Dát přednost spánku před nočním dobrodružstvím byl pravděpodobně velmi dobrý nápad. Nutno říci, že i přes tvrdost postele jsi se vyspal velmi dobře. Ráno tě probudil sluneční paprsek, který dírou ve střeše mířil přímo do tvého obličeje. Když jsi se rozhlédl, zjistil jsi, že chatrč vypadá ještě mnohem hůře, než se ti zdálo při návratu z krčmy. V opačném rohu místnosti se válel starý kocour, který z tebe nespouštěl zrak a podlaha i nábytek byly překryté silnou vrstvou prachu a špíny. Přes všechno, co Fracek tvrdil, ženská ruka mu pravděpodobně v tomhle domě chyběla. A když jsi si vybavil díru ve střeše... tak vlastně i ta mužská. Nejlepší věc, co jsi mohl udělat, bylo vytratit se ven a trochu své současné působiště prozkoumat. Vlastně by se hodilo sehnat si i něco k snědku.
Když jsi vešel do druhé místnosti, zjistil jsi, že Fracek ještě spí. Když zavrzala podlaha, jen s sebou škubl, cosi zamumlal, a spal dále. Mohl jsi ho vzbudit, ale kdo by stál o další nezadržitelný proud keců? Navíc, z hluku venku jsi měl pocit, že už minimálně polovina vesnice je vzhůru!
Rožnice v ranním slunci vypadaly poměrně idylicky - vesničané pracovali před svými domy, nebo mířili na pole. Děti rozpustile běhaly kolem domků a chatrčí a u kapličky se tvořil hlouček staroušků. Od zdejší pekařky se linula vůně čerstvě upečeného chleba a kdosi v dáli hrál za doprovodu bečících ovcí na píšťalku. Jako cizinec a zaklínač jsi vzbuzoval v tvářích všelijaké reakce, ničím se nelišící od těch, se kterými jsi se setkával kdekoliv jinde.
Jedna z místních žen tě zpozorovala při věšení prádla a v šoku upustila právě vypranou košili na zem. Vypadala nejistě a vystrašeně - kdykoliv ses na ni podíval, uhnula pohledem, ale jinak jsi cítil, že tě celou dobu pozoruje. Trvalo hodnou chvíli, než se odvážila promluvit. A než tak udělala, pořádně se rozhlédla, jestli ji někdo nepozoruje."Ty jsi... opravdu jsi zaklínač?" zeptala se stydlivě.
Mimo herně:
Až se vydáš do vesnice, hoď si kostkou na smysly. Za každým násobkem dvojky se skrývá bonusová informace.
