Jméno:
Elim Alerion
Rasa:
Člověk
Povolání:
Čaroděj
Věk:
15
Víra:
Víra v moc magie
Vzhled:
Na svůj věk poměrně drobný člověk, jak výškou, tak celkovou tělesnou stavbou. Elim, na rozdíl od svého bratra nebyl zrozen pro to, aby vedl muže do boje a dělal čest svému jménu na bitevním poli. Mnoho lidí by mu netipovalo ani těch 15 let, kterých mu opravdu je. Měří pouhých 157 centimetrů a celkově působí dojmem někoho, kdo se převalí ve chvíli, kdy začne foukat jen trochu ostřejší vítr.
V obličeji Elim postrádá ostré rysy klasické v jeho rodině, ačkoliv je možné, že s přibývajícími léty se tento detail napraví. Má poměrně nevýrazné kaštanové oči, které ale neustále těkají všude kolem, jako kdyby se snažili vidět vše, co je kolem k vidění. Rozhodně z nich přímo čiší zvědavost. Díky kvalitní péči na hradě Alerion má zdravé zuby a tak má o důvod víc se usmívat. Jedinou větší vadou je důlek na čele po těžkém průběhu neštovic, který obvykle schovává pod ofinou svých černých vlasů.
Co se oblečení týče, Elim nechodí oblečený jako mág, ale jako šlechtický synek, kterým je. Nejen proto, že pro mágy nastala nepříznivá doba, ale také proto, že je na takové oblečení prostě zvyklý. Na hlavě obvykle nosí baret, pod kterým schovává vlasy kromě toho pramínku, kterým ukrávý důlek na čele. Co se týče šatů, dává přednost drahým látkám a prakticky vždy nosí červenou a bílou - barvy Redánie.
Povaha:
Kdyby měl někdo Elima popsat pomocí jednoho slova, tak by to nejspíš bylo "zvědavý", protože to celkem vystihuje jeho osobnost. Elim je zvědavý ohledně mnoha věcí, ale především je zvědavý na to, co všechno dokáže magie. Dokáže se ale nadchnout také pro různé záhady, historii a mnoho dalšího. Velice lehce se pro něco dokáže nadchnout a zatvrzele se pak snažit tomu přijít na kloub, ačkoliv se to může zdát nemožné. Jinými slovy je to nezmar, což je asi druhý výraz, který nejlépe sedí na jeho povahu.
Elim je realista, jeho na první pohled nepřekonatelný optimismus vzal za své s tím, jak válka začala pustošit jeho rodnou zemi, připravila ho o bratra a jako nezadržitelná vlna se blížila k jeho rodnému hradu. I přesto si asi neuvědomuje, jak závažná celá situace je, především proto, že je stále trochu naivní.
Elim není zdaleka perfektní, jeho zvědavost dokáže být poměrně otravná, zvlášť pokud se začne dožadovat odpovědi na nějakou otázku. Občas má taky tendenci trochu moc mluvit, hlavně když přijde na téma, o kterém něco ví. Alespoň o tom ví a snaží se to trochu krotit, musí přeci dbát na dobré jméno rodiny.
Co se týče ostatních ras, Elim není rasista, necítí nenávist vůči elfům, trpaslíkům ani nikomu dalšímu. Svým způsobem ho fascinují, částečně je lituje. Nesnáší komanda, která řádí po Redánii, ale nikoliv kvůli jejich rase, ale proto, že pustoší jeho rodnou zem. Podobný vztah má také k Nilfgaardu, posílen navíc tím, že stojí za předpokládanou smrtí jeho bratra.
Schopnosti a dovednosti:
Rodina:
Rodina de Alerion patří ke staré Redanské šlechtě, její historie se v menší či větší míře datuje až k založení království Redánie. Je nutné podotknout, že tato historie byla do psané formy zaznamenána až mnohem později a nemusí být tudíž zcela pravdivá. Své jméno odvozuje od pradávného hrdiny Aleriona, který měl se svojí družinou zabít draka, který terorizoval okolí. Z jeho bohatství nechal vystavět hrad, jako baštu která měla zajistit bezpečí celé oblasti. Tento příběh však spadá spíše do legend, než historické literatury, přesto se na něj občas odkazuje jako na faktickou událost.
Současnou hlavou celé rodiny je hrabě Roderick Alerion, Elimův otec. V mládí byl na lovu ošklivě poraněn kly divočáka a nikdy už nemohl příliš dobře chodit. Kvůli tomu se stal spíše učencem než válečníkem a jen velice zřídka opouští rodový hrad. Pro svého syna je obrovskou oporou a autoritou.
Nejstarším synem a dědicem byl Answald Alerion, muž zrozený k tomu, aby držel v ruce meč. Když byla Redánie napadena, tak se spolu s mnoha muži z hradu přidal k redanskému vojsku, které mělo zadržet postup Nilfgaardu. Ke smutku celé rodiny ale během jedné z bitev zmizel a jeho tělo nebylo nikdy identifikováno. Je považován za padlého. Jeho zmizení na Elima těžce dolehlo.
Kromě synů má rod Alerion ještě dceru - Geldwig, která byla provdána do Koviru a s rodinou je v kontaktu jen prostřednictvím dopisů. Elim si na ní příliš nepamatuje, protože byl moc malý, když odešla.
Historie:
Elim se narodil jako třetí a zatím nejmladší dítě šlechtického rodu de Alerion. Vyrůstal na rodinném hradě a rozhodně si nemohl stěžovat na nedostatky. Když začala 1. válka s Nilfgaardem byl ještě příliš malý na to, aby chápal, co se vlastně děje a proč na jeho rodinu padly náhlé obavy a proč tolik lidí z jeho okolí odešlo pryč. Zhruba v této době se ale u něj začaly objevovat první známky magického talentu, zatím ovšem přehlížené či nezaznamenané. Jako druhorozený syn by se pravděpodobně stal pěšákem ve sňatkové politice, rodina už se ostatně začala rozhlížet po příslušně urozené a bohaté dívce.
Jeho talent se ale brzy projevil. Když jeho bratr a další muži z jejich domácnosti odešli, aby se zapojili do 2. války s Nilfgaardem byl už Elim dost starý, aby věděl, že se nikdo z nich nemusí vrátit. Jeho nespokojenost způsobila, že některé předměty v místnosti začaly létat sem a tam, některé se roztříštily o zeď. Raději, než poslat svého syna do Kaedwenu studovat magickou školu v Ban Ardu, rozhodli se jeho rodiče sehnat mu soukromého učitele, který by jednak uchoval Elimův magický talent v tajnosti a hlavně aby mu pomohl ho zvládnout. Elim se tak učitel na svém rodném hradě nejen magii, ale také vše, co by měl mladý šlechtic znát, přestože magii věnoval nejvíce času.
Druhá válka s Nilfgaardem skončila, jeho bratr se vrátil ve zdraví domů a boje se nikdy nepřiblížili k rodovému panství, které nadále prosperovalo. Elim pokračoval dál ve své výuce další 2 roky. Teprve tehdy mu jeho učitel prozradil, že v minulosti býval výzkumníkem na hradě Rissberg a začal Elima kromě magie učit také o magickém výzkumu a také něco málo o jeho hlavním výzkumném zájmu - o zaklínačích. Z části šlo o znalosti, které zaklínači nashromáždili o různých magických stvořeních a reliktech chaosu, ale také o zaklínače samotné. Konkrétněji o to, že každý zaklínač byl svým způsobem unikátní v tom, jak byl změněn. Učitel i žák tak začali společně pracovat na výzkumu, který se měl týkat zaklínačů... k tomu ale bylo potřeba je pozorovat v akci.
Elimův život se ale změnil s příchodem třetí války s Nilfgaardem. Jeho bratr i tentokrát odešel do války, bohužel se z ní už tentokrát nevrátil. Elim se tak stal faktickým vícehrabětem de Alerion. Rodový hrad, v minulých válkách vždy příjemně daleko od veškerých bojů se nyní stal důležitou pevností v linii Pontaru. Dostal se do nepříjemné situace, kdy on sám chce být mágem, jeho otec z něj chce mít dalšího hraběte de Alerion a do toho všeho je od nepřátel dělí jen tok řeky Pontaru... jeho výzkum, či různé otcovi diplomatické žádosti ho často vedou do nedalekých měst Novigradu či Oxenfurtu.
Speciální inventář:
Meč - Elim vlastní meč, který byl speciálně ukovaný pro jeho ruku. Vzhledem k jeho menší výšce je i délka čepele trochu kratší. Vzhledem k tomu, že Elim nemá příliš zkušeností s bojem ho nosí spíše jako symbol postavení a k dekorativním účelům.
Kůň - Elim vlastní koně. Nejezdí příliš rád, ale pokud je potřeba, aby se vydal do nedalekého Oxenfurtu či Novigradu, tak pěšky to není praktické. Svojí nelibost vůči koním dává najevo tím, že jim dává nedůstojná jména, tomu současnému říká Chvostík.
Baret - Co si dokáže vzpomenout, nosí Elim na hlavě rudobílý baret. Ten současný dostal od svého bratra předtím, než zmizel. Z toho důvodu si ho váží mnohem víc, než ostatních a dává si velký pozor na to, aby o něj nějakým nedopatřením nepřišel.
Měšec - Elim s sebou obvykle nosí měšec s rozumným množstvím Novigradských korun. Vzhledem k tomu, že už ho dvakrát dokázal ztratit (nebo mu ho někdo ukradl?) s sebou už raději nosí jen tolik peněz, kolik si myslí, že bude potřebovat.
Loajalita:
Království Redanie, rodina de Alerion
Elim Alerion
Rasa:
Člověk
Povolání:
Čaroděj
Věk:
15
Víra:
Víra v moc magie
Vzhled:
Na svůj věk poměrně drobný člověk, jak výškou, tak celkovou tělesnou stavbou. Elim, na rozdíl od svého bratra nebyl zrozen pro to, aby vedl muže do boje a dělal čest svému jménu na bitevním poli. Mnoho lidí by mu netipovalo ani těch 15 let, kterých mu opravdu je. Měří pouhých 157 centimetrů a celkově působí dojmem někoho, kdo se převalí ve chvíli, kdy začne foukat jen trochu ostřejší vítr.
V obličeji Elim postrádá ostré rysy klasické v jeho rodině, ačkoliv je možné, že s přibývajícími léty se tento detail napraví. Má poměrně nevýrazné kaštanové oči, které ale neustále těkají všude kolem, jako kdyby se snažili vidět vše, co je kolem k vidění. Rozhodně z nich přímo čiší zvědavost. Díky kvalitní péči na hradě Alerion má zdravé zuby a tak má o důvod víc se usmívat. Jedinou větší vadou je důlek na čele po těžkém průběhu neštovic, který obvykle schovává pod ofinou svých černých vlasů.
Co se oblečení týče, Elim nechodí oblečený jako mág, ale jako šlechtický synek, kterým je. Nejen proto, že pro mágy nastala nepříznivá doba, ale také proto, že je na takové oblečení prostě zvyklý. Na hlavě obvykle nosí baret, pod kterým schovává vlasy kromě toho pramínku, kterým ukrávý důlek na čele. Co se týče šatů, dává přednost drahým látkám a prakticky vždy nosí červenou a bílou - barvy Redánie.
Povaha:
Kdyby měl někdo Elima popsat pomocí jednoho slova, tak by to nejspíš bylo "zvědavý", protože to celkem vystihuje jeho osobnost. Elim je zvědavý ohledně mnoha věcí, ale především je zvědavý na to, co všechno dokáže magie. Dokáže se ale nadchnout také pro různé záhady, historii a mnoho dalšího. Velice lehce se pro něco dokáže nadchnout a zatvrzele se pak snažit tomu přijít na kloub, ačkoliv se to může zdát nemožné. Jinými slovy je to nezmar, což je asi druhý výraz, který nejlépe sedí na jeho povahu.
Elim je realista, jeho na první pohled nepřekonatelný optimismus vzal za své s tím, jak válka začala pustošit jeho rodnou zemi, připravila ho o bratra a jako nezadržitelná vlna se blížila k jeho rodnému hradu. I přesto si asi neuvědomuje, jak závažná celá situace je, především proto, že je stále trochu naivní.
Elim není zdaleka perfektní, jeho zvědavost dokáže být poměrně otravná, zvlášť pokud se začne dožadovat odpovědi na nějakou otázku. Občas má taky tendenci trochu moc mluvit, hlavně když přijde na téma, o kterém něco ví. Alespoň o tom ví a snaží se to trochu krotit, musí přeci dbát na dobré jméno rodiny.
Co se týče ostatních ras, Elim není rasista, necítí nenávist vůči elfům, trpaslíkům ani nikomu dalšímu. Svým způsobem ho fascinují, částečně je lituje. Nesnáší komanda, která řádí po Redánii, ale nikoliv kvůli jejich rase, ale proto, že pustoší jeho rodnou zem. Podobný vztah má také k Nilfgaardu, posílen navíc tím, že stojí za předpokládanou smrtí jeho bratra.
Schopnosti a dovednosti:
| Smysly: 2 Elim má poměrně ostré smysly a dobrý smysl pro detail. Částečně od přírody, částečně díky tréninku. Inteligence: 2 Rozhodně nepatří mezi nejchytřejší lidi, ale na svůj relativně nízký věk je překvapivě bystrý. Rovněž se seznámil alespoň běžně s nejdůležitějšími literárními díly, převážně o historii a magii. Společenskost: 1 I přesto, že většinu času strávil studiem magie, nemůže být šlechtický synek úplný křupan. Pokud se o to aktivně nesnaží, tak nedělá ostudu svému jménu. Magie: 2 Jeho magické nadání jistě přivítá další trénink, ale na svůj věk není nejhorší čaroděj co kdy žil. Dá se předpokládat, že se jeho magie ještě hodně zlepší v budoucnosti. Boj se zbraní (meč): 1 Základní výcvik prodělal , ale nikdy na něj nenavázal, raději se věnoval magii. Přesto by nebylo vhodné, aby netušil jak vládnout mečem... nebo se jím alespoň nezranit. Jazyky (starší mluva): 1 Znalost starší mluvy je pro mágy povinností a pro šlechtice známkou dobré výchovy... ačkoliv jde spíše o základní porozumění a slovní zásobu. | Jezdectví: 1 Jezdectví je další věc, která se očekává od mladého šlechtice, už se tak moc neočekává od mladého mága, je to další z věcí, které se učil jen proto, aby je trénoval zcela minimálně. Analytické schopnosti: 2 Díky svému zájmu o výzkum se musel řádně procvičit v analyzování. Naštěstí se zdá, že na to má dobré smysly a také talent. I zde je ještě co rozvíjet... Všímavost: 1 Další věc, kterou je potřeba ovládat, pokud se má člověk věnovat výzkumu. Nevšimnout si kritického detailu někdy může znamenat rozdíl mezi úspěchem a jen další zmínkou v kronikách neúspěchu. Informovanost: 1 Od mágů i šlechty se očekává, že bude věci nejen znát, ale také vědět kde je najít, případně kdo by je mohl znát, přinejmenším zběžně. Čtení a psaní: 1 Ačkoliv šlechta nemusí vždy umět číst a psát, u mága by to bylo naprosto nemyslitelné! Dostatečně zámožný mág by jistě mohl mít někoho, kdo by pro něj knihy četl nahlas, nejspíš by to ale byla značná ostuda. Plavání: 1 Jelikož se rodový hrad Alerion nachází u řeky Pontaru tak nejedna kratochvíle zavede jeho osazenstvo do řeky. Plavání je v tomto ohledu nezbytností. |
Rodina:
Rodina de Alerion patří ke staré Redanské šlechtě, její historie se v menší či větší míře datuje až k založení království Redánie. Je nutné podotknout, že tato historie byla do psané formy zaznamenána až mnohem později a nemusí být tudíž zcela pravdivá. Své jméno odvozuje od pradávného hrdiny Aleriona, který měl se svojí družinou zabít draka, který terorizoval okolí. Z jeho bohatství nechal vystavět hrad, jako baštu která měla zajistit bezpečí celé oblasti. Tento příběh však spadá spíše do legend, než historické literatury, přesto se na něj občas odkazuje jako na faktickou událost.
Současnou hlavou celé rodiny je hrabě Roderick Alerion, Elimův otec. V mládí byl na lovu ošklivě poraněn kly divočáka a nikdy už nemohl příliš dobře chodit. Kvůli tomu se stal spíše učencem než válečníkem a jen velice zřídka opouští rodový hrad. Pro svého syna je obrovskou oporou a autoritou.
Nejstarším synem a dědicem byl Answald Alerion, muž zrozený k tomu, aby držel v ruce meč. Když byla Redánie napadena, tak se spolu s mnoha muži z hradu přidal k redanskému vojsku, které mělo zadržet postup Nilfgaardu. Ke smutku celé rodiny ale během jedné z bitev zmizel a jeho tělo nebylo nikdy identifikováno. Je považován za padlého. Jeho zmizení na Elima těžce dolehlo.
Kromě synů má rod Alerion ještě dceru - Geldwig, která byla provdána do Koviru a s rodinou je v kontaktu jen prostřednictvím dopisů. Elim si na ní příliš nepamatuje, protože byl moc malý, když odešla.
Historie:
Elim se narodil jako třetí a zatím nejmladší dítě šlechtického rodu de Alerion. Vyrůstal na rodinném hradě a rozhodně si nemohl stěžovat na nedostatky. Když začala 1. válka s Nilfgaardem byl ještě příliš malý na to, aby chápal, co se vlastně děje a proč na jeho rodinu padly náhlé obavy a proč tolik lidí z jeho okolí odešlo pryč. Zhruba v této době se ale u něj začaly objevovat první známky magického talentu, zatím ovšem přehlížené či nezaznamenané. Jako druhorozený syn by se pravděpodobně stal pěšákem ve sňatkové politice, rodina už se ostatně začala rozhlížet po příslušně urozené a bohaté dívce.
Jeho talent se ale brzy projevil. Když jeho bratr a další muži z jejich domácnosti odešli, aby se zapojili do 2. války s Nilfgaardem byl už Elim dost starý, aby věděl, že se nikdo z nich nemusí vrátit. Jeho nespokojenost způsobila, že některé předměty v místnosti začaly létat sem a tam, některé se roztříštily o zeď. Raději, než poslat svého syna do Kaedwenu studovat magickou školu v Ban Ardu, rozhodli se jeho rodiče sehnat mu soukromého učitele, který by jednak uchoval Elimův magický talent v tajnosti a hlavně aby mu pomohl ho zvládnout. Elim se tak učitel na svém rodném hradě nejen magii, ale také vše, co by měl mladý šlechtic znát, přestože magii věnoval nejvíce času.
Druhá válka s Nilfgaardem skončila, jeho bratr se vrátil ve zdraví domů a boje se nikdy nepřiblížili k rodovému panství, které nadále prosperovalo. Elim pokračoval dál ve své výuce další 2 roky. Teprve tehdy mu jeho učitel prozradil, že v minulosti býval výzkumníkem na hradě Rissberg a začal Elima kromě magie učit také o magickém výzkumu a také něco málo o jeho hlavním výzkumném zájmu - o zaklínačích. Z části šlo o znalosti, které zaklínači nashromáždili o různých magických stvořeních a reliktech chaosu, ale také o zaklínače samotné. Konkrétněji o to, že každý zaklínač byl svým způsobem unikátní v tom, jak byl změněn. Učitel i žák tak začali společně pracovat na výzkumu, který se měl týkat zaklínačů... k tomu ale bylo potřeba je pozorovat v akci.
Elimův život se ale změnil s příchodem třetí války s Nilfgaardem. Jeho bratr i tentokrát odešel do války, bohužel se z ní už tentokrát nevrátil. Elim se tak stal faktickým vícehrabětem de Alerion. Rodový hrad, v minulých válkách vždy příjemně daleko od veškerých bojů se nyní stal důležitou pevností v linii Pontaru. Dostal se do nepříjemné situace, kdy on sám chce být mágem, jeho otec z něj chce mít dalšího hraběte de Alerion a do toho všeho je od nepřátel dělí jen tok řeky Pontaru... jeho výzkum, či různé otcovi diplomatické žádosti ho často vedou do nedalekých měst Novigradu či Oxenfurtu.
Speciální inventář:
Meč - Elim vlastní meč, který byl speciálně ukovaný pro jeho ruku. Vzhledem k jeho menší výšce je i délka čepele trochu kratší. Vzhledem k tomu, že Elim nemá příliš zkušeností s bojem ho nosí spíše jako symbol postavení a k dekorativním účelům.
Kůň - Elim vlastní koně. Nejezdí příliš rád, ale pokud je potřeba, aby se vydal do nedalekého Oxenfurtu či Novigradu, tak pěšky to není praktické. Svojí nelibost vůči koním dává najevo tím, že jim dává nedůstojná jména, tomu současnému říká Chvostík.
Baret - Co si dokáže vzpomenout, nosí Elim na hlavě rudobílý baret. Ten současný dostal od svého bratra předtím, než zmizel. Z toho důvodu si ho váží mnohem víc, než ostatních a dává si velký pozor na to, aby o něj nějakým nedopatřením nepřišel.
Měšec - Elim s sebou obvykle nosí měšec s rozumným množstvím Novigradských korun. Vzhledem k tomu, že už ho dvakrát dokázal ztratit (nebo mu ho někdo ukradl?) s sebou už raději nosí jen tolik peněz, kolik si myslí, že bude potřebovat.
Loajalita:
Království Redanie, rodina de Alerion
