![]() | Jméno: Illine von Carstein de LaCroix Rasa: Bruxa Věk: narozena v půlce 12 století (Cca 180 let Takže považována za velmi mladou 17-18) Loajalita: klanu Gharasham a rodu von Carstein Přesvědčení: Neutrální (Dělá co se jí řekne a dělá i to, co se jí neřekne, nebo zakáže) Víra: Staršinové a sama v sebe Povolání: Dcera student Talent: Dosud neobjeven |
Vzhled:
Jako Alpy, či ostatní Bruxy je i Illine téměř nadpozemsky krásná. Má “aristokratickou“ světlejší pleť. Rysy jsou jemné a ženské. Pihy u nosu a dlouhé rusé vlasy, které končí až pod pasem. Lehce zaoblené obočí se honosí též rusou barvou.
Zakulacený tvar jejího obličeje doplňuje ostřejší brada, čímž dává vyniknout jejím plným rtům, které jsou růžové a lehce načervenalé. Špičáky má větší než obyčejný člověk, ale paradoxně ne tolik, jako Vyšší upíři, takže nemá důvod se nesmát hezky do široka. V případě proměny však špičáky a ostatní zuby rázem změní na délší a nebezpečnější žraločí tvar. Nos Illine jasně ukazuje, jak mladá opravdu je. Malý, souměrný nos a špička, která míří více vzhůru, byť ne moc, tak viditelné to je.
Co zaujme nejvíce jsou však její oči. Kulaté a velké oči tyrkysové barvy, které dokážou očarovat spolu s úsměvem.
Výškou nijak nevyčnívá, vlastně spíše naopak. Měří kolem 160 cm a stavbou těla by se dala považovat za křehkou květinku, jak je drobná. Ženské křivky jsou dobře zvýrazněné avšak vzhled může klamat a málokoho napadne, jaké monstrum se pod tím skrývá.
Přestože pochází z bohatého šlechtického rodu, její postava je atletická, to je však způsobeno zkrátka tím, že jako upír v lesích i jinde loví svou kořist. I ve vzhledu normálního člověka si oblíbila lov, takže sem tam jezdila na různé lovecké akce.
Na různých akcích, kde je rod pozván potkáte, případně když je vytvořen banket rodu von Carsten je Illine v nějakých bohatějších dámských šatech. Sukně, či šaty s výstřihem jsou samozřejmostí. Též drahé šperky a zdobení nesmí chybět. Když není její přítomnost potřeba a může si dělat to, co potřebuje a nemusí hledět na dvorskou etiketu, ráda se obléká více spontánně a přirozeně s volnějším oblečením. Též často nosí lehkou loveckou zbroj, která byla vyrobena Skelližanskou štítonoškou na zakázku.
Po proměně:
Jednou za čas je potřeba, aby se Illina změnila. Rázem se její krása vytratí a nahradí jí něco děsivého. Dlouhé ostré zuby jako žraločí. Drápy dlouhé, tvrdé a ostré. Tělo vykazuje mnohem větší svalovinu a lze vidět i žebra. I kůže se změní k nepoznání. Již není ta krásná světlá kůže, nýbrž nepřirozeně šedá, až bílá. Vidět jsou po celém těle jisté šrámy, jako by kůži někdo škrobil se spoustu černých žil spolu s mrtvolnou barvou očí. Její vlasy však zůstávají rusé. Takže by si jí mohl kdekdo splést s Alpou.

Povaha:
Upíři jsou krvelačná monstra bez pořádné lidské inteligence a zbavit se dají česnekem a kůlem. Alespoň takhle na ně lidé většinou pohlíží a proto pravé vyšší upíry v drtivém případě nenajdou . Koho by napadlo, že ta milá, usměvavá holka z bohatého aristokratického rodu patří mezi jedny z nejnebezpečnějších tvorů, co kráčí po zemi.
Illine má z těchto pověr a legend velkou zábavu a ráda je sem tam sama vypráví. Koneckonců, když tomu lidé uvěří, její druhové budou víceméně v bezpečí. Povahou však je jako každý jiný puberťák. A spolu s její silou a mocí jde o celkem nebezpečnou kombinaci, která se jí již párkrát vymstila. To však nevzalo Illine radost ze života. Povětšinou je usměvavá, milá a hodná.. Jako kočka k myši, kterou právě chytí. Ráda si takhle hraje. Není však vždy taková. Pro ty, které si oblíbí a stanou se její přáteli je otevřená a kamarádská.
Narozdíl od Veronique nemá její klidnou povahu v krvi a sem tam prostě ráda dělá něco, co sama považuje, že prostě chce udělat. Ať už jde třeba létat, nebo děsit nějaké lidi ve vesnicích, či prostě nějakého kupce na cestě odchytit, či někde svést. Případně někde tancovat, zpívat a užívat si bez dozoru. Prostě užít si život plnými doušky a pak vysát dle situace do sucha, či do polosucha.

Dále v sobě má jistou vzpurnost vůči její matce Veronique, která po ní chce kázeň, pořádek a aby dělala to, co se po ní chce ve prospěch klanu Gharasham. Což samozřejmě dělá avšak má též svou vlastní hlavu, která si myslí, že ví vše nejlépe. Zkrátka může na někoho působit lehce arogantně, dětinsky a nesmyslně.
Co se týče ostatních ras, tak nemá žádnou hranici, kdo je lepší, či horší. Všichni jsou nádoba k blahodárnému červenému vínu. Ač je podvědomě všechny registruje jako kořist, tak opravdu nedělá žádné rasové rozdíly. Ráda se baví s trpaslíky, elfy, či lidmi z jiných zemí. Co se týče jejího preferenčního vkusu, tak má ráda muže i ženy převážně lidské, elfské nebo upírské rasy.
Schopnosti:
Jakožto Bruxa její schopnosti se zakládají na síle, obratnosti a upířích schopností, ale též jako šlechtična si pod dohledem Veronique osvojila nějaké ty způsoby, které patří k šlechtě.
Obratnost 1 (-1 bod) Vůle 2 (-3 body) Vampirismus 3 (-7 body) Charisma 2 (-3 body) Smysly 1 (-1 bod) Inteligence 1 (-1 bod) | Boj beze zbraně (drápy) 1 (-1 bod) Gramotnost 1 (-1 bod) |
Jazyky:
Řeč upírů: Rodná
Obecná 2 (-3 body)
Nilfgaardština 2 (-3 body)
Historie:
Velmi zkráceně by se dala její historie napsat tak, že měla štěstí v neštěstí. Její cesta mohla skončit dřív, než začala, či se mohla vydat zcela jiným a ne moc pěkným směrem, proto když skončila v rukou Veronique, Dopadlo to nejlíp, jak mohlo.
Narodila se v půlce 12 století, ale své rodiče nikdy nepoznala. Neměla příležitost, protože vypukl menší střet nižších upírů klanu Gharasham a Tdet. Veronique, která tam přišla spor rychle urovnala, ale rodiče Illine bohužel zemřeli. Její adoptivní matka jí tam mohla nechat a Illine mohla tak zahynout hlady, či se stát jednou z divokých Brux. Místo toho se jí ujala, odnesla do Toussaintu, kde vyrůstala a zacházela s ní ne jako s nižší bytostí, nýbrž sobě rovnou, za což Illine byla vždy vděčná..
Illine vyrůstala v zemi vína, kde koneckonců vládl potajmu klan Gharasham. Účastnila se různých akcích, Tu a tam pomáhala matce s různými záležitostmi, ale taky si plně užívala doušky aristokracie a jejich výhod.
Jak tak rostla, přecházeli na ní čím dál víc menších, či větších povinností a díky dospívání, si začala uvědomovat, že ač šlechtické výsady má opravdu ráda a ráda je využívá, povinnosti se jí začali líbit méně a méně. Avšak pořád byla mladá, aby jakkoliv vzdorovala matce a hlavně Staršinovi, který byl poblíž. Nikdy ho neviděla, ale cítila jeho přítomnost. A to jí bránilo jakkoliv protestovat. Měla z něho hrůzu i z vyprávění.
Zlom nastal v momentě, kdy bylo na čase se posunout dál. Veronique opět vyrazila na sever do Koviru a Redanie a vzala Illine s sebou. A ta změna s ní maličko otřásla. Z krásné pohádkové země se vlastně vydala do ponuré, temné části, kde vlastně nic nebylo tak hezké, jako doma. Po pár letech si na toto místo zvykla a vlastně si ho i pořádně oblíbila. Hlavně město Oxenfurt, kam pravidelně jezdila na různé procházky, či uměním. Taktéž přítomnost staršiny zde necítila a vlastně se cítila více svobodněji. Neznamená to však, že by začala bláznit. Ne. Jen zkrátka začala mít více vlastní hlavu, myšlenky, rozhodnutí že by šlo spoustu věcí udělat tak, či onak a dokonce to začala dávat více najevo.
V Redanii tak tedy vyrůstala a našla si spoustu známých, kamarádů i nepřátel z řad šlechty, či vesnic. Hlavně šlo o ženy, kde často sama učarovala pohledy jiných mužů, že z ní nemohli spustit oči. A právě na jedné takové akci, kde byli pozváni se rozhodla, že je na čase pořádně okusit krev. Vylákala jednoho chlapce přibližně vzhledově k jejímu “věku“, svedla ho a následně začala sát jeho krev. Ten opojný pocit byl naprosto fenomenální a bývala by ho vysála do sucha, kdyby její matka nezasáhla. Tehdy dostala pořádný trest a kázání, které jí bylo připomínáno ještě hodně dlouho. Tehdy si taky naučila pod dohledem krotit svůj hlad po krvi a drží se ho. Pije sice často, ale jen malé dávky a dává si pozor, ač se najdou dny, kdy chudáka vysaje úplně.
Jak léta ubíhala, Illine už měla všeho dost. Chtěla začít svůj život, jako její nevlastní bratr, co byl vyšší upír Leo, který dělal divadlo v Novigradu. Sama chtěla něco taky dělat a ne být jen poslíček, případně dělat vše, co řekla Veronique. Její rady a “trénink“ si vzala k srdci a byla za něj vděčná, ale chtěla zkrátka žít svůj život. A tak řekla Veronique, že nastupuje na univerzitu v Oxenfurtu a peníze si vydělá sama. A jak řekla, tak udělala. Přihlásila se na fakultu práv. Což však nebylo levné, takže aby to vše zaplatila, též si zajistila místo v hospodě, kde mohla pracovat.
Život studentky mohl začít.
Inventář:
- Prsten rodu von Carstein.
- čisté oblečení
- lovecká zbroj
Známé postavy:
Veronique von Carstein: Adoptivní matka, která je přísná ale milující. Illine jí i přes jisté neshody, názory a jednání má opravdu moc ráda. Pokud by šlo do tuhého, mohla se na ní kdykoliv spolehnout.
Leo: Adoptivní bratr, který je vyšší upír. Osobně ho viděla jen párkrát a nedávno, když přišel na hrad, ale způsobil značné pozdvižení. Ví o něm, že je herec a že jí posílal nějaké ty dárky, ale to je skoro vše, ráda by to napravila.
Tristen: Příjemná jednorázová známost z univerzity.
- Schopnosti Reliktu | +
Medailon zaklínače reaguje na Bruxu, je-li ve své přirozené formě, nebo využívá-li své upíří schopnosti.