Scott
Napsal: 10 úno 2019, 15:32Jméno: Scott aka Rosomák
Rasa: Člověk
Povolání: Voják, vyhazovač, bitkař…
Narození: Konec roku 1242
Loajalita: Severní království
Víra: Věčný oheň, ale je to spíše víra z povinnosti a nijak prožívaná… nelidé ani čarodějové mu nijak nevadí, pokud mu zrovna neplivnou do piva
Vzhled:
Scott je z těch, co si získávají respekt, už jen svým vzezřením. Sice není úplně nejvyšší, ale ono to ani není potřeba. Každý potřebný sval má tak poctivě vypracovaný a vyrýsovaný, že by mohl stát modelem pro kdejakého sochaře nebo sloužit jako učební pomůcka na hodinách anatomie (k radosti všech přítomných mediček). Pro většinu žen slast pohledět, pro jejich manžílky, kteří by ho rádi vyhnali z jejich postelí, pro změnu dost nešťastná záležitost.
Ani jeho tvář nedává prostor pochybnostem o tom, že by před vámi stál nějaký změkčilý tydýt. Rysy má ostré, čelisti robustní, zdobí ho pár zřetelných jizev a armádní střih vlasů s částečně vyholenou hlavou, to na závěr řádně podtrhne. Vous pak může mít téměř jakýkoliv, podle ročního období a toho, jak dlouho byl líný jej holit. Oči má tmavohnědé, vrásky věku úměrné a nos… celkem překvapivě nezlomený!
Co do oblékání, má samozřejmě svou zbroj. Mimo práci ale nosí to, co každý v jeho společenském postavení. A i kdyby mohl nosit hedvábí, určitě by o něj neměl zájem. Není žádný panák vhodný na plesy, upřednostňuje pohodlnost a funkčnost před parádou a dvorní móda mu přijde směšná. Stejně by v tom vypadal příšerně. Zvlášť když vezmeme v potaz, že velkou část jeho těla pokrývají tetování, která by mu pak všude možně vyčuhovala…
Povaha:
Působí drsně a dokonce takový i umí být. Tvrdý a nelítostný, když je potřeba. Svým vlastním způsobem si libuje v násilí – rád se bije, vyhledává silné protivníky, vzrušuje ho nebezpečí a blízkost smrti. Ale nevylívá si mindráky na slabších. Kopat do zraněného není jeho styl a ani by ho to nebavilo. Potřebuje výzvy a těžce vydobytá vítězství.
Slaví bujaře a prohry bere jako pobídky k vyburcování do lepších výkonů. Vlastní soutěživost je mu hnacím motorem. Jeho potřeba cizího uznání je téměř až chorobná a na své hrdosti a mužské cti lpí snad víc, než na životě samotném. Nicméně pokud přijde rozkaz, splní jej a později toho nijak nelituje. Povinnost je povinnost a vícekrát nehodlá zopakovat chybu ze své minulosti.
Když zrovna nezkouší své limity, tak je vlastně fajn chlap. Smysl pro humor má celkem zdravý, zbožňuje dvojsmysly, a umí se chechtat tak, že o něm ví celá hospoda. A to i sám sobě. Jízlivostí nepohrdá, ale raději si dělá srandičky, než aby hrál uraženou primadonu.
Rád se napije, ale nepotřebuje se u toho zbořit. Miluje dobré jídlo a jako každý voják i krásné ženy. Krásné potřeba zdůraznit, protože je dost vybíravý a rozhodně nevymetá nevěstince, protože sex nepovažuje za něco, co by se mělo dát koupit. Zato se nestydí vlézt do postele jinému. I to mu ostatně dopřává trochu toho adrenalinu, co k životu potřebuje. A tomu, aby se dostal pod vyhlédnutou sukni, dokáže podřídit skoro cokoliv.
Nicméně je také řádný cholerik a stačí celkem málo, aby v něm bouchly saze a on vyletěl jak čertík z krabičky. A taky bývá celkem vulgární. Ale umí se i uličnicky culit, a co víc, sluší mu to!
Schopnosti a dovednosti: + 20 přenosných za event + 11 imbaelk + 5 cirkus + 3 přenosné + 5 ples + 4 lammas + 14 Q
Talent: Boj beze zbraně
Historie:
Rodičové se vzali celkem rádi a dost si spolu rozuměli. Ale i tak byl Scott jediným dítkem, co z jejich spojení vzešlo. Navzdory tomu, že jinak má rovnou tři sourozence! Otec byl totiž voják, věčně mimo domov a nebylo tomu jinak, aby si nekrátil chvíle s jinými ženskými. A máti se nechovala o nic lépe. Takže tak přišel k nevlastnímu bratrovi, který měl společné geny z matčiny strany a téměř stejně staré sestře, u které to bylo přesně naopak.
Naštěstí se to vyvrbilo tak, že jeden měl pochopení pro druhého, rodinka zůstala hezky pohromadě a předstíralo se, že se matce narodila dvouvaječná dvojčátka. Tehdy byl Scott příliš malý, aby ho něco takového zajímalo a prostě byl jen rád, že se táta po čase ukázal doma a že má dva malé sourozence, které bude moct chránit. A trápit. Víme, jak to mezi dětmi je.
Roky plynuly, otcovo vojáctví malého chlapce přímo fascinovalo a samozřejmě se hodlal stát stejně silným a statečným! To zase těšilo Ignáce jako takového a ochotně synkovi poskytoval všechno, co bylo potřeba. Třeba cvičný meč, rozjíveného poníka i osobní lekce sebeobrany. Scott byl na každou modřinu pyšný a vždy když otec odjížděl za prací, vyprovázel jej dychtivě, nikoliv se slzami na krajíčku.
Najednou mu bylo náct a už určitým věcem rozuměl. Možná o dost víc, než by v tom věku měl, protože holt trénink dělal své, vypadal o něco starší a holkám se líbil… Takže když matka znovu otěhotněla, navzdory tomu, že si onehdá s otcem slíbili, že na to už nedojde, projevoval své nenadšení velmi plamenně a hrozil tím, že matčina milence roztrhne jako hada a neopustilo ho to ani tehdy, když na svět přišla jeho další nevlastní sestra. Jako by nestačilo, že musí hlídat jednu (ve skutečnosti to dělal rád, známe přece starší bratry)!
Nicméně ošklivý kvůli tomu na miminko nebyl. To za nic nemohlo. A i když byl zrovna v té nejdrsnější pubertě, posedlý představou své zářné kariéry a tak vůbec vším, přesvědčen o své nezdolné síle a nebetyčné výjimečnosti, nakonec i on celkem rád, čas od času učil Bibi první slůvka nebo jí přidržoval během pokusů o první krůčky.
To už ale uzrál čas pro jeho zrekvírování a vplutí do světa dospělých.
Když se pak sám vrátil z jedné ze svých prvních misí, aby pozdravil i otce, který se po letech vrátil, čekalo ho překvapení, které žádný bratr nezažije rád. Nejmladší sestra byla pryč. Odvedl si ji nějaký zaklínač. A matka s otcem na sebe byli jako psi. Ať už to bylo prožitým trápením, nebo tím, že Dorota poznala chuť lásky a špatně se jí opět sžívalo s vnuceným manželem, výsledek byl stejný. Nedalo se tam být. A on ani nechtěl.
Svůj čas začal trávit tam, kde to dělá mnoho kluků bez přísného dozoru. U pití, bitek a ženských. A také na bojišti. Bohové žehnejte válce! Bez ní by jeho prostopášný život sotva měl nějaký smysl. Sekat kolem sebe mečem ve jménu krále, to bylo stvořené přímo pro něj. Díky své zuřivostí, kterou celkem rychle proslul, si vysloužil přezdívku rosomák. I když přátelé mu spíš provokativně říkali méďo.
Samozřejmě se mu nevyhnul ani kariérní postup a v celkem mladém věku už vedl vlastní jednotku. Tehdy mu vlastní ego dost stouplo do hlavy a každý ví, že přehršel sebevědomí bývá na škodu. On to pocítil na vlastní kůži značně krutě, protože když odmítl poslechnout rozkaz a pokusil se něco udělat po svém, přišel nejen o téměř všechny muže, ale i o projevenou důvěru, rychlostí blesku byl zase degradován a dokonce skončil v lochu. Za zradu. Holt měla jeho mladická nerozvážnost asi o dost větší následky, než si uměl představit.
Život ve věznici ho samozřejmě celkem poznamenal a i po propuštění měl zakázaný vstup do armády. Což byly časy, kdy opravdu nevěděl co sám se sebou. A tak se začal bít za peníze, sem tam někomu dělal osobní stráž a celkově přikládal ruku k dílu všude, kde bylo potřeba dobře mířené rány a svalů z oceli. Je pravda, že ho to celkem baví, ale jaksi nenaplňuje. A tak nezbývá než čekat, až mu zase dovolí vměstnat se mezi šiky a vyrazit v první linii kupředu se jménem své matičky vlasti na rtech.
Od té doby se, zcela zbaběle, doma neukázal. Tak nějak se nedokáže smířit se selháním, a dokud si reputaci nenapraví, a nebude se moci vrátit se vší parádou a hrdostí, prostě ho v rodné vísce neuvidí. Místo toho zamířil do hlavního města, doufajíc, že tam najde něco, u čeho by mohl zabít čas.
Speciální inventář:
Má svůj meč, svého koně a hluboko do kapsy.
Kůň je ve skutečnosti celkem zvláštně zabarvená válečná kobyla. Jmenuje se Pišta.
Známé postavy:
- Poloviční sestra Bibiana - neví o tom, že je to jeho sestra
- Krasavice Bruxa - strávil s ní (v ní) kus Imbaelku
- Bezejmenný chlap - tančil s Bibi na Imbaelku
- Kalle - prohodil s ním pár slov u piva v cirkusové Passifloře
- Nithé - Dryáda žijící ve Smrtozračném lese, zařídí mu dostaveníčko s jejími přítelkyněmi
- Daria - oprsklá dívka, kterou potkal na plese a vyklubala se z ní jeho dcera
- Hed - s ní tančil na Lammasu
- Alfréd - parťák z armády, dá se říct, že kamarád
- Sophie, Valdur, Angus, Osscar, Lenna -> Q Na koňském hřbetě ujedu i světa kraj
+ Víceméně od vidění -> Tanečníci na Imbaleku + Tanečníci na plese + Fotbalisté na Lammasu + Tanečníci na Lammasu,...
Rasa: Člověk
Povolání: Voják, vyhazovač, bitkař…
Narození: Konec roku 1242
Loajalita: Severní království
Víra: Věčný oheň, ale je to spíše víra z povinnosti a nijak prožívaná… nelidé ani čarodějové mu nijak nevadí, pokud mu zrovna neplivnou do piva
Vzhled:
Scott je z těch, co si získávají respekt, už jen svým vzezřením. Sice není úplně nejvyšší, ale ono to ani není potřeba. Každý potřebný sval má tak poctivě vypracovaný a vyrýsovaný, že by mohl stát modelem pro kdejakého sochaře nebo sloužit jako učební pomůcka na hodinách anatomie (k radosti všech přítomných mediček). Pro většinu žen slast pohledět, pro jejich manžílky, kteří by ho rádi vyhnali z jejich postelí, pro změnu dost nešťastná záležitost.
Ani jeho tvář nedává prostor pochybnostem o tom, že by před vámi stál nějaký změkčilý tydýt. Rysy má ostré, čelisti robustní, zdobí ho pár zřetelných jizev a armádní střih vlasů s částečně vyholenou hlavou, to na závěr řádně podtrhne. Vous pak může mít téměř jakýkoliv, podle ročního období a toho, jak dlouho byl líný jej holit. Oči má tmavohnědé, vrásky věku úměrné a nos… celkem překvapivě nezlomený!
Co do oblékání, má samozřejmě svou zbroj. Mimo práci ale nosí to, co každý v jeho společenském postavení. A i kdyby mohl nosit hedvábí, určitě by o něj neměl zájem. Není žádný panák vhodný na plesy, upřednostňuje pohodlnost a funkčnost před parádou a dvorní móda mu přijde směšná. Stejně by v tom vypadal příšerně. Zvlášť když vezmeme v potaz, že velkou část jeho těla pokrývají tetování, která by mu pak všude možně vyčuhovala…
Povaha:
Působí drsně a dokonce takový i umí být. Tvrdý a nelítostný, když je potřeba. Svým vlastním způsobem si libuje v násilí – rád se bije, vyhledává silné protivníky, vzrušuje ho nebezpečí a blízkost smrti. Ale nevylívá si mindráky na slabších. Kopat do zraněného není jeho styl a ani by ho to nebavilo. Potřebuje výzvy a těžce vydobytá vítězství.
Slaví bujaře a prohry bere jako pobídky k vyburcování do lepších výkonů. Vlastní soutěživost je mu hnacím motorem. Jeho potřeba cizího uznání je téměř až chorobná a na své hrdosti a mužské cti lpí snad víc, než na životě samotném. Nicméně pokud přijde rozkaz, splní jej a později toho nijak nelituje. Povinnost je povinnost a vícekrát nehodlá zopakovat chybu ze své minulosti.
Když zrovna nezkouší své limity, tak je vlastně fajn chlap. Smysl pro humor má celkem zdravý, zbožňuje dvojsmysly, a umí se chechtat tak, že o něm ví celá hospoda. A to i sám sobě. Jízlivostí nepohrdá, ale raději si dělá srandičky, než aby hrál uraženou primadonu.
Rád se napije, ale nepotřebuje se u toho zbořit. Miluje dobré jídlo a jako každý voják i krásné ženy. Krásné potřeba zdůraznit, protože je dost vybíravý a rozhodně nevymetá nevěstince, protože sex nepovažuje za něco, co by se mělo dát koupit. Zato se nestydí vlézt do postele jinému. I to mu ostatně dopřává trochu toho adrenalinu, co k životu potřebuje. A tomu, aby se dostal pod vyhlédnutou sukni, dokáže podřídit skoro cokoliv.
Nicméně je také řádný cholerik a stačí celkem málo, aby v něm bouchly saze a on vyletěl jak čertík z krabičky. A taky bývá celkem vulgární. Ale umí se i uličnicky culit, a co víc, sluší mu to!
Schopnosti a dovednosti: + 20 přenosných za event + 11 imbaelk + 5 cirkus + 3 přenosné + 5 ples + 4 lammas + 14 Q
| TĚLESNÁ KONSTITUCE:3 SÍLA:3 OBRATNOST:3 SMYSLY:2 INTELIGENCE:2 VŮLE:2 CHARISMA:2 | Jazyky: Severština (rodný) Boj se zbraní:Meč (4) Boj beze zbraně:4 Jezdectví:3 Plavání:2 Gramotnost:2 Přesvědčivost:2 Vůdčí schopnosti:2 |
Talent: Boj beze zbraně
Historie:
Rodičové se vzali celkem rádi a dost si spolu rozuměli. Ale i tak byl Scott jediným dítkem, co z jejich spojení vzešlo. Navzdory tomu, že jinak má rovnou tři sourozence! Otec byl totiž voják, věčně mimo domov a nebylo tomu jinak, aby si nekrátil chvíle s jinými ženskými. A máti se nechovala o nic lépe. Takže tak přišel k nevlastnímu bratrovi, který měl společné geny z matčiny strany a téměř stejně staré sestře, u které to bylo přesně naopak.
Naštěstí se to vyvrbilo tak, že jeden měl pochopení pro druhého, rodinka zůstala hezky pohromadě a předstíralo se, že se matce narodila dvouvaječná dvojčátka. Tehdy byl Scott příliš malý, aby ho něco takového zajímalo a prostě byl jen rád, že se táta po čase ukázal doma a že má dva malé sourozence, které bude moct chránit. A trápit. Víme, jak to mezi dětmi je.
Roky plynuly, otcovo vojáctví malého chlapce přímo fascinovalo a samozřejmě se hodlal stát stejně silným a statečným! To zase těšilo Ignáce jako takového a ochotně synkovi poskytoval všechno, co bylo potřeba. Třeba cvičný meč, rozjíveného poníka i osobní lekce sebeobrany. Scott byl na každou modřinu pyšný a vždy když otec odjížděl za prací, vyprovázel jej dychtivě, nikoliv se slzami na krajíčku.
Najednou mu bylo náct a už určitým věcem rozuměl. Možná o dost víc, než by v tom věku měl, protože holt trénink dělal své, vypadal o něco starší a holkám se líbil… Takže když matka znovu otěhotněla, navzdory tomu, že si onehdá s otcem slíbili, že na to už nedojde, projevoval své nenadšení velmi plamenně a hrozil tím, že matčina milence roztrhne jako hada a neopustilo ho to ani tehdy, když na svět přišla jeho další nevlastní sestra. Jako by nestačilo, že musí hlídat jednu (ve skutečnosti to dělal rád, známe přece starší bratry)!
Nicméně ošklivý kvůli tomu na miminko nebyl. To za nic nemohlo. A i když byl zrovna v té nejdrsnější pubertě, posedlý představou své zářné kariéry a tak vůbec vším, přesvědčen o své nezdolné síle a nebetyčné výjimečnosti, nakonec i on celkem rád, čas od času učil Bibi první slůvka nebo jí přidržoval během pokusů o první krůčky.
To už ale uzrál čas pro jeho zrekvírování a vplutí do světa dospělých.
Když se pak sám vrátil z jedné ze svých prvních misí, aby pozdravil i otce, který se po letech vrátil, čekalo ho překvapení, které žádný bratr nezažije rád. Nejmladší sestra byla pryč. Odvedl si ji nějaký zaklínač. A matka s otcem na sebe byli jako psi. Ať už to bylo prožitým trápením, nebo tím, že Dorota poznala chuť lásky a špatně se jí opět sžívalo s vnuceným manželem, výsledek byl stejný. Nedalo se tam být. A on ani nechtěl.
Svůj čas začal trávit tam, kde to dělá mnoho kluků bez přísného dozoru. U pití, bitek a ženských. A také na bojišti. Bohové žehnejte válce! Bez ní by jeho prostopášný život sotva měl nějaký smysl. Sekat kolem sebe mečem ve jménu krále, to bylo stvořené přímo pro něj. Díky své zuřivostí, kterou celkem rychle proslul, si vysloužil přezdívku rosomák. I když přátelé mu spíš provokativně říkali méďo.
Samozřejmě se mu nevyhnul ani kariérní postup a v celkem mladém věku už vedl vlastní jednotku. Tehdy mu vlastní ego dost stouplo do hlavy a každý ví, že přehršel sebevědomí bývá na škodu. On to pocítil na vlastní kůži značně krutě, protože když odmítl poslechnout rozkaz a pokusil se něco udělat po svém, přišel nejen o téměř všechny muže, ale i o projevenou důvěru, rychlostí blesku byl zase degradován a dokonce skončil v lochu. Za zradu. Holt měla jeho mladická nerozvážnost asi o dost větší následky, než si uměl představit.
Život ve věznici ho samozřejmě celkem poznamenal a i po propuštění měl zakázaný vstup do armády. Což byly časy, kdy opravdu nevěděl co sám se sebou. A tak se začal bít za peníze, sem tam někomu dělal osobní stráž a celkově přikládal ruku k dílu všude, kde bylo potřeba dobře mířené rány a svalů z oceli. Je pravda, že ho to celkem baví, ale jaksi nenaplňuje. A tak nezbývá než čekat, až mu zase dovolí vměstnat se mezi šiky a vyrazit v první linii kupředu se jménem své matičky vlasti na rtech.
Od té doby se, zcela zbaběle, doma neukázal. Tak nějak se nedokáže smířit se selháním, a dokud si reputaci nenapraví, a nebude se moci vrátit se vší parádou a hrdostí, prostě ho v rodné vísce neuvidí. Místo toho zamířil do hlavního města, doufajíc, že tam najde něco, u čeho by mohl zabít čas.
Speciální inventář:
Má svůj meč, svého koně a hluboko do kapsy.
Kůň je ve skutečnosti celkem zvláštně zabarvená válečná kobyla. Jmenuje se Pišta.
Známé postavy:
- Poloviční sestra Bibiana - neví o tom, že je to jeho sestra
- Krasavice Bruxa - strávil s ní (v ní) kus Imbaelku
- Bezejmenný chlap - tančil s Bibi na Imbaelku
- Kalle - prohodil s ním pár slov u piva v cirkusové Passifloře
- Nithé - Dryáda žijící ve Smrtozračném lese, zařídí mu dostaveníčko s jejími přítelkyněmi
- Daria - oprsklá dívka, kterou potkal na plese a vyklubala se z ní jeho dcera
- Hed - s ní tančil na Lammasu
- Alfréd - parťák z armády, dá se říct, že kamarád
- Sophie, Valdur, Angus, Osscar, Lenna -> Q Na koňském hřbetě ujedu i světa kraj
+ Víceméně od vidění -> Tanečníci na Imbaleku + Tanečníci na plese + Fotbalisté na Lammasu + Tanečníci na Lammasu,...
