Zaklínač RPG

Kayla
Rasa: člověk
Povolání: čarodějka
Věk: kolem šedesátky, ale vypadá tak na 25

Vzhled:
Kayla je žena nevysoká, nicméně centimetry, které chybí do výšky, dohání svou pevnou konstitucí. Kdepak. Není tlustá, ale rozhodně nepřipomíná křehkou květinku, kterou není radno objímat, aby se náhodou v pase nezlomila. Což je jen dobře, protože ona objímání tuze ráda. A dotyčný šťastlivec si rozhodně nebude muset stěžovat na to, že by v rukou svíral nedostatek materiálu. Ona je totiž holka samá krev a mlíko. A na své široké boky i příjemně naducaný výstřih nedá dopustit, a pokud je zrovna nucena setrvávat v jiné podobě, než té pravé, celkem po nich strádá.
Obličeji vévodí taková vesnická obyčejnost, ale ošklivou by ji z fleku také nikdo snad nenazval. Ostatně její široké úsměvy jsou tak okouzlující, že je snad i dobře, že víc krásy nepobrala. To by jí pak asi ležel u nohou celý svět. A aby nebyla obyčejná příliš, má alespoň neobvyklé oči, které se krom odlesků její laskavosti pyšní i dvoubarevností. Obě jsou hnědé, ale modré asymetrické flíčky ujdou pozornosti jen sotva. Tmavohnědé po lopatky dlouhé vlasy nechává většinou rozpuštěné, aby vynikla jejich mírná vlnitost, ale občasné spletení do copu nemusí být považováno za kdovíjaké sebezapření. I když je čarodějka.
Na jejím odívání se pak podepisuje její láska k barvám i to, že si umí sama kdeco vyrobit. A vlastně i to, že celkem ráda provokuje. Pestrobarevnost a originální střih. To k ní inu patří. Umí to ale i decentně a přizpůsobit se situaci – pokud chce. A šaty nebo kalhoty? Nemá problém ani s jedním.

Povaha:
Kayla je laskavá a srdečná. Nemá ráda chmury, a proto se často směje, snažíc se rozveselit každou zapšklou dušičku. Pro ostatní by se snad i nechala rozčtvrtit, obzvláště pro někoho, na kom jí záleží, a trpí jistými sklony upřednostňovat okolí před sebou samou. Odvaha jí k tomu nechybí.
Bývá spíše bezstarostná a v dobách, kdy nemá co ztratit i náramně nezodpovědná. Nicméně, právě teď, když má kolem sebe tolik milovaných lidí, to bývá docela naopak a mysl si zaměstnává kopou problémů. I těch, co nejsou její. A občas kvůli tomu dělá hlouposti, vždy však dobře myšlené.
Její hravost a veselí jsou s ní však neustále. Ráda své okolí zkouší a popichuje, vyžívá se v dvojsmyslech a studu se od ní mnoho nedočkáte. Bývá přímočará a upřímná. Sebevědomí má tak akorát, aby ho mohla trochu i rozdat a s každým jedná rovně. Aroganci a odměřenost, kterou u čarodějek kde kdo očekává, rozhodně nepostřehnete ani náznakem. Nicméně ráda si dělá, co chce a názor společnosti ji moc nezajímá.
Není ani žádná naivní holčička, ale dospělá žena s vyzrálými názory i pohledem na svět. Co do rozumu je vybavená také dobře, ale jednat bez rozvahy, to umí na druhou stranu velice dobře.
Má ráda hezké chlapy, ale když dojde na pravé city, umí se přizpůsobit a být věrná jako ten nejvěrnější pes. A krom zpěvu a šití patří mezi její koníčky i děti, které prostě zbožňuje a velmi trpí tím, že vlastní mít nemůže…

Víra:
Věří v sebe a to bezmezně. A taky v hodné lidi. No a od malička věří ve Freyu protože si jinak neumí vysvětlit, jak by se při svém způsobu života dožila svého současného věku, kdyby ji nestrážila nějaká vyšší síla.

Schopnosti a dovednosti:
Magie 5 – Co by to byla za čarodějku bez magie, žj?
Vůle 3 – Jooo když si něco vezme do hlavy, těžko s ní pořídit. A o sobě nepochybuje nikdy.
Řemeslo (šití) 3 – Nejmilovanejší koníček objevený na Aretuze. S radostí říká, že tohle je ta nejlepší věc, co tam získala. V současnosti se tím tak nějak živí.
Konstituce 3 - Drsný život na ostrovech a silná kostra :P. A moc ráda chlastá.
Síla 2 – Kay je silná Skelligská ženská, sakra! A má na to postavu.
Obratnost 1 - není zrovna ladná jako laň, ale slon v porcelánu také ne.
Zručnost 2 - potřebné nejen k milovanému šití a pletení. Po péči lovců ovšem ručky občas trochu selhávají.
Smysly 4 – Jakožto magička ve znepřáteleném prostředí musí mít furt oči na stopkách a uši nastražené.
Inteligence 3 – Tupá není, ne že ne, ostatně furt se musí vykrucovat z nějakých průserů a to chce trochu té fikanosti.
Charisma 3 – Kayla sice není krasavice, ale má své vlastní kouzlo, kterým umí oslnit.
Přesvědčivost 2 – Vykecat se z průseru, vymámit z obchodníka slevu, trochu zahrát na city. Jo to ona umí.
Gramotnost 2 – K tomuhle ji donutili v té zpropadené škole! Ale krasopis neočekávejte.
Geografie 2 - Zeměpis celkem pobírala.
Vaření 3 – Naučeno od maminky a teď se k tomu tak nějak s láskou vrací.
Obecná řeč 3 | Nilfgaardšina 2 | Starší mluva 2 | Ofirština 1 - je dosti zcestovalá
Všímavost 2 - platí to co u smyslů
Informovanost 1 - ráda si občas poslechne nějaký ten drb
Lhaní a předstírání 2 - občas se k takovým věcem uchýlíte a ona má navíc podfukářskou minulost
Péče o zvířata 2 - život na farmě k tomuto vedl a ani jí to nijak nevadí
Zpěv 3 - opravdu si ráda prozpěvuje, jeden čas si zpěvem dokonce vydělávala
Tanec 1 - kratochvíle, které přichází na chuť dík všem těm vesnickým tancovačkám a skutečnosti, že má skvělého tanečního partnera

Historie: potřebuje trochu přepsat :D

Slaný domov | +: Kayla byla důvodem jednoho velmi uspěchaného sňatku. Stále však šlo o spojení, které bylo chtěné z obou stran a navíc velmi šťastné. Nebyla by to ale ta správná story, kdyby tu nebyl někdo, kdo tu růžovou situaci kazil. Tím někým byla Kaylina pratetička. Ona totiž byla matka dítěte velmi nadaná válečnice, která před sebou měla slibnou kariéru. A ambiciózní čarodějka nerada viděla, jak to vše zahazuje kvůli prostému rybáři a jednomu děcku,
A tak se děvčátko narodilo mírně předčasně po jedné dost ostré hádce mezi všemi možnými členy rodiny, po které za sebou čarodějka práskla dveřmi s prohlášením, ať si ji ještě někdy zkusí kontaktovat…
To se ale na dítku nijak nepodepsalo. Kayla byla silné uřvané nemluvně, které mělo rodičům připravit dost perné chvilky. To bylo jasné hned, jak otevřela oči. Ony byly totiž dvojbarevné, což se bylo v téhle rodové linii jasným znamením většího či menšího magického nadání, které se mělo dříve nebo později projevit. Však stejné měla i ona černá ovce předtím, než svůj vzhled změnila k nepoznání.
A v jejím případě bylo to nadání větší a projevilo se víc než jen brzy. Vřeštící nemluvně tak bylo prakticky vždy spojené s vybuchováním nádobí a mlácením okenic. Trochu nešťastný způsob, jak se uvést do rodičovského života. I přes to matka tvrdohlavě odmítala kontaktovat svou čarovnou příbuznou, který byla dokonce jednou z Aretuzských profesorek.
Nicméně nějak se to zvládalo a ke Kayle navíc postupně přibývali další a další sourozenci. Na nudu z nic nedělání si stěžovat nemohla. Rok sem, rok tam. Byla v jednom kole, občas odpálila nějaký hrnek na měsíc, nebo přerazila větev stromu za oknem… To vše bylo ale pořád málo na to, aby se její matka Irene donutila kontaktovat onu osobu s prosíkem o pomoc.
Byla divoké umíněné děcko, co rádo adrenalin. Jeden z jejích nejmilejších koníčků byl spojen s bouřkami, postáváním na vrcholu strmého útesu a nadšením z hromů a blesků. Naproti tomu ale také moc ráda zpívala a nejen děckům ukolébavky, a když zrovna nebylo co, ráda sáhla po jehle a niti. Nejprve si jen zašívala sukně děravé od lezení po stromech, ale s příchodem puberty se chtěla i líbit a tak začala s opravdovým šitím. Nejdříve jen dodávala stávajícímu šmrnc nějakými těmi zásahy a později začala tvořit i celé šaty, ve kterých se pak natřásala jako páv, před pěknými chlapci.
Obzvlášť jeden mladý válečník se jí moc líbil. Nicméně byl o deset let starší a Kaylu bral spíš jako malou sestřičku. S čímž se odmítala smířit až do okamžiku jeho zasnoubení s husopaskou od vedle. To jí bylo zrovna čtrnáct, šili s ní všichni čerti a tuhle novinku nevzala ani trochu dobře. Vlastně ve vzteku zapálila sousedovi plnovous…
Hned dalšího dne, během jedné z těch silných bouří, které tak zbožňovala, se na ni přišla podívat jakási ženština. A z té se vyklubala její pratetička. Paní profesorka z čarodějné akademie. Tohle první setkání nedopadlo dobře. Kayla se nechtěla stát čarodějkou, protože jednou hodlala mít kopu dětí, ale matka ji k tomu nutila. Prateta se naopak hrozně šklebila, protože se jí Kayla zdála moc stará, ošklivá a celkově nevyhovující… A tehdy děvče s magickým zábleskem zmizelo.

Do světa | +: Za několik týdnů se znovu objevila, nic moc si z té doby, co byla pryč, nepamatovala. Ale sama tehdy uznala, že musí se svým nadáním začít něco dělat a podvolila se matčině vůli. Prošla portálem za svou pratetou na Aretuzu a začala se svým studiem.
No. Co si budeme povídat. Nedařilo se jí. Ne snad, že by byla neschopná, ale prostě ji to vůbec nebavilo. Naučila se ale zatínat zuby a snažit se. I když jí to posměch spolužaček a neustálý pratetin nátlak ani trochu neulehčovali. Pořád čekala, až je to všechny přejde a přijmou ji mezi sebe, takou jaká je. Ale časem pochopila, že to čekání je marné, ztratila i ty poslední zbytky chuti k práci a prostě se začala flákat a bouřit. Pratetě na truc… Celé tohle vyústilo jedním výbuchem a vyhazovem z instituce. Panečku, to byla ostuda.
Doma ji za to nepochválili. Naopak. Matka řádila jak drak. Ostatně kvůli Kayle odkopla svou hrdost stranou a takhle jí to vrátila. V záchvatu vzteku pozapomněla na to, jak spontánní její dcera je a neuváženi jí vyslala do světa s tím, ať jí neleze na oči, dokud něco nepředvede. A ještě toho dne tehdy sedmnáctiletá Kayla nastoupila na loď a zamířila k pevnině.
Jenže ještě předtím, než loď zakotvila, nechala se okrást a do nového světa tak vstoupila úplně švorc. Což pro ni nebyl až takový problém. Uměla se otáčet a měla co nabídnout i bez kouzel, která se zapřísáhla už nikdy nepoužít. Problém byl, že tu nikdo nemluvil její řečí a to něco málo, co během studií pochytila ze Starší mluvy, moc nápomocné nebylo.
A tak si žila tak říkajíc z ruky do huby s pouliční chamratí. Ale. Bavilo ji to. Bylo to nebezpečné, ale tím i vzrušující. Bylo to těžké, ale dík tomu cítila, že opravdu žije. Dík téhle konfrontaci s realitou si uvědomila, že hloupá předsevzetí vyřčená z ublíženosti jí nijak nepomohou a přestala se za magii stydět. Ono když vás banda opilců zažene do slepé uličky, je schopnost ošálit jejich mysl iluzí přicházejících strážníků opravdu nápomocná. A nejen jí. Nikdy nebyla sobec, takže ráda čas od času vypomohla každému v nesnázích, kdo si to dle jejího soudu zasloužil. A při jedné takové příležitosti došlo na její první osudové setkání.
Tehdy se postavila na stranu prchajících mladíků. Mezi jejich pronásledovateli byl totiž jistý muž, kterého neměla ani trochu ráda a tak raději přispěchala na pomoc zlodějům, než aby ten zmetek dostal pochvalu. Nebo snad povýšení. To jí nešlo na mysl. Zavolala si je k sobě do prostoru mezi dvěma domy a průlez na ulici zakryla iluzorní zdí. A to je značně zaujalo.
Vůdce skupinky byl také čaroděj. Vysoký, útlý. S uhlazeným chováním, krásným úsměvem a jiskrnýma modrýma očima. Stačil jeden pohled a byla v pěkném průšvihu a neschopná říct na cokoliv ne. A tak ani nevěděla jak, se stala součástí zlodějské bandy. A to ne ledajaké, ale takové, co krade vzácné a drahé předměty na zakázku. Z dobře zajištěných domů, galerií a muzeí. Úžasná věc, zvlášť když jí pak její vyvolený věnoval tolik příjemné pozornosti.
Od volavky se dostala až k postu nejužitečnějšího člena týmu. S kouzly bylo tak snadné krást. Uspat, očarovat, ošálit, odemknout zámek… Náramně ji to bavilo a čím víc se jí dařilo, tím víc dostávala za odměnu. Přišla si jako v pohádce. Jednou ovšem muselo přijít prozření a její probuzení ze sna bylo velice bolestivé.

