Víno bylo možná ještě podezřelejší než ta dívka svádějící Irviel, ale Myra nikdy nepatřila mezi střídmé procento populace a když se začal rozdávat alkohol zadarmo, rozhodně se neupejpala. Záhy se ukázalo, že má nejen žaludek ruské kachny, ale co se týkalo jejích jater, klidně bychom mohli u těch ruských příměrů zůstat. A studentská párty rozhodně zněla po všech stránkách zajímavěji, než dobrovolné střízlivění a hlídání té zpropadené truhličky, aby ji čerti vzali.
Časem se Myrailla bez snahy o nenápadnost vytratila kamsi do zákulisí s jedním ze studentů, který pod alkoholovým oparem vypadal i docela fešácky. Co se s ní dělo dál a kdy se vrátila zpátky do vlastní postele, to historie velmi taktně nezmiňuje.
Ráno přišel konečně čas na doručení truhličky. Vzhledem k událostem předchozí noci byla Myrailla až překvapivě svěží, protože tak banální věc jako alkohol ji nedokázala položit. Fakt, že se truhlička během nočního párty řádění neztratila vnímala spíš jako příjemný bonus a s širokým úsměvem čekala na své kolegyně, až se vyhrabou z postelí - pokud s tím samozřejmě měly nějaký větší problém, což se klidně mohlo stát.
Samotné předání pak už proběhlo vesměs bez problémů. Obnášelo sice nějakou tu trochu čarování a jednu hmm..., čarodějku uvězněnou v obsidiánové kouli? Ale protože nikdo neumřel, zvládla nad tím Myrailla vcelku bez obtíží pokrčit rameny. Ani ji nezaskočilo, že někdo se očividně vůbec nezdráhá provozovat magii takhle veřejně, s čímž přinejmenším někteří členové jejich skromné společnosti měli problém.
Po vyplacení spravedlivého dílu odměny se Myri se všemi přátelsky rozloučila s vyjádřenou nadějí, že se zase někdy potkají (byť tuto naději nemusely její kolegyně nutně sdílet) a odebrala se vlastní cestou, která velmi pravděpodobně zahrnovala setkání s několika studenty ze včerejšího večírku.
