Rasa: půlelf
Povolání: Bojovník scoia'tael v utajení kovář a havekár.
Věk: Narozen v zimě 1247
Loajalita: Scoia'tael (smíšená)
Rodina
Vzhled: Elladan by se dal popsat jako vysokej, ramenatej a statnej člověk. Ano, člověk. Po elfech zdědil jejich uši a jasně modré oči, to je defacto všechno. Když má na sobě šátek, či rozpuštěné dlouhé vlasy po lopatky, prakticky nikdo nepozná, že by na něm bylo něco nelidského. Elladan měří zhruba 195 centimetrů. Vůbec též není útlý jako ostatní elfové, či půlelfové ba naopak. Přirovnali by jste ho spíš ke Skelližanovi. Má uhrančivé jasně modré oči a nechává si dlouhé strniště, spolu s dlouhýma černýma vlasama, kterými skrývá své uši, pokud nemá něco jiného. Nosí v utajení své kovářské oblečení, ale při akcích scoia'tael má zelenočernou lehkou koženou zbroj spolu s maskou, kterou nesundavá a s obouručním kladivem vzhledem připomínající trpasličí a elfskou práci.
Faceclaim: Jude Law (Hodně upravený)
Povaha: Elladan je povahou poměrně klidnou a vyrovnanou a usměvavou, za což může vděčit svému adoptivnímu otci, kdy prožil víceméně bezstarostné dětství. Nicméně je taky příliš idealistický a tu a tam i naivní, hlavně co se lidí a jejich nátury týče. Což se mu vymstilo a z idealistického naivního blázínka se stal půlelf tak zoufalý a nešťastný, že spolkl svou vlastní hrdost a přidal se ke Scoia'tael, kterými opovrhuje. Nebo by bylo spíš lepší říct že opovrhuje určitýma nelidma. Nakonec si našel svou skupinku, která mu pomáhá při jeho akcích a zde se zase projevuje jeho "radost ze života" a smějící se povaha. O svou skupinu se stará, jako by byla jeho další rodina a je ochoten za ně položit i život. Což je další aspekt jeho dětství, kdy se snažil všelijak pomoci své matce po té, co je jejich otec okradl a opustil. Taktéž to v něm vybudovalo silnou nechuť vůči "čistým" arogantním a panovačním elfům. Naopak vítá společnost s trpaslíky, se kterýma rád popíjí a baví se.
Schopnosti a dovednosti: Elladan je kovář, kde je potřeba trochu síly a zručnosti. Nicméně se naučil i bojovat a po získání věrné družiny pochopil i základy taktiky.
síla: 3
zručnost: 3
tělesná konstituce: 1
vůdčí schopnosti: 2
řemeslo: kovářství (3)
boj se zbraní: Obouruční kladivo (2)
Jazyk : Obecná řeč (Rodný) Skelližština 1
Talent: Boj s kladivem
Historie:
Dětství - Elladan jako dítě byl zvídavej a nadšenej na menší prozkoumávání světa. Jako malej sice nechápal narážky od jiných (lidí), ale on je povětšinou ignoroval. Byl prostě takovej, že pokud ho někdo provokoval, byl klidnej a na nadšenosti mu to neubralo. Život u novigradské brány nebyl jednoduchý, ale měl víceméně vše, co potřeboval k životu. Milující matku Marii a otce elfa Sorontura, kterej pro něj měl být vzor v budoucnosti. Po nějaké době, když byl Elladan starší, tak se mu narodila sestra Meldawen, ze které byl celý paf. A právě v této době se stalo, že jeho otec začal pít a to dost. Najednou neměl na Elladana čas, byl hrubý a pořád říkal věci, které Elladan nechápal, nebo ho matka dostala z doslechu. Zlom osudu nastal v době, kdy se otec ztřískal natolik, že ho po cestě přepadli veverky. Elladan si od té doby vypěstoval nenávist vůči otci a nechuť hraničící až s odporem vůči fanatickým elfům, protože Sorontura veverky nezabili, ale naopak ho přesvědčili, aby se přidal k nim. Též ho přesvědčili, aby opustil své děti a ženu spolu se vším jejich majetkem. Matka obou sourozenců byla úplně na dně a Meldawen byla příliš malá na to, aby to viděla. Ne však Elladan. Ta ho jeho nenávist vůči otci a veverkám i stav, ve kterém se nyní nacházeli, se dostala do takového stádia, že kdyby ho matka nenašla včas a nezastavila, byl by si užízl své špičaté uši. Po nějaký čas bylo žití obtížné. Matka pracovala kde mohla a Elladan dokonce bral půlku ze svého přídělu jídla a dával ho jeho mladší sestře. Další zlom v jeho životě byl šokující, ale vlastně