od Sygnia » 28 čer 2018, 22:28
Hamon zvedl hlavu, když Světlomila prohlásila, že to zvládne. Zřejmě jej překvapila dívčina odvaha i po tom všem, co předvedl a co nedávalo smysl. Díval se na ni i když mu radila, aby se vzchopil a vypadal u toho značně nepřítomně. Pak se zvedl a bezeslova odešel, ne však daleko. "Slečno Světlomilo!" zvolal Torik vystrašeně, když spatřil, jak se drobná kněžka chystá do toho sklepa s netvorem uvnitř. Pohledem těkal mezi dívkou mizející ve tmě a Hamonem, který se už očividně vracel zpátky. Se zapálenou loučí v ruce.
"Tohle by se vám mohlo hodit," povzdechl si, když záře louče osvětlila záda kněžky a také část sklepa. "Musím Vám vysvětlit, o co tady jde," zamračil se. Očividně se mu do vysvětlování nechtělo - vlastně zněl tak trochu jako malý kluk, který rozbil vázu a bál se to přiznat. Nicméně, díky louči už sklep nepůsobil tak strašidelně. Vlastně vypadal celkem obyčejně, plný věcí, které byste ve sklepě farmáře čekali, a nějaké věci byly povalené nebo rozházené, tedy skutečně jako kdyby tady něco řádilo. Hamon šel v těsném závěsu za Světlomilou, a za ním se přimotal i Torik, který se taky dožadoval vysvětlení. Už od pohledu šlo o sklep malý, možná tak o dvou místnostech, a když se kněžka blížila ke vchodu do té druhé, mohla slyšel velmi mírný pohyb, skoro jako šustění a potom náhle tichý, slizký skřek.
"Nebojte se," řekl Hamon. Tentokrát kněžku obešel tak, aby vešel do druhé místnosti první. A namířil louči na zvláštního, nechutně vypadajícího humanoidního tvora, který ležel pevně svázaný na podlaze. Zaklínač by v něm jistě okamžitě poznal nekkera, nicméně těžko bylo říci, jak si jej zařadila Světlomila. Netvor vypadal napůl jako mrtvola, ale byl drobnější než člověk, měl odlišné proporce s velkou hlavou, které dominovaly rudé očiska a zubatá, ohnilá tlama. Svázané ruce připomínaly spíše pařáty. Torik při pohledu na tvora vyděšeně vyjeknul. "Netušil jsem, že takhle vypadá k-kurolišek," vysoukal ze sebe. "A...a-ale proč je svázaný?" mluvil očividně rychleji, než mu docházely souvislosti. Hamon se praštil do čela. "Tohle není kurolišek, ale nekker. Omlouvám se, že jsem vám lhal," řekl především směrem ke Světlomile. Dozajista cítil vinu. "Ať mi bohyně odpustí," skoro zašeptal.
A pak začal vyprávět. "Měla to být past. Past na zaklínače, tedy jednoho konkrétního. Víte, já nic proti zaklínačům nemám, ale..." rozmáchl se kolem rukama. "Během zimy mi uhnila půlka zásob a pak přišel pan Flavián Von Everec s tím měšcem zlata... že po mě potřebuje službičku," vyjevil. Pak se zadíval na Torika. "Jednak mám lidi, co musím platit a jednak není dobrá strategie odmítat žádosti zdejších šlechticů. Říkal, že má dokonalý plán a všechno půjde hladce. Ale při snaze zaklínače přilákat se nám nejen shromáždil na farmě zástup čumilů, ale k tomu všemu Torik místo té správné oběti přivedl vás. Odpusťte, ale nevěděl jsem, co dělat. Chtěl jsem nechat pána Flaviána zavolat, aby si sám s Vámi poradil, když se to celé pokazilo," mračil se. Pak vztáhl omluvný pohled ke Světlomile. Pohled však nevydržel a uhnul pohledem. "Pojďme pryč, hrozně to tu smrdí," řekl, neboť povídání si u svázaného nekkera nebylo rozhodně příjemnou záležitostí.
A tak se trojice vrátila zpátky nahoru, pryč z toho škaredého sklepa. "Proč ta p-příšera? Nestačilo toho z-zaklínače nalákat jen tak?" zeptal se zmatený Torik. "No, Flavián říkal, že zaklínači mají takovou cetku, co dokáže přítomnost monster... vyčmuchat. Kdyby byl sklep prázdný a cetka se ani nehnula, nenaletěl by. Nekkera mi sehnal sám Flavián se svojí družinou. Přinesli jej zadním vchodem. A jsou připraveni přijít sem, jakmile zaklínače zavřu uvnitř," Hamon si povzdechl. Vyslovené to znělo ještě hůře, než v myšlenkách. "A k č-čemu mu vůbec ten zaklínač je?" pokračoval Torik. "Zaklínač jménem Sigrin. Pan Flavián se mu chtěl pomstít.. za vraždu jeho milenky. Na detaily jsem se neptal. Měl jsem jen vykonat svou část," řekl. "Aha," potvrdil Torik. "Teď už to dává smysl."
Ale tam to nekončilo. Hamon opět stočil pohled ke Světlomile. I teď, když všechno prozradil, vypadal v koncích. "Nevím, co teď mám dělat. Pokud se mi Sigrina nepodaří dostat, budu v pěkném maléru. Vím že to zní... špatně, a moc se za to omlouvám, ale chtěla jste pomoci a pomoci mi můžete. Potřebuji jej najít. Najít a říci Flaviánovi, kde je," přiznal a očekával odpověď.