QUEST: Zkažená nevinnost - D

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 500
Registrován: 16 úno 2016, 22:48

QUEST: Zkažená nevinnost - D

Příspěvek od Sygnia » 19 kvě 2016, 11:07

Zkažená nevinnost

Žena, která prodá své panenství před sňatkem, je ve jménu Věčného Ohně považována za nečistou a měla by se dobrovolně zříci nároku na budoucího ženicha. Pokud tak neučiní a nepřijme za svého druha Víru, měla by být veřejně trestána a zostuzena.
—Neznámý mnich, ze spisu "O Nevinnosti" nalezeného roku 1267 v Rožnicích

Rozsah a tempo: Quest je poměrně krátký, očekává se rychlejší tempo. V plánu je max. měsíc reálného času.
Počet hráčů: 1 zaklínač na stezce (Atraen)
Odměna: 7 bodů
Obtížnost a limity: Zaklínačský kontrakt; pátrací
Start a konec Questu: Start začátkem příštího týdne, konec max. polovina června

Úvod do děje:
Zaklínači na stezce se obvykle nijak nevyhýbají osídleným oblastem – částo se totiž stává, že i v té nejzapadlejší vesnici se najde někdo, kdo by pro ně našel práci. Ať už se však poštěstí, nebo ne, je v každém případě příjemné si svlažit hrdlo v místní krčmě.

Do vesnice jménem Rožnice na jihu Redánie jsi dorazil v podvečer a potkal jsi veselého a pohostinného mužíka, který ti dokonce po pár pivech nabídl nocleh u sebe doma. Zatím se nezdá, že by vesnici zužovaly jakékoliv problémy s netvory; ráno však někdy i v téhle oblasti může být moudřejší večera.

Quest začíná večerem v krčmě.

NPC:

Štěpán "Fracek"
Věčně usměvavý chlap středního věku se zakulaceným obličejem a ještě kulatějšími tvářemi. Je menšího vzrůstu, ale navzdory dojmu z obličeje má poměrně štíhlou postavu. Chodí do hladka oholen a jeho polodlouhé hnědé vlasy už jsou na mnoha místech prorostlé šedinami. Očividně patří mezi jedny z nejspolečenštějších lidí v Rožnicích, má rád dobrou zábavu a užívá si doslova každý moment svého života. Vždy se raduje z maličkostí, z nových kvítků a motýlků, nebo třeba z přítomnosti cizince, kterého by mohl vyzpovídat. Naneštěstí jen málokoho pustí ke slovu, a tak se často stává, že se moc nových věcí nedozví.

Fracek bydlí sám, protože žena ho opustila. Očividně mu to však v ničem nepřekáží, stejně jako fakt, že je neplodný. Díky své povaze svá neštěstí hodil za hlavu a snaží se ze všeho, co mu osud přivede, těžit to nejlepší.

Starosta Oldřich
Světlovlasý muž se začínajícími šedinami a obličejem, který se nedá označit za hezký, ani vyloženě ošklivý. Je to respektovaný muž, který je zásadový, ale poměrně přátelský. Na muže z vesnice má poměrně dobré mravy, a ikdyž si rád zajde do krčmy, je vidět, že úplně nezapadá mezi místní štamgasty.

Luďka
Servírka v místní krčmě je příjemná na hosty, díky čemuž se v lokále těší velké oblibě. K tomu přilévá fakt, že má jisté ženské přednosti a při výkonu své práce se záměrně pohybuje tak, že kvůli ní kdekdo, zcela zhypnotizován, přeruší řeč. Starosta ji kvůli tomu označil za rozdavačnou a vyjádřil jisté obavy nad její budoucností.

Adelheit
Starostovic dcerka Adelheit je dívkou, která v Rožnicích žila dvojí život - dokud se neobjevil zaklínač. Přes den byla subtilní dívkou s andělským vzhledem, který byla často uváděna jako ztělesnění čistoty a nevinnosti. Ale v noci? To nechala průchod své pravé nátuře, plné chtíče, a v převleku za sukubu lákala muže do své náruče.

Zaklínač jménem Atraen odhalil její převlek a nabídnul jí řešení - vydat se do většího města studovat, a nechat všechno, co doposud znala, daleko za sebou - včetně bezmezně milujícího otce. Dívka se chopila příležitosti, a rozhodla se, že s ním Rožnice opustí.