dopadl nejlíp, jak mohl. To jednou šel takhle do Novigradu na tržiště, že by koupil matce nějaký dárek z toho, co se mu tu a tam někde povedlo ukrást a vydělat. To ale šel kolem Zkryplený káči a uviděl... No svou matku. Elladan už byl dost starý, aby pochopil, co se právě odehrávalo, zvlášť, když jí viděl s jiným mužem, mužem, který měl o jeho matku zájem a když zjistil, co provádí, snažil se jí pomoct, ale v tu chvíli Elladan nic z toho nevěděl a vzteky na muže jménem Chval zaútočil. Ne, že by měl extra šanci vyhrát, ale bylo mu to jedno. Chval ho lehce zpacifikoval, ale nic mu neudělal a dokonce odehnal i stráže, co se do Elladana za zoufalého křiku jeho matky chtěli pustit, protože už "dlouho" si nevybili zlost na nelidech. Nakonec Chval vše Elladanovi vysvětlil a dokonce ho pochválil, že chrání rodinu, čímž ho překvapil a o to více ho překvapil, když si ještě vzal jejich matku. Hlavně byl rád, že jeho matka byla zase šťastná a zapřísahal se, že o této "době seznámení" Mladší sestře nikdy neřekne. Napůl čekal, že půjdou do nějakého kláštěra, protože kdo by stál o míšence, ale Chval opět překvapil tím, že nepožadoval, aby dala půlelfy pryč, ba naopak je přijal za vlastní. Život mohl začít na novo a Elladan se rychle naučil říkat Chvalovi tati. Za dobu svého dospívání si následně na otce Sorontura vůbec nevzpomněl.
Dospívání/puberta - Elladan rostl jako z vody. Dokonce si na žádost Chvala nechal narůst dlouhé vlasy, aby tím skryl své uši. Jako menší to moc nechápal, ale později mu za to děkoval. Jak rostl, začínali nabírat lidské geny na intenzitě. Začal chlupatět a rostly mu vousy, čehož začal dost dobře využívat a tak byl povětšinu času v "bezpečí". Spolu se sestrou často chodili ke strýcovi kovářovi, který Elladana s radostí začal učit, protože Elladan rostl jako z vody a začínal být velký i na poměry lidí. Spíš by se dal skoro přirovnat ke Skelližanovi. Díky tomu měl i poměrně velkou sílu. v kovárně trávil velkou část a naučil se vyrábět a opracovávat meče, štíty, zbroje. Koně a lehčí věci se předávali Meldawen, která měla o kovařinu taky zájem. Dospívání bylo prostě skvělé s občasnýma problémama, kdy se svou partou provedl nějakou lumpárnu, či se někde porval, nebo lozil za ženskýma a následně utíkal před jejich otci, či rovnou manžely. Následně poznal trpaslíky Grimgora a Willise, kteří jeho bandu doslova vysekali z průšvihu, když se se svými kladivy a sekerami vrhnuli na lapky Zkurvysyna Juniora, kterým Elladan něco ukradl. Trpaslíci moc obecnou řečí nemluvili, ale dalo se tomu rozumět a co víc, byla to sranda poslouchat. Grimgor s Willisem viděli v Elladanovi duši válečníka a tak ho potají za Novigradem a dál od lidí začali učit, jak bojovat. K Willisově smůle zjistil, že ač byl půlelf velkej a silnej, se sekerami mu to moc nešlo a tak ho nechal učit bojovat s kladivem spolu s Grimgorem. Což šlo Elladanovi mnohem lépe pod vedením Grimgora. Willis mu naopak předal pár tipů na zvýšení své síly. Nakonec se trpaslíci vrátili do Mahakamu a od té doby je Elladan neviděl. Koho ale po nějakém čase viděl byl jeho pravý otec Sorontur. Ze začátku ho Elladan nepoznal, jedno ale bylo jasné. Ten Elf se mu nelíbil, jakým stylem mluvil. A hlavně, když se zmínil o jeho matce, že je kurva, že zalehla s podělaným dh'oine místo toho, aby vyčkávala na svého manžela. A v tu chvíli právě poznal Sorontura. Bez nijakých vytáček prostě se svou silou chňapl elfa pod krkem a třískl s ním o zeď a začal chrlit takové nadávky, že by se začervenal i trpaslík. Kdoví, jak by to dopadlo, kdyby se neobjevila stráž. Buď by ho Elladan zaškrtil, nebo by ho Sorontur zabil dýkama, co měl pod pláštěm. Tak či tak jejich opětovné setkání začalo a skončilo bitkou, ale neviděli se naposled. Chvala tím nezatěžoval a už vůbec ne svou sestru. Jen o tom řekl matce, že se ten bastard zase pohybuje kolem, tak aby si dávala bacha.
Dospělost - Když byl dost velkej, aby se dokázal postavit na vlastní nohy, tak se rozhodl, že si založí vlastní kovárnu. Nebylo to jednoduché, ale povedlo se mu dostat do rukou elfského mistra Éibheara Hattoriho. Ne, že by nebyl u strýčka spokojenej, ale chtěl se naučit více a kde jinde, než u věhlasného kovářského mistra. Hattori byl zvláštní. Nicméně naučil Elladana spoustu věcí a díky tomu se Elladan stával celkem známější. Díky šátku a dlouhým vlasům to vypadalo, že Elf učí člověka, což vlastně znamenalo větší zisky. Vše bylo skvělé do doby, než Hattori začal péct. Což znamenalo, že Elladan byl bez práce. Nic si z toho ale nedělal a v mladém životě dokonce odplul na Skellige, kde se něco málo o kovářství naučil. Dokonce se dostal na krátký čas až do Toussaint, kde si prohlížel výrobky dalšího kovářského mistra a dokonce něco vyrobil i pro samotnou kněžnu vévodkyní Annu Henriettu, což sám považoval za tu největší poctu. Nicméně byl čas se vrátit domů za rodinou a založit si konečně opravdu vlastní kovárnu. Jaké překvapení ho ale čekalo, když se vrátil a zjistil, že Redanie je vzhůru nohama. Novigradem a Oxenfurtem lítají lovci, nelidé byli perzekuováni ještě více než obvykle. Nakonec se rozhodl, že tu kovárnu založí v Novigradu a vlasy nechával volné spolu se šátkem, který nesundaval skoro ani když šel spát. Nicméně jeho živnost dlouho nevydržela. Nakonec přišel zákon zakazujíc nelidem vykonávat činnost a jeho bývalí kamarádi, když zjistili, že je půlelf ho napráskali. Jeho kovárna teda byla zabavena a vše, co kdy udělal, aby mohl žít svůj život přišlo vniveč. Tehdy se začala projevovat další nechuť a nesnášenlivost vůči lidem.
Zlom a připojení se k veverkám - Vše šlo už jen od desíti k pěti. Nelidé na tom byli čím dál tím hůře a byli trestáni za každou chybku. Naštěstí se Elladanovi podařilo najít si menší "živnost" v plesnivém hájku u krále žebráků, kde opravoval vše, co se dalo. Nebylo to nic moc, ale alespoň něco. Jednou takhle šel kolem náměstí, kde se zrovna upalovalo a jak zjistil, tak tam byla i elfská žena. Znechuceně odvrátil zrak, protože na to se dívat nemohl a jen tak tak držel slzy na krajíčku. Horší bylo zjištění, že u sloupu poblíž stála uplakaná malá elfka, co pořád plačtivě vykřikovala "mami" a koukala na upalovanou elfku. Rychle vzal elfku do náruče a otočil se s ní. Sice musel sledovat upalování, ale co bylo lepší, malá dívenka to vidět nemohla. Nakonec jí odvlekl dál a snažil se jí všemožně uklidnit. No, nakonec zjistil, že elfka se jmenuje Irina a bohužel pro ní je nyní sirotek. Otce jí umlátili vojáci, když se snažil, aby nezabavili to málo, co měli. Elladan mohl dívku nechat na pospas osudu, ale nějak mu vylezla vzpomínka, že sám byl opuštěn. Proto vzal elfku k sobě do plesnivého hájku. Irina se rychle naučila chodit a být skoro neviditelná a tím pádem měla i všemožné informace. Což se nejen hodilo Elladanovi, ale též Králi žebráků, který jí hodlal občas využít ve prospěch nelidí i čarodějů. Čas šel dál a dál a bylo to opět jen a jen horší. Dospělo to i k tomu, že aby půlelf zachránil nějaké rodiny, zavraždil několik redanských a lovců čarodějnic. Aby ho nepoznali, tak si vyrobil svoje vlastní brnění černozelené barvy, kožené a tvrzené spolus několika pláty. Taky si vyrobil Obouruční kladivo. Spolu s Irinou, která dokázala