Haesten
Napsal: 17 úno 2019, 13:39
Haesten [hestn]
člověk- zaklínač|Škola kočky|55 let/1216|nevěří v nic
člověk- zaklínač|Škola kočky|55 let/1216|nevěří v nic
Hnědočerné, nemyté vlasy, stažené v ohonu. Tmavě modré oči... Zlaté oči zoufalce, bohužel však i známka jeho povolání a prokletí. Knírek s bradkou, dlouho neoholen. Vysoká, středně mohutná postava, s jizvami po celém těle.
Haestena si nemůžete s nikým jiným splést. Až takhle zoufalou trosku najdete málo kdy. Život jako by pro něj neměl žádný smysl. Také tak vypadá. Díky svému ignorantsví už utržil spousty ran, jak na těle, tak na duši. Jedna jizva se mu táhne šikmo z pravé strany hrudi, dolů skrz žebra až k pasu. Další, malé pak horizontálně u žeber, pár slabých pokusů, trefit mu srdce, bezúspěšně. Spousta se mu jich táhne také přes obličej – jedna na levé straně tváře, druhá u kořene nosu v blízkosti levého oka, další na čele. Nějaké by se samozřejmě našly i na nohou – stehnech, lýtkách. Také se mu někdo pokusil podříznout achilovu šlachu. Všechny tyhle jizvy se mu staly většinou, až když bylo vidět, jak zkouška Trav na něj zapůsobila. Přestával tolik vnímat, kolik elixirů do sebe naházel, často ani necítil bolest, která se projevila až později. Začal z toho pomalu šílet.
Haestena si nemůžete s nikým jiným splést. Až takhle zoufalou trosku najdete málo kdy. Život jako by pro něj neměl žádný smysl. Také tak vypadá. Díky svému ignorantsví už utržil spousty ran, jak na těle, tak na duši. Jedna jizva se mu táhne šikmo z pravé strany hrudi, dolů skrz žebra až k pasu. Další, malé pak horizontálně u žeber, pár slabých pokusů, trefit mu srdce, bezúspěšně. Spousta se mu jich táhne také přes obličej – jedna na levé straně tváře, druhá u kořene nosu v blízkosti levého oka, další na čele. Nějaké by se samozřejmě našly i na nohou – stehnech, lýtkách. Také se mu někdo pokusil podříznout achilovu šlachu. Všechny tyhle jizvy se mu staly většinou, až když bylo vidět, jak zkouška Trav na něj zapůsobila. Přestával tolik vnímat, kolik elixirů do sebe naházel, často ani necítil bolest, která se projevila až později. Začal z toho pomalu šílet.
*
Kdysi pohodový, bezstarostný klučík, plný zdraví, veselí a touhy po dobrodružství.
Dnes je jen flegmatická, bezemoční troska, zabiják ve spárech elixírů, alkoholu a fisstechu.
Zaklínači ho naučili žít bez emocí, ze dne na den, zabíjet příšery. Někdy i lidi. Podle toho, kdo jak platí. Nic jiného ho nezajímá a nedrží při životě. Jde jen o to přežít a dočkat se dalšího dne plného alkoholového oparu a bílého prachu, základní pud každého živého tvora, ten mu zůstal.
Nezajímá ho, jestli slunce vyjde oranžové, žluté, či jestli nevyjde vůbec. Nezajímá ho, jestli je noc či den. Jediné na čem záleží jsou lidé, co mu dají nějaké peníze na alkohol, fisstech, hazard... Zlomená duše, totální ignorant. Na rodinu si nevzpomíná, přátele nemá. Taky na co. Jeho jediným přítelem je flaška, co drží pokaždé v ruce. K té oplývá přímo láskou, za kterou by se bil. Prostě zlomený muž ve zlomeném těle.
Dnes je jen flegmatická, bezemoční troska, zabiják ve spárech elixírů, alkoholu a fisstechu.
Zaklínači ho naučili žít bez emocí, ze dne na den, zabíjet příšery. Někdy i lidi. Podle toho, kdo jak platí. Nic jiného ho nezajímá a nedrží při životě. Jde jen o to přežít a dočkat se dalšího dne plného alkoholového oparu a bílého prachu, základní pud každého živého tvora, ten mu zůstal.