Ida
Zoufalá manželka, která v zaklínači spatřila světlo naděje, jak vyřešit její problém se sukubou. Je pořád dost mladá, s manželem očividně ještě nemají ani děti - o to více ji musí trápit, že jí utíká za netvorem. Je to vyšší, plnoštíhlá brunetka s hnědýma očima, která pravděpodobně splňuje vše, co má splňovat správná "žena v domácnosti". Přestože se Ida pokoušela záležitost se sukubou držet v tajnosti, zpanikařila, když se její manžel nevrátil domů a spravila o situaci celou vesnici.

Rodrik
Idin manžel, který jí zahýbal s domnělou sukubou. Dokud se na scéně neobjevil zaklínač. Těžká porážka znamením Aard a následné pozdvižení ve vesnici, kdy se všechno provalilo, mu pravděpodobně v časech budoucích přivede nemálo problémů.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 9
Registrován: 07 kvě 2016, 13:30

Re: QUEST: Zkažená nevinnost

Příspěvek od Hněvimír z Angrenu » 19 kvě 2016, 17:07

Tak ještě jednou se hlásím na Q :)

Hněvimír z Angrenu hodil/a 3d6 a součet kostek je 10:
3, 1, 6

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 78
Registrován: 01 kvě 2016, 20:45

Re: QUEST: Zkažená nevinnost

Příspěvek od Atraen » 19 kvě 2016, 17:15

Zkusím taky to štěstí a přihlásím se.

Atraen hodil/a 3d6 a součet kostek je 13:
3, 6, 4

Berte prosím na vědomí, že i když nemám moc rozdělených bodů ve fyzické konstituci a podobných věcech, stále jsem jako zaklínač mnohem silnější a mám mnohem více výdrže než běžný člověk. Odolnost proti nemocem a jedům je samozřejmost.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 421
Registrován: 09 kvě 2016, 22:41

Re: QUEST: Zkažená nevinnost

Příspěvek od Silas » 19 kvě 2016, 19:06

Hodím beztak průměrný hod 3 :roll:
Silas hodil/a 3d6 a součet kostek je 7:
3, 1, 3
ObrázekObrázekObrázek

nemá zaklínačský amulet; pokud pozorně posloucháte a víte, co hledat, odhalíte slabý nilfgaardský přízvuk

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 500
Registrován: 16 úno 2016, 22:48

Re: QUEST: Zkažená nevinnost

Příspěvek od Sygnia » 23 kvě 2016, 07:31

Mimo herně:
Gratuluji Atraenovi k "získání zakázky" :) Začínáme!

Zkažená nevinnost


Slunce se zrovna silně naklánělo k obzoru, když jsi se ocitnul na příjezdové stezce k neznámé vesnici. U ohrady pro dobytek jsi narazil na prvního obyvatele, který si právě byl ulevit v nízkém houští na kraji cesty. Protože jsi chtěl vědět, kde jsi se ocitl, zeptal ses. Chlapíkova tvář se rozjasnila a dala vyniknout kulatým, červeným tvářím, pro které byl úsměv pravděpodobně nejpřirozenějším stavem.
"Vítej, cizinče! Tož právě jsi přijel do Rožnic!" řekl s hrdostí, která by se dala čekat spíše u elitního strážného zámku v Beauclair, ale když jsi se rozhlédl, nespatřil jsi nic než prachobyčejnou vísku - takovou, kterých na své stezce poznáváš desítky. Zdálo se, že až teď si tě místní hodlal pořádně prohlédnout, a po celou dobu co neskrývaně zíral, jsi mohl spatřit, jak se v jeho tváři vystřídaly snad všechny emoce, které sis dokázal vybavit. Poslední výraz, který se mu v tváři usadil, než znovu promluvil, byl znovu ten stejný, jablíčkový úsměv.
"Zaklínači nám tady příliš nejezdí - táta kdysi vyprávěl o jednom," zamumlal. Navzdory svému rozpustilému a bezstarostnému chování se jednalo o chlapa středního věku, s hladce oholenou tváří a polodlouhými vlasy, ve kterých se už hodně mísila matně hnědá se stařeckou stříbrnou. "Já su Štěpán, ale všichni mi říkají Fracek. A jako Fracek říkám, že když do Rožnic přivítá zaklínač, tak já zvu na pivo!"