zjistit potřebné informace se vydal do Novigradské noci chránit elfy a trpaslíky. Ze začátku to často končilo rvačkou a on jen tak tak vyvázl, protože byl prostě velkej a často nepřehlédnutelnej, ale elfy zachránil a to bylo to podstatné. Díky masce ho nikdy nevystopovali. Po chvilce se opět setkal se svým otcem Soronturem a skupinou veverek. Sorontur řekl, že ho už nějakou dobu pozoruje a chce, aby se přidal k veverkám o zachování elfské rasy.. Nutno říct, že o trpaslících a dalších ras se nezmínil. Proto ho Elladan poslal někam se slovy, že jemu jen na elfech nezáleží a ať si tu elfskou aroganci strčí někam, nejlépe tak hluboko, aby ho zardousila. Sorontur evidentně pochopil, že tímhle svého syna nezíská a zastavil skoro blížící se rvačku, když elfové byly šokováni Elladanovu "neúctou" vůči elfům a tak ho Sorontur odvedl do jednoho bytu. To, co tam Elladan uviděl ho definitivně zlomilo a přesvědčilo ho, aby se přidal k veverkám. Nikdy o detailech nemluvil, řekl jen, že tam byli děti a že podle všeho žili dost dlouho, než přišlo osvobození. A tak se stal Elladan součástí komand veverek. Spolu s Irinou začali dělat sabotážné mise a byli v utajení. Když ale byli v táboře, dával Irině "výchovné" lekce, že nemá být jako ti ignoranti a aroganti. a další lekce. Irina si je vzala k srdci a i přes to vše díky Elladanovi byla v rámci možností usměvavá holčina. Při výcvicích mu elfové s posměškem začali říkat Ard, neboli hora. Což by i celkem odpovídalo, ale on to ignoroval, dokonce provokoval elfy tím, že na ně vždy a pouze mluvil obecnou řečí. Starší mluva ho vůbec nezajímala a neměl absolutní chuť se jí učit. Nakonec při akcích a různých činností se vypracoval do role vůdce menší skupiny. Byla v něm Irina, která sloužila jako špeh. Trpaslík Fenris, který zastával roli zdi spolu se svým štítem a sekerou. Elfka Eltariel, která střílela z luku a Lidskou ženou Annie se svými tesáky a napadání ze zálohy. Spolu s určitými známými, kteří pluli do Skellige a zpět dostávali provianty a elfy, či trpaslíky pryč.
Nicméně jednou to prasklo a zrovna v té chvíli, kdy byli Elladan se Soronturem v nějaké hádce. Redanští přišli a začali zabíjet. Elfové od Sorontura je chvíli zadrželi, ale bylo to nevyhnutelné. Elladan Fenrisovi, Irině, Eltariel a Annie nařídil utéct s tím, že je hned za nima. A pak udělal něco, čeho vlastně vůbec nelitoval. Zlomil Soronturovi nohu jediným dupnutím. Sorontur vykřikl a zoufale žadonil a ptal se svého syna proč.. Elladan chladně, než zmizel odvětil, že to je za to, že je opustil a nyní splácí svůj dluh. Jestli Sorontur přežil mladý půlelf neví a je mu to srdečně jedno. Sorontur svou "obětí" lehce odčinil to, co provedl jemu, sestře a matce. Akce dopadla sice katastrofálně, ale už předtím zachránili dost proviantu i elfů. Nakonec se usídlili kousek za Oxenfurtem, kde na tajňačku prováděli různé akce a zároveň pro lidi dělali kovařinu. Taktéž stále dělá nějaké menší zakázky pro krále žebráků jako součást splácení dluhu, že jeho i Irinu přijal.
Speciální inventář:
kožená, tvrzená zbroj černozelené barvy
Obouruční kladivo z tmavé oceli.
Černý šátek, který dle potřeby dává na uši a kolem hlavy.
černá maska skrývající jeho obličej.
Kovářské náčinní spolu s odpovídajícím oblečením
Společníci:
- Irina | +
- Fenris | +
- Eltariel | +
- Annie | +
