QUEST: Velké stěhování - ND

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 549
Registrován: 19 dub 2016, 12:40

Re: QUEST: Velké stěhování

Příspěvek od Zenn » 20 lis 2018, 12:03

guardians only | +
Šest plně naložených povozů se nemohlo pohybovat příliš rychle, pokud nechtěl majitel přijít o polovinu nákladu ještě před tím, než se vůbec dostanou do lesa. A proto se posouvali kupředu jen pomalu, takže koho nudilo posedávání na kozlíku, mohl jít klidně vedle vozu po svých a to dost pohodlným tempem. Tak akorát, aby u toho svaly produkovaly nějaké to potřebné teplo. A kdo uměl jezdit na koni, mohl použít jednoho z těch čtyř, co měla skupinka k dispozici navíc(prakticky si máte vybrat).
Zatím se nic moc nedělo, jen ty skupinky lidí, co se mezi sebou znaly, si tiše šuškali. K lesu ještě daleko.

Po několika kilometrech se pan Albert - jejich dnešní chlebodárce - ale mírně rozpačitě přitočil ke Kallemu. "Víte pane Steandre, rád bych si o něčem promluvil," potlačil kašel, který se hlásil o slovo, upravil si brýle na nose a pak ztišil hlas. Očividně hodlal k rozhovoru využít tu nejklidnější a nejbezpečnější část jejich cesty. "Původně jsem chtěl na místo vůdce dosadit Vás, protože máte nepopiratelné zkušenosti s vedením ostatních. Nicméně jistý člověk mne pořádal o laskavost s prověřením vůdcovských dovedností té mladé dámy," mimoděk hodil očkem k zádům blonďaté bojovnice a znovu si poupravil brýle. Asi to byl nějaký zlozvyk. "Nicméně tím riskuji nejen svůj majetek, ale i vlastní krk... Já o těchto věcech nevím nic. Jsem astronom ne voják. A moji strážci. Ti umí tak akorát stát u dveří do mých komnat a každého nevítaného hosta odpoklonkovat. A ten zbytek,..." Ztěžka si povzdechl a pak se zase zakuckal. Když skončil zakroutil hlavou. Stařec, dvě nedospělé dívky, dva hromotluci, kteří dost možná v mládí spadli na hlavičku, vzhledem k tomu jak ji měli šišatou, a dvojice ušatých nevycválaných kluků z nichž jeden vypadal, že si jakoukoliv zbraní spíš vypíchne oko, pokud zrovna nepůjde o chirurgickou jehlu. "Prostě bych byl rád, abyste na to nějak dohlédl," vyjádřil konečně tu žádost, kterážto mu tížila srdéčko. Pravděpodobně srdéčko s nedomykavostí chlopní, vzhledem k tomu jeho kašli.

Shaelin se mezitím těšila pozornosti onoho ušatého kluka, který tu byl spíš jen na parádu a jako psychická podpora než cokoliv jiného. Nicméně úsměv měl hezký. "Slečno," začal nejistě a ohlédl se k zádům svého blonďatého přítelíčka, který ovšem předstíral, že tu vůbec není. "Ne-nemáte sebou provaz? Já. Bych s vámi rád navázal- to - kontakt," vypadla z něj neobratně jedna z těch trapných balících hlášek, pročež se Hynek v pozadí zajíkl smíchy a chvíli na to k němu letěla mince, o kterou se asi s vozkou vsadil. Mladičký medik okamžitě zrudl jako rajče.

I Aeri měla svou vlastní společnost. A tou byla ona zjizvená žena s kopím, která se na ni už od začátku tvářila velmi nepotěšeně. Ona sama byla známá jako příliš impulzivní a vzteklá na to, aby mohla stát v čele jakékoliv skupiny a špatně se s tím vyrovnávala. Proto teď půleflku probodávala pohledem. Zatím z ní ale nic nevypadlo. Jen tu figurovala jako jakási hrozba. Nepříjemný pozorovatel, připravený omlátit vám o hlavu každou chybku, které se dopustíte.

PS. nemrkejte na mne ;)

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 23
Registrován: 04 srp 2018, 08:48

Re: QUEST: Velké stěhování

Příspěvek od Fencaedan » 20 lis 2018, 16:43

Veverky | +
Fencaedan nebyl velitel, který by neuměl přiznat svoji chybu. Ochotně uznal neidentifikovatelné napodobování některých zvuků. Ty obtížnější se pokusil vhodně nahradit, mezi lesní ptáky pro signály ovšem ani teď nesáhl. Zcela přirozené zvuky měly svoje nevýhody. Potíže s jejich rozpoznáváním měl jak náhodný kolemjdoucí, tak i adresát a pak u obvyklých zvuků docházelo více k omylům s falešnými poplachy.
~Místo medvěda můžete použít křik havrana a jako signál a místo kohouta by mohla být signálem ovce. Pro jistotu ale zavolejte vícekrát v pravidelných intervalech,~ přispěchal Fencaedan s opravou, aby nemohlo dojít ke zhadění plánu vlivem nedostatečného srozumění, byť v druhořadých bodech.

Vyslaná hlídka se vrátila se zprávou, že na cestách ve směru k Novigradu zatím nepanuje žádný ruch. Kolona boháče z Novigradu se ještě neobjevila. Vycházel-li Fencaedan z toho, že by mu hlídka řekla o každém podezřelém hemžení, v danou chvíli se neobjevil ani nikdo jiný, kdo by je mohl překvapit, až se budou na přepadení připravovat. To byla rovněž zpráva mající svou cenu, protože čas nutný k rozmístění a přípravě nebylo možné ošidit. Na dané skutečnosti se jistě mimo jiné podepsalo i počasí. Podmínkám vlastního přepadu už počasí tolik nepřálo. Na všech cestách si museli počínat rafinovaně, aby nedávali zbytečně najevo známky své přítomnosti. Při sušším, či naopak mrazivějším počasí by si čtení stop vyžádalo mnohem více pozornosti věnované sledování cesty před sebou.
Zpráva obdržená od hlídky postavila Fencaedana před volbu mezi přidržením se původně navrženého plánu a přehodnocením svého rozhodnutí. Fencaedan se po kratičkém zaváhání rozhodl udělat jedinou dílčí zěmu,jedinou, jinak ale původní plán nepřehodnocovat. Ačkoliv si byl vědom komplikací souvisejících s přípravou přepadení, hlavní prioritou, na níž se shodl se zbytkem přepadového oddílu, zůstala jistota střetnutí se s kolonou boháče z Novigradu. Společné rozcestí tří cest vypadalo lákavě, jenže v těsné blízkosti Novigradu by měli k dispozici podstatně méně času, plus mohla existovat cesta od jiné brány napojující se až za oním dělícím bodem. Proto museli najít jiné vhodné místo blíž k řece.

Nakolik se přidrží jeho rad, nechal Fencaedan na vůli ostatním dvěma skupinám. Mohli se jich držet do puntíku, stejně jako uplatnit svoji iniciativu. Zopakoval pouze, aby si na základě stáčení cesty udržovali přehled o ostatních. Tj. bylo potřeba přibližně odhadovat, mohou-li být na stejné úrovni a nezapomenout vyslat smluvené signály. Západní skupině vhledem k nepřízni počasí navrhl, že pokud by kolona boháče z Novigradu opravdu dlouho nepřijížděla, mohou po zablokování cesty přemýšlet o přesunu blíže k ostatním. Nicméně spěchat s opuštěním stanoviště by se nemuselo vplatit.

Skupina pod vedením Fencaedana se zdráhala vstoupit přímo na cestu, kde by po sobě zanechala jednoznačně čitelné stopy. Raději se pohybovala v lese, na hranici dohledu od východní cesty. Všichni členové výhodní skupiny bystřili svoje smysly. Snažili se zároveň hlídat cestu i hledat nějaké další místo hodící se k přepadu. Již po cestě Fencaedan se svými druhy sbírali roztroušené dřevo. V lese se totiž vždycky najde dost dřeva, jen ho nemusí být dostatek na jednom místě. Větší kusy dřeva by posloužily k rozrytí cesty, menší by bylo vhodné naházet na cestu. Být k dispozici spadlý strom, Fencaedan by neváhal použít ani ten. Podtrženo sečteno, nějaký čas byl potřebný kvůli přesunu, při němž by neztráceli náskok před kolonou boháče z Novigradu. Zbývající čas museli využít k zablokování cesty. Čím více času budou mít, tím více toho na cestu zvládnou naházet. Větší překážka na cestě samozřejmě poskytovala nespornou taktickou výhodu. Při práci je by je však neměl nikdo vidět. Před cizíma očima by se měli roztrousit po lese, skovat např. každý ve svém stromě.
Fencaedan
Velitel komanda Scoia'tael, organizátor místního odboje, mozek útoků a přepadů

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 68
Registrován: 10 dub 2018, 20:07

Re: QUEST: Velké stěhování

Příspěvek od Kalle » 20 lis 2018, 17:26

Strážci Vesmíru, morfujeme! | +
Karavana se dala do pohybu a Kalle preferoval chůzi vedle vozu místo toho, aby se vezl na kozlíku. Unavený zatím nebyl a kdyby zakrněl v sedě, při případných potížích by se hůře dostával do pohybu. Očima monitoroval situaci okolo sebe a v duchu si hodnotil i jednotlivé členy výpravy. A tak nějak došel k názoru, že by nebylo hezké, kdyby narazili na skupinku lapků, protože tihle měli k vycvičeným vojákům či strážným dost daleko.
Zatímco přemýšlel, což bolelo, přitočil se k němu jejich zaměstnavatel, mužík, který mu byl velmi sympatický, a Kalle by si tím pádem jakýkoliv útok na mužův majetek bral dost osobně. Jak tak chlapíka poslouchal, byl rád, že mu někdo nakukal, že by měl prověřit Aerimu, neboť on sám se na velení takové akci necítil. Pravda, zkušenosti s velením měl, sám vedl rekruty v táboře, ale tam byla jasně daná pravidla. „Aerima je schopná mladá dáma, pane, věřím, že to zvládne,“ ujistil muže přesvědčeně, ale moc se nad tím nezamýšlel do detailu, ostatně jako nad ničím jiným. „Navrch mi věřte, že když těm vašim parádním strážcům půjde o krk, začnou se bít i klackem z cesty. Nebo šutrem. A šutrem to do hlavy fakt bolí.“ To jo, to bolelo hodně. Krev při tom občas taky tekla, když měl dotyčný sílu. Albert se zakuckal a Kallemu ho bylo zase trochu líto. Nač takových pokladů, když se člověku nedostává pevného zdraví? „Pokusím se být Aerimě k ruce a dát na věci pozor.“ Slíbil, ačkoliv kdyby bylo po jeho, sežene si lépe vybavenou jednotku. Těm by zadal jasné pokyny, ostatně pravidla byla něco, co nebylo třeba sáhodlouze vymýšlet, ta existovala. Ke každému vozu by poslal alespoň dva muže, kdyby mohl, ale... no zaboha nedokázal spočítat, kolik lidí by na to vlastně potřeboval!
Pracovat se bohužel muselo s tím, co bylo k dispozici, a tak alespoň vyhodnotil nejslabší místa konvoje, tedy poslední a druhý vůz, kam poslal hromotluky se sekyrkami, a sám se pohyboval někde ve středu výpravy. Chlapce s kuší, Hynka, nechal vysedávat na kozlíku druhého vozu a kontrolovat okolí s kuší po ruce, a protože vepředu už úřadovala Aerima s tou zamračenou ženskou, postaršího chlapíka s dívkou s lukem poslal spíš dozadu, někam k vozu pátému. Lépe to jeho mozek zpracovat nezvládal. V případě napadení nebo problému se vždycky všichni mohli seběhnout, kam bylo třeba. Zbytek a i rozpuštění celého svého systému, kdyby se jí chtělo, nechal na Aerimě, jakožto vůdce výpravy ji naprosto respektoval, i když nevěděl, co to slovo znamená.
K A L L E
bastard z Oxenfurtu

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 101
Registrován: 25 kvě 2018, 15:47

Re: QUEST: Velké stěhování

Příspěvek od Shaelin » 20 lis 2018, 19:33

IT'S | +
Možná byla malá, hubená a neměla ani pořádnou zbraň, ale křehotinka opravdu nebyla. Byla tu pro peníze, připravena se bránit a rvát jak jen bylo třeba. Byla ochotná lámat nosy a prsty na rukou i nohou.
Netrvalo dlouho a ten jejich konvoj se konečně rozhodl vyrazit. Šli jižní bránou, až ji překvapilo, jak snadné to bylo. Jakmile se ocitli mimo brány města, ujistila se, že zbroj nikde neplandá ani se nerozepíná, a že zbraně má všechny na místech kde mají být. Pochodovala potichu, nebo se o to alespoň snažila. Poslouchala konverzace kolem a neustále kolem sebe skenovala okolí s rukou opřenou o jednu z dýk u pasu.
Bylo chladno, ale na druhou stranu to byl krásný podzim. Byla ráda, že na sebe ráno navlékla tolik vlny a teď jí bylo příjemně teplíčko a ani nohy jí nestudily.
Zrovna z kapsy vytáhla jablko a zakousla se do něj, když se ozval chlapec vedle ní. Bylo by hezké říci, že se stejně hezky usmála, svůdně zamrkala a tvářičky jí zaplanuly, ale to by přece nebyla Shae. Naopak se na něj v půlce ukusování podívala, vykulila oči a nadechla se na odpověď, načež vdechla kus ovoce. „C-co-cože?“ zírala na společníka s doširoka otevřenýma očima a snažila se zpracovat, co jí to právě řekl. „Cožeto chceš?“ No, co se balení, přijímání komplimentů a navazování vztahů týče, v tom se děvče naprosto beznadějně topilo. Vždycky si jí spíš někdo adoptoval než nabízel kontakty...
„N-no, já...já...já... co?“ vydechla znovu a stále na něj nevěřícně zírala, až se málem zabila o svoje vlastní nohy.
Obrázek

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 107
Registrován: 08 dub 2018, 21:06

Re: QUEST: Velké stěhování

Příspěvek od Cyrriel » 25 lis 2018, 09:41

VEVERÁCI | +
Na průzkumu nezjistili nic zásadního, ba vlastně nic byť jen trochu užitečného, a s tou zprávou se Cyrriel vrátil k Fencaedanovi. Pak už nezbývalo než rozdělit se na skupinky a obsadit všechny možné cesty, kudy by karavana mohla jet.
Cyrri dostal na starost cestu západní, kam také se svou skupinou hned zamířil. Jen aby zjistili, že tudy povoz pravděpodobně nepojede, protože tu cesta nebyla příliš snadno sjízdná a terén byl všelijaký, navíc to tu děsivě klouzalo. I když... možná právě díky tomu se dh‘oine vydají tudy, protože si budou myslet, že zrovna tuhle příšernou cestu nikdo hlídat nebude.
~Mějte se i nadále na pozoru,~ broukl půlelf k ostatním záškodníkům. ~Kdyby se tudy přeci jen rozhodli jet, musíme být připravení. A je možné, že pošlou někoho napřed, aby se ujistil, že je cesta průjezdná a bezpečná,~ dodal, načež se jal prolézt nejbližší okolí cesty, aby zmapoval okolí a vzal na vědomí případné výhody či nevýhodou. Obrovskou nevýhodou byla kluzká půda, díky které si při pohybu musel dávat Cyrri pozor, aby si před akcí ještě něco nezlomil, kdyby náhodou nešikovně upadl.
~Cesta sama o sobě je hůře průjezdná, ale když jí uděláme ještě méně sjízdnou, nebude to na škodu,~ mrkl s jiskrou v oku na ostatní elfy a vzápětí navrhl, že by mohli v určitých místech nastražit větší kameny, pokud je někde najdou, které bude těžké objet, a vyhrabat tu a tam nějaký výmol, ideálně tak, aby to vypadalo, že zemi rozhrabalo divoké prase hledající bukvice. Víc Cyrri neřešil, ale pokud s nějakými návrhy přišel i někdo další, rozhodně proti němu nevystupoval.
Spíš všem oznámil, ať si najdou takové místo poblíž cesty, odkud budou moci vyrazit sebejistě a beze strachu, že jim podklouznou nohy a zraní se dříve, než se k povozu dostanou. On sám si pro jistotu připravil luk a schoval se za husté křoviny opodál, aby ostatním kryl záda, kdyby to bylo třeba. ~A nezapomínejte mít nastražené uši,~ dodal, protože potřebovali slyšet signál od ostatních skupinek.
Obrázek
Yuráš #A37303Gwëyre #177591Flynn #993300Kess #2B8055

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 545
Registrován: 18 dub 2016, 23:04

Re: QUEST: Velké stěhování

Příspěvek od Irviel » 25 lis 2018, 11:34

Veverky | +
Ještě než Irviel vyrazila na průzkum zlaté střední cesty, dostala informace o tom, že karavana severní branou ještě nevyrazila. Buď to znamenalo, že zvolili jinou bránu, a tímpádem pravděpodobně mířili na východ, a nebo si dávali načas. Kdyby to bylo na Irviel, vsadila by si na tu východní cestu, ale věděla, že tohle není souboj v kostkách, ale skutečná mise. Hodlala dodržet plán, a tak se vydala podél cesty, samozřejmě se nepromenádovali uprostřed široké pěšiny, aby nebyli na očích. Přesto si Irviel dovolila nějakou tu zvířecí komunikaci dle pokynů, tedy pokud se zdálo, že se cesta stáčí blíž k té druhé. Bylo dobré o sobě vědět, a zatím nepřicházel žádný signál, který by značil přítomnost vozu na cestě.

Jedna věc však nebyla dobrá - totiž když se zdálo, že objevili celkem dobré místo pro přepad, zjistili, že flek je již obsazený. Irviel přemítala nad tím, jestli se je rovnou nepokusit vybít, ale nakoec to vyhodnotila jako příliš riskantní. Rozhodla se vyjednávat. Čekala, že lapkové se budou chovat majetnicky - přeci si to tady obsadili první. Ale možná by je dokázali přesvědčit cestou obchodu ke spolupráci?

"Předpokládám, že vy vědět, kdo tudy jet?" promluvila narovinu se složenými zbraněmi. To bylo riskantní, ale jinak riskovala okamžitý přímý konflikt. "Kdo být váš šéf? Já si chtít promluvit o nabídka," řekla nebojácně. Očekávala, že kdyby lapkové přeci jen nebyli svolní k rozhovoru, její spolubojovníci jí budou krýt záda. Sama byla připravena se pokusit o úskok, když by si ji někdo vybral jako terč. Její svaly byly napjaté, připravené k akci. Šlo jim o čas a něměla tušení, jestli lapkové věděli cokoliv o velkém majetku, který tudy měl projet. Očima si měřila jejich síly a v hlavě spřádala plán. Pokud se jim podaří je přesvědčit ke spolupráci a vůz pojede tudy, se zbytkem komanda by snad lapky mohli ukončit, až bude po všem.

Mimo herně:
Přesvědčivost + charisma
Irviel hodil/a 3d6 a součet kostek je 11:
5, 1, 5
Obrázek

Irviel aep Savinne

Lukostřelkyně a šípařka
Bývalá Veverka, teď prostě rebelka
~"Yeááá!"~

Kostkový poker | Elder speech

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 217
Registrován: 22 srp 2016, 14:44

Re: QUEST: Velké stěhování

Příspěvek od Aerima Willtommen » 26 lis 2018, 10:32

Budeš hodně někde | +
Aeri si prozatím užívala krásné krajiny, která se kolem nich rozprostírala. Uši měla ale nastražené a čekala na jakékoliv šustnutí, které by mohlo zvěstovat špatnou věc. Špatnou věc, která v tomto případě znamenala nejspíše bandity, nebo kohokoliv, kdo by rád ukořistil kouska bohatství pro sebe. Osud tomu chtěl, že šla dále se zjizvenou dívkou, která vypadala ppodobně špičatě a nepříjemně, jak by Aerima označila sebe. Naštěstí - jí stačila krajinka kolem, vlastně se ani nijak neměla ke konverzaci, to byl přežitek, který rád strhával pottřebnou pozornost. Což samosebou nechtěla, ale protože byly obě potichu, jen za zvuků povozů, zaslechla odkudsi svoje jméno, vlastně od Kalleho, který se zrovna bavil s mužem, který je platil. ouško jí mírně cuklo a ona se podezřívavě koukla na ty dva. Ale to bylo vše, co udělala, i když měla nechuť k tomu, že ji ostatní berou jako odpad dnešní severské společnosti, nehodlala si to nechat lézt do hlavy. I kdyby si o ní vůdce celou dobu myslel, že je nekompetentní elfská děvka, nechala by ho v přesvědčení. Najal ji od toho, aby dopravila jeho majetek, vše ostatní bylo irelevantní. Kdyby jí začal bičovat, asi ho v tom rychle nechá a s nosíkem nahoru odejde do pryč. Ale myslet si o ní mohli co jen bylo libo. Bylo jí to jedno a raději dávala pozor, jestli na ně nečíhá nějaké nebezpečí z krajiny okolo.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 549
Registrován: 19 dub 2016, 12:40

Re: QUEST: Velké stěhování

Příspěvek od Zenn » 26 lis 2018, 18:36

Strážci | +
Albert byl v duchu upřímně překvapen tím, jak se stalo, že někdo, kdo kope za Sever, věnuje tolik důvěry někomu, kdo stojí na druhé straně. Nicméně nakonec uznal, že Aerima bude asi prostě dobrá herečka a o její skutečné příslušnosti tu ví jen on. Někdo, kdo také tak trochu seděl zadkem na dvou židlích zároveň.
Nicméně byl vděčen za Kalleho slova, ale k dovednostem ostatních byl nadále skeptický. Ocenil ovšem, že se aspoň někdo namáhal rozložit jejich síly rovnoměrně a připomenout zahálčivým mladíkům, že tu nejsou pro zábavu. Jen co slovně projevil svůj dík, schvátil ho další záchvat kašle a pak propadl do hlubokého zamyšlení.

Situace kolem Shae byla o dost méně vážná, protože Hynek se dál dusil na svém místě smíchy a jeho bezradný kamarád se tvářil stejně rozpačitě jako dívka samotná. Když to však vypadalo, že chudák malá zakopne, přispěchal jí z vozu vlastníma rukama na pomoc. Ale hned co nabyla zpět svou rovnováhu, spěšně ji zase pustil a s rudýma ušima se zase zakoktal. „Myslel jsem,…teda. Nechcete se vystřídat a chvíli se vézt?“ Vypadlo z něj nakonec, namísto vysvětlení toho původního, ale krom úmyslu změnit téma k něčemu méně trapnému v tom byl i kus upřímné starosti.
Tou dobou už se jejich karavana konečně dokodrcala k lesu. Slunce už bylo celkem vysoko na obloze a všem bylo jasné, že tady veškerá legrace končí. Teď půjde do tuhého. „Pošleme někoho napřed na průzkum?“ Ozvalo se z davu tak, že nebylo úplně jisté, kdo tu otázku pronesl, zatímco se nad nimi větvoví propletlo a zahalilo tak výhled na oblohu.


Elfata | +
Zenn hodil/a 1d6 a součet kostek je 6:
6
Zenn hodil/a 1d6 a součet kostek je 3:
3
Zenn hodil/a 1d6 a součet kostek je 6:
6

Všichni byli na západní cestě opatrní, dělali svou práci a... No, i přes veškerou opatrnost se zledovatělý terén jedné z osob zrovna nevyplatil. Nožka uklouzla a dotyčný se proletěl krátce vzduchem, aby záhy ochutnal, jak tvrdý je tu podklad. A byl velice, takže si Rilorn užil svoje a ani teplé oblečení mu moc nepomohlo. Uchránilo ho před rozsáhlejším odřením, ale zato si pěkně narazil nejen loket, ale i koleno a zadek. Poslední dvě jmenované části těla měli na svědomí znatelné snížení pohyblivosti a tím i mužovi užitečnosti, i když se vážně snažil prostě zatnout zuby, bylo to celkem nemožné. Kulhání je na obtíž prostě vždycky.
Otázkou bylo, jestli si něco podobného neužene i Cyrriel? - hod na obratnost (<4 - ublíží si a může si to shrnout sám :D).
Zatím tu nebylo nic, co by nasvědčovalo, že se k nim blíží jejich kořist.

Zenn hodil/a 3d6 a součet kostek je 11:
6, 2, 3

Na prostředku takové problémy zatím neměli. Banditi, se kterými přišli do kontaktu se sice netvářili ani trochu přátelsky, ale ani na ně z fleku nezaútočili a ukázalo se, že muž, kterého elfka oslovila byl onen vůdce, po kterém se sháněla. "Jestli se ptáš, elfko, jestli čekáme na něco konkrétního, tak nikoliv. Tohle je naše místo už pěkně dlouho a ocenil bych, aby tomu tak i zůstalo. Nějaký vaše ušatý záležitosti nás vůbec nezajímaj. Sami máme málo," rozhovořil se, zatímco si je měřil pohledem. Nicméně její otázka v měn vzbudila zájem. Protože když se do něčeho šťouraly veverky, mohlo to být celkem... zajímavé. "Pokud nám z toho ovšem něco nekápne," dodal tedy. Rozhodně neměl v úmyslu pomáhat jim v přepadu něčeho, z čeho by se nevysypalo alespoň pár měďáků.

A Fenceho skupina? Inu, bohužel není o čem psát. Ticho a klid. Otázkou je, jestli tomu tak i zůstane, nebo se má jednat jen o klid před bouří. Ať už tak nebo tak, stále měli čas na poslední úpravy své pasti a pak už musejí být jen trpěliví. A skrytí. A tiší. A tohle všechno, co k takovým přepadům patří. (Hod na plížení a pak hod na smysly).

PS. nemrkejte na mne ;)

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 101
Registrován: 25 kvě 2018, 15:47

Re: QUEST: Velké stěhování

Příspěvek od Shaelin » 27 lis 2018, 22:14

Tinki-Winki, Lala, Po | +
Zatímco se hynek málem udusil, Shaelino srdíčko bušilo tak rychle, že se bála, že jí vyskočí a uteče napřed vstříc hrotu šípu nějaké veverky. Děvčátko se neustále ošívalo, prsty jedné ruky mnuly látku tuniky zatímco ta druhá neustále vytahovala a zandavala nůž a zároveň držela jablko, do kterého zarývala nehtíky. Absolutně nevěděla, co má dělat, na tohle jí život jaksi nepřipravil. Když sebou málem plácla, byla zachráněna, což na té situaci ještě krásně přidalo. „D-díky,“ špitla vyděšeně a následně přijala nabídku sedět na voze. Jablko dala koni a vyšplhala na vůz. Změna prostředí tu situaci také příliš nevylepšila. „Pěkný... pěkný vůz máte,“ vysoukala ze sebe a poplácala dřevěné vozidlo.
Dále seděla tiše a soustředila se na své okolí než na oba chlapce, ačkoliv jakýsi malý hlásek kvůli tomu neustále vyšiloval. Proto když slyšela návrh na průzkum, vrhla se z vozu. „Já půjdu, jsem malá,“ řekla rozhodně. Navíc les byl její oblíbené teritorium a v plížení se lepšila. Navíc byla přece půlelf, ne? Sice to nikdo nevěděl, ale i to se počítá! Na kluky se raději nepodívala, věděla totiž, že by zase udělala něco pitomého jako třeba se natáhnout jako tučňák na břicho. Znovu se ujistila, že má zbroj na sobě pevně zapnutou a zbraně má všechny. Nasadila si kapuci a zamířila k jejich vůdkyni.
Obrázek

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 107
Registrován: 08 dub 2018, 21:06

Re: QUEST: Velké stěhování

Příspěvek od Cyrriel » 28 lis 2018, 09:43

Veveráci | +
Jakkoliv byli Veveráci opatrní, kluzký a zrádný povrch si brzy vybral svou první oběť. Zraněný elf se sice statečně snažil předstírat, že mu nic není, ale Cyrri si dobře všiml toho, jak ztuhle se najednou pohybuje. ~Opatrně,~ sykl varovně k ostatním, ačkoliv mu bylo jasné, že za svá zranění Rilorn ani pořádně nemůže. ~Pokud se tu všichni zmrzačíme, budeme dobří akorát jako živé terče,~ zabrblal. Už teď bylo jasné, že pokud se budou muset rychle přesunout na jiné stanoviště, zraněný elf bude pozadu. A Cyrri fakt netoužil po tom, aby se k místu přepadu všichni belhali jako lazaři.
On sám se pohyboval opatrně, ale i sebeopatrnějšímu člověku může podklouznout noha, takže těžko říct, jestli se brzy nestal druhou obětí namrzlé země.

Mimo herně:
Obratnost 2
Cyrriel hodil/a 2d6 a součet kostek je 10:
5, 5
Obrázek
Yuráš #A37303Gwëyre #177591Flynn #993300Kess #2B8055

PředchozíDalší

Zpět na Archiv

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník