Allaen de Launcet

[Allaen]

JMÉNO
Allaen de Launcet
RASA
Člověk - čaroděj
DATUM NAROZENÍ
Jaro 1257
POVOLÁNÍ
Nemá žádné stálé povolání; je šlechtic a čaroděj na útěku, což je velmi nevýhodná kombinace. Díky svému vzdělání a zřejmě i vstřícné, přátelské povaze, si občas přivydělá jako písař, posel či soukromý učitel, obvykle na venkově a v menších městech, protože do těch větších se nedostane a je natolik inteligentní, aby se o to ani nepokoušel.

V Z H L E D

Ačkoliv drží vzpřímená záda, není Allaen nijak zvlášť vysoký; z očí do očí si hledí s většinou žen, zato k mužům musí maličko vzhlížet, pokud se tedy nepostaví na špičky. Těžkou hlavu z toho však nemá, alespoň se lépe ztratí v davu, což se mu v téhle nepříjemné době tuze hodí. Svým vzhledem nijak zvlášť nepřitahuje pozornost, pomineme-li fakt, že se za každé situace snaží vypadat upraveně. I na venkově mezi zaprášenými sedláky a umouněnými selkami.
Jeho sympatickému a udržovanému obličeji bezpochyby dominují oči, na jednu stranu až magicky uhrančivé, na stranu druhou snad i trochu děsivé, kdyby z nich ovšem po většinu času nezářila hřejivá vlídnost. Mají prazvláštní barvu fluoritu– mísí se v nich světlé odstíny zelené a modré a do toho všeho se rozpíjí náznaky fialové. Oči, jimiž se žádný obyčejný vesničan jistojistě pyšnit nemůže, oči, které jasně poukazují na jedinečnost duše, která se za nimi skrývá. Obvykle v těch očích poskakují jiskřičky zájmu, avšak jsou i chvíle, kdy se mění pod tíhou emocí a šlehají z nich blesky; z takových pohledů mrazí až v kostech. Allaen však po většinu času vypadá jako neškodné štěně. Vlasy nosí dlouhé tak akorát k uším a pokud to jde, učesané na pěšinku. Mají barvu špinavé blond, maximálně bychom je mohli označit jako světle hnědé, záleží na úhlu pohledu a tom, jak moc se Allaen vystavoval slunci. Jeho obličej nenese žádné stopy po akné, jizvy, zkrátka nic takového, jen nos má možná trochu širší, rty hezky krojené a zuby rovné a bílé. Snad jediné, co by někdo mohl označit za výraznější nedokonalost, jsou shluky pih, které se objevují na mladíkových tvářích a na nose, většinou však jen v letních měsících. Allaen se o sebe snaží pečovat, aby nevypadal jako zarostlý tulák, ale ne vždy má možnost se hladce oholit – sem tam jej tedy lze vidět s krátkým strništěm na tvářích; teprve nedávno se jeho vousy změnily z jemného chmýří ve skutečný vous a začaly ho zaměstnávat o trochu více než předtím.
Nosíval dražší košile šité na míru, kvalitní kalhoty a teplé kabátce z drahých látek, ale té době zřejmě odzvonilo. Aby zapadl, začal se oblékat méně vznešeně, avšak s nuzákem by si jej stejně nikdo nespletl. Možná by jej kdekdo tipl na syna prosperujícího obchodníka, ale pravděpodobně ne na šlechtice z vyšší střední třídy a dědice nemalého majetku.

P O V A H A

Ačkoliv možná Allaen vypadá na první pohled jako prosťáček, opak je pravdou, a i on je poměrně komplikovanou osobností. V prvé řadě je nutno zmínit, že je vcelku idealista; velmi často se toulá s hlavou v oblacích, přemýšlí a snaží se na vše dívat z různých úhlů pohledu. Jedná většinou intuitivně a je poměrně emočně založený, což je někdy spíš na obtíž než k užitku. Díky tomu je však člověkem, na kterého se lze spolehnout, hledá-li někdo oporu a někoho, komu svěřit svá tajemství. U Allaena jsou totiž naprosto v bezpečí. Možná je to snílek a snaží se ve všem hledat nějaké dobro, ale to neznamená, že by byl vyloženě naivní; je dostatečně inteligentní na to, aby nejednal hloupě a nerozvážně. Je zodpovědný a spolehlivý, ale je pravda, že se mnohem obratněji pohybuje ve světě intelektu než v tom praktickém. Ve skutečném životě, kdy se musí spoléhat sám na sebe, si teprve hledá cestu. Houževnatě a vytrvale.
Málokdo by to do něj řekl, avšak Allaen je v hloubi duše revolucionář. V jeho srdci dřímá drobná jiskra, která roste a mění se v plamínky vzdoru souběžně s tím, jak si Allaen stále více pohrává s nebezpečnými myšlenkami na to, že tenhle zatracený svět potřebuje změnu. Že to, jak (ne)funguje nyní, je špatně. Tahle jeho stránka osobnosti však zatím čeká, až ji někdo skutečně probudí – pak se ukáže, že Allaen disponuje též nemalou dávkou odvahy a odhodlání a že pevně stojí za tím, co považuje za správné. I tohle štěně se totiž umí proměnit ve vlkodlaka a pořádně kousnout.

V Í R A
Pro Allaena nebyla víra nikdy nijak důležitým aspektem, nejblíže má však asi k filozoficky zaměřeným Lebedistům, když na to přijde.

S C H O P N O S T I
Obratnost 2
Inteligence 2
Vůle 2
Magie 3
Gramotnost 2
Informovanost 1
Boj se zbraní – meč 2
Jezdectví 1
Etiketa 2

Talent: zatím neobjeven

R O D I N A, H I S T O R I E

Rod: Rod de Launcet není žádný prastarý šlechtický rod, jeho rodokmen však pár století do historie sahá. Od nezajímavých obchodníků přes zámožné měšťany až po šlechtice vyšší střední třídy, kteří oplývají slušným majetkem a vlastní poměrně rozlehlé pozemky. Jejich jméno sice není tak zvučné, jako jsou jména těch nejvznešenějších rodin, ale známé je, minimálně v okolí Oxenfurtu, neboť nedaleko města sídlí, a na obchodních stezkách, kam sahá jejich vliv. Těží především z kontaktů s exotickými zeměmi, odkud distribuují například koření či cizokrajné látky.
Hlavou rodiny je Allaenův otec, lord Ascian de Launcet, jemuž je pravou rukou jeho moudrá žena Mirella. Kromě dvojčat nemá lord Ascian se svou ženou žádné další potomky, aktuálně tedy ani dědice, neboť syn jest čarodějem a skrývá se před nespravedlivým osudem.

Historie: Allaen se narodil do šlechtické rodiny de Launcetů jako prvorozený syn, a proto do něj byly od počátku vkládány velké naděje. Narodil se o pár minut dříve než jeho dvojče, sestra, a obě děti zprvu velmi zaměstnávaly jak rodiče, tak především chůvy a vychovatele, jak už to u malých dětí bývá. Jakmile však sourozenci povyrostli, všichni si oddechli – dvojčata se začala projevovat jako dvojice klidných intelektuálů. Našli si zálibu v knihách a poznávání přírody, dívka měla velmi blízko k přírodě a léčitelství, zatímco chlapec byl tuze rád, když mohl s čímkoliv pomoci a něčemu se přiučit. Otec byl nadšený, neboť to vypadalo, že z mladíka vyroste ukázkový následník a dědic, moudrý a rozvážný.
A skutečně – dokonce se nebránil, ani když jej ještě jako dítě bez jeho účasti zasnoubili a on se dozvěděl, že se v den svých sedmnáctých narozenin bude ženit. Brát si měl dceru zámožného urozeného měšťana, která byla o tři roky mladší a Allaen ji nikdy v životě neviděl. Chvíli mu sice trvalo, než se s celou situací smířil, ale nakonec přijal svůj osud bez diskuzí, když seznal, že to dělá především pro rodinu a radost stárnoucích rodičů. Ovšem bylo mu maličko úzko z představy, že by se měl v poměrně blízké budoucnosti postarat o dědice a stát se otcem.
Den svatby však nikdy nenastal. Mladíkovi nebylo ještě ani třináct let, když se poprvé setkal se svou nevěstou, a tehdy na něj padla neobyčejná úzkost. Zpanikařil a cosi v jeho nitru se zbořilo; praskly pomyslné zábrany a na povrch vytrysklo cosi surového, mocného a nebezpečného. Jako by na něj najednou dolehla skutečná tíha situace, jako by z ničeho nic nemohl dýchat, jako by se řítil do vlastní záhuby. V žilách mu proudil adrenalin, srdce pumpovalo jako zběsilé a svět se kolem něj svíral, jako by ho chtěl rozmáčknout. Těžko říct, co konkrétně bylo tím zásadním spouštěčem, možná ten úzkostný stav, ale podstatné je, že Allaen nevědomky podpálil dívčiny šaty a celý ples, který se konal na nevěstinu počest, úplně zdecimoval jakýmsi magickým výbojem; jen zázrakem se nikomu nic vážného nestalo. A jeho sestra? Ta kolem sebe ze strachu rozprostřela jakýsi neviditelný štít.
Verdikt byl jasný – dvojčata mají vlohy ovládat magii.
Ze svatby pochopitelně sešlo a obě děti byly okamžitě odveleny k soukromým učitelům, k čarodějům, kteří jim měli pomoci ovládnout jejich divokou, surovou Moc. Naštěstí byla dvojčata poměrně učenlivá, a tak se jim podařilo naučit se základy magie a především to, jak nebýt nebezpečnými ani sobě, ani svému okolí. Dále se v učení bohužel nedostali – v zemi se rychle začala zhoršovat situace kolem čarodějů a možnost chovat si u dvora mága byla náhle nedostupná a poněkud riskantní.
A situace pochopitelně nebyla dobrá ani pro dvojčata. Úplně utajit fakt, že jsou magicky nadaní, se totiž nepovedlo, i když se o to rodina snažila, a bylo reálně možné, že si pro ně dříve či později dojde někdo, kdo jim nasadí dwimeritová pouta. A tak Allaen se sestrou dali hlavy dohromady, nechali rodičům dopis na rozloučenou a z vlastní iniciativy odešli pryč, jakmile se situace stala poměrně vyhrocenou. Rozešli se každý svým směrem, třebaže jim to lámalo srdce, neboť se nikdy jeden druhému nevzdálili, ale slíbili si, že se znovu setkají, snad brzy, a s osudem se poperou společně. Rodina se nepochybně podrobila přezkoumání od Lovců čarodějů, ale nenašli žádnou stopu, které by se mohli chytit a po které se vydat za dvěma mladými uprchlíky.
Allaen i jeho sestra zmizeli jako kouř nad ohněm. Allaen sám netušil, kam přesně se vydala jeho spřízněná duše, on ostatně také neměl žádný cíl – jen zůstat z dosahu Lovců co nejdéle. Na útěku, jako štvaná zvěř, ve světě obyčejných lidí, sám tolik neobyčejný.

I N V E N T Á Ř
-Ušlechtilý bělouš Arcturus
-Brašna s písařskými pomůckami

L O A J A L I T A
Allaen je zcela loajální své rodině, jinak nikomu v tomhle potemnělém světě nedůvěřuje.

Známé postavy: Kai, Sarren
Editace karty: 25.4.21 - přidány body za Imbaelk
Odehrané questy: Imbaelk 77

[Elaine]

Moc pěkně napsaná karta, všechno tak, jak by mělo být. Až na jednu malou nesrovnalost: píšeš, že se Allaenovy schopnosti projevily ve chvíli, kdy mu bylo sedmnáct, tedy v roce 1274. To už byly hony na čarodějnice dva roky v plném proudu. Proto bych tě ráda poprosila, ať tuhle skutečnost v historii zkusíš nějak upravit. Jinak je ale karta v pořádku, a proto jsme se ji rozhodli schválit. Vítej ve hře, Allaene!

SCHVÁLENO
8.3.2021

3. postava Ferna

Pro postavu:

Za hraní s vypravěčem:

Svátky:

Imbaelk

[Allaen]

Historie tedy upravena tak, aby se první projev magie odehrál, když Allaenovi teprve táhlo na patnáct, takže to snad vychází na dobu před šílenstvím s Lovci čarodějů?