo zákony. Primárně chrání zvířata a jejich přirozené teritorium.
Ale i přes tohle je spíše jen mladá naivní dívka, co právě prozkoumává svět a netuší, jací lidi dokáží být, či elfové ve svých srdcích.
Historie:
Začátek:
Feainn se dostala k druidům poměrně neobvyklou cestou. Její život měl skončit tak brzo, jak jen sotva začal. Její elfská matka byla znásilněna skupinou banditů. Avšak nevěděla, jak se dítěte zbavit a tak musela počkat, až Feainneweed porodí. Následně jí vzala do bažin kousek od Temerie, kde jí pohodila a dál se o ní již nestarala. Díky štěstěně i osudu poblíž byl Druid, který její nářek uslyšel a zahnal potvory, co se blížili k bezbrannému dítku. Vzal jí do náruče a v tu chvíli vysvitlo slunce, které na ní dopadlo a Feainneweed se zasmála. Druid to bral jako požehnání od matky přírody, která jí takto označila a tak jí pojmenoval elfským jménem pro dítě slunce. Tak se Feainneweed dostala do druidského hájku v bažinách. Své pravé rodiče nikdy neviděla.
Dětství:
Fea rostla jako z vody. Už odmala jí bylo vštěpováno učení matky přírody a jejích darů. Tehdy začala pomaličku zkoumat bažiny trochu dál od hájku, za což si vysloužila nejeden lepanec, ale Druidi si po nějaké chvíli uvědomili, že to nemá žádnou cenu a jen se modlili, aby se jí nic vážného nestalo. A jejich modlitby byly často vyslyšeny. Utopenci a topivci jí nedohonili a k ostrovu Wywern se moc nepřibližovala. Ale přeci jen nejednou měla zranění. Ale časo to bylo od Archespor, které vystřelili trn dostatečně daleko, když byla neopatrná a moc se přiblížila.
Tehdy si taky uvědomovala svou budoucí cestu. Začala se starat o zvířata a dbala na její péči. Feainneweed si tuto práci zamilovala. Starala se o rány zvířat, co byli zraněni topivci, či ghůly. Snažila se spravit křídla létajícím ptákům. A jednou se starala o zraněné havrany, co si prošli bojem. Jak se o ně starala, tak si nevšimla, že je v území Lešije. Který před ní hoodil šlahoun, ale naštěstí minul, nebo to bylo jen varování. Feainneweed hrůzou ztuhla na vteřinu. Začala rychle utíkat pryč a Lešij si “Vzal“ si zpět své havrany a odešel. Dívenka se tomu místu začala vyhýbat. Avšak když se objevili další zranění havrani, ani na moment nezaváhala a jednoho zachránila i před smrtí. Tušila, že by se mohl ten obří děsivý Lešij objevit znovu a zabít jí, ale nyní jí to bylo jedno. Musela se o ty chudáčky postarat. A postarala. Ale přišli Ghůlové. Feainneweed bránila havrany vlastním tělem. Když už to vypadalo nejhůře, Lešij přišel a pobil ghůly. V tu chvíli začala utíkat a když běžela kolem jeho totemu, opatrně následně postavila havrany na Lešijův totem a Lešij jí zdá se nepronásledoval, nebo měl práci s ghůly, ale viděla u totemu mládě černobílého havrana. Spíš to byla celé náhoda, ale ona tomu věří, že to bylo znamení od Lešije na důkaz přátelství. Věřila tomu pevně a děkovala matce přírodě za tuto poctu. Havran jí spal klidně na ruce a ona věděla, že má společníka. Pojmenovala ho Shaent, což elfsky znamená zpěv, protože vydávala jistou melodii a později i slova.
Puberta a skoro dospělost:
Když začala Feainneweed dospívat, starala se čím dál víc o zvířata, ale začínala se taky zajímat více o zpěv, kdy za pomocí různých zvuků zvířat skládala různé melodie a písničky. Nebyla to žádná sláva, ale snažila se. Nejeden druid poukázal, že i havran měl lepší zpěv, než ona. Avšak nevzdávala se a doufala, že krom péče o zvířata by mohla být jednou i bardka.
Potkala se taky s jednou dryádou, která blata jednou za čas navštěvovala. Prý to byla vzácnost, ale díky ní se naučila střílet trochu z luku. Nebylo to nic extra, ale dost na to, aby něco snad i ulovila, případně se mohla bránit nějak. Dokonce s ní prožila i lehčí románek, který si ale předem vyjasnili, že nic víc, než krátké potěšení nebude. Dryáda se musela vrátit do Brokilonu a Feainneweed nebyla pro dryády vhodná. Avšak ničeho nelitovala a brala to jako cennou zkušenost. Doufala i, že na nějaké opět narazí.
V tuto dobu narazila též na zraněného královského gryfa. Byl zraněn šipkou z kuše a dokázal nějak utéct do bažin. Dívka nemohla sledovat jak Gryf trpí a musela ho zachránit. Zde si uvědomovala taky cenu, která bude stát za jeho záchranu. Jestli ho zachrání, on odletí a bude zabíjet, než ho zabije někdo jiný. Byla si toho vědoma, ale i tak se ho pokusila ošetřit a uklidnit. A to se jí povedlo. Královský gryf byla samice a skrze matku přírodu cítila přes obrovský vztek i její obrovský smutek. Netrvalo dlouho jí domáknout se, že pravděpodobně přišla o svého druha, domov i vejce. Přišla o vše. Stejně jako Feainneweed, když byla dítě. Tak nějak cítila ke gryfovi jistou přízeň a i přes risk svého života se jí povedlo se s ní skamarádit.
Druidi byli jejím počínáním jak překvapeni, tak nadšeni, ale i zhrozeni. Protože Gryf byl přeci jen jedním z velkých predátorů a dávali jí důraz na to, že se musí mít vždy na pozoru, že s ní nesmí do města, ani do vesnic a že pokud si nedá pozor, bude gryf hrozba i pro pole a cesty. Půlelfka si toho byla velmi dobře vědoma, ale nehodlala nijak opustit svou přítelkyni Rhenu, což v elfštině byla královna a Feainneweed si usmyslela, že se to hodí na královského gryfa.
Současnost a příchod do Redanie:
Jak se začal Nilfgaard rozpínat, přišlo to samozřejmě i do blat, kde se začali schovávat dezertéři, veverky, banditi, monstra. Nebylo to již bezpečné a tak se rozhodla se Shaent a Rhenou opustit Temerii. Vyrazila více na sever, až se utábořila poblíž smrtozračného lesa. Rhea lítala, případně lovila a evidentně si zvykla na Feainn, která se jí snažila naučit lovit jen zvěř a ne lidi. Ne vždy to vyšlo, ale na její obranu to často byli zloději, případně banditi, co jí chtěli okrást, nebo znásilnit, či zabít. V takových případech necítila půlelfka jakoukoliv lítost nad pomalu trpícími lidmi v rukou gryfa, ač jí tedy naučila zvířata zabít rychle. V tomto případě ráda udělala výjimku. U jedné z band dokonce nalezla poměrně novou loutnu. Byla to novinka a po zjištění, co dokáže loutna dělat začala zkoušet i hrát.
Jak došla hlouběji do smrtozračného lesa, velmi brzy si všimla jí známého varování v podobě havranů, ticha a vlků. Dokonce z velké dálky zahlédla totem. Byla si tedy jistá, že je na území Lešije a tak se rychle zdekovala a hledala dál. Poblíž nasla jistý Březový hájek byl nedaleko a bylo tu i dost místa na přistání Rheny, ač ta si udělala hnízdo poblíž v hůře dostupném místě. Jak si takhle prohlížela tuto krásnou přírodu, její oko spočinulo na zvláštně vytvarovaný strom, jehož větve tvořili jakousi kupoli v koruně, které společně s listy a mechy tvořily plášť proti větru a dešti. Vypadal nádherně. Ale opuštěně. Vypadalo to, že poblíž nikdo nějakou dobu nebyl. Výrostky na kmeni však byly tak akorát rozložené, aby se dalo vylézt nahoru skoro jako po žebříku. Ač za dobu se jasně rozrostli, ale pořád bylo víceméně bez větší námahy vylézt nahoru. A nahoře na ní čekal zakulacený úkryt, vystlaný trávou a listím. Nebylo tam moc místa, ani moc světla. Bylo to perfektní místo. Vzadu dokonce byla menší zásoba šípů. A v podstatě nic víc. Ale jedno Feainn věděla. Cítila se jako doma. A pokud přijde její bývalí majitel, tak byla rozhodnuta ho, nebo jí přesvědčit, že tady klidně můžou bydlet dva. Bylo vidět, že ten, kdo tu bydlel předtím, se staral o přírodu taky. Asi nějaký druid.
Když nebylo třeba, nechala Rhenu poblíž smrtozračného lesa, kde si udělala z opuštěného "domku" nový domov a na pár dalších míst provizorní tábořiště, kde bylo pusto a dostatek místa na skrytí gryfa. Hlavně dračí kotlina byla perfektní místo, protože tady nebylo moc lidí a naopak Vidlohoni a wyverny se drželi od gryfa dál. A tak se dostala do Redanie, kde rozhodla krom pomáhání zvířat zkusit i být bardkou.
Schopnost:
Víra - 2
Vůle – 2
Péče o zvířata - 2
Obratnost – 2
Boj s lukem – 2
Zpěv – 1
výroba šípů - 1
Léčení – 2
Hra na loutnu - 1
Zručnost - 1
Jazyky:
Obecná – rodná
Elfský jazyk – 1
Zvířecí společníci:
Shaent:
Shaent je havran černého a bílého zbarvení, který následuje Feainneweed. Je to její velká kamarádka. Stará se o ní jak nejlépe umí. Shae naopak často hlídá okolí a varuje jí před blížícím se nebezpečí. Nikdy jí nezklamala a půlelfka se snažila jí být největší oporou a přítelkyní.
Slova, která se Shae naučila:
- potvorá rá
- Sorca (Malá sestra v elfštině)
- Necháš to bejt
- Nežer to!
- Shae je hodná.
- Varrrhe (elfsky čubka)
- Nazdáár
- tak je hodná
- Hlídej
- pořádně přefiknem (od jednoho bandity, těsně, než byl chycen gryfem)
Havran na mazlení, bez kostek
Rhena:
Je královský gryf. Je to samice, co byla vyhnána ze svého hnízda a přišla o vejce i druha. Byla nalezena a zachráněna od zranění půlelfkou, která se s ní skamarádila. Následuje jí a nějak si prostě rozumí. Když nějakou dobu s elfkou není, tak poletuje kolem a loví, či spí. Avšak poučena z dob minulých, tak má hnízdo na hodně těžko dostupném terénu, kam se člověk nemá šanci dostat. Na zavolání, pokud je půlelfka poblíž, nebo v březovém hájku, pohotově doletí a chrání jí. Stejně jako ona chrání jí. V minulosti se obě nehrabou a její budoucnost nyní byla s touto mladou druidkou.
Hod v aréně - 9 kostek = 54HP
Inventář:
Elfský luk
šípy
zrní pro Shaent
Píšťalku vyrobenou na přivolání Rheny
Loutna
Sada nástrojů na výrobu šípů
Základní léčitelská sada pro zvířata
Známé postavy: Sotva přišla. Nikoho zatím nezná krom druidů, kteří občas zavítali do Blat.