Nezajímá ho, jestli slunce vyjde oranžové, žluté, či jestli nevyjde vůbec. Nezajímá ho, jestli je noc či den. Jediné na čem záleží jsou lidé, co mu dají nějaké peníze na alkohol, fisstech, hazard... Zlomená duše, totální ignorant. Na rodinu si nevzpomíná, přátele nemá. Taky na co. Jeho jediným přítelem je flaška, co drží pokaždé v ruce. K té oplývá přímo láskou, za kterou by se bil. Prostě zlomený muž ve zlomeném těle.
*
Haesten vyrůstal se dvanácti sourozenci, on byl někde věkově uprostřed. Měl se dobře. Několik sester a bratrů. Na nic z toho si ale nepamatuje. Jen mu řekli, že byl kdysi nikdo, jen sirotek, nalezen v blátě a špíně, napaden příšerami. Zčásti to pravda byla ano. Ale také podle těchto historek se hrdinsky a odvážně sám přihlásil mezi zaklínače. Ale to až později.
Haesten se narodil do obyčejné Skelligské rodiny. Milující rodině. Jen jedna věc se úplně nepovedla. Jeho sestřička. Sourozenců bylo dvanáct, ale jeho sestřička byla speciální. Popraskané skleničky, talíře, popadané stromy... Někteří sourozenci se jí báli. Haesten však ne. Bral ji jaká je, odvážný už byl od malička. Měli spolu docela pěkný vztah. Bránil ji, když to bylo třeba, bavili se spolu o všem, pomáhali si. Ale v jednom byla Kayla zarputile nepřemluvitelná. Zapomenou na staršího mládence, co se jí tak líbil. No a pak se to stalo. Pro Kaylu si přišla nějaká zlá ženská a odvedla si Kaylu s sebou pryč. Haesten chtěl jít s nimi, ale nedovolili mu to, protože tam, kam měli jít, chlapci prý nemůžou. Bylo mu teprve devět a chtěl být se svou sestřičkou. Byl z toho smutný, vyrazil proto do lesů. Jenže bouře pokračovala a on se ztratil. Nemohl nalézt cestu zpět a co hůř, země se hýbala. Z ní vylezli nekkeři, chtěli svačinku, kluci. Naštěstí se ale také objevily dvě střibrné čepele. Zachránil ho jeden z pověstných zaklínačů. A chlapec nevěděl, kudy domů a Kiel - jak se ten zaklínač jmenoval, nebyl ani trochu čestný – mu nabídl své teplo a jídlo. Chlapec se nechal přemluvit a zlákat a stal se zaklínačským učněm do školy kočky.
Byla to ale nepěkná lež. Několik měsíců ho Kiel táhl všude možně po Skellige, učil ho s meči – nejdříve s klacky – a jak přežít. Živořili, ale přežívali. Sem tam Kiel odběhl, že musí něco zařídit, nějakou zakázku a chlapec zůstával na nějakou dobu sám. Nutil se přežívat na vlastní pěst. Byla to užitečná výuka. Tělo měl ale celé rozbolavělé, plné modřin. Trápil ho nedostatek spánku, jídla. Kiel však neměl ani trochu slitování.
Jednou přišel ten čas, kdy se přeplavili konečně na pevninu a měli společně putovat do srdce Angrenu, kde se měl Haesten stát plnohodnotným zaklínačem. Kiel mu o tom moc neřekl, jen že je nutnost se jednou za čas objevit, zvláště s novici. Jednoduše to byl jeho způsob chování pravého bezcitného kočičáka. Ani trochu ho na to nepřipravil. Na bolest, co ho tam čeká. Bylo to tvrdé. Pár týdnů měl na to se seznámit s ostatními, staršími novici, se kterými si moc nerozuměl. A pak přišla ta nekonečná muka, o kterých neměl tušení. Nevypadal, že přežije, ale Kiel mu věřil, trénoval ho dobře.
Přežil. Ale nebyla to žádná výhra. Bylo to snad ještě horší. Ti, co přežili s ním, ho neměli rádi o nic víc, moc ho mezi sebe nepřijímali. Avšak Haesten se s tím naučil žít a co neměl v síle, měl v rychlosti a obratnosti, sic se na něm zkouška Trav podepsala krutěji, než na ostatních a jeho psychický stav na tom děsivě trpěl. Postupně se doučoval, co ho nenaučil Kiel sám. V nehostinné krajině Angrenu zaklínači trénovali, ale občas i umírali, než byli vypuštěni do světa. Učili je zabíjet rychle a tiše, bez ohledu na to, co budou muset zabíjet. Klidně i lidi. Když byla nabídka vysoká, kodex šel do pryč. Pro Haestena to byla celé ty roky hračka. Proměna mu vzala veškerý cit a emoce, nadšení i chuť do života. Jeho dětská radost vymizela a byla nahrazena nemilosrdným nájemným zabijákem, často označovaným jako žoldákem.
Pár desítek let to docela fungovalo. Přivedl nadějná děcka zpět do Angrenu, zakázky se skoro hrnuly, protože bral skoro vše, co se mu namanulo. Díky tomu na něj byla vyspána i odměna. Živého nebo mrtvého, tak to hlásali. Zatím se však nikomu nepodařilo mu udělat víc, než šrám. Život se mu tak stal akčnější. Přidal si do sbírky několik dalších jizev a šrámů a elixíry mu čím dál tím víc narušovaly jeho psychicky narušenou osobnost. Začal pít. A ne málo. Přerostlo to ve slušný alkoholismus. Poté přišel hazard a drogy.
Stávala se z něj prvotřídní troska, pomalu neschopná se ani zaopatřit pár zlaťáčky na trochu teplého jídla. Nebo pití. Nebo drog. Sháněl je tedy všude, kde to šlo. Strádal po všech směrech a jeho svalová hmota se o něco zmenšila.
Haesten se narodil do obyčejné Skelligské rodiny. Milující rodině. Jen jedna věc se úplně nepovedla. Jeho sestřička. Sourozenců bylo dvanáct, ale jeho sestřička byla speciální. Popraskané skleničky, talíře, popadané stromy... Někteří sourozenci se jí báli. Haesten však ne. Bral ji jaká je, odvážný už byl od malička. Měli spolu docela pěkný vztah. Bránil ji, když to bylo třeba, bavili se spolu o všem, pomáhali si. Ale v jednom byla Kayla zarputile nepřemluvitelná. Zapomenou na staršího mládence, co se jí tak líbil. No a pak se to stalo. Pro Kaylu si přišla nějaká zlá ženská a odvedla si Kaylu s sebou pryč. Haesten chtěl jít s nimi, ale nedovolili mu to, protože tam, kam měli jít, chlapci prý nemůžou. Bylo mu teprve devět a chtěl být se svou sestřičkou. Byl z toho smutný, vyrazil proto do lesů. Jenže bouře pokračovala a on se ztratil. Nemohl nalézt cestu zpět a co hůř, země se hýbala. Z ní vylezli nekkeři, chtěli svačinku, kluci. Naštěstí se ale také objevily dvě střibrné čepele. Zachránil ho jeden z pověstných zaklínačů. A chlapec nevěděl, kudy domů a Kiel - jak se ten zaklínač jmenoval, nebyl ani trochu čestný – mu nabídl své teplo a jídlo. Chlapec se nechal přemluvit a zlákat a stal se zaklínačským učněm do školy kočky.
Byla to ale nepěkná lež. Několik měsíců ho Kiel táhl všude možně po Skellige, učil ho s meči – nejdříve s klacky – a jak přežít. Živořili, ale přežívali. Sem tam Kiel odběhl, že musí něco zařídit, nějakou zakázku a chlapec zůstával na nějakou dobu sám. Nutil se přežívat na vlastní pěst. Byla to užitečná výuka. Tělo měl ale celé rozbolavělé, plné modřin. Trápil ho nedostatek spánku, jídla. Kiel však neměl ani trochu slitování.
Jednou přišel ten čas, kdy se přeplavili konečně na pevninu a měli společně putovat do srdce Angrenu, kde se měl Haesten stát plnohodnotným zaklínačem. Kiel mu o tom moc neřekl, jen že je nutnost se jednou za čas objevit, zvláště s novici. Jednoduše to byl jeho způsob chování pravého bezcitného kočičáka. Ani trochu ho na to nepřipravil. Na bolest, co ho tam čeká. Bylo to tvrdé. Pár týdnů měl na to se seznámit s ostatními, staršími novici, se kterými si moc nerozuměl. A pak přišla ta nekonečná muka, o kterých neměl tušení. Nevypadal, že přežije, ale Kiel mu věřil, trénoval ho dobře.
Přežil. Ale nebyla to žádná výhra. Bylo to snad ještě horší. Ti, co přežili s ním, ho neměli rádi o nic víc, moc ho mezi sebe nepřijímali. Avšak Haesten se s tím naučil žít a co neměl v síle, měl v rychlosti a obratnosti, sic se na něm zkouška Trav podepsala krutěji, než na ostatních a jeho psychický stav na tom děsivě trpěl. Postupně se doučoval, co ho nenaučil Kiel sám. V nehostinné krajině Angrenu zaklínači trénovali, ale občas i umírali, než byli vypuštěni do světa. Učili je zabíjet rychle a tiše, bez ohledu na to, co budou muset zabíjet. Klidně i lidi. Když byla nabídka vysoká, kodex šel do pryč. Pro Haestena to byla celé ty roky hračka. Proměna mu vzala veškerý cit a emoce, nadšení i chuť do života. Jeho dětská radost vymizela a byla nahrazena nemilosrdným nájemným zabijákem, často označovaným jako žoldákem.
Pár desítek let to docela fungovalo. Přivedl nadějná děcka zpět do Angrenu, zakázky se skoro hrnuly, protože bral skoro vše, co se mu namanulo. Díky tomu na něj byla vyspána i odměna. Živého nebo mrtvého, tak to hlásali. Zatím se však nikomu nepodařilo mu udělat víc, než šrám. Život se mu tak stal akčnější. Přidal si do sbírky několik dalších jizev a šrámů a elixíry mu čím dál tím víc narušovaly jeho psychicky narušenou osobnost. Začal pít. A ne málo. Přerostlo to ve slušný alkoholismus. Poté přišel hazard a drogy.
Stávala se z něj prvotřídní troska, pomalu neschopná se ani zaopatřit pár zlaťáčky na trochu teplého jídla. Nebo pití. Nebo drog. Sháněl je tedy všude, kde to šlo. Strádal po všech směrech a jeho svalová hmota se o něco zmenšila.
*
Herní historie
V plánu je setkání s nevlastním bratrem Kalleho a přidání se do "jeho služeb".
Imbaelk 18 (Aerima) - popíjení, byl umyt, hnědá skvrna na zadku (od špíny), popíjení
Belleteyn 19 (Mauro) - společné popíjení, pěstní souboj Prohrál), sex s děvečkou
Setkání s Kaylou v lese a na farmě - podezření na sourozence, odjezd na Skellige za rodinou (os) [Kayla, Haesten, Gretta, Reginald, rodinka].
V plánu je setkání s nevlastním bratrem Kalleho a přidání se do "jeho služeb".
Imbaelk 18 (Aerima) - popíjení, byl umyt, hnědá skvrna na zadku (od špíny), popíjení
Belleteyn 19 (Mauro) - společné popíjení, pěstní souboj Prohrál), sex s děvečkou
Setkání s Kaylou v lese a na farmě - podezření na sourozence, odjezd na Skellige za rodinou (os) [Kayla, Haesten, Gretta, Reginald, rodinka].
Talent: Kuše
*
Zakázka Třinácté dítě - nedokončené
Imbaelk 18'
Belleteyn 19'
Zakázka Třinácté dítě - nedokončené
Imbaelk 18'
Belleteyn 19'
*
3. 5. 2019
6. 6. 2019
3. 5. 2019
6. 6. 2019