Ze dna ke dnu | +: Už několikrát byli blízko tomu, aby je někdo chytil a vykonal na nich spravedlnost. Zatím vždy ale vyklouzli. Nikdo ale nemůže štěstí pokoušet do nekonečna, a i když Kayla střídala podoby jako ponožky a zvládala hrát svou roli s neuvěřitelnou přirozeností, nakonec ji jednou dostali.
Ne že by jí její drazí kumpáni nemohli pomoci. Možnosti tu byli, ale oni se rozhodli, že jejich bezpečnost je jim milejší. A ani Ramiel, který jí po nocích do ouška šeptal slova o lásce, s rozhodováním nijak neváhal. A jeho pohled, když se odvracel byl tak studený a lhostejný, že nebylo jiné cesty, než pochopit.
Zjistit, že osoba, kterou milujete je ve skutečnosti jen podlý zmetek, co se nestydí zneužít dívčí naivity, bylo dost devastující. Natolik, že jí bylo celkem jedno, jaký soud nad ní bude vynesen. Měla tehdy na rukou tolik špíny, že by ji mohli i popravit. Měla ale štěstí. Potřebovali totiž někoho s jejími zkušenostmi, aby jim pomohl s vlastní záležitostí. A jedna malá služba pro císařství jí umožnila žít dál. Ale loupení jí mělo být samozřejmě zapovězeno.
I to jí bylo lhostejné. Přesně tak, jak jen zlomenému srdci může být. Byla tělo bez duše, které se rozhodlo svůj žal utopit v bezduchém hýření, pochybné zábavě a střídáním postelí ve velkém stylu. Jestli si to ale chtěla dovolit, musela také něco dělat. A aby to neměla od práce k zábavě daleko, sáhla po starém koníčku a stala se zpěvačkou. Ani se nenadála a bylo jí pětadvacet. Na starou křivdu ovšem ještě nezapomněla.
To měl změnit až její druhý osudový muž. Setkala se s ním právě v jedné z hospod. Zaujal ji tím, že jí vůbec nevěnoval pozornost. Během těch let měnila podoby jako ponožky a toho dne byla opravdu krásná. Ale on nic. A to ji zlobilo. Tehdy si prostě potřebovala dokazovat, že na to má, a že jí žádný neodolá. A tak ho oslovila. Byl dost skoupý na slovo a neochota sama. Odešla s prázdnou. A to ji popudilo natolik, že ho pak vyhledávala kdykoliv, se ukázal.
A postupně se začal jeden druhému otevírat. A v době, kdy město na čas opustila, vlastně byli dobří přátelé. Což bylo pravděpodobně to, co potřebovala, aby se zase uklidnila a ustálila. Vždy se za ním ráda vracela a jak čas plynul, pomalu a plíživě mezi ně pronikl cit o dost hlubší. A i když byla po předchozí zkušenosti značně vyděšená, on ji naučil, že není čeho se bát. Tentokrát nejen dávala, ale i přijímala. A on na ni nedal dopustit ani poté, co mu o sobě všechno řekla. I bez magických vylepšení.
Jenže každému je asi jasné, že ani tady na šťastný konec nedošlo. On byl Colin totiž šlechtic. Nižší, ale stále jej tížili rodové povinnosti. A jednou takovou byl sňatek dohodnutý už před lety. Ne, nepřijal ho se sklopenou hlavou. Naopak. Stál si za svým a chtěl zůstat s ní. Jenže… Jeho okolí vědělo, kam zasáhnout. Obrátili se přímo na Kaylu samotnou. Opakovaně jí připomínali, jak mu ničí život. Jak kvůli své paličatosti o všechno přijde. Jakou z toho bude mít ostudu. Jak před ním všichni zavřou dveře… A nakonec ji navštívila i jeho snoubenka. Hezká a milá dívka, které z očí koukalo, že jí Colin také není zrovna lhostejný. Usedavě se rozplakala a na kolenou ji prosila, ať odejde. Je přeci čarodějka. Bude žít ještě tolik let. Bude mít tolik příležitostí najít lásku jinde a jindy. Ne tolik ona… Nebylo to jediné citlivé místo, na které apelovala a nakonec byla spolu s tím vším kolem úspěšná.

Třetí nádech | +: Kaylino srdce bylo zase na kusy. Ale s vidinou toho, že dvěma lidem dopřeje klid a štěstí se prostě stáhla a nejen to. Utekla jako ten největší trestanec, protože věděla, že by se na to nedokázala koukat. A tehdy se po celých jedenácti letech vrátila zpět domů. Na Skellige. Tohle nebyl stav, který by zvládla snášet sama a matka ji přijala s překvapivou něhou a pochopením.
Otec už tu nebyl. Prý zemřel před rokem na moři. A práce tu bylo jako na kostele. Bylo tu čím zaměstnávat bolavou mysl a když po nocích propukala v pláč, vždy tu byl nějaký z mladších sourozenců nebo některá z neteří, aby jí poskytli něžnou náruč.
Zůstala tu dalších deset let. Čas jako by se pro ni zastavil. Klid a teplo rodinného krbu ji postupem času ukolébali, i když bylo jasné, že nikdy zcela nezapomene. Děti jí rostly před očima, zatímco matka šedivěla. A ona se neměnila ani trochu… Musela se smát tomu, když zjistila, že Djarn – její vůbec první láska, dospěl v pěkně protivného mužského. A navíc tupého idiota. Vůbec nechápala, co na něm kdy viděla. Další důkaz toho, jak slepá láska může být. Jako by se o tom už jednou nepřesvědčila… Momentálně ovšem nechtěla žádné chlapy řešit ani náhodou a raději se věnovala svému milovanému šití a bavení dětí kouzelnickými kousky. Matka jí několikrát navrhla, aby se vrátila na akademii a dokončila studium, ale ji samotnou to vůbec nelákalo. Chtěla být tady.
A zůstala až do matčiny smrti a ještě pár měsíců poté, než si uvědomila, jak ji to setrvávání bolí. Byla to už třetí ztráta, která měla utvářet její život. A tentokrát se rozhodla cestovat. Opravdu. Žádné zločinecké organizace, život na ulici a podobné hlouposti. Prostě si vybrala peníze, které jí zůstaly z minulosti, a dala se do objevování světa. Pití a muži tomu nemohli chybět, už to ale nedělala z hořkosti, a aby si něco dokazovala, ale proto, že to byla radost a součást poznávání kultur. Našlo se pár takových, co se jí dostali pod kůži, ale nikdy to nebylo takové jako s Colinem, a i když některé nechávala jít přes svou hlubokou nelibost, tolik to nebolelo.
Nakonec se dostala až do Redanie, kde se rozhodla nějakou dobu strávit. Tak, jak to měla ve zvyku. Otevřela si obchod s oblečením poblíž Oxenfurtského náměstí a začala užívat života obyčejného seveřana. Bohužel pro ni, právě v té době se dostal k moci Radovid a Kult věčného ohně. Měnit plány ale nehodlala a zůstala. A co víc. Chovala se dál, jak se jí zlíbilo, čímž k sobě nevyhnutelně přitáhla nevítanou pozornost, ale nijak ji to netrápilo. I čarodějka musí nakonec nějak umřít ne?

1272-1274 | +: To ovšem nebyla připravena na jistý zádrhel v tom všem. Kostkový turnaj, kterého se z legrace zúčastnila jí krom spousty jiných zajímavých setkání přihrál do cesty charismatického farmáře, který ji jednoduše řečeno okouzlil jako malou holku. Na tom nebylo nic až tak divného. To se jí stalo už mnohokrát. Nicméně jak čas utíkal, líbil se jí čím dál víc a to už problémem zavánělo. Zvlášť když se zapřísáhla, že víckráte už nikomu své srdce nedá, protože si svého zažilo už dost.
Když pak o svátcích Belltaynových přihlížela tomu, jak obskakuje jinou, ranilo ji to o dost více, než by mělo. A to tak, že se opila, až to hezké nebylo. Probuzení do chladného vlhkého rána uprostřed polí nebylo kdovíjak příjemné a v kocovinovém opojení ji nenapadlo nic jiného, než ho navštívit a své city nadobro zpečetit. Ostatně kdo by nepodlehl někomu, kdo ho nejen pozve do svého domu, ale také mu uvaří čaj a půjčí vlastní oblečení. Při tom se usmívá tak hřejivě, že by i tisíciletý led roztekl a ještě si spolu náramně rozumíte, protože máte prakticky totožný smysl pro humor. Prostě konečná. Odhodlání je hezká věc, má ovšem své meze.
Krom řešení nešťastné zamilovanosti do zadaného muže tu byly ale i jiné problémy. Kult věčného ohně a Lovci čarodějek. Inu. Jeden výlet na Novigradské trhy se jí vůbec nevyplatil. Sice to začalo hezky a seznámila se tu s jedním malým sympatickým uličníkem, ale pohádka skončila velice rychle. S příchodem kněží a vojáků ji nenapadlo nic jiného, než se obětovat pro ostatní. Však ona byla bez přátel, bez rodiny. Tak kdo jiný?
Vyčarovala na náměstí iluzi příšery, kterou se pak vojáci museli zaobírat a dala tak šanci ostatním přítomným kouzelníkům utéct s hysterickým davem. Zajetí a mučení samozřejmě neunikla. Po dni stráveném v péči kata její ruce skončily na kaši. Ztrácejíc naději, se pokusila o poslední vzdor, když cestou od cel do mučírny toho muže paralyzovala ve snaze vzít mu klíče od vězení. To už ale nestihla, protože se otevřely dveře od nedaleké místnosti. Okamžitě se smířila se svým koncem.
Jaké ale bylo její překvapení, když odtamtud vyšla neznámá čarodějka a spolu s ní nejen Reginald, ale i jeho bratr Fírean. Popravdě nevěděla, jestli být ráda nebo ne. Také kdo by rád viděl svého milovaného na tak nebezpečném místě? Nakonec ale všechno dobře dopadlo a oni nejen že utekli z města ven tajnými chodbami, ale také zničili lovcům jejich základnu. Zničené ruce jí vyléčila Elaine a Kayla pak na nějaký čas zmizela. Nikoliv však ze země.
Opět měníc podoby jako ponožky se vmísila mezi lidi a přesouvajíc se od místa k místu se učila opět žít bez pomoci kouzel a osvojovat si dovednosti, které prostý člověk potřebuje. Až jednou v těle bělovlasé stařenky dorazila na oslavy Lammasu, kde opět v davu nalezla jeho. Skoro jako by na něj měla radary. Dlouho se bránila nutkání se k němu přiblížit, ale nakonec si stejně našel on ji. Respektive vyrušil její rozhovor s trpaslíkem, od kterého něco málo potřeboval. A pár slov si našlo cestu i k ní, a než si to uvědomila, skončila jako hospodyně na jeho farmě.
To bylo celkem patetické a nejvíce si to vyčítala kvůli tomu, že ho svou přítomností velmi ohrožovala. Což byl také důvod toho, proč s ním nešla už tehdy, ačkoliv jí to nabídl. Rozhodla se svou identitu tedy tajit a prostě dělat co nejlépe svou práci. To se jí ale nedařilo zrovna dlouho. Jednoho rána ho totiž našla pospávat v kuchyni s láhví alkoholu u hlavy jakožto důkazem. Protože měla starost, vyslechla si samozřejmě, co že ho tak trápí, že kvůli tomu pije. To ji odsoudilo k řádnému záchvatu zoufalství, protože se ukázalo, že s onou dívenkou z Belletaynu čeká potomka. I když to s ní otřáslo, zvládla se ovládnout a řešit to klidně. Nicméně jejich rozhovor se celý nějak popletl a ona se dozvěděla, že i když je tu Vivianne, tak ji má také rád. Pak už se nic moc víc skrývat nedalo...

Rodina:
Herdant + Irene = rodiče, oba mrtví (otec zemřel na moři a matka sešla věkem a nemocemi)
Herdant mladší – o rok mladší bratr, ve svých dvaceti letech se spolu s otcem ztratil na moři a zanechal po sobě batolecího syna (taktéž pojmenovaného po otci) a mladou vdovu, která se nikdy více nevdala a zemřela na zápal plic. Jeho syn stále žije, je mu zhruba 40 a nedávno oslavil první vnouče.
Sivun – o tři roky mladší sestra. Vdala se za udatného válečníka Nedanna na Feidh z jiného ostrova. Povila mu několik dcer, tři z toho stále žijí a dvě z nich mají i zajeté rodiny (nejmladší Hedvig + Aridea + Elanne). Zemřela při stejné epidemii jako Herdantova manželka a ve sňatku byla záhy vyměněna za mladičkou Grettu, která xyyx dala konečně vytouženého synka Zennericka.
Haesten – o pět let mladší bratr. Zmizel v jeho 9 letech, chvíli po Kaylině odchodu na akademii. Byl jí ze všech sourozenců nejblíže, takže to po návratu velmi oplakala. Nedávno jej náhodou znovu nalezla – je zaklínač.
Fiona a Diana – o osm let mladší jednovaječná dvojčata. Obě se staly Freyinými kněžkami a vzdaly se vlastních rodin. Jsou tedy bezdětné a starají se společně o svou mladší sestru Carmillu. Diana je v současnosti nemocná – trpí třesem.
Dennik – o deset let mladší kluk, který se vydal cestou válečníka. Velmi si zakládá na mužské síle a autoritě. Má manželku s ní pět různě starých dětí a dokonce je už i zasloužilým dědečkem. Mimo to za sebou zanechal nějaké ty levobočky i všude možně po světě. Například Caerthynnu.
Ferez, Era a Linsy se narodili rok po Dennikovi. Linsy krátce po porodu nečekaně zemřela. Era zase při svém prvním porodu. Ferez žije doposud, živý se rybolovem, tak jako jeho otec a má manželku, se kterou se hodně dlouho snažili o děti, což se jim nakonec povedlo až velmi pozdě. Mají tedy jednu náctiletou dcerku, o kterou pečují jako o poklad.
Carmilla – tu matka čekala v době, kdy Kayla odešla na akademii. Mladičké čarodějce se to moc nelíbilo, protože už předchozí porod trojčat neprobíhal úplně dobře a měla celkem pravdu. Při tomto porodu málem obě zúčastněné zemřely a děvčátko si odneslo celoživotní mentální následky. Pečují o ni Diana s Fionou.
Rgall – se narodil o další dva roky později, aniž by o tom Kayla vůbec tušila. Překvapivě vše proběhlo hladce a vyrostl z něj velký silný kluk, který následoval příkladu svého oblíbeného staršího bratra Dennika a vyrazil dobývat svět. Celkem nedávno se mu to stalo osudným a následoval do věčných lovišť svou zesnulou choť. To už ovšem za sebou nechal pár dospělých dětí a jejich rodící se rodinky.
Idfrey a Irene další jednovaječná dvojčata, která přišla na svět dvacet let po Kayle. V době, kdy se natruc poflakovala světem. Jejich matka byla opět velmi blízko smrti, možná i proto jednomu z děvčat dala své vlastní jméno. Obě jsou pořád živy a zdrávy a těší se z očekávání prvních vnoučátek.

Speciální inventář:
Má svou starožitnou slonovinovou šicí soupravu v plnou výbavou a v ní mimo jiné také knoflíky svých blízkých, které jí umožňují je nazírat nebo se k nim teleportovat. K tomu druhému slouží také teleportační krystal, který kdysi ukradla své tetě. K dispozici má také skryté finance celkem velké hodnoty.

Loajalita:
Celkem na ni zapůsobila Ajoyl a její snaha nenechat věci kolem čarodějů v Novigradu jen tak. A pro Regieho by se nechala klidně rozkrájet.

Editace: - 15. 4. 2018 - známosti, obrázky, dovednosti, Q, edit povahy
4. 11. 2018 - známosti, historie, eventy
1.10.2019 - vzhled, povaha, rodina, známosti

Známosti:

Farma | +: Reginald – poprvé se s ním potkala na pokerovém klání, kde celkem rychle přeskočila jiskra, vyhrála od něj výpomoc se stěhováním. Poté jej ještě párkrát potkala a ztratila proň srdéčko. Nicméně dřív, než se mohla vyjevit, shlédla na Belletaynu scénu, ve které obskakoval mladičkou a křehce vypadající blondýnku. Tehdy se opila a ráno se probudila někde ve škarpě. Nenapadlo ji nic lepšího, než hledat pomoc u něj na farmě a utopit se v té patálii ještě víc. Znovu se setkali poté, co byla zajata lovci čarodějnic – účastnil se záchranné akce. Poté měla v plánu zmizet mu ze života a přát mu štěstí s Vivianne. Několik měsíců se potulovala světem, měnila podoby a pomáhala tam či onam. Až zase došlo na znovu shledání během Lammasu. Byla tehdy přestrojená za starou dámu a nakonec neodolala tomu, aby mu mohla být nepozorovaně na blízku – nechala se tedy najmout jako hospodyňka. Plán to byl hezký, ale selhal celkem záhy, když jej našla s kocovinou pospávat na stole. Tehdy se ukázalo, že s Vivi čeká dítě a celé se to nějak zašmodrchalo až tak, že se prořekla, došlo k něčemu jako vzájemnému vyznání a na farmě s ním žije dodnes. Dokonce ho představila i své rozložité rodince.
Fírean – starší Reginladův bratr. Poprvé jej poznala ve stejný den. V kostkách ji porazil, ale i tak si svou odměnu vzala (chtěla se dotknout zaklínače, aby věděla, co je pravdy na pověrách kolem nich a čarodějek – tak mu pogratulovala k vítězství potřesením rukou). Na Belletaynu to tak trochu vypadalo, že by spolu mohli mít menší nehodu, ale sešlo z toho v okamžik, když k nim přizval další ženu (Armannetu). Poté se samozřejmě viděli spoustakrát – i on ji zachránil ze žaláře a na farmě tráví také dost času…
Robert – nejstarší s trojice bratrů, vrátil se z cest celkem nedávno a pořád ho moc nezná, je to ovšem sympaťák – tak jako všichni Hawke.
Seti – Robertův pokrevní bratr, který na farmě skončil dřív než on, neb se po něm sháněl. Kayla jej považuje za velmi milého člověka.
Sanem a Emre – Setiho děti. Kayla miluje děti. I když jsou už trochu odrostlé.
Elaine – čarodějka, která ji pomáhala osvobodit ze žaláře a vyléčila jí ruce. Podle všeho blízká přítelkyně Vivianne, která z Reginaldova rozhodnutí zůstat s Kaylou původně moc nadšená nebyla. Má „něco“ se Setim.
Damjan – Reginaldův blízký přítel a člen Cechu. Byla mimo jiné na jeho svatbě s Beatrice (což je zároveň Elainina sestřenice). Poprvé se setkali den po Belleteynu a poté na Náměstí Hierarchů, těsně před tím, než byla zajata lovci.
Tom – syn Damjana a Beatrice, zbožňuje ho jako vlastního. I on byl na Náměstí.
Kocour – mladičký zaklínač z Cechu, kterého nutili vypomáhat na farmě.
Shaelin – dívka kterou viděla prvně den po Belletaynu spolu s Damjanem, dle všeho něco jako jeho svěřenka? Není si úplně jistá. Ale rozhodně se kamarádí s Niellem.
Niell – Reginaldův pomocník na farmě. Nesmělý hoch, který celkem špatně snáší změny, ale na ni si snad už zvykl. Učila ho číst a psát, aby si mohl se Shae vyměňovat dopisy.
Gretta – čarodějka, která přišla spolu s Ajo a čerstvě prokletým Tomem. Kayla a Regí jí nabídli přístřeší, neb o svůj dům dík honu na čaroděje přišla. Elainina přítelkyně.
Bartimeus a Lennarteus – dvojice čarodějů, Damjanových známých. Byli na svatbě a Bart tráví na farmě občas čas. Byla u toho, když se vrátil poté, co jej málem zajali lovci a on poprvé zabil…
Cearthynna - děvče, které tak trochu adoptovala na oslavách Lammasových (19). Tuší, že je to pravděpodobně její neteř, ale ještě to nemá potvrzené.
Valeria - Fíreanova čarodějná přítelkyně, která u nich přespala po Lammasu.
Vivianne - Reginaldovo krátké pobláznění, matka jeho syna Richarda, vrátila se kamsi na jih.

Pokerová klání | +: Nathaniel – nezná jménem, byl dost chladný
Drema – copatá lovkyně, která si chuděra musela poslechnout Kaylin opilecký výlev točící se kolem nenaplněných citů k Reginaldovi.
Quitana – mladíčka čarodějka, nad kterou vyhrála a která se jí měla stát modelem pro další šicí manévry, tak trochu do toho ale vlezl zátah na čarodějnice.
Hed – dívka, které přislíbila pomoci s hledáním jejího ztraceného bratra, netušíc, že je to její neteř
Arleight – trochu nekonvenční čaroděj, kterému po prohře dluží láhev medoviny, skončili spolu i v žaláři ze kterého společně i prchli. Netuší, že byl o Imbaelku chycen znovu.
Raimond – vyhrála nad ním, dluží jí libovolnou službičku
Irviel – elfka od které vyhrála prsten, na druhém klání proti ní prohrála – má ji naučit vařit (to bylo ovšem v podobě stařenky).
Odolen – druhé pokerové klání, dobře se s ním klábosilo a vyhrál nad ní.
Bruxa – kolegyně dle jejího gusta, na tom kdo vyhraje nebo prohraje vůbec nezáleželo. Nakonec skončila přespávajíc na farmě a Kayla ji kdykoliv ráda uvidí. Druhé klání.
Belan – alchymista, který nebyl schopný jí vyrobit kočku, ale to nevadí. Druhé klání.
Varren – další z Reginaldových zajímavých kamarádů. Pisálek a zábavný mužský. Chtěl po ní svetr a ona ona po něm první výtisk jeho další knihy. Vyhrála ona. Druhé klání.

Ostatní | +: Morgan a Elim – Q delikátní záležitosti – Zlodějkou celkem opovrhuje, mladý čaroděj se jí líbil
Steim – půlelf z hospody, se kterým se dobře jí a pije
Lady Armanetta – žena, které přenechala Fíreana. Jméno nezná. Bell 2018.
Valdur – muž, kterého prvně potkala krátce před zátahem na čaroděje na náměstí Hierarchů. Obdivovala jeho vystoupení se salty v talentové soutěži. Poté se ukázal mezi těmi, jež jí pomohli ven z vězení, a později pro ni splnil zakázku, kterou si domluvili na druhém kostkovém klání – vloupal se do jejího hlídaného domu a přinesl jí její sadu na šití. Považuje jej za dobrého člověka.
Borys - trpaslík, který na Belletaynu předvedl vskutku zajímavé oddávání. Později si s ním několikrát připila na Lammasu, pomáhal Reginaldovi sestrojit aparaturu na výrobu piva a pak už ho nikdy neviděla.
Eshkha - nezná jméno, ale ví o ní, že je kočkodlačka a v dobách, kdy ještě žila v Oxenfurtu, jí nechávala zbytky jídla
Světlomila - milá kněžka ze sousedství, natajńačku na farmě přespala uprostřed zasněžené noci a přišla se za to omluvit. Proměnila jim ovci na cukrovou vatu.
Zenn - Světlomilin zamlklý společník.