Zaklínač RPG

Ačkoliv mu dříve bylo bratry přezdíváno Řízek nebo Koňská kobliha, to oslovení už si dávno nepamatuje

Už z dálky na něm jasně poznáte, že je to zkrátka opravdový zaklínač. Vždy narovnaný, vždy v pozoru, nesoucí se tiše jako kočka, který neustále dává pozor na myši, aby jí ani jedna neunikla. I když je uvolněný, vždy působí tak nějak ostražitě. Travis už rozhodně není tím malým vychrtlým pískletem, které poprvé vkročilo na kaer morhenskou půdu, to je až příliš dávno. Vyrostl a z malého kluka je teď vysoký mladý muž, svalnatý, s dobře rozloženou postavou. Široká ramena jasně dokazují, že není radno si s ním zahrávat, i když ve skutečnosti vás nepraští, pokud o to doopravdy nepoprosíte.
Rysy má ostřejší, ale pravidelné s výraznější bradou a nebýt velké jizvy táhnoucí se přes levou tvář, byl by snad i považován za hezkého. On sám si na svém vzhledu nepotrpí. Jednou za čas se oholí a ostříhá, ale tam to tak nějak končí. Vlasy má momentálně husté a krátké v jeho přírodní barvě myšího bobku a tvář hladce oholenou jako dětskou prdelku. Sice ne na dlouho, ale pro tentokrát má naštěstí na nějakou dobu zase klid.
Samozřejmě, že nejzajímavějším objektem pro pozorování jsou jeho oči, typicky zaklínačské, ačkoliv trochu tmavší. Zřejmě to je nějaký pozůstatek jeho původní barvy očí, čokoládově hnědé. Takovou, kterou měli všichni jeho sourozenci.
Co se sbírky jeho jizev týče, už je nepočítá. Má jich tolik, že na ně zapomíná a ani si nevšimne, když se náhodou někde objeví nová. Jeho největší jsou tři masivní drápance táhnoucí se od lopatek k pravému boku od pařátů vlkodlaka. Získal ji nedlouho po dokončení svého výcviku. Tehdy byl sebevědomý a neuvěřitelně hloupý, asi tak jako každý jiný mladý zaklínač a jak to bývá, doplácí se na to.
Oblečení je podle něj poněkud nedůležitá záležitost, a proto ho uvidíte ve většině času v tom stejném. Ne ale, že by zapáchal. Naopak voní kůží a kouřem a někdy i po hezky vonících přísadách do lektvarů, které má prakticky neustále u sebe. Vždy jej uvidíte v hnědé kožené zaklínačské kazajce, na míru udělané mistrem kovářem, vylepšené správně po zaklínačsku. Je odolná, vícevrstvá s kroužkovými prvky v místech, kde je to nejvíce třeba. Pod ní většinou mívá lněnou košili a tmavě modrou prošívanici pro dostatečnou ochranu před zásahy. Kalhoty má z pevného materiálu s kůži vyztuženými koleny a na nohou vysoké holínky. Často také mívá kolem krku uvázaný tmavý červený šátek a cestovní plášť, pokud zrovna není v boji.
Medailon s hlavou vlka nosívá viditelně, nijak se netají s tím, že je zaklínač a už vůbec ne, ke které škole patří. Co se však jeho mečů týče, jsou čímsi zvláštní. Jistě, jeden je ocelový a jeden stříbrný tak jako vždycky, ale oba dva místo hlavy vlčí mají hlavu prasečí. Není to tak, že by založil svou vlastní školu divokého prasete, je to jen a pouze prostý důkaz prohrané sázky s Fíreanem.

“To be neutral does not mean to be indifferent or insensitive. You don't have to kill your feelings. It's enough to kill hatred within yourself.”

Pevně si stojí za názorem, že to, jak se chováme, máme zcela ve své moci. Nezáleží na tom, zdali jsme zaklínači, panovníci nebo žebráci. Ano, sice jsme se narodili s různými předpoklady, ale to, jak je využijeme, je jen a pouze na nás. Ve skutečnosti to slyšel od Carhaela a jeho názor začal sdílet.
Zprvu je však jako každý jiný zaklínač. Odtažitý, chladný a neuvěřitelně klidný. Dříve si myslíval, že ta zaklínačská povaha je vytvořená díky zkoušce trav, ale čím déle se pohyboval mezi ostatními zaklínači, tím více mu začalo docházet, že je to možná spíš jen jakýsi obranný mechanismus těla proti krutosti jejich tréninku a povolání. Navíc monstra bývají chytrá, chytřejší než si obyčejní lidé, myslí a citů velmi rádi využívají. Proto je Travis schopný v práci být ten potřebný nemilosrdný a bezohledný stroj na zabíjení. Většinou tomu přepnutí předchází jakási předbojová meditace, kdy postupně vypije lektvary, jemně přitiskne si ostří meče na nos a zhluboka se nadechne. Netrvalo dlouho se to naučit ovládat, vlastně to bylo docela snadné. Jeho mistr mu navíc pomáhal a radil, neboť sám to praktikoval a měl velké zkušenosti.
Když ale obrátíme list a podíváme se na něj jako na člověka a ne jako na bezcitného a nemilosrdného zaklínače, je to dosti milý kluk. Svým způsobem, samozřejmě. Není tak přátelský, nerad se baví s lidmi, ale pokud je ve společnosti blízkých, jejich přítomnost si velmi užívá. Jasně, že je má rád, vždyť s valnou většinou jeho blízkých vyrostl. Starší zaklínači jsou mu mentory, otci a skvělými příklady, a ti nejmladší? To jsou také takoví bratříčkové, akorát člověk nemá takovou chuť je praštit jako Travisovo vrstevníky, které ale stejně nakonec také považuje za rodinu a hlavně za pitomce.
Postupně se naučil spoustě věcí a i když to chtělo spoustu tvrdé práce, nezačínal na úplné nule. Vlastně už odjakživa používal rozum a chápal rozdíly mezi správným a špatným.
Chtělo to spoustu tvrdé práce, ale nezačínal na nule. Vlastně už odjakživa používal rozum a chápal rozdíly mezi správným a špatným. Jen ne vždycky se jimi nechal vést, hlavně jako mladý, kdy dělal neuvěřitelné množství chyb a hloupostí. Nicméně teď se jimi opravdu řídí. Naštěstí.


Travis se narodil v obecném pořadí jako čtvrtý a jako třetí syn. Jeho otcem byl cintránský obchodník, velmi vážený a vzdělaný muž jménem Viktor a matkou se mu stala Ania, švadlenka šijící pro potřeby šlechty a neuvěřitelně zlatá a hodná žena. Oba rodiče Travis velmi miloval a byli mu nejen učiteli, ale i přáteli. Považoval je za nejdůležitější osoby na světě, důležitější než králové a královny, dokonce i důležitější než řízky, které tak bezmezně zbožňoval. Jeho narození však předcházel incident, který změnil jeho osud navždy. Jeho otec často cestoval do okolních zemí pro různé zboží a exotické látky a ačkoliv měl vždy po ruce stráže, kteří ho doprovázeli, jednou ho opravdu ochránit nedokázali. Při své cestě zpět do Cintry s plným vozem a unavenými koňmi narazil na wyvernu, před kterou se sice pokoušel utéct, ale marně. Naštěstí pro něj, na stopě té nestvůře byl i tmavovlasý zaklínač s pronikavě žlutýma očima, který za Viktorovu záchranu požadoval jen jediné – jeho nenarozené dítě. Strachem a vděčností přemožený obchodník souhlasil. Na místě dlouho neotálel, posbíral věci, uklidnil koně, a co nejrychleji se vydal zpět domů.
Po několika letech, kdy měl Travis zcela bezstarostné dětství plné skvělých vzpomínek a zážitků, na svůj slib Viktor zapomněl a doufal, že i zaklínač zapomněl na svou žádost. Navíc se jim narodila druhá dcerka a starosti o kluka šly stranou.
Travis byl učenlivý, chytrý a šikovný a od ruky mu šlo všechno, na co sáhl. Jistě, byl to střízlík a starší bratři si z něj často utahovali, ale i tak byl veselé dítě, jehož největší zálibou bylo starání se o koně, sezení ve stáji a čtení knížek. Pobíhal po ulicích s jinými kluky a úspěšně započal svou malou sbírku jizev ze všech možných hloupostí, které tropil.
Jedno hezké jarní odpoledne však při jedné hře na schovávanou vrazil do muže, který si to očividně mířil k jejich domu s vysokým hnědákem za zády. Slušně muže doprovodil, neboť slušnému vychování ho učila matka a on chtěl udělat dobrý dojem. Myslel si, že je to jen další otcův zákazník, ale mýlil se. Ještě téhož dne byl nucen říci sbohem všem členům rodiny a vydat se vstříc svému osudu.
Zaklínače se nebál, byl statečný, nebo si to alespoň myslel. Bylo mu osm.
Tou cestou do Kaedwenu na hradiště zaklínačů započala druhá fáze jeho života. Carhael, jak se zaklínač jmenoval, si chlapce docela oblíbil, byl dobrá společnost. Nebyl upovídaný, ale když mluvil, tak vždy chytře. Byl zvědavý a hlavně dobře vychovaný. Každý večer, když se utábořili, ho klučina přemluvil, aby mu ukázal základy šermu, kde se ukázal jako přirozený talent. Byl odolný a silný, ale bylo to dostatek?
Po úmorně dlouhé cestě, která se zdála, že nikdy neskončí, konečně projeli průrvou a před jejich zraky spočinul velký hrad – Kaer Morhen. Najednou Travis nebyl tak statečný. Vyskočily mu chloupky na krku a křečovitě se držel koňské hřívy. Byl tu. Dorazil na místo, kterého se najednou strašně bál. A z dobrého důvodu.
Bylo to děsivé místo pro jakékoliv malé dítě, kterým Travis ještě byl. Brzy si však na podivnou atmosféru školy zvykl. Dokonce se i spřátelil s několika dalšími chlapci, ale nejstaršího z nich si stejně oblíbil nejvíce. Trochu mu připomínal jeho staršího bratra Willieho.
Na svůj věk byl velmi malý, ale rychle po svém příjezdu začal růst a sílit. Lepšil se ve všem, co dělal, byl výborným studentem, který byl sice velmi chválený, na druhou stranu však také způsoboval nejedny trable.
Na jeho deváté narozeniny však přišel čas zkoušky. Nebyl na to připraven, konec konců, kdo je? Byl vyděšený a noc předtím proplakal, protože se strašně bál toho, co se stane. Jediná věc, co ho uklidňovala, byl fakt, že do toho nešel sám, ale s deseti jeho kamarády ve věku od devíti do třinácti let.
Proměna, která nejprve zcela zničila a poté dala zpět dohromady jeho tělo, přestavila ho od základů, u něj dopadla velmi dobře, dokonce nad očekávání. Akorát Carhael nebyl překvapen, v klukovi to cítil.
A pak jeho trénink pokračoval, stal se více intenzivním než dřív a on se snažil, aby podával stále lepší a lepší výsledky. A dařilo se mu.
Nezbyla mu žádná vzpomínka, pouze jeho jméno.
Roku 1263, kdy proběhlo masakr v Cintře, bylo Travisovi 19. Společně se dvěma dalšími mladými zaklínači se vydali do hlavního města, protože kde jsou mrtví, tam jsou monstra. A zaklínači monstra loví. Viděli tučné výplaty za pobité ghúly a jinou havěť, proto nasedli na koně a vyjeli.
Cintra mu ale byla podivně povědomá. Krajina kolem, která se za deset let vůbec nezměnila, v něm budila pocit, že ta místa zná, ačkoliv si byl jistý, že tam nikdy nebyl.
Shodou okolností se dostal až k domu, kde vyrůstal. Uvnitř narazil na spoustu zaschlé krve a děvče, ne o moc mladší než byl on sám. Stála uprostřed a cosi šeptala. Travis na sebe zpočátku neupozorňoval, ale byl zvědavý a dívku oslovil. Ta jej poznala téměř okamžitě. Byla to jeho mladší sestra jménem Lucy, a jak se dozvěděl, před sedmi lety byla matkou odvezena do kláštera Melitelé pro své léčitelské schopnosti a když se dozvěděla cintránské novinky, chtěla vědět, zdali někdo přežil. Travis si na nic nevzpomínal, ale Lucy mu byla tak podobná, že nemohlo být pochyb o tom, že je jeho sestrou.
Doprovodil ji zpět do kláštera společně s malým děvčátkem, které vzali po cestě a jejíž bratra Travis odvezl na Kaer Morhen. Poté se vydal na Stezku a započala třetí fáze jeho života.
Po několika letech lovení příšer za peníze se vrátil na zimu na hradiště, kde ale další rok zůstal a začal vyučovat prcky šerm. Ačkoliv by se mohl život zaklínače považovat pouze za zabíjení věcí, mučení dětí a občasnou hibernaci, ve skutečnosti to není tak temné a drastické. Občas to je i spousta hloupostí, blbnutí a pitomých nápadů. Jako například pořádání každoročních závodů na divokých prasatech bez použití znamení a jiných zaklínačských dovedností. Jen a pouze síla a obratnost. Ten rok byla odměna pro poraženého krásná prasečí hlava na mečích, kterou získal právě Travis, neboť nastoupil jako poslední a to už to prase mělo pitomé zábavy dětinských zaklínačů plné zuby. Byl ze hřbetu vyhozen téměř okamžitě.
Za ta léta, kdy nevytáhl paty z hradiště, trochu zrezivěl a nyní se po letech znovu vydává na Stezku. Naštěstí je však mnohem moudřejší a opatrnější než býval jako mladý kluk a zpočátku bere jen jednoduché zakázky, aby si znovu přivykl té staré známé rutině. Jenže kdo ví, co si pro něj osud ještě připravil?



Obsah jeho zavazadel:
• Vysoká hnědá klisna jménem Kobyla, ale ta se do jeho zavazadel tak úplně nevejde
• Dva krásné zaklínačské mečíky s prasečí hlavou na hlavici, ostrý nůž a dýka
• Takové ty nutné věci pro zaklínače jako zbroj and stuff
• Potřeby pro lektvary a větší množství lahviček
• Peníze, duh

Schopnosti a dovednosti:

Tělesná konstituce: 2/6 Síla: 2/6 Obratnost: 2/6 Zručnost: 1/6 Smysly: 2/6

Vůle: 1/6 Zaklínačská znamení: 1/6 Boj se zbraní: 2/6 (+1 talent) Boj beze zbraně: 1/6 Boj s monstry: 1/6

Loajalita: Zaklínačská škola na Kaer Morhen a všichni její zaklínači, mladí i staří; jeho kobylka

Známé postavy:
Fírean – spoluzaklínač, kumpán, strůjce jeho útrap a tak trochu starší brácha

Deník dobrodružství:
✓ Prohrál sázku

Editace karty:
xxx

SCHVÁLENO
21.10.2018