Nyrius

[Nyrius]

Jméno: Nyrius
Rasa: Člověk
Povolání: Zaklínač školy Zmije
Věk: Narodil se v roce 1220
Víra: Ve své učení a Stezce

Vzhled

Nosí krátké tmavé vlasy, neb větší by mu akorát zavazeli ve výhledu, navíc je takové i preferuje z estetického hlediska. Obočí stejné barvy nejsou nijak husté, ale ani příliš řídké, takové průměrné. Jeho oči vypadají, stejně jako u každého zaklínače, že je ukradl nějaké pouliční kočce a nasadil si je místo svých starých. Duhovka je žlutá, skoro dozelena a zornice jsou zúženy téměř do příčné černé čáry. Prostě kočičí oči, nebo v jeho případě, možná hadí. Nos má mířený do lehké, zaoblené špičky. Tvar hlavy je vesměs oválný, avšak od oblasti úst jde hlava směrem do špice, který zakončuje průměrná brada.

Celková postava není úplně velká, ale nedá se ani mluvit o přerostlém trpaslíkovi, prostě hrubých 170 cm. Jelikož se jedná o zaklínače, je lehké atletické postavy. Není to hora svalů, ale menši pekáč buchet by se našel. Prakticky ho nenajdete bez jeho zbroje školy Zmije, pokud se zrovna nekoupe v kádi či nedovádí s děvčaty během půlnoci v jejich ložnicích či na senu. Na levém boku má na koženém opasku připevněnou pochvu s jednoručním mečem. Hned vedle má i pochvu s dýkou, neb během boje používá obě zbraně naráz. V těchto pochvách jsou schované ocelové kusy, i když je nerad používá, avšak když jde o příšeru, vytáhne stejné zbraně z brašny na svém koni, ale ze stříbra, které pro změnu velice preferuje.

Mimo herně:
FC: Volker Bruch

Povaha

Očekávalo by se, že by díky mutacím neměl emoce absolutně žádné, to však není pravdou, alespoň ne úplnou. Emoce on má, neb například cítí radost, smutek, strach a vztek. Ovšem, jsou velice tlumeny, neumí je nijak ukázat, stále se tváři neutrálně, ale emoce svým způsobem cítí. Nepletou se mu nijak na Stezce, avšak pokud by umřel někdo, na kom by mu záleželo, nebyl by zrovna nadšen. Neukápla by ani jedna slza, přesto by byl smutný. Existuje však výjimka v podobě vzteku, neb v jistých momentech se neudržitelně dokáže naštvat a být nebezpečný sobě a svému okolí. Za normálních okolností se však pokouší jednat rozumně, dělat svou práci, vyjednávat ceny a nedostávat se do zbytečných problémů, které se ho netýkají. Z jistých důvodu, co se práce týče, se jedná spíše o samotáře. Nechce pracovat s ostatními zaklínači či jinými lidmi, pokud to opravdu není nutné. Jinak nemá problém posedět s někým u piva a povídat si s ním o tom, jak jde svět díky válce více a více do háje, ale nepřehání to, pokud to není součástí práce.

Historie

Dětství malé zmije | +

Co se dělo v jeho prvních letech, to opravdu nemá páru. Jenom jméno mu z minulosti zůstalo. Bylo mu jenom řečeno, že je dítětem překvapení a že měl tu smůlu, že jsem měl až moc rád svou matku a přivítal ji, jakmile přišla domů. Údajně ho přivedli odněkud z Nilfgaardu, ale už nikdo neřekl odkud. Když mi to onen zaklínač ze školy Zmije pověděl. Jediné, co si pamatuje je, jak se probudil v pevnosti, brzo ráno a mazal na výcvik s dalšími dětmi. Několik hodin cvičili svou fyzickou sílu, pak základy šermu a něco málo o monstrech, na které pravděpodobně během Stezky narazí. K večeru však přišlo menší překvapení, které nikdo nečekal. Každý z jeho skupiny, což bylo asi dalších pět chlapců, dostal vlastní zvíře. Každý si mohl vybrat. Někdo si vzal malé vlče, někdo strakatou kočku, někdo lišku a někdo vránu. Nyr si vybral právě vlče. Byla to to nejhezčí stvoření, které kdy viděl. A evidentně se mu zalíbil, neb hned skákal po jeho tváři a snažil se ji celou olízat, zatímco vrtěl svým malým ocáskem. ☼Dobře, dobře, nech toho! Víš co? Od teď ti budu říkat Lízal!☼ Když ostatní děti v jeho okolí to jméno slyšeli, začali se smát. Vlčeti se to však evidentně líbilo, neb ho opět začal celého olizovat. V tu chvíli si našel svého nejlepšího kamaráda.

Lízal a Nyr proti světu! | +

Stejně, jako u většiny zdejších studentů, byl se svým zvířetem nerozlučná dvojka. Každé ráno ho probouzel svým olizováním a štěkotem a každou noc šli spolu spát v jedné posteli, kdy ležel u jeho noh. Staral se o něho velice pěkně, dával mu každý den najíst, cvičil s ním povely ve svém volném čase a když zrovna byl na výcviku a hodin monster, bedlivě opodál čekal, či si hrál se zvířaty ostatních. Jak tak roky ubíhaly, byli si bližší a bližší. Lizal poslouchal na každé slovo, dokonce s ním šel párkrát na lov. Nyr mezitím nabyl výcviku s dvěma zbraněmi, kdy většina vzala dvě dýky či dva jednoruční meče, on si vybral jeden druh zbraní do každé ruky, takže jako jediný zvolil boj s mečem v hlavní, tedy pravé ruce a dýku v levé. Během let se snažil tento styl boje vylepšovat do dokonalosti, ale věděl, že k tomu bude potřebovat další řádků let tréninku a zkušeností. Také jeho znalost monster se zlepšila a byl už v tom věku, kdy se začalo vyučovat o Divokém Honu, i když spíše okrajově.

Sice si našel pár kamarádů mezi dalšími dětmi, ale většinu času pobíhal s Lízalem po hradišti, hrál si s ním a sem tam vyrazili společně do lesa, kde teď už vlka vypustil ze řetězu a nechal mu volný čas. Jednou za čas měl v puse zajíce, kterého přinesl k Nyriusovi. Pokaždé vlka objal s úsměvem na tváři. ☼Budeme navždy spolu, to ti slibuji!☼ Řekl mu šťastně do ucha a přitiskl se k němu ještě více. Jako ukázku radosti mu opět olízal celý obličej.

Explicitní (18+) obsah | | +

Jenže svůj slib dodržet nemohl, neb přišlo něco, co nikdo nečekal. Byl večer, zrovna skončili s tréninkem piruet a mistr si všechny chlapce z jeho skupiny přivolal k sobě. Dostali pokyn, že si k sobě mají přivolat své mazlíčky. Lízal div na Nyriuse neskočil, když zahvízdal a zvolal jeho jméno. ☼Vidím, že jste si zvířata, které jsme Vám dali, dobře vycvičili. Dokonce vidím, že tvůj vlk, Nyre, si tě velice váží.☼ Promluvil jeho směrem a Nyr se usmál, zatímco vlk zavyl. ☼Všichni jste si své přátele vycvičili velmi dobře. To velice chválím.☼ Zatleskal a pak se postavil do pozoru a ruce si dal za záda. ☼Teď Vás všechny čeká poslední krok k tomu stát se jedním z nás. Následně podstoupíte zkoušku trav, na kterou jste celou dobu byli připravování.☼ Následně mistr ukázal na zbraně před nimi. Jednalo se o ocelové dýky. Byli položené vedle sebe a pro každého ve skupině vyšla jedna. Dostali příkaz, ať si každý jednu vezme a vrátí se ke svým mazlíčkům. ☼Tak, teď se pořádně podívejte svému přítelovi do očí, obejměte ho, či ho pohlaďte.☼ Všechny děti tak udělali. Nyr se na svého vlka přímo vrhnul. Všichni tak zůstali jednu minutu, v úplném tichu, dokud tento moment nepřerušil hlas jejich mistra. Jeho slova všechny zamrazila. ☼Tak, teď svou rukou Vašeho společníka zabijte.☼ Nikdo nechápal, co se děje a zda to myslí vážně. Když si však všimli starších zaklínačů, kteří se postavili za ně, připraveni každou chvíli zaútočit, došlo jim, že se ale vůbec nejedná o vtip. Nyr se podíval na Lízala a on na něj, ještě s vyplazeným jazykem. ☼Ne, ne… já nechci… Lízale…☼ Podíval se na ostatní a byli na tom úplně stejně, jako on. Pak se podíval na vysokého zaklínače vedle něj, byl to jeho instruktor v šermu, který měl stejný styl boje, jako on a vypadal, že jak Nyriuse, tak vlka zabije. Podíval se zpátky na veselého vlka. Nyriusovi se na obličeji objevili pramínky slz, které se postupně zvětšovali do potoků slané vody. Vzal pomalu dýku svou levou rukou, zatímco pravou pomalu vlka hladil po jeho srsti. ☼P…Promiň… nechci to… dělat. Já… promiň…promiň!☼ Najednou ucítil, jak se jeho jazyk dotýká jeho levého líce. To chlapce rozplakalo ještě více. Naposledy Lízala objal, s obličejem od slz a třesoucí rukou, držící smrtící nástroj, se pomalu přiblížil k hrdlu vlka. ☼Odpusť mi…☼ Pověděl zlomeným hlasem Nyr a vlka objal pravou rukou ještě více. Zavřel oči a pak… Ucítil, jak po něm teče teplá, tmavá tekutina. ☼Odpusť…☼

Chvíli tam tak seděl, u krvavé mrtvoly svého přítele, kterého právě zbavil života a jen tak prázdně koukal na bezvládné tělo, zatímco stále držel dýku ve své ruce, která nechtěla povolit. ☼Zabiju… všechny vás zabiju!☼ Zaznělo jen tichým hláskem a pak se otočil na mistra. Smutek právě vystřídal hněv. Popadl dýku, rychle se zvedl a rozběhl se směrem k muži, který nařídil popravit jeho vlka. ☼Zabiju! AAAAARRGHHH!!!☼ V tuto chvíli nevěděl, co dělal, neb myslel jen na pomstu. K té se však nedostalo a místo toho se před ním zjevila temnota a tělo mu vypovědělo službu. Jakmile se probudil, ležel na stole připevněný pouty k němu. Když se podíval vedle sebe, uviděl zbytek svých vrstevníků. Pak přišla jen ukrutná bolest. A pak další a pak další, dokud zkouška trav neskončila a neukázala své výsledky.

Explicitní (18+) obsah | Začátek Stezky | +

Během proudu času uběhly další zkoušky, díky kterým se stali plnohodnotnými zaklínači. Přežil pouze Nyr a další jeden chlapec, další to nezvládli. Žádnou nenávist vůči mistrovi či smutek za smrt jeho vlka již necítil, nebo spíše pouze fragmenty, které nestály ani za řeč. Další léta uběhla, plného tréninku a učení se o monstrech, Divokém Honu a alchymie. Jakmile jejich výcvik skončil, vydali se na svou první zakázku. Nyrius získal kontrakt na nějakého vůdce banditů, že jednomu farmáři zabili většinu krav a unesli mu ženu. Nečekal, že budou nějaký větší problém, přeci jen, bandité moc vycvičení nejsou a jsou rádi, když udrží železo v ruce. Ani vystopovat je nebylo složité a poměrně brzo našel jejich tábor. Byl sám, a tak si počkal na noc, kdy se bude pohybovat stíny temné oblohy a lesu, ve kterém ono zázemí stálo. Měl štěstí, že zrovna něco oslavovali. Pomalu se přibližoval blíže a blíže k hlavnímu cíli, dokud nevytáhli ženu ze stanu. Když se na ženu podíval, uvědomil si, že dle popisu se jedná o farmářovu manželku. Měla na sobě roztrhané šaty a viditelné části kůže pokrývali modřiny. Něco někdo zakřičel, ale jelikož se ho to netýkalo, nechal to být. Připlížil se pomalu k hlavnímu stanu, kde zrovna velitel této bandy ležel na zemi a spal. Nijak se nerozmýšlel a chladnokrevně mu bodl svou dýku do krku a pak ho probodl do srdce a žaludku. Předtím mu pravou rukou zacpal pusu, aby nemohl křičet a držel ji tam, dokud nevykrvácel a neumřel.

Následně se však stalo něco divného, něco, co nikdy nepocítil. Hlava mu začala hořet, jako kdyby měl horečku, dech se mu zrychlil, přímo funěl, jak podrážděný býk. Jeho vlastní krev se mu vařila v žilách. Z nějakého důvodu se mu ucpal noc a začala se mu točit hlava. Tohle by se zaklínačovi dít nemělo. Nechápal, o co jde. Po pár okamžicích nastala v táboře jatka. Vytáhl svůj meč do pravé ruky, s dýkou stále v levé a vyrazil ze stanu. Jediné, na co si právě pamatoval, byl jeho trénink a z nějakého důvodu si vzpomněl na jeho vlka a mistra. Nevěděl proč, prostě tam byli. Následně viděl pouze rudě.

Když se vzpamatoval a jeho mysl se vrátila do pořádku, podíval se kolem sebe. Nikdo nepřežil. Podíval se na místo, kde původně viděl farmářovu ženu. Její srdce bylo probodnuté, čistá rána profesionála. Půda byla zbarvena do ruda a Nyriusovi došlo, co se stalo. Okamžitě se rozběhl do lesa, neb z nějakého důvodu nemohl snést pach oné krve.
Dalo mu to ještě jednu zakázku na další osobu, dalšího člověka, která skončila také masakrem, naštěstí jen pár lapků, mezi nimi jeden elf, než mu došlo, že nemůže snést lidskou krev, a i po zkoumání elfího těla si uvědomil, že ani jejich krev mu nevoní. Nevěděl proč, nikde se o tom nedočetl, ale pokaždé, co ucítil či viděl větší množství krve, tak ztratí na okamžik paměť a probudí se mezi bezvládnými těly. Nedal to nikomu vědět, neb mu rozum říkal, že by ho nejspíše zabili. Od té doby si dával pozor, jaké zakázky bere. Snaží se zabíjet jen monstra, neb zjistil, že jejich krev mu nic nedělá. Alespoň o živobytí nepřišel úplně.

Další léta strávil na Stezce. Jednou za čas se vydal na Gorthur Gvaed, aby přezimoval, než se opět vydá na cestu. Během svého života narazil i na hřebce, kterému dal jméno „Vlk“, po svém zvířeti. Když trávil čas v pevnosti, všímal si nových tváří, nových zaklínačů, ale jinak se s nimi nebavil. Nechtěl riskovat, že při sledování tréninku se zraní a chytl by přede všemi záchvat zuřivosti. A tak začala jeho cesta zaklínače školy Zmije.

Talent: Alchymie

Schopnosti a dovednosti:

Síla - 1
Obratnost - 2
Konstituce - 2
Zaklínačská znamení - 1
Meč + dýka - 2
Jazyk (Obecná) - 2
Alchymie - 1
Péče o zvířata - 1
Plížení - 2
Akrobacie - 1

Speciální inventář

Ocelový jednoruční meč a ocelová dýka (zaklínačské)
Stříbrný jednoruční meč a stříbrná dýka (zaklínačské)
Zbroj školy Zmije
Základ pro alchymii

Kůň Vlk | +

Známé postavy:

Kdokoliv ze školy Zmije, ale nijak speciálně

Editace karty:

Odehrané questy:


Mimo herně:
Valdur byl zde!

[Sygnia]

SCHVÁLENO
30.8.2022

8. postava Valdura