Rasa: Člověk
Povolání: Zaklínač školy Vlka
Věk a/nebo datum narození: Datum narození kolem roku 1253.
Víra: Věří pouze ve svůj důvtip, schopnosti s mečem a sílu dryáků, které dokáže namíchat
Vzhled:
Lech vždy převyšoval většinu svých vrstevníků, se svou výškou 196 cm se také není čemu divit. Roky tvrdého výcviku se podepsali na jeho těle, které je atletické, spíše šlachovité než svalnaté. Jako každý zaklínač i Lech má oči jako kočka, avšak v těch jeho svítí jiskra nezbednosti, jako u všech mladíků. Nad pravým obočím se mu vyjímá malá vertikální jizva. Nepoddajné tmavé vlasy má na krátko střižené, tak aby mu při boji a nepřízni počasí nepřekáželi. Tvář mu také velice často zdobí strniště, které holí jen velice nepravidelně.
Oblékal se prostě, vystačil si s lněnou košilí, prostými černými kalhotami a kouženou zbrojí s několika řemínky. Na rukou měl rukavice s ocelovými pláty a za pasem dýku. Kolem krku měl jako každý zaklínač - medailon. Ten jeho, s vlčí hlavou, nosil pod košilí. Ocelový meč má připnutý v pochvě na zádech, jílec nad levým ramenem aby byl kdykoliv k dispozici. Stříbrný meč má připnutý u sedla svého koně, kterému říká prostě - Kaštan. Kaštan má u sebe také jeho brašnu s petardami a ruznými přisadami do elixírů, takže se za ním line zvláštní bylinková vůně.
Povaha:
O zaklínačích se říká, že nemají emoce. O Lechovi říkají, že své emoce neumí skrývat. Když je veselý, směje se, když je naštvaný, tak kleje. Je velice temperamentní, přátelský a otevřený, což je až k nevíře vzhledem k tomu, jak lidé na zaklínače pohlíží. Jako každý má i negativní vlastnosti. Kdykoliv může, tak každému, kdo mu ukřivdil nějak uškodí, ať už se jedná o malé krádeže, ve kterých si libuje a nebo o dětinské vtípky či naschvály. Je častým návštěvníkem hostinců a nevěstinců, takže o puritánství nemůže být žádná řeč. Nadevše je Lech loajální ke svým druhům, zaklínačům ze školy Vlka. Neváhá pomoci, pokud o ní požádají. K násilí se uchyluje pouze, když už není jiného východiska, kterého není témeř pokaždé. Lech má totiž další obrovsk[img]ou vadu, neví, kdy mlčet. Jeho poznámky a připomínky jsou nevhodné, často urážlivé a témeř vždy vtipné, často si to myslí pouze on. A tak, každá jeho návštěva hostince končí rvačkou. Přes to všechno se násilí snaží vyhýbat.
Talent: (může být, ale nemusí - lze doplnit i později)
Historie a rodina:
Pocházel ze zablácané rybářské osady na jednom s přítoku Gwenllechu. Jednou na podzim do jejich osady zavítal zjizvený zaklínač, který se chystal strávit zimu na Kaer Morhen. Lech v něm viděl jen dalšího člověka k okradení. Po neúspěšném pokusu a rozmluvě se Zaklínačem, který pocházel ze školy Vlka, odjel z osady kůň se dvěma pasažéry. Během cesty na hradiště zaklínačů započal vědmák s výukou. Učil jej prostému přežití v přírodě, hledání a sledování stop a lovu. Prastará pevnost zaklínačů Lechovi připadala jak z jiného světa, nikdy nic tak velkého a impozantního neviděl. V celé tvrzi se necházeli pouze Lech a dva vědmáci.
Trénink, který zde podstoupil bylo něco, kvůli čemu málem litoval, že odešel z té díry, které říkal domov. Jak běžel čas, tak se z drilu stal rutinní výcvik, který se stal nedílnou součástí Lechova života. Pak přišla zkouška trav. Lech si teprve tehdy uvědomil, že dril, kterým do té doby prošel nebyl nic v porovnání s až agonickou bolestí, kterou prožíval zatímco mu do těla pronikaly další dryáky. Mezi životem a smrtí se pohyboval dalších několik dní, během kterých se jeho původně hnědé oči změnily na kočičí žluté. Zaklínači mu zkoušeli podávat i jisté ingredience, které měli pomoci s mutacemi. Mutace se úplně vyhnuly limbickému systému, takže nebyly narušeny Lechovi schopnosti cítit a projevovat emoce. Sedmého dne bolesti i horečka ustaly a jeho dech se zklidnil. Osmého dne pokračovali ve výcviku, který znovu posunuli. Nyní jej učili i číst a psát, vštípili mu jakýsi morální kompas, který převlékli do zaklínačského kodexu.
Následující roky se zdokonaloval v každém aspektu, který jen mohl zaklínač potřebovat pro přežití na stezce. Sám dokázal připravit jakýkoliv olej, elixír či odvar, který jej naučili přichystat. Největším oříškem byla magie. Zaklínačská znamení od něj vyžadovala obrovské soustředění a také spoustu energie, takže se k nim uchyloval pouze zřídka. Během let potkal na Kaer Morhen i ostatní zaklínače ze školy Vlka a také několik mladíků, kteří procházeli výcvikem, pro mnohé z nich kopal hrob. Během 14. zimy, kterou pobýval na zaklínačském hradišti, konečně získal vlastní medailon. Byl připraven vyrazit na stezku.
By bláhový. Na nic připraven nebyl. Setkával se s nepochopením, opovržením a nenávistí. Mnohokrát mu v hlavě zněla Vesemirova slova o ochraně lidského světa před monstry a často se sám sebe ptal, zda tento svět stojí za ochranu? Putování z osady do osady a hledání práce byl jeho denní chléb. Téměř všude na něj koukali skrz prsty a uráželi jej. Avšak po splněné zakázce či záchraně něčího života mu byli schopni i poděkovat. A tak se Lech smířil se svým údělem a snažil se vykonávat své řemeslo, jak nejlépe uměl.
Speciální inventář:
Zaklínačské meče, medailon školy Vlka, kůň Kaštan, brašna s ingrediencemi pro alchymii
Schopnosti a dovednosti:
Tělesná konstituce: 1
Síla: 1
Obratnost: 2
Zručnost: 1
Smysly:1
Inteligence:1
Vůle:1
Boj se zbraní: Zaklínačské meče 2
Zaklínačská znamení: 1
Gramotnost: 1
Plavání: 1
Alchymie: 2
Všímavost: 1
Kapsářství, zlodějina: 1
Loajalita:
Loajální vůči svým druhům ze školy Vlka a severním královstvím
Známé postavy:
Editace karty:
Odehrané questy:
