QUEST: Sněžný vítr - D

[Silas]

Zaklínač se po své další větě nezdál jen dalším pomateným ochráncem něčeho fascinujícího. Zbytek jsem nekomentoval. Já pravděpodobně umřu na nůž v oku, nebo mě podřezou ve spánku. No a nebo mě popraví, to je taky možnost. Já bych asi za něco takového, jako on umřít nedokázal. Svým způsobem nevím, zda ho obdivovat, nebo pokládat za hlupáka. Možná trochu od obojího.
O krok ustoupím, když vidím ty malé příšerky se kutálet ven. Ne, že by do mě narazily, ale rodiče občas nemají rády, když se jim cizinci pletou kolem mladých.
"Ano nechám je jít. Myslím, že by se mi nepovedlo projít přes tebe a potom ještě tuhle rodinku. A navíc jsi mě docela přesvědčil." Asi bych tuhle akci vynechal i bez zaklínače. Posekat rodinku a mláďata... ne, že bych to nedokázal... zabíjel jsem muže, ženy, děti. Ale teď nezuřím, nechci je ze srdce zabít. Navíc ti malí jsou dost nebezpeční, natož ti velcí. Cítili by mé úmysly a pravděpodobně bych zvládl samce venku.
"Dobrá tedy. Půjdu. Pokud potkám zaklínače co se chystají tudy, doporučím jim nevšímat si téhle zakázky. Pokud teda uvěří zmiji." A tím nemyslím, že bych byl zrádce, k jiné zaklínačské škole se ani moc nehodím... možná k mantichorám, na kočku si připadám stále až moc normální.
"Mám něco vzkázat vesničanům? Nic jsem nenašel, nebo že je vyřešeno? Taky můžu vzít koně a vypadnout. Jak chceš." Přece jen, tohle je spíše jeho domov, než můj a nechci být za škodnou. Nejraději bych sbalil koně, že budu potřebovat více času, nebo prostě ujet. Ale, jak chce pán domu.... jeskyně.

[Zenn]

Naslouchal mu s určitým zaujetím a nakonec mu pomalu a rozvážně pokývl na znamení vděčnosti. „Děkuji ti. Je dobré vědět, že někteří zaklínači mají ještě pořád něco v hlavě.“ Inu už od pohledu vypadal být někým, kdo na tomto světě strávil víc než pár desítek let, hodně toho viděl a zažil, což ho donutilo o jeho bratřích pochybovat. Že mu trochu světla do nehezkých úsudků vnesla právě zmije, to byla tak trochu ironie, ale on se nebránil.
„Jednej, jak uznáš za vhodné. Pamatuj ale, že pokud budeš tvrdit, žes to vyřešil, nemáš žádný důkaz a já nemám možnost, abych ti nějaký dal. Navíc ještě bude pár měsíců trvat, než mláďata povyrostou a jejich rodiče budou dole dobytek krást dál. Když zase řekneš, žes je nenašel, asi budeš za neschopného.“ Očividně nechtěl, aby kvůli jeho rozmaru byl někdo označován za slabocha či lháře a tak přenechal tíži rozhodnutí na Silasovi.
Mezitím co hovořil, zajel rukou pod své oblečení, kde zašátral v náprsní kapse a vytáhl odtud černou krabičku o velikosti krabičky od sirek. Vypadala ovšem o něco víc mysteriozně vzhledem k stříbrnému runový, kterým byla zdobena. A podal mu ji. „Kdysi jsem v Oxenfurtu přijal zakázku, ve které jsem měl tohle otevřít. Nikdy se mi to nepodařilo a vzhledem k tomu kolik let už to je, hádám, že zadavatel je mrtvý, nebo starý tak že tráví většinu svých dní položený na zádech. Možná je to něco cenného. Bohužel nemám nic jiného, co bych ti mohl za tvou pomoc dát.“ Vyčkal, zda si ji druhý zaklínač vezme, či nikoliv a následně mu pokynul na rozloučenou. „Pokud budeš potřebovat někdy pomoc ty, my budeme v těhle horách.“ přislíbil a následně mu ukázal nejbezpečnější cestu zpět dolů.

Mimo herně:
Inu odměna 8 bodů + krabička jestli si ji vezmeš. :D
Ještě mi napiš, jak ses to nakonec rozhodl ve vesnici ututlat/neututlat a ende. Snad ses moc nenudil :D.
Btw, podobnost s tím questem o wywerně ve víně a krvi jest čistě náhodná, Áťa to prej nehrál

[Silas]

Bylo mi docela jasné, že budu za neschopného idiota, nebo šarlatána, co se snaží získat peníze bez důkazů. No... uvidíme. Kouknu na krabičku, která se mi ztrácí v rukou. Může v tom být něco drahého, nebo mocného... a nebo taky třeba zub, nebo nic. Ale rozhodně to stojí, za prozkoumání. Při nejhorším aspoň prodám tu krabičku. "Tak moc jsem nepomohl. Ale díky... s radostí se na to podívám." Mávnu krabičkou a schovám ji do kapsy na opasku.
"Nevím, jestli se sem ještě někdy vrátím, ale budu si to pamatovat. Třeba se vrátím, abych ti řekl, co je vlastně v té krabičce... Ale kdyby někdo někdy přišel a odkazoval se na Silase, pomoz jemu a jsme vyrovnání." Nemám úplně koho poslat a ani se sem možná už nikdy nepodívám, ale něco mi říká, že bych možná měl. "Sbohem zaklínači."

Sejdu s hory a vyrazím pomalu k vesnici. Vejdu do hostince a seberu svoje brašny s výbavou, než se vydám ke koni, kterého osedlám a zmizím co nejrychleji. Kdyby mě někdo zastavil, budu tvrdit, že to zvíře pěšky nedostanu a jsem na stopě. Pak vyrazím směrem k horám, než se někde otočím a vyrazím pryč. I kdyby to mělo znamenat, že pojedu mimo cestu a horším terénem. Bude lepší, když si budou myslet, že jsem zmizel, nebo umřel.

Mimo herně:
Ten quest v BW jsem myslím nedělal. Padalo to na spoluhráče no, jinak mi to přišlo zajímavý, hlavně konec. Jen by mě zajímalo, jestli jsi počítal s možností, že se do nich pustím. :D
Krabičku jsem si samozřejmě vzal, jak sis mohl přečíst.
Jinak mám celkem 12 bodů, 8 za quest, 2 za dostihy a 2 za Lammas a chci si je rozdělit následovně:
Síla z 1 na 2 (2 body)
Boj se zbraní z 2 na 3 (4 body)
Zaklínačská znamení z 1 na 2 (2 body)
Alchymie z 1 na 2 (2 body)
Boj s monstry z 1 na 2 (2 body)

[Zenn]

Mimo herně:
No, já to taky nehrál, ale koukal jsem na lets play :D :D.
To víš, že jsem s tim počítal, ale řekněme... že by tě to asi hodně bolelo :D (bys musel mít velký štěstí na hody kamaráde )
Btw, tak tohle napiš i do změn a změň si to v kartě a profilu ...

Ende!