Jméno: Ersil
Rasa: Člověk
Povolání: bývalý průzkumník Modrých Pruhů
Věk a/nebo datum narození: Zima 1240 (36 let)
Faceclaim: Tom Ellis
Vzhled:
Ersil má štíhlou šlachovitou postavu a při jeho menším vzrůstu ho na Kontinentu převyšuje kdekdo. Jeho obličej má oválný tvar, který narušuje pouze ostře řezaná brada. Na každého koho sleduje shlíží dvojice pronikavých hnědých očí, nad kterými se táhne husté obočí. Tváři ale přesto dominuje širší nos, na nějž plynule navazují vrásky přecházející až k plnějším rtům. Ty ze všech stran obklopují krátké černé vousy, které pokračují přes tváře až k dlouhým černým rozpuštěným vlasům. Přes pravou polovinu obličeje se pod okem rýsuje ošklivá jizva po zásahu palcátem. Ta je většinou skryta pod šátkem se vzorem modrých a bílých pruhů, který má vždy uvázaný kolem krku.
Když opustil Modré pruhy, zbavil se modré prošívanice a nahradil ji černou brigantinou, přes kterou nosí modrou kápi, na níž má našitou jednu kovovou temerskou lilii jako památku na své bratry ve zbrani. V dlouhých černých botech, které se mu táhnou přes celá lýtka, skrývá dýku, kterou používá při boji zblízka. Dlouhý jasanový luk s vyrytým jménem jeho mrtvé dcery má povětšinou zavěšený přes pravé rameno.
Povaha:
Bývalý člen Modrých pruhů se mezi ostatními vojáky, které okouzlil svým smyslem pro humor neztratil. Ersil nikdy nemá problém zasmát se dobrému vtipu namířenému na jeho vlastní osobu. Po léta budovaný cynismus posílený určitou arogancí z něj udělal ideálního vojáka, který nemá problém postavit se tváří v tvář většině nebezpečenstev se vztyčenou hlavou a ještě se jim náležitě vysmát. Ačkoliv to může připomínat lehkovážnost, své úkoly plní do puntíku přesně a neodpouští si žádnou chybu, kterou je ochotný se užírat i několik týdnů. Stejně tak velmi rád stále dokola ostatním připomíná jejich vlastní přešlapy. Jakmile přijde na péči o sebe sama je ale průzkumník více než nedbalý a mnohdy ho lze tak vidět, jak banalizuje svá zranění nebo onemocnění.
Velmi často si stěžuje na vše na co může, nejeden člověk by tedy řekl, že se mu nejde zavděčit. Opak je však pravdou a Ersil si svým neustálým brbláním pouze ventiluje vlastní zpruzenost a jiné pocity. Pro ostré slovo, je-li na místě, nemusí chodit daleko. Takovýto bručoun tak naváže přátelský vztah pouze s lidmi, kteří jsou ochotni jeho móresy a nálady překousnout. V takovém případě ale najdou v cynickém vojákovi přítele, který ale rád pomůže, poradí a opustí je pouze, když to situace přímo vyžaduje a není jiná možnost. Je pevným zastáncem přístupu: "Účel světí prostředky."
I přes všechny své neduhy se v poměrně zahořklém Ersilovi skrývá i slabost pro děti, které dokáže odmítnout pouze zřídka. Zároveň se jedná o velkého šetřílka, který každou svou koupi dlouho zvažuje a mnoho lidí ho tak nemá problém nazvat naprostou držgrešlí. Nenávidí, když někdo zírá na jizvu na jeho obličeji.
Víra: povrchně a poměrně pokrytecky věří v Melitelé
Schopnosti a dovednosti:
Konstituce: 0
Síla: 0
Obratnost: 1
Zručnost: 0
Smysly: 1
Inteligence: 1
Vůle: 0
Charisma: 0
Zbraně:
Boj s lukem: 2
Boj s dýkou: 1
Sekundární:
Lov: 2
Plížení: 2
Akrobacie: 2
Všímavost: 2
Jazyky:
Obecná - mateřská řeč
Starší mluva: 1 (základní fráze)
Talent: Všímavost
Historie a rodina:
Ersil se narodil v malé vesnici na severní hranici Temerie v oblasti, která byla známá častými hraničními potyčkami mezi temerskými a redanskými posádkami. Od raného dětství se od svého otce učil, jak se stát dobrým lovcem. Častým nácvikem se z něj rychle stal zdařilý lukostřelec, který často dosahoval kvalit elfských záškodníků. Kromě toho se naučil i stopování, plížení a základům zpracování ulovených zvířat. Ani přes poměrně velké úspěchy se ale nevyhnul neustále kritice příliš otce tyrana, který nešetřil ranami jak na svém synovi, tak manželce. Oba dva tak brali jako vysvobození, když zemřel několik měsíců předtím než Ersil dosáhl dospělosti. Štěstí se ale dlouho nezdrželo, když za necelý rok zemřela na neštovice i jeho matka.
Mladík, jenž pohřbil oba své rodiče velmi krátce po sobě, nakonec našel oporu v dceři majitele malého místního hostince. Na jaře roku 1256 si tak Mirian vzal za ženu a hned po devíti měsících se jim narodila dcerka, kterou pojmenovali Ryanna. Mladý lovec se ale nedočkal přílišného uznání ve vsi, protože do ní zavítal jen příležitostně, aby prodal některé kožešiny nebo maso. Místo toho radši trávil každou chvíli, kterou mohl doma se svou rodinou, jíž byl oddaný celým svým srdcem. Ani tentokrát se ale nedočkal šťastného konce. Když malou Ryannu poprvé učil v jejích pěti letech střílet z luku, vtrhla do vesnice jednotka Scoia’tael. K lovcově zklamání se elfové nevyhnuly ani jeho chalupě na okraji lesa.
Popadl tedy svůj luk, aby bránil svůj domov. Stihl vystřelit pouhé tři šípy z nichž pouze dva našly svůj cíl. Ihned na to ho jeden z útočníků praštil do hlavy palcátem a Ersil upadl okamžitě do bezvědomí. Probral se až, když ho nalezla jednotka Modrých pruhů, která po skupině Scoia’tael v blízkých lesích již několik týdnů pátrala. V temerském táboře byl provizorně ošetřen. Zde se setkal i s mužem, který, jak se mělo ukázat, mu nabídl novou cestu životem - s temerským důstojníkem Arthurem. Velitel Modrých pruhů lovci udělal prostou nabídku. Ersil tak pomohl temerským speciálním silám s nalezením tábora Scoia’tael, a když se schylovalo k útoku, nabídl i své lukostřelecké dovednosti. Na oplátku se hlavním cílem mise měla stát záchrana přeživších z vesnice, které elfští vzbouřenci vzali do zajetí a s největší pravděpodobností mezi nimi byly i Mirian s Ryannou. Ačkoliv útok proběhl s nejvyšší možnou efektivitou, život obou žen to již nezachránilo a Ersil našel jejich mrtvá a zbídačená těla jen několik desítek metrů za elfským táborem.
Konečnou odměnou mu nakonec byla jen pomsta, když velitel temerských vojáků nechal přitáhnout vůdce povstalců. Pak Ersilovi vtiskl do ruky dýku a chladně oznámil: "Buď je tvůj nebo z něj vymlátíme všechno, co ví a pak ho stejně zabijeme." Novopečený vdovec nabídku přijal. Ačkoliv byl na krev a podřezávání zvyklý, bylo to poprvé, co měl zabít myslící bytost. Čepel dýky několik chvil zůstala rozklepaná na hrdle bělovlasého elfa. Když se ale elf začal pousmívat a otevřel ústa k prvnímu posměšku, ruka sebou trhla a zbraň prořízla tepnu. Ersil nehnutě sledoval, jak se elf svalil k zemi a bezmocně se držel za hrdlo. K jeho vlastnímu překvapení, zjistil, že se mu ten pocit líbil a že si svou pomstu vychutnával ba dokonce užíval. Jako poslední pomyslné plivnutí do obličeje si lovec nechal i dlouhý jasanový luk jednoho z elfů, jenž našel v jejich táboře. Arthuro si taktéž povšiml lovcovy zručnosti s lukem a vědom si toho, že Ersil nemá ke komu se vrátit, nabídl mu pozici průzkumníka v jeho jednotce. Ersil nejdříve váhal. Po jediné vzpomínce na krvácejícího parchanta, co tohle všechno způsobil se ale rozhodl, že ji přijme. Chtěl dát spravedlnost všem, kteří ztratili své milované podobně odporným způsobem. Elfskou zbraň přijal z výsměchu za svou a ještě téhož dne do ní vyřezal jméno - Ryanna.
Od svého velitele Arthura si velmi rychle začal přebírat určité hodnoty. V průzkumníkovi se objevil pesimismus, zahořkl proti světu a vůči každému, kdo se mu pokoušel tento pohled na svět vymluvit. Proto neměl nikdy problém přispět do výslechů veverčích zajatců vlastní pěstí nebo zbraní, pokud to situace vyžadovala. Během těch pochytil i základní fráze ze Starší mluvy. Další rána přišla, když se doslechl o smrti velké části temerských zvláštních sil rukou kaedwenského krále Henselta.
Když vypukla třetí válka s Nilfgaardem, přidal se Ersil po boku zbylých polních vojsk Temerie k obraně Bělosadu jakožto průzkumník. Ani známý generál Jan Natalis ale nedokázal zabránit nevyhnutelnému. Když tak zazněl roh, který hlásil ústup, znovu se v něm něco zlomilo. Už nechtěl dál bojovat ve válkách král a císařů a nic na tom nedokázal změnit ani Arthuro, jenž mu tento život nabídl. Vydal se tedy na sever do Redanie, ve které začal fungovat jakožto potulný lovec, čímž se jaksi připodobnil k zaklínačům. V tomto životě pokračuje doteď, i když ví, že Vernon Roche shromažďoval zbylé temerské vojáky kdesi ve Velenu. Na jeho službu mu zbyly pouze tři památky - ošklivě vypadající jizva na obličeji, modrobíle pruhovaný šátek a kovová nášivka bílé temerské lilie.
Speciální inventář:
Dlouhý jasanový luk "Ryanna"
Loajalita: dříve Vernon Roche
Známé postavy:
Arthuro - bývalý velitel v Modrých pruzích
Editace karty:
Odehrané questy:
