QUEST: Hořký polibek - ND

[Silas]

Jak na krku, který zůstal u hlavy, tak té části u těla jsi mohl zjistit, že hlava byla odtržena až poté, co krk řádně rozdrápaly několik centimetrů dlouhé drápy. Spousta sekanců rozdrápala krk do podoby, kdy šel odtrhnout, ale i tak bylo potřeba obrovské fyzické síly k tomu, aby zbytek i s páteří odtrhl. Na zbytku těla jsi něnašel nic zajímavého.

Naopak u elfky jsi prošel důkladně každý kousek. Šrámy po těle zapříčinily drápy zhruba stejně dlouhé, jako u předchozího těla. Otisky po zubech byly o něco horší najít, tedy... nějaké které by ti mohly něco říct. Většinou to vypadalo, jakoby se něco zakouslo a vytrhlo co šlo, takže ti někde připadalo, že šlo o čelist příšery, zatímco jindy to vypadalo o něco menší pusu s ostrými zuby. Naopak ucho vypadalo, že bylo odříznuto nějakou čepelí. Nakonec mělo oko, tedy spíše jeho absence zajímavost, že víčko bylo téměř neporušené.

"Fascinující, že?" Zatímco jsi zkoumal elfčino tělo, připlížil se k tobě stařec s tichostí kočky a byl možná až nepříjemně blízko. "Řekl bych tak pět až deset centimetrů dlouhé drápy. Zuby mezi dvěma a pěti. Co myslíte zaklínači?" Jeho hlas byl stále poměrně pištivý, ale už ne tolik, že by to trhalo uši.

[Fírean]

Z toho, co se Fírean dozvěděl z prvních dvou obětí, nedělal zatím žádné závěry. Dlouhé drápy mělo hodně oblud... takovou obrovskou sílu sice už ne, ale pořád to moc nezužovalo škálu možných pachatelů. Stopy zubů mu neřekly prakticky také nic, zato odříznuté ucho ho zaujalo, protože tady byla rána čistá, způsobená nepochybně něčím ostrým. „Hmmm, zajímavé,“ zamumlal si pod vousy.
„Nepřijde mi to příliš fascinující,“ opáčil ke starci s úšklebkem na rtech, „na mrtvolách obvykle neshledávám nic, co by se dalo označit za fascinující. To, co je zabilo, mělo nepochybně velkou sílu, dlouhé drápy a ostré zuby – ostatně jak sám říkáte, ale to výběr příšer moc nezmenšuje. Co mě ale opravdu zaujalo, to je to uříznuté ucho – všiml jste si, že bylo zřejmě odříznuto něčím ostrým? Na zuby ani drápy to nevypadá. A když pachatel vyňal oko, nepoškodil víčko.“ Z toho vyplývalo, že byl pachatel buď opravdu zručný, člověku podobný, anebo nadprůměrně inteligentní.
Nicméně zdržovat se u dvou těl Fírean neplánoval, když jich ještě několik dalších neprohlédl. Přešel tedy k synovi hostinského, nad nějž se sklonil bez sebemenší známky znechucení. „Orgány se nenašly?“ zeptal se, zatímco důkladně zkoumal místa, kde se měly nacházet zmizelé orgány.

Mimo herně:
Smysly

Fírean hodil/a 2d6 a součet kostek je 6:
4, 2

Boj s monstry

Fírean hodil/a 2d6 a součet kostek je 10:
6, 4

Zaklínač pochopitelně nevynechal ani tuláka, u nějž se soustředil především na vytažený jazyk a vše, co s tím souviselo – případné další rány, drobnosti, které mohlo oko běžného smrtelníka opomenout. Ani pahýly po odtrhaných končetinách nevynechal, případně ani končetiny samotné, pokud byly k dispozici. Otázka byla, proč mělo něco potřebu takhle znetvořit svoje oběti, aniž by se třeba... nažralo? Okradlo je? Jasně, příšery byly příšery, ale stejně...

Mimo herně:
Smysly

Fírean hodil/a 2d6 a součet kostek je 4:
2, 2

Boj s monstry

Fírean hodil/a 2d6 a součet kostek je 7:
5, 2

Radního si vědmák nechal nakonec a pochopitelně se zaobíral hlavně hlavou, u které si pravděpodobně všiml ukroucení a pokřivených obratlů. Nic příjemného. Důkladně si prohlédl i roztahaná střeva a pro jistotu prohlédl i zbytek těla, aby mu něco neuniklo. „Nenarazil jste při ohledávání mrtvol například na nějaké podlitiny, které by svědčily o zbití, okradení, čemkoliv podobném? A předpokládám správně, že všechna ta zranění, nebo alespoň většina z nich, byla spáchána za života obětí, případně byla některá smrtelná? Nebo jsou některé posmrtné – třeba to vydloubnuté oko, uříznuté ucho...?“ povytáhl tázavě obočí, když se ke starci znovu otočil.

Mimo herně:
Smysly

Fírean hodil/a 2d6 a součet kostek je 9:
4, 5

Boj s monstry

Fírean hodil/a 2d6 a součet kostek je 6:
1, 5

[Silas]

"A právě to mi na tom přijde fascinující." Odkašlal se a prstem ukázal na místo, kde mělo být ucho. "Tohle bylo uříznuto až po smrti... " Pak tělo obešel, oběma palci roztáhl víčko a hlavou pohyboval sem a tam. "Kolik příšer ví, jak vyloupnout oko, aniž by poškodilo víčko? Navíc... tohle krvácelo... Možná ještě žila...."

Když jsi přešel k dalšímu tělo, muž ti jen řekl, že ne. Když sis prohlížel, co bylo zanecháno, střeva, okolí otevřené břišní dutiny... všechno to bylo pokousáno. Mezi drápanci byly i kousance, a některé rány byly širší a různě potrhané, jakoby rány něco vylizovalo poměrně drsným jazykem.

Tulákova levá ruka byla odtržena hrubou silou, zato levá useknuta ostrými drápy. Naopak nohy byly zlomené a poté useknuté, soudě dle podoby ran. Když jsi zkoumal pahýly, šlo vidět že je příšera ještě dodatečně pokousala a na místech i vytáhla morek z kostí.
Co se týče krku, ten byl rozříznut něčím ostrým jako břitva, ale těžko určit, zdali to byla čepel nebo dráp, poté do rány nejspíše vrazil prsty a jazyk krkem protáhl.

Nakonec, co se týče radního, prozkoumal jsi jeho hlavu a na krku z obou konců byly známky kousanců, jakoby něco jen lehce okousalo oba konce... Střeva se zdála jen vytažena z velké rány na břiše. Na místech byla roztržená, nejspíše jak příšera sekla nešťastníka do břicha a zasáhla při tom i střevo.

"Ne... všichni u sebe měli svoje věci... prsteny, peníze. I ten žebrák měl pár mincí." Stařík se rozhlédl po tělech a zaklapal zuby. "Těžko říct, která rána byla smrtlená. Něco z toho je asi zabilo. Zabilo ho to, že mu utrhli hlavu? Nebo dřív vykrvácel? Netuším, ale všechno se to stalo hodně rychle."

[Fírean]

„Ale... k čemu?“ zabrblal Fírean nechápavě, když mu stařec sdělil, že bylo ucho odříznuto až po smrti oběti. „Moc příšer ne,“ přitakal s úšklebkem a na okamžik zapochyboval nad tím, že ty lidi zabila nějaká obluda. Ale opravdu jen na okamžik - člověk přece nebyl schopný takovou silou trhat části těl a rozhodně nedisponoval dlouhými drápy, ani extra ostrými zuby. Leda by byl vlkodlak. „K čemu by ale někomu bylo ucho a oko? K nějakému rituálu? To chování monster ani trochu neodpovídá,“ zamyslel se nahlas, přičemž provrtal starce pohledem. „Nestalo se tu někdy něco podobného? Vražda, oběti chybělo třeba ucho... ne?“ zeptal se.
Ze všech obětí ovšem plynulo prakticky totéž - vrhlo se na ně něco, co mělo obrovskou sílu, dlouhé drápy a ostré zuby, ale moc se to nenažralo, spíš to mrtvoly okousávalo jako hračky. Nicméně zřejmě nemělo smysl se tu déle zdržovat, protože zaklínač už viděl, co vidět potřeboval, a nebyl o moc moudřejší, než když do márnice vkročil.
„Poslední otázky - kdy ta obluda zaútočila naposledy? A nějací svědci by byli? Neviděl někdo něco podezřelého, nevíte?“ zeptal se prakticky už na odchodu, s jednou nohou za prahem dveří. A ať už se dozvěděl cokoliv, vykročil z márnice pryč. Hodlal prozkoumat jednotlivá místa útoků, a kdyby náhodou na nic nepřišel, chytil by se jako tonoucí stébla - trpaslíka, který prodával nákrčníky proti upírům.
Fírean se nicméně nezdržoval bloumáním ulicemi, nezdržoval se zbytečným, zdlouhavým přemýšlením nad tím, co se dozvěděl, a vyrazil hledat další dílky téhle skládačky - měl na zlikvidování té příšery ostatně jenom dva dny a z vlastní zkušenosti věděl, že čas utíká nejrychleji zrovna když to člověk potřebuje nejméně.
Jakmile se dostal z potemnělé márnice, zúžil zorničky do úzkých čárek, aby ho světlo příliš neoslepovalo, a vykročil nejprve směrem, kde tušil hřbitov. Protože na hřbitovech se obvykle děly zajímavé věci, i když s mrtvými zrovna živá zábava nebyla...

[Silas]

"Jsem já snad odborníkem na příšery?" Udivil se stařec a přešel po místnosti. "Ne. Vraždy ano, lidi proti lidem, monstra jsme tu měli, ale o ta se vždycky postaral váš cech. Nic podobného." Kroutil hlavou a znepokojeně se u toho kolébal, jak přemýšlel.

"Před třemi dny na Gauntera, s tím jste mluvil. Víc svědků není." Zahučel stařec, jakoby ho to obtěžovalo a posadil se na židli do rohu místnosti.
Vyrazil jsi k hřbitovu a strážný Peter šel s tebou. Po cestě jste narazili na lidi, kteří si žili, jakoby se nic nedělo. Ostatně, co jim zbývalo, nemohli se krčit doma. Navíc, přes den nejspíše nikdo nezemřel, takže světlo se rovnalo bezpečí.
Na hřbitově někdo rytíři utrhl hlavu a byla to první vražda, takže bylo rozumné zde vyšetřování začít. Prošli jste městem až ke zdi hřbitova, kde stáli další strážní.

"Otevřete to." Zavelel Peter a jeden ze stráží se začal hrabat mezi klíči, než vám otevřel bránu. Tobě se poté otevřel pohled na velký hřbitov obehnaný zdí. Uprostřed hřbitova bylo zasazeno pět stromů a po krajích byly krypty, tři na každé straně. Mezi stromy byl zasazen kamenný plácek o rozloze pár metrů čtverečních s ohraničením a asi oltářem na vzdálené straně.
"Tělo jsme našli na oltáři a hlava se válela.... kousek vedle." Ozval se Peter, který stál kousek za tebou.

[Fírean]

Fírean se ušklíbl a spolkl sarkastickou poznámku, která se mu drala na jazyk. Nemohl ale na lidi vrčet a štěkat, když se chtěl něco dozvědět, i když zrovna tenhle stařík nevypadal, že by s ním něčí sarkasmus zvládl nějak zamávat. „Díky za informace,“ rozloučil se zaklínač už definitivně, a pak tedy vyrazil na hřbitov, doprovázen strážným.
„Vážně je nutné, abych vás měl pořád za zadkem?“ bručel cestou nespokojeně, ale strážného to určitě neodradilo. Fírean nicméně doufal, že s ním šel jen proto, aby zařídil otevření hřbitovní brány, a pak si třeba půjde po svých. Neměl rád, když mu při práci někdo koukal přes rameno, nerad se cítil sledován, a navíc by později mohl Peter dojít újmě.
Strážné u hřbitova si vědmák změřil pronikavým pohledem, načež kývnul hlavou na znamení díků, jakmile ho vpustili dovnitř a Peter mu podal další informace. „Díky, porozhlédnu se tu,“ odvětil přes rameno, aniž by se k ostatním přítomným mužům ohlédl. Očima už totiž přejížděl prostor hřbitova.
Nejprve tedy zamířil k oltáři, kde bylo údajně nalezeno tělo. Už jen to, že bylo nalezeno na oltáři, bylo podivné. Fírean napínal všechny smysly, protože kdyby si tu povšiml nějaké stopy, určitě by mu to pomohlo - zkoumal tedy jak zem, zda tam není třeba nějaký otisk, chomáček ztracené srsti, kapka krve, cokoliv, ale detailně se zaměřil i na oltář. Snažil se vypozorovat, jak zde bylo tělo položeno, kolik krve tu bylo, a tak dále. A pak se pokusil samozřejmě odhadnout, kde skončila hlava.
Tím to ale neskončilo - ať už Fírean na něco narazil či nikoliv, obešel si celý plácek a posléze i celý hřbitov, hlavně kolem zdí a brány, aby se podíval, jestli tu nenajde ještě něco - třeba místo, kudy se sem útočník dostal, zda přes zeď, nebo bránou. A zda nejsou rozhrabané hroby.

Mimo herně:
Smysly

Fírean hodil/a 2d6 a součet kostek je 8:
3, 5

[Silas]

Za tebou zavřeli bránu. Peter vstoupil s tebou, ale zůstával u brány, aby tě nerušil při vyšetřování. Opřel se o zeď a rozhlížel se kolem. Jinak tě nerušil.

Došel jsi k oltáři a už z dálky jsi viděl, kolik krve tady bylo. Vypadalo to, že tělo bylo položeno diagonálně přes oltář a krev stékala po oltáři na zem do kaluže a zdálo se, že tady byla velká část rytířových krevníh zásob. Menší loužička ležela kousek vedle, takže hlava nejspíše dopadla tam, nebo byla vržena... to záleželo na interpretaci. Krev byla zaschlá už dlouho, ale nikdo se ji nejspíše neobtěžoval omýt.
Oltář byl trochu dodrápán něčím co mělo tři, či čtyři drápy tam, kde mělo tělo odtržený krk. Když jsi ho obešel byly u základny oltáře na kameni rýhy od tří drápů.

Na zbytku hřbitova jsi toho moc nenašel. Stopy lidí, stopy psů, koček... nic moc, většina podloží, kde se lidé pohybovali byla dlážděná a na dlažbě se stopy moc nedrží. Stromy byly relativně v pořádku, nějaké škrábance od malých zvířat, ale nic co by stálo za řeč. Nebo tak jsi to původně odhadl. Na jednom byly stopy drápů, jakoby se odtud cokoli to udělalo odrazilo, ale nic víc.
Obešel jsi i krypty. Byly zamknuté a vchody neporušené. Fasády občas trochu omlácené, podrápané, ale zdálo se, že některé krypty už nikdo dlouho neopravoval. Tady nic, co by na první pohled souviselo s případem, většina škrábanců už byla dodřená zubem času.

[Fírean]

Strážný měl jediné štěstí, že se Fíreanovi nehodlal plést pod nohy, protože pak by se zaklínač asi začal vztekat - neměl rád, když ho někdo rušil při práci a už jen to vědomí, že stál Peter opodál, ho poněkud dráždilo. Ale holt mu nedůvěřovali a musel se s tím smířit; kromě toho se ukázalo, že se mu strážný možná ještě