ANATOLE RUARAIDH VAN AKKEREN
Rasa: Člověk
Povolání: Čaroděj
Víra: Přírodní náboženství
Datum narození: 1245
Loajalita: ---
Povolání: Čaroděj
Víra: Přírodní náboženství
Datum narození: 1245
Loajalita: ---
V Z H L E D
Co člověka udeří do očí při prvním pohledu na Anatola není žádný jeho fyzický aspekt, kterým by se odlišoval od ostatních. Anatole je středně vysokým, dobře stavěným mužem jako téměř třetina celého království. Je to však jeho charisma a klidná aura, které se kolem něho vznáší, jenž ho odliší od ostatních v davu. Jeho klid a moudrost se odráží v jeho každém pohybu a pohledu. Jako kdyby člověk mohl cítit hloubku jeho myšlenek, které nikdy nejsou vyřčené, ale v přítomnosti Anatola jsou hmatatelné. Avšak kromě toho, Anatole nepůsobí o moc jinak než ostatní muži, které lze vídat v královských městech. Má středně vysokou a pološtíhlou postavu a pohlednou tvář, kterou má vždy hladce oholenou s výjimkou kníru. Jeho oči jsou světle tyrkysové, hluboké a vždy s jiskrou zájmu. Jsou to i ony, které přispívají k Anatolově zvláštní auře. Jeho vlasy jsou tmavě hnědé, hrubé jako hřebíky, a nápadně kontrastují s jeho bledou a hebkou kůží.
Co se týká oblékání, málokdo by řekl, že Anatole pochází ze zabezpečené aristokratické rodiny. Známky aristokracie na něm naleznete jen těžko, ale i přesto se obléká poměrně elegantně. Nosí převážně jednobarevné oblečení, často v přírodních barvách, občas s výjimkou červené.
P O V A H A
Nebýt Anatolova charisma, lehce byste ho mohli v davu přehlédnout. Anatole by se dal označit za introvertního flegmatika, ale takové označení by bylo příliš kategorické a určitě by plně nevystihovalo jeho povahu. Anatole je tichým pozorovatelem, který si dokáže zapamatovat i ten nejmenší detail po velmi dlouhou dobu, třeba i řadu měsíců. Jeho povaha je klidná, systematická a organizovaná. Až by se dalo říci, že svou přítomností má balzámový účinek na ostatní. Jako kdyby kolem sebe nosil hustou auro klidu, skrz kterou neprosákne nic z vnějšího, občas drsného, negativního nebo nebezpečného světa. Možná na někoho může Anatole působit nudně, protože na sebe nerad poutá pozornost a většinou se tiše drží svých vlastních myšlenek. Rozhodně není tím, který by inicioval konverzaci nebo by překotně sděloval vlastní názor, ale právě to samotné vytváří ten zvláštní magnetismus, jenž se kolem tohoto vysokého čaroděje konstantě vznáší. Jeho druidská moudrost mu čiší z očích, ale není to energie, která by snad byla povrchní nebo hraná. Naopak to je vyrovnanost a moudrost, které se odráží v každém jeho nádechu, pohybu a slově. Anatole je velmi inteligentní, ale nemá potřebu to ukazovat navenek. Jeho okolí však stejně dokáže vycítit, že ačkoli se do vyjadřování svých myšlenek a pocitů nehrne, má toho hodně co říct. Nejen, že vyniká ve svém oboru díky své preciznosti a perfekcionismu, jenž zaručují, že dokáže pracovat dlouho v hlubokém soustředění, z něhož ho málokdo dokáže vytrhnout, také si udržuje velmi dobrý přehled o světě kolem sebe. Kromě bylinkářství a alchymie zná také velmi dobře léčitelství, historii, politiku a ostatní sféry lidských životů a světa, až je zřejmé, že většinu svého dětství strávil v knihách, a to v těch nejklasičtějších. Anatole je svým způsobem myšlení o krok napřed, a to nejen co se týká bylinkářství a alchymie, ale také ve všech sociálních a politických otázkách.
Anatole je laskavým a vřelým posluchačem a společníkem. Jelikož pochází z aristokratické rodiny, může být řečeno, že je džentlmenem, jenž si nedovolí udělat chybu, která by snad někoho jiného uvedla do nepříjemné situace. Ať už jsou okolnosti jakékoli, pokaždé se snaží jednat správně podle svého vnitřního morálního kompasu. Anatole se tak trochu obává svého vlastního stínu. I proto se rozhodl po ukončení magické akademie nikdy nepraktikovat magii jako takovou. Obává se, že v něm dřímá síla, která, kdyby dostala šanci, možná by magické schopnosti zneužila natolik, že by to nebyl schopen ovládat. Protože ho tato myšlenka děsí, částečně i proto, že kdyby se tak stalo, nebyl by prvním v rodině, koho to potkalo, snaží se chovat přesně opačně, tedy podle pravidel, vždy slušně a perfektně. Jeho klidná a rozvážná povaha je ukázkovým příkladem jeho sebe kázně, která je silně vedena jeho vírou - vírou v přírodní zákony, matku Zemi a pravidla karmy.
H I S T O R I E
Van Akkerenovi byli v minulosti vážená aristokratická rodina, tato sláva však už dávno pominula a dnes se tato rodina těší úctě spíše ze zvyku. Anatole se proto narodil do zabezpečeného ale ne přepychového prostředí, které mu umožnilo prožít klidné a bezstarostné dětství za hradbami rodinného sídla. Anatolův bratr, Elwrin, byl pouze o minutu starší, ale i tak mezi dvěma bratry odjakživa vládla přirozená rivalita a Anatole byl oproti Elwrinovi vždy o krok pozadu, a tak se ho snažil ve všem dohnat a dokázat, co Elwrin už jako "starší" zvládal. Až postupně s dospíváním si Anatole uvědomil, že se svým bratrem toho nemá moc společného. Elwrin odjakživa toužil po úspěchu a pozornosti, moci a slávě, zatímco Anatole se radši držel v ústraní a nerad na sebe přitahoval pozornost. S tím také souviselo to, že v deseti letech zcela omylem provedl kouzlo – máchnutím ruky zapálil starou neobývanou chatrč uprostřed lesa, kam si chodil s bratrem a ostatními dětmi hrát, ale protože Anatole věděl, že jeho rodiče se mágů doslova štítí, nikomu se s tímto zážitkem nesvěřil.
Co si Anatole pamatoval, jeho rodina odjakživa chovala k čarodějům jistou nechuť a nechtěla s nimi mít nic společného. Van Akkerenovi byli jako rodina velmi ctná a vysoce se u ní dbalo na dobré chování a pověst, až se občas zdálo, jako kdyby se báli vlastního stínu. Jakákoli špatná vlastnost byla hrubě potrestána, a to nejen v Anatolově dětství, ale v dospívání každého. Jako kdyby v této rodině neexistoval prostor pro selhání nebo nedokonalost. Ačkoli o tom Anatole ani Elwrin dlouhou dobu nevěděli, tahle striktní sebe disciplína vyplývala ze strachu z magických schopností a z moci, kterou takové schopnosti přinesou. Kdykoli se totiž někdo s magickými schopnostmi v rodině narodil, nevzešlo z toho nic dobrého a způsobilo to spoustu bolesti. Moc mnohým zastínila mysl natolik, že se stočili k černé magii. Dokonce existuje historka, že Van Akkerenovský strach z magie pramení z činů jejich jednoho předka, jakéhosi Bealdrica, který obětoval svých pět bratrů s vírou, že mu to zaručí nesmrtelnost. Zda je na tom něco pravdivého, to už se Anatole a ostatní pravděpodobně nikdy nedozví, ale rozhodně by to vysvětlovalo, proč se Van Akkarenovi všech dětí, které projevily magické schopnosti, raději zbavovali anebo je nutili své magické schopnosti potlačit. Pokud lidé své schopnosti potlačili, většinou to nebylo na dlouho, protože následkem nezvládnuté magické moci zešíleli jako Anatolův dědeček. Když si proto Anatole uvědomil, že pravděpodobně oplývá mocí, která u něho samotného ani doma není ani trochu vítána, rozhodl se to utajit. Bál se jako všichni ostatní své temné stránky a toho, že ho magická moc posedne a udělá z něho špatného člověka, který bude toužit pouze po moci a zapomene na to, na čem v lidském životě opravdu záleží. Koneckonců, to už viděl příkladně na svém bratrovi, z něhož rostl arogantní aristokrat, jenž na každého shlížel shora a nechoval respekt k nikomu jinému než k zrcadlu.
Jak čas plynul, Anatole měl čím dál více problémů udržet své tajemství. Nejen, že občas zcela nečekaně něco rozbil, podpálil nebo někomu neúmyslně ublížil, ale i jeho čistá mysl a inteligence začínaly pomalu uhasínat, až se občas ztrácel v závoji svých temných myšlenek. Možná by dopadl jako jeho dědeček, který zemřel na následky šílenství velmi mlád, kdyby mu jednoho dne zcela nekontrolovatelně neunikla magická moc z konečků prstů před zraky jeho otce. Doma to vzbudilo velké pozdvižení, až se skoro zdálo, že Anatola vyhodí z domu a v životě s ním znovu nepromluví, kdyby nezasáhl Elwrin a nepřiznal, že podobnými schopnostmi oplývá i on. Koneckonců byli to dvojčata. Pod dlouhém zvažování se rodiče rozhodli poslat oba syny na akademii, protože nechtěli opakovat chybu svých předků – buď se svých dětí zbavit, anebo je donutit magickou moc potlačit, což by akorát vedlo k jejich šílenství.
Když oba bratři dorazili na akademii, navzdory očekávání se oba vydali odlišnými směry. Elwrin se stal magií doslova posedlý, ale Anatole své magické schopnosti nijak neoceňoval a ani necítil potřebu je rozvíjet, ačkoli mu to škola umožňovala a on se postupem času vypracoval v dobrého čaroděje. Když však viděl, co dělá magická moc s jeho starším bratrem, kterému snad naprosto zastiňovala mysl, slíbil si, že se naučí svou magickou moc ovládal, ale že ji nebude používat ve svém životě, až opustí školu. Nechtěl riskovat, že se mu pocit mít věci pod kontrolou a měnit vše k dobru svému zalíbí a jednoho dne se mu samým pocitem nadřazenosti a touhy vládnout zkroutí mysl špatným směrem. Raději se zaměřil na věci, ke kterým měl od malička blízko – přírodu. Našel si zálibu v bylinkářství, lékařství a alchymii a po dlouhá léta studií byly právě tohle věci, ve kterých se zdokonaloval a s nimiž trávil každou chvilku volného času. Naučil se rozeznávat všechny druhy bylin, ošetřit jednoduší a později i komplikovaná zranění a namíchat různé lektvary. Kolikrát se potajmu šplhal ven temnými chodbami, aby natrhal pár rostlinek při úplňku nebo s ranní rosou. Vidět ho pracovat s bylinami bylo jako sledovat toho nejlepšího řezníka ve městě. Jeho rychlé ale jemné prsty, které precizně a soustředěné krájely ingredience s tak hlubokým klidem, jenž se kolem Anatola vždy vznášel, dávaly už v jeho patnácti letech vědět, že bude jednoho dne pravděpodobně velmi výborným alchymistou. Když se jeden na Anatola podíval, jeho klidné a jemné povaze nic nesedělo více než tichá místnost a precizní práce s bylinami.
Když Anatole dokončil akademii, rozhodl se držet svého slova. Od ukončení svých studií nikdy nepraktikoval žádné kouzlo. Zaměřil se na bylinkářství, léčitelství a alchymii a zatímco cestoval po celém království, aby získal cenné zkušenosti, dále se v těchto oborech dál vzdělával. Tři roky sídlil v Novigradu, když se však situace ohledně mágů začala vyhrocovat, ačkoli svou magii nikterak nevyužíval, rozhodl se radši přesunout do Oxefurt, kde ho lze dnes občas zahlédnout u tržního stánku s jeho bylinnými lektvary, které prodává.
S CH O P N O S T I
Talent: Alchymie
Mateřský jazyk: Obecná řeč
Charisma 2 | Magie 2 | Alchymie 3 | Bylinkářství 2 | Léčitelství 1 | Informovanost 1
Talent: Alchymie
Mateřský jazyk: Obecná řeč
Charisma 2 | Magie 2 | Alchymie 3 | Bylinkářství 2 | Léčitelství 1 | Informovanost 1
| ZAJÍMAVOSTI - Anatole je inspirovaný postavou Panoramixe | INVENTÁŘ --- | ZNÁMÉ POSTAVY --- | ODEHRÁNO --- |
- | +