***

Místní krčmu tvořila malá místnost, ve které byl dostatek vzduchu možná tak pro třetinu lidí, kteří se tu tlačili na nepohodlných lavicích. Nicméně pivo bylo trochu moc hořké, ale jinak chuťově plné a skvěle svlažilo vyprahlé hrdlo. Fracek se ukázal být výjimečně ukecaným, a přestože málomluvného zaklínače do hospody přivedl hlavně proto, aby si vyslechl jeho jistě zajímavé historky, bylo téměř nemožné se dostat ke slovu. Ne, že bys o to moc stál. Ve výsledku mohl být úspěch, jestli se Frackovi podařilo zjistit tvé jméno. A pokud se to stalo, stejně tě pořád oslovoval "zaklínači".

"Rožnice, to je takový ráj na zemi ti povídám. Nikdo z místních by neměnil. Úrodě se daří, stáda se rozrůstají. Běda, jestli se válka dostane až sem. To by přeci nedovolili. Jen ať si zůstanou tam na juhu. Jen se podívej, jaká to je nádhera. Malé kačenky, zelená tráva, skvělé pivo a pěkné holky," patrně chtěl ukázat na servírku, ale místo toho se střetl pohledem s někým, koho by rád viděl u svého stolu. "Áááá, pan starosta! Vidíš zaklínači? Ten ti povypráví, jak dobře se tu máme! Héééj Oldó," zařval, aby překřičel hluk. Světlovlasý muž podobného věku, jako Fracek, už byl na cestě k jejich stolu.

Starosta, který se ti představil jako Oldřich, sice nebyl zrovna fešák, zato však bylo už od prvního pohledu jasné, že má disciplínu a zásady, díky kterým jej ostatní respektovali. S Frackem se k sobě chovali jako staří známí, což v podobném společenství nejspíš ani nikoho nemohlo překvapit. Přesto Fracek v jeho přítomnosti přestal tolik žvanit a nechal ho, ať si nového návštěvníka oťuká sám. "Zaklínač, hm? Jak se jmenuješ, mladíku?" zeptal se tě. Jistě, nějaký drobnější výslech se dal očekávat, když místní šéf potká cizince. Jeho otázky však neměly žádný nepřátelský podtón, takže pokud jsi se chtěl ukázat v dobrém světle, mohl jsi se trochu rozpovídat. Tak či onak, byla to skvělá příležitost se poptat, zda třeba někdo z místních nepotřebuje zahubit pár utopenců, nebo cokoliv, co by se naskytlo.

Mimo herně:
Jen pro info: popisy NPC budu průběžně doplňovat do prvního příspěvku.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 78
Registrován: 01 kvě 2016, 20:45

Re: QUEST: Zkažená nevinnost

Příspěvek od Atraen » 23 kvě 2016, 14:47

Chmph, zatracená zbroj. Zamumlal si v hlavě mladý černovlasý zaklínač, jak ho příliš těsná a příliš těžká gryfí zbroj tlačila na ramenou doslova volající o pomoc. I když by se dala zařadit mezi ty lehčí, stále slouží na ochranu těla před všemožnými údery, tudíž notně postrádá na pohodlnosti. A v kombinaci s poměrně drsnou bílou košilí a pražícím sluncem ho doslova smažilo zaživa.
Kýžená úleva přišla až se zapadajícím sluncem, kdy po hodinách nutné a dosti jednotvárné cesty konečně narazil na známky lidského osídlení, tedy přesněji řečeno jakousi zapadlou vesnici, která snad nebyla ani na mapě zaznačena a která slibovala tolik toužebné ochlazení v místní krčmě, že černovlasý spěšně popohnal stejně unaveného vraníka do trochu rychlejšího kroku a bez nějakého většího zdržování rovnou vjel do vesnice. Tedy respektive by vjel, kdyby se odněkud z houští nevymotal jako na zavolanou jakýsi mužík, který by snad mohl být natolik vzdělaný, že alespoň zná jméno vesnice a nemusel by se při prvním pohledu na něj zděsit. Krátce proto zatáhl otěžemi a sklonil se jen tak, aby se mohl neznámého stroze zeptat. "Zdravím, co je tohle za vesnici?"
Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat s takovou hrdostí, že měl Atraen málem pocit, že dorazil nějakou nechtěnou oklikou přes celou zemi do Oxenfurtu, ale jelikož mu název Rožnice nic neříkalo, pravděpodobně půjde o další zapadlou díru, kde bude jeho příchod největší událost za celý rok. A samozřejmě se nevyhnul ani typickému očnímu prohledání, na které byl už tak zvyklý, že mu pohled jen zamračeně oplácel. Určitě teď přemýšlí, jestli je opravdu ten zabiják monster, který přeřízne každou smělou pannu ve vesnici a ještě jim vypije všechny zásoby piva. Nicméně to vypadalo, že jakousi pomyslnou vstupní prohlídkou prošel zdárně, neboť se mu na tváři usadil zase ten široký úsměv, který byl u něj předtím k vidění a ihned jej pozval na pivo. Pohostinná vesnice, to se mi líbí. Pomyslel si černovlasý ještě, než pokrčil rameny a seskočil z koně, jen aby přikývl, že rozumí a také se představil. "Atraen." Nic víc, nic míň (jakoby to snad šlo) a mlčky se nechal zavést do hostince.

Tedy přesnější výraz je skutečně krčma, neboť po bezpečném ustájení vraníka ho udeřil do nosu odporný pach značící, že se tady pravděpodobně pravidelně schází celá vesnice a něco jako pravidelné větrání jim asi nic neříká, takže okamžitě nakrčil nos odporem, ale bez námitek následoval nového chlebodárce, který vypadal, že ho bez rozpaků nakrmí a napojí. A takové nabídce se nedá jen tak odmítnout.
No už jen od pohledu bylo vidět, že to nebude zrovna Wyzimský šampión, ale chuť mělo pivo solidní a hlavně bylo tak akorát studené na to, aby přineslo tolik očekávanou úlevu. Za daných podmínek by asi zaklínač vypil snad cokoliv, co by bylo příjemně chladné. Relativně skvělé posezení nad pivem trochu kazil fakt, že byl tenhle ... Fracek tak nesnesitelně ukecaný, že z něj mladíka po chvíli pořádně rozbolela hlava. Ovšem dokud platí on, tak se zkrátka bude muset přinutit sedět a místo odpovědí ho jen propalovat co možná nejchladnější pohledem, jaký ze sebe dostane. Ovšem tenhle člověk zřejmě nepotřeboval odpovědi a zkrátka se spokojil s tím, že pořád mlel pantem bez zastavení. A pokud ho ani pohled na chladný zaklínačský obličej od mluvení neodradil, tak už asi nic.

Jediné, co za tu nekonečně dlouhou dobu stálo za řeč, byli dívky. Když proto zmínil, že mají pěkné dívky, rychle černovlasý trhl hlavou za sebe v domnění, že uvidí nějakou kyprou dívku, ale místo toho mu pohled zastínil druhý člověk naprosto jiného ražení, který byl podle Frackových slov místní starosta. Černovlasý na něj upřel poněkud nedůvěřivý pohled, ale bez námitek se představil. Koneckonců, zdvořilost na prvním místě, ne? "Atraen." Dokonce i tak nějak přešel to oslovení mladíku, které by jinak nezapomněl pořádně okomentovat, ale prostě byl už tak unavený, že na takové věci neměl náladu ani energii. Ovšem i tak si černovlasý všiml toho, jak předtím tolik výmluvný Fracek najednou přestal žvanit a nechal nově příchozího, ať se ptá sám. Očividně tady měl starosta velkou autoritu, i když se k ostatním choval značně přátelsky. Ovšem zaklínač vycítil možnost zjistit, jestli by se někde v okolí našla práce pro něj, neboť kdo jiný by měl mít o všem přehled, než právě starosta? No pravděpodobně tady Fracek, který ví snad vše. "Náhoda a unavený kůň mě zavedly sem. Vypadá to tady jako skutečně malebná vesnička, které se snad musí problémy samy vyhýbat. Měli jste tady někdy problém s ... monstry?" Zeptat se přímo, jestli tady pro něj mají práci by bylo krajně neomalené, a trochu vesnici vychválit by mu mohlo přinést nějaké plusové body, když už nic. Třeba tak sežene poněkud levnější ubytování, než normálně.

Berte prosím na vědomí, že i když nemám moc rozdělených bodů ve fyzické konstituci a podobných věcech, stále jsem jako zaklínač mnohem silnější a mám mnohem více výdrže než běžný člověk. Odolnost proti nemocem a jedům je samozřejmost.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 500
Registrován: 16 úno 2016, 22:48

Re: QUEST: Zkažená nevinnost

Příspěvek od Sygnia » 23 kvě 2016, 23:18

"S monstry?" Oldřich pozvedl obočí tak vysoko, že by leckdo mohl přemýšlet, zda je to vůbec fyzicky možné. "Jistě, rád bys našel práci, co?" prozřel náhle, když si plně uvědomil, o čem je řeč. V Rožnicích znala většina lidí monstra jen z povídaček a obrázkových knih. "Pro naše štěstí - už dlouho žádné problémy nemáme. Alespoň mi nikdo nic nehlásil. Co, Fracku?" zeptal se vysmáté tváře vedle sebe. Tím samozřejmě spustil další nechtěný vodopád slov. "Ále kdepak, to jen starouš Gudrun tvrdil, že viděl toho - gryfóna, ale ten už ani neví co vidí. To musel být dozajista jen jakýsi velký pták," řekl a usmál se na procházející servírku, která se při zaslechnutí jeho posledních dvou slov zachichotala. "Dones nám ještě pivečka tady pro našeho Oldu a tuhletu... vzácnou návštěvu... jo a nezapomeň taky na mě!" využil příležitosti k další objednávce a doprovázel vzdalující se servírku pohledem až dokud nezmizela mezi hloučkem lidí. "Ta Luďka, to je ale prdelka!" okomentoval, aby si snad pánové nemysleli, že ztratil řeč. Luďka sice svými rysy nijak nevybočovala z průměru a postava se jí kulatila převážně na těch správných místech - nicméně její pohyby byly živelné, její křivky se vyzývavě kroutily a každou chvilkou ji některý z hostů plácnul přes zadek. Olda se nezdál být zas tolik nadšen. "Hmm... ale rozdavačná je, až hanba. Jak se takhle chce provdat?" zakřenil se na Fracka. "Jo no, není jako tvoje Adel," zasmál se lehkovážnější z obou mužů. Olda se tomu nezasmál, jeho tvář zůstala neutrální. Fracek si toho všimnul. "Haha, neboj se, já vím, že pro ni už ženicha domluveného máš. Ani by mě nenapadlo na ni takhle pomyslet. Jen jsem chtěl říct, že je to šikovná holka. Musíš být hrdej otec.“ - "To taky jsem," dostalo se mu rázné odpovědi. "S Adelheit to jinak nejde," konečně se mu na tváři usadil úsměv.

Zanedlouho před pány přistály tři další korbele piva. Venku už tou dobou musela být dávno tma. "Víš, Oldíku, možná ti někdy závidím. Ale jen někdy. Z-zaklínači," konečně se podíval na tebe, neboť se ti už hodnou chvíli zdálo, že na tebe ti staří přátelé zapomněli. "Ty a já, jsme na tom vlastně podobně. Teda, pokud je pravda to, co se povídá. Měl jsem ženu, ale nechala mě, protože jsem jí nemohl dát dítě. Prý ani zaklínači nemůžou mít děti, je to tak?" vypálil osobní otázku jako nic. Ať už jsi odpověděl nebo ne, Oldřich si neváhal Fracka trochu pošťouchnout. "Nestal jsi se otcem jako já, tak jsi vlastně nikdy nedospěl. Není divu, že ti ta přezdívka z dětství vydržela dodnes," poodhalil starosta střípek z původu společníkova hanlivého jména. Fracek se zachichotal. „Víš co, Ar..Atra... Atraene, má to svoje výhody. Bez manželky si můžu chodit z krčmy kdy chci, vodit si domů ženský, kdy chci, a děcek je stejně ve vesnici už dost. Dneska však můžu té výhody využít ještě jinak, jestli chceš, můžeš přespat u mě. Po té cestě ti v mojem domečku bude jako na zámku. Mám i lavor s vodou na umytí! Tak co říkáš?“ zeptal se tě a očividně byl tou představou velmi nadšený. Zřejmě se ještě dlouho po tvé návštěvě hodlal vychloubat, jak se skvěle postaral o tak vzácného hosta, a přitom si navymýšlet příběhy, které jsi mu ani nemohl říct, protože by tě nepustil ke slovu.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 78
Registrován: 01 kvě 2016, 20:45

Re: QUEST: Zkažená nevinnost

Příspěvek od Atraen » 24 kvě 2016, 15:43

"Přesně tak." Potvrdil černovlasý zaklínač Oldřichovi jeho domněnku. Někdo jako on si nemůže dovolit zůstat moc dlouho bez nějaké práce, neboť právě v dobách konfliktu lidé platí opravdu málo. Ovšem asi vážně narazil na přesně takovou vesničku, které se všechny problémy světa obloukem vyhýbají a její obyvatelé prožívají doslova harmonické životy. To mám ale smůlu. Pomyslel si ještě. Čistě z vlastních pohnutek by byl pravděpodobně raději, kdyby tady bylo hned několik všemožných druhů potvor aby odsuď nemusel vůbec odcházet, ale bohužel. Ovšem tímhle tématem zase nechtěně spustil znovu ten slovní kolovrátek, který mu stejně nic nového neřekl. O žádném gryfónovi ještě neslyšel, takže nebylo třeba se tím dvakrát zaobírat a místo toho sklonil hlavu ke korbelu s pivem, aby nemusel případně odpovídat na nějaké otázky a nechal ty dva se vcelku výřečně bavit (tedy očividně to byl spíš monolog) a přemýšlivě se rozhlédl okolo.
Ne, tady jeho služby pravděpodobně nebudou potřeba. Vypadá to, že nemají ani problém s bandity, nebo vojáky. Prostě krásná idylka, kterou by bral nejeden člověk v bývalé Temerii. Ovšem na co slyšel stoprocentně tak to byli dívky, takže instinktivně opět trhl hlavou za tím typickým chichotem, aby se znalecky zakřenil a bez ostychu se dal do pozorování docela přitažlivé servírky při práci, především musel ocenit, jak se uměla při roznášení piva třepat, takže totálně prošvihl rozhovor těch dvou, který se vlastně ani tak moc neodlišoval od toho, co se mu právě honilo hlavou. Jak se říká, mužská mysl se prý umí upnout jen k jednomu podnětu, což právě teď černovlasý znamenitě předváděl. Z jeho zamyšleného výrazu ho vytrhlo až jméno Adelheit, které Oldřich zrovna pronesl, tudíž se přestal jako slunečnice pořád natáčet za sluncem a zase si sedl normálně, aby se omluvně poškrábal na bradě a bez ostychu pronesl. "Pěkné ženy tady máte. To musím říct." A absolutně mu teď bylo jedno jak úchylně to musí v jeho podání znít. Hlavně díky těm pověrám, které se tak nějak tradují ...

Nicméně po ne tak dlouhé době k nim opět připluli korbele piva, za což nemohl Áťa poděkovat jinak než docela smělým obhlédnutím jejího těla pěkně z blízka a rádoby "tvrďáckým" úsměvem, který mohl stejně dobře vypadat, jakoby mu trhali zuby.
Ovšem fakt, že ho do rozhovoru nijak výrazně nenutili oceňoval černovlasý jen spokojeným výrazem ve tváři, během kterého neméně spokojeně usrkával pivo a neustále po očku pokukoval po přítomných ženách, které byli přeci jen trochu zajímavější objekty na pozorování, než jeho dva stolovníci naproti, kteří byli stejně tak zabraní do vlastního rozhovoru, že mu věnoval jen málo pozornosti. Ovšem taková pohoda nemohla trvat dlouho, neboť brzy si na něj vzpomněli a ten ukecanější z nich ho zatáhl zpět do rozhovoru docela dosti osobní otázkou, která však byla jako mnoho dalších pověr o zaklínačích docela rozšířená a jako jedna z mála pravdivých, takže nemělo cenu ani zapírat. Černovlasý proto místo slov jen krátce přikývl a pořádně upil ze svého piva.
Alespoň v něčem měl tady Fracek pravdu, a to v tom, že neschopnost mít děti byla v podstatě pro někoho, jako je Áťa vlastně požehnání. Souhlasně proto přikývl a po dlouhé době konečně také něco řekl. "Rozhodně. Taky mám tyhle výhody rád." Ovšem nabídka na přespání byla tak štědrá, až se mladý zaklínač na chvíli zarazil tou nečekanou pohostinností, kterou ho tady zahrnovali. Jakoby byl snad nějaký velevážený host, rovnou šlechtického původu. Nicméně, taková nabídka se neodmítá. Vděčně proto přikývl a odpověděl. "Říkám ano, takové vřelé pozvání nemůžu odmítnout. Je ten lavor dostatečně velký ... pro dva?" Zeptal se ještě opatrně a aby nedošlo k trapnému nedorozumění, stočil pohled na Luďku, která by mu večer uměla věru zpříjemnit. Třeba by se sem mohl stavit po zavíračce a ... nu zbytek nechám na kreativitě čtenáře.

Berte prosím na vědomí, že i když nemám moc rozdělených bodů ve fyzické konstituci a podobných věcech, stále jsem jako zaklínač mnohem silnější a mám mnohem více výdrže než běžný člověk. Odolnost proti nemocem a jedům je samozřejmost.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 500
Registrován: 16 úno 2016, 22:48

Re: QUEST: Zkažená nevinnost

Příspěvek od Sygnia » 25 kvě 2016, 08:21

Na tvá slova o pěkných ženách Fracek znalecky přikývl a Oldřich se pousmál. Očividně oba byli přesvědčeni o tomtéž, zvláště se stále více působícím alkoholem v krvi. "Ale podívejme se, pozor na něj," okomentoval Olda tvou poznámku. "Ráno vydám hlášení, ať si holky drží sukně. Zvláště ty počestné," v tu chvíli se nedalo přesně určit, zda to myslí jako vtípek, nebo vážně. V každém případě, únava už klepala na dveře a zábava se pomalu chýlila ke konci. Fracek předvedl znovu ten svůj jablíčkový úsměv, když jsi přijal jeho velkorysou nabídku, a u zmínky o lavoru se zasmál. "Haha, to néééé, aue postel po dva by see...n-našua," stejně jako ty pohledem naznačoval směr k Luďce. "Když mn-mně doma nic neuozbiješ, dě...uueej si, cooooo chseš," řekl v opileckém oparu. Olda jen protočil panenkami. Bylo na něm vidět, že má zábavy pro dnešek tak akorát dost. "Pánové, děkuji za příjemný večer, ale už bych i šel spát," řekl, když zrovna dopil svůj korbel do dna. I přes množství vypitého piva si narozdíl Fracka držel jakousi důstojnost. "Áááá... ééééé," mumlal jeho kumpán a trochu se kolébal ze strany na stranu. Občas škytnul. "PZujdeme," vyprskl nakonec. "Poj...z-zakuinači." Když jste se zvedli, věnoval ještě vzdušný polibek Luďce. Ta mu opětovala tak akorát starostlivý pohled a když si všimla, že odcházíš taky, vcelku mile se na tebe usmála.

Před krčmou byl konečně vzduch a relativní klid, který Fracek narušil hlasitým pšoukem. "Ha, práávě sem vypustiu ducha," pokračoval ve žvanění, které mu nešlo už tak dobře, když se mu motal jazyk. "Tšeba tu začne řá-řá-řádit a ty budeeš mět konešně práááácii," chechtal se. I Olda se tomu zasmál, a potom se na jednom rozcestíčku rozloučil a odpojil od vaší již dvojčlenné skupinky. Frackův dům nebyl daleko, ikdyž by si spíše zasloužil název "polorozpadlá chatrč". Přesto tě do ní Fracek i ve svém současném stavu uvedl jako do nejluxusnějšího zámku a seznámil tě se vším, co bylo očividné už na první pohled. Ale co naplat - měl jsi kde spát, kde se opláchnout, a ještě jsi ušetřil cenné mince. Chatrč měla dvě místnosti a Fracek ti jako hostovi zanechal tu "lepší", s pořádně tvrdou, ale celkem velkou postelí. Sám hostitel velmi rychle usnul, což dal ihned najevo hlasitým chrápáním. Teď záleželo na tobě, zda upřednostníš nabírání sil po své dlouhé cestě, nebo se snad vytratíš ven s vidinou Ludčiných předností. V každém případě, i přes to, že jsi byl jako zaklínač trochu odolnější, i tobě už alkohol viditelně stoupnul do hlavy.

Uživatelský avatar
 
Příspěvky: 78
Registrován: 01 kvě 2016, 20:45

Re: QUEST: Zkažená nevinnost

Příspěvek od Atraen » 25 kvě 2016, 18:25

Názory mužů týkající se ženské populace budou asi u všech velmi podobné, proto když se černovlasý dočkal chápavé odezvy, nemohl než se slabě usmát a znovu rádoby nenápadně pokukovat po místních hostech. Tedy v jeho případě se to zatím doopravdy vztahovalo jen na nevinné očumování. Pokud je tady skutečně nějaká šance, že by mohl najít práci, nehodlal si takovou příležitost uniknout jen protože se nedokázal udržet na uzdě. Dost dobře se může vybít chviličku předtím, než město opustí, ne? Nicméně na lehce kousavá slova místního starosty raději nereagoval. Stejně kdyby se mu to snažil vyvrátit, jen by ho utvrdil v tom, že to myslí vážně a přikývnutí taky nebylo zrovna taktické. Tak prostě mlčel. To mu šlo nejlépe. Nicméně čas se krátil a už brzy na sobě cítil první větší známky únavy, jak ho namáhavá cesta sem připravila o poslední zbytky síly. Fracek reagoval přesně tak, jak od něj černovlasý očekával a po strohém úsměvu pronesl. "Jen jsem žertoval, spánek mě teď láká mnohem více." Dost ubohý žert, pravda, ale lepšího se od něj pravděpodobně nedočkáte. Pokud tedy nemáte rádi pořádně brutální ze života zaklínače, které však nejsou vhodné do skoro žádné společnosti. Ani děti by se tím neměli strašit.
Když poté zazněl povel k odchodu, bez řečí vstal a s toužebným pohledem už si promítající pohodlnou postel a vidinu pořádného spánku poslušně vyrazil za tou dvojicí, která ho neomylně provedla městem. Na milý úsměv Luďky mladý zaklínač samozřejmě reagoval také úsměvem, ne zase tak milým, než ještě rošťácky mrkl ale to už byl pomalu venku.

Na hlasité pšouknutí ihned znechuceně skrčil nos, neboť měl jakožto zaklínač mnohem citlivější nos, který takové pachy neměl zrovna rád. Pomalu otočil hlavu na druhou stranu a poněkud rozladěně odpověděl. "Pokud vypouštíš takové duchy, je třeba exorcista." Pokusil se také o cosi, co by snad mohlo být vtip a po zbytek cesty se zmučeně šťoural v nose, aby se zbavil té nepříjemné pachové stopy, která se mu tam usadila. Věru nic příjemného. Na Oldu na rozloučenou kývl hlavou, než se nechal navést do chabě vyhlížejícího domu, ale jelikož bylo nocování zdarma, nic lepšího ani nečekal. Vlastně to bylo za daných okolností lepší, než v co mohl doufat. Černovlasý hodil ještě kritickým pohledem po velké ale velmi tvrdé posteli, která v sobě bude určitě tolik štěnic, že ho budou schopné sežrat za živa, než se rychle rozloučil s pánem domu a natěšeně vyskočil k lavoru s vodou, na který se těšil snad od té doby, co o něm poprvé slyšel. Voda sice byla studená, ale konečně se po dlouhé době mohl pořádně vydrhnout mýdlem a utřít relativně čistým ručníkem, což byl opravdový poklad. Už zase vypadal trochu jako člověk, minimálně nesmrděl na sto honů.
A teprve než si vzorně uskladnil všechno to těžké brnění a svlékl se jen do spodek, pomalu vklouzl do postele. Opravdu byl až příliš unavený na to, aby se snažil někde nahánět nějakou dívku. Navíc už na něj začal působit alkohol, tudíž by jeho další jednání bylo značně ... zvrhlé. Spánek je rozhodně ta lepší volba.

Berte prosím na vědomí, že i když nemám moc rozdělených bodů ve fyzické konstituci a podobných věcech, stále jsem jako zaklínač mnohem silnější a mám mnohem více výdrže než běžný člověk. Odolnost proti nemocem a jedům je samozřejmost.

Další

Zpět na Archiv

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník