Norlene je dívka průměrně vysoké (171 cm) štíhlé postavy, vážící okolo 60 kg. Na první pohled vypadá o maličko křehčeji, než jaká je ve skutečnosti. Ačkoliv jí potřebné svaly nechybí, nijak nevystupují z přirozených křivek těla. Neoplývá příliš velkou fyzickou sílou. Nezvedá velká břemena plus luk, který nosí na zádech je mírně slabšího ražení. Co nedokáže síla paží, může mnohdy vynahradit na první pohled neviditelný potenciál rychlosti a obratnosti. Má dlouhé husté tmavě hnědé vlasy spletené do jednoduchého praktického copu, tak aby jí nepřekážely. Pleť je světlá hladká a čistá bez příkras. Oči jsou rovněž tmavé. Rysy její tváře nejsou nijak zvláště výrazné. Tvářička je to půvabná dost obyčejným způsobem. Ošklivá určitě není. Náhodný pozorovatel by nenašel nic, co by ji hyzdilo, či dělalo nesympatickou. Ostatní podrobnosti většinou závisejí na osobních preferencích. Oděná většinou chodí prakticky, tj. v mužském oblečení. Obyčejná tunika, kožená kazajka a kalhoty jsou jejími denními průvodci. Klasické dámské šaty si schovává na slavnostnější příležitosti.
Na první pohled její povaha lichotivě nepůsobí. Základním kamenem její povahy je nezávislá svobodomyslnost. Není z těch dívek, co by každého poslušně následovali, nechali se vodit za ručičku a šeptat si do ucha hezká slůvka. Má spíše přímou nekomplikovanou povahu. Pokud se jí něco nebude líbit, s něčím nebude souhlasit, určitě se její názor dozvíte. Svojí proříznutou pusou to dá najevo, bez ohledu na fakt, jestli je to v dané situaci vhodnou reakcí. Málokdy se někoho prosí o pomoc není dotěrná. Od ostatních víceméně očekává, že nebudou dotěrní ani oni. Na dceru ze stavu rytířského moc vzdělaná není, ani nemá, kdo ví jak velký přehled, až na nezbytný obecný základ. Důvodem není její hloupost, důvodem je že se do nedávna zajímala o zábavné věci a to byly věci trochu jiného druhu. Jakmile se s ní seznámíte blíže, ostré hrany se začínají čím dál více obrušovat. Za mladickou svobodomyslnou nerozvážností okořeněnou tuplákem sarkasmu se skrývají příjemnější nevýbojné rysy její povahy. Dáte-li příležitost, dokáže být celkem milá a přátelská. Má ráda hudbu. Nejvíce jí dojímají vážnější balady, nejméně obhroubllé piácké odrhovačky. Přinejmenším její chování má své meze, jež se snaží nepřekračovat. Dojde-li na lámání nože, může se pořezat snadněji, než si bude chtít připustit.
Byl jednou jeden rytíř a ten měl tři děti. Dva syny a neposlušnou dcerku. Rytíř sloužil v Temerii a říkal si Linford ze Spearspiku. Párkrát se mu povedlo upoutat pozornost na cvičišti, samozřejmě jakožto rytíř Temerie opakovaně prošel i ostrým bojem a od té doby směl používat onen nadnesený přídomek ke svému jménu. Jistě kolik životních příběhů skutečně začíná, jako by je sepsal sám autor Bajek a pohádek Flourens Delannoy. To, že se potom většina životních příběhů odvíjí mnohem prozaičtěji, je věc druhá. Buď jak buď, otce rytíře netrápilo nic jiného, než kupa běžných životních starostí, vojenských povinností a obvyklé rodinné peripetie. Oba synové měli budoucnost celkem jasnou. Už několik let se stavěli po bok otce. Zato s dcerou Norlene spokojený být nemohl. Snažil se jí budovat kariéru, hledal jí vhodnou službu na hradě některé z významějších šlechtičen, ale norlene to odmítala mnohem vehementněji, než by odmítal pozdějiší sˇsňatek dle jejích představ. Jak to někdy bývá, mezi otcem a dcerou došlo k mezigeneračnímu konfliktu. Výchova dívek z rytířského stavu se na Norlene nepodepsala zdaleka tolik, jak její otec doufal. Svobodomyslný vzdor, touha dělat si co chtějí je zkrátka normální vlastností pubertálních dítek. Norlene potichu záviděla svým bratrům. Jí k vytvoření vlastní představy o životě, (mimochodem diametrálně odlišné, než měl její otec), stačilo účastnit se všeobecné zábavy. Chtěla se věnovat lesu, střílení do starých strožoků, hodování, pití, posloucháním pěvců… Čemukoliv jinému než aby byla pod neustálým dohledem velkých dam, případně i pod dohledem rodičů. Nepředstavujte si však Norlene, jako skvělou válečnici. Kdo má luk nemusí být úžasný střelec. SamouckýmStřílením do starých pytlů se naužíte sotva to nejdůležitější. Moc praktických zkušeností z lovu a ze skutečného boje Norlene nezískávala. Ano, pokud se dřív nezaboří hubou do bláta, může být jednou opravdu dobrá. Životní zkušenost jí může dotáhnout tam, kam dotáhla mnohé jiné (např. Milvu nebo Mistle). Další průběh konfliktu nemá smysl popisovat. Důležité je, že Norlene otcovým výchovným opatřením napůl uvěřila. Začala mít strach z budoucnosti. I když se jí takové řešení moc nelíbilo, rozhodla se na protest opustit teplo rodinného krbu dříve, než se otcovy představy naplní a ona bude muset odejít s hanbou navrch. S otcem se nerozešla v dobrém, klamavý pocit morálního vítězství vydržel sotva pár dní. Po odchodu z domova si pozměnila jméno na Norlene z Halberdspiku, pak jí i to připadlo stejně namyšlené jako chování jejího otce (nejspíš oprávněně). Aby lépe zapadla, začala si říkat úplně obyčejně – Drema.
Tady veškerá podoba se známými pohádkovými motivy končí. Norlene ztratila ochranu tepla domova s meči mužských členů rodiny. Střetla se s krutou realitou širého světa, musela se o sebe muset umět postarat sama. Měla v podstatě dvě základní možnosti. Osamocená dívka s velkou pravděpodobností skončí v nevěstinci, nebo v nějaké hodně špatné společnosti. Maximálně ještě v hromadném hrobě. Norlene z principu odmítá všechny zmíněné varianty. Raději se pustila do hledání důstojnější alternativy jak uplatnit své přednosti. Z Temerie se zatoulala do Několik dní ji stačilo na zapojení se do oxenfurtského dění. Těsně po příchodu do Oxenfurtu se zúčastnila boje s uniknuvšími Ghůli, přičemž stačila zachránit život ozbrojenému mnichovi Raimondovi. S Raimondem se později seznámila dvěma kratšími rozhovory. Ona na něj byla trochu drzá a on byl tím trpělivým štědrým známým. Poté se Drema nechala zlákat k hazardovému povyražení na kostkovém turnaji. Nejcenější výhrou z turnaje byl příslib ukázky výroby šípů od elfky Irviel. S irviel se setkala později v ese a při té příležitosti se jí podařilo sestřelit jejího prvního jestřába. Větší příležitost nicméně hledá dosud. Jestli se jí taková příležitost naskytne, to se uvidí. Její budoucnost záleží na vůli osudu …
Dremina nová kamarádka, velká bílá orlice, jež se povětšinou pohybuje v Dremině blízkosti. Slyší na jméno Albishaq, kvůi svému bílému peří.
krátký luk a toulec se šípy
lovecký tesák
housle
Správně by měla být loajální Temerii, jenže její loajalita je obroušena střetem s otcem a obavami z pokračování konfliktu mezi nimi. Tudíž toho, komu by měla být loajální hledá po celém Severu. Ale pozor výše žoldu největší motivací k její věrnosti není.
Primární:
Tělesná konstituce: 2
Síla: 2
Obratnost: 3
Zručnost: 2
Smysly: 2
Inteligence 2
Vůle: 3
CHarisma: 2
Sekundární:
Řemeslo - Výroba šípů: 2
Ŕemeslo - Sokolnictví: 1
Tanec: 1
Hra na housel: 1
Zpěv: 1
Boj se zbraní - Krátký luk: 3
Boj se bbraní - (lovecký tesák):3
Boj beze zbraně: 2
Jezdectví: 1
Plavání: 2
Šplhání 2
Lov: 2
Pléížení: 2
Všímavost: 2
Bylinkřství: 1
Přesvědčivost: 2
Chladnokrevnost:1
Zvířeta - péče a trénink: 1
Etiketa: 1