Dorian


Frederico Rocher
záhadný šéfkuchař známý pro své kulinářské schopnosti u mnoha dvorů, nebo spíše.. Dorian.
Rasa: Vyšší upír
Povolání: Člen Bratrstva, šéfkuchař
Věk: Takových pár set už tam bude minimálně
Náboženství: n/a
Vzhled:
Vousky mám a když se mi jó chce, tak dokonce i knírek! Zoubky mám, ale kocourek nejsem.
Dorian jméno mé, jsem produktem jiné sféry, původně zdaleka ne tak kultivovaný tvoreček jako nyní, nebudeme však hovořit o tom, co bylo, ale spíše o tom, co je.
Dorian patří mezi kultivovanější mužské články společnosti. Ačkoliv nenosí nijak zvlášť zdobené šaty, člověk na něm najde většinou ucházející černý plášť, kožený, stejně tak má pár kazajek, většinou tmavých, pár rudých. Sám nestrpí, aby jeho oblečení snad bylo špinavé, či děravé, to že jeho košile jsou sem tam pomačkané, toho už si tolik nevšímal. Co se týče úklidu i vaření, je až moc velký perfekcionista, ale oblečení, meh, to je jen něco co na sebe musí hodit každé ráno. Ještě, že mu je Eluvienne milostivě žehlí, protože nestrpí, aby byly jeho košile pomačkané. Jednou ho dokonce svlékla z té košile jen proto, že nestrpěla, že je pomačkaná! Celkově vypadá trošku jako pirát, alepsoň tím stylem oblékání, ale jsou i dny, kdy je pánem kuchyně a tak vypadá skoro jako zerrikánský šéfkuchař. Ani jemu, jako správnému šéfkuchaři nechybí ta bílá kuchařská čapka. Tu však nosí spíše z nostalgie a většinou si ji dává na hlavu jen z legrace. Přesto ji však přechovává po dlouhá léta v šatníku snad jen aby si vždy připomněl, co ho tolik baví, když toho má zrovna plné kecky. Pokud máme mluvit o jeho vzhledu, tak by se Dorian dal popsat jako skvělý adept na štěněcí pohledy, protože jsou jeho oči nebesky modré, nevinné samy o sobě. Kdyby jen všechno kolem toho nenapovídalo, že je to ďábel sám o sobě. Tmavé hnědé vlasy, strniště a nějaký ten knír. Obličejík dosti líbivý a postava rovněžtak. Na jeho téměř bílém trupu se rozprostírá temně černé tetování Bratrstva úplňku. Bohužel nemá diamantovou lupénku, takže na sluníčku je akorát tak bledý, jeho kůže se téměř neopaluje, protože také sluníčko nemá nijak zvlášť rád, že. Jizvami netrpí, šarmem však ano, ale to pro něj nikdy v životě nebyl příliš pozitivná aspekt.
Povaha:
Jeden by řekl, že Dorian je komplikovanější, než žena, druhý zase, že je to klasický chlap. Miluje víno, ženy a dobré jídlo. A pak také miluje zabíjení, tedy jen těch proradných týpků, nerad zabíjí nevinné duše, pořád totiž má nějaké svědomí. Dorian by se mohl popsat dokonce i jako lichotník, šarmatntí muž, který má dobré slůvko pro každou ženu i kdyby snad nemuselo být pravdivé. Zkrátka ví, co většina lidí chce slyšet - chválu, ať už je ten člověk uvnitř proradnější a zkaženější než nejhorší zločinec z vězení. Dobře mířená lichotka téměř vždy potěší ego a dodá sebevědomí.
Dorian je dokonce i vychovaný, přeci jen ty haldy let, co je na tomhle světě něčemu porozuměl, když lidi pozoroval, chápal, co je slušné a co se naopak nesluší. A poněvadž tu bude nejspíše uvízlý na mnoho dalších let, snaží se lidi vždy pochopit, i když se občas chytá za hlavu nad tou neskutečnou blbostí.
Jeho opravdovou vášní je však jídlo. S novou sférou, zdá se, že přišla i miliarda nových chutí a Dorian vždy chtěl být o krok na před a vyzkoušet vše. Proto už zkusil mnoho a mnoho roztodivných chutí, dokonce i příšery jako mantichory, nekkery či například bludničky. Na vše má ten pravý recept a dokáže naprosto fenomenovaně propojit jídlo s jedinečnou chutí. No, nikomu to neříkejte, ale i jednorožci chutnají poměrně solidně!
Dorian má samozřejmě mnoho dalších zájmů, naučil se za tu dobu co tu je hrát na mnohé hudební nástroje, nikdy se s tím nikde nechlubil a život barda ho omrzel až příliš rychle. Za tu dobu, co chodí po téhle proklaté zemi, už si zvládl zkusit nesčetně mnoho věcí, ale zůstal jen u pár osvědčených výstřelků.
Historie:
Kdysi dávno se zrodilo semínko, semínku bylo požehnáno v čakry makry sférové mluvě a v jiné, záhadné sféře se objevil Dorian. A pak někdo luskl prsty a všechno, co kdy znal se ztratilo, objevil se svět nový a požehnané semínko se kouklo na jakousi špínu, neznámé tvory a svět, který byl tolik jiný a který byl tolik odporný a přitom krásný zároveň. To, že byl krásný,, začal ovšem zjišťovat až dlouho po té, co se na tento nový zvláštní svět dostal. Nové tváře, noví lidé, vše mizelo v zániku a nové se rodilo. Dle jeho názoru to vše bylo nesmírně ubíjející, nechápal, jak si lidé chodící po téhle planetě dokázali zachovat úsměvy na tváři a nesmírně veselé, příjemné povahy. Mnohdy takové chování pozoroval hlavně u žen. A tak začal říkat pravdu a zjistil, že ženy jí rády slyší, ale jejich manželé úplně ne. Nebylo úplně nejjednoduší vysvětlovat, proč tomu děvčeti říká, že je tak nesmírně dobrosrdečné, když si její muž myslel, že se mu snaží svézt ženu. No, co k tomu dodat, pravdou bylo, že se to mnohdy i stalo. Tohle však byly jen sladké začátky, poté mu ze sféry poslali překvapení. Nebo si ho to rudovlasé překvapení spíše našlo. A ukázalo mu všechny špatné stránky, které snad jen mohlo. Začaly doby ryze upíří, Doriana si uzmula jedna starší a mocnější upírka, řekla si, že bude jejím druhem a Dorian nemohl snad ani jinak, než poslechnout. A tak přecházeli vesnici za vesnicí, dělali si krvavé hody, takže se neustále přesouvala banda alkoholických upírů od vesnice k vesnici, ponechávajíc za sobě skázu. Tehdy si Dorian uvědomil, že není osoba, ale pouhý otravný hmyz, který se dostal na tuto zemi, maří životy ostatních, kteří tu byli dlouho před nimi. A všichni jeho přátelé, které snad do toho momentu potkal byli v ohrožení. Křehcí lidé, jediné, co ho do dnešních dob hřeje v srdci je to, že zvládl ubránit všechny své přátele před tou zrzavou fůrií, která si myslela, že sem upíři přišli převzít místo vládnoucí rasy. A nakonec se jí zvládl zbavit, tedy za pomocí jeho čarodějné kamarádky, přítelkyně, Luny. Tedy zakladatelky bratrstva úplňku. A přesně v těch temných dobách, kdy lidé potřebovali pomoc nejvíc, začali pomáhat lidem. Nebyly to jen vraždy tyranů, když se rozrostli, byly to mnohdy i zásoby jídla do vesnic zasažených morem, nebo do těch, které zkrátka potřebovali pomoci. Jenže když nějaký řád roste moc rychle a dostane příliš mnoho vlivnosti, začne se o něj zabývat společnost, která se cítí ohrožená. A tak pro zradu těch, kterým nejvíce věřili řád padl po mnoho desítek, ne-li stovek let, než se řád obnovil a začal opět fungovat. Zbyly jen knihy a vzpomínky na staré rituály, jak přivolat pomoc. A proč? Možná proto, že Dorian zase pro jednou přestal doufat a věřit v lepší budoucnost a Luna to cítila podobně. Zbytek přívrženců brzy zmizel před očima, zemřel, nebo také ztratil víru.
A jiskra naděje přišla opět až mnoho let po té, kdy se rozpoutala válka jihu proti severu. A v těchto temných dobách začali lidé vyhledávat pomoc tak zoufale, že objevili i staré knihy a objevili opět dávno zapomenuté Bratrstvo.
“Doriane, oni si vzpomněli,” pamatoval si ten den, kdy se vehnala Luna do hospody a řekla mu, co se stalo, řekla mu, že Bratrstvo se vrací k životu v časech, kdy mají lidé největší nouzi.
Nyní jeho život spočívá z části z života v Bratrstvu, kde pomáhá jak se mu zachce a z restaurace, kterou momentálně vede. Ne nadarmo mu na některých dvorech říkají záhadný Frederico Rocher, učaroval mnoha princátkům a princeznám jídlem tak vytříbeným, že se mnoho lidem ani nenaskytně šance takový skvost ochutnat.
Nyní si otevírá kontroverzní restauraci s nevídanými specialitami na jídelním lístku. A podpis? Frederico Rocher, ten slavný šéfkuchař ze Zerrikánie. Téměř vždy plno, větší úspěch by si snad ani nemohl přát.
Schopnosti a dovednosti:
(+1 = dodatečné kostky za vampirismus)
Vaření: 4
Vampirismus: 3
Konstituce 1+1
Síla 1+1
Obratnost 1+1
Smysly 1+1
Inteligence 1
Vůle 1
(+1 = dodatečné kostky za vampirismus)
Vaření: 4
Vampirismus: 3
Konstituce 1+1
Síla 1+1
Obratnost 1+1
Smysly 1+1
Inteligence 1
Vůle 1
(20 + 8 bodů nasbíraných předem)
Známé postavy:
Saxa
Eirlenn
Bruxa
Raimond
Od vidění pravděpodobně i Nath
Známé postavy:
Saxa
Eirlenn
Bruxa
Raimond
Od vidění pravděpodobně i Nath
Nathaniel píše:
- Vampirismus | +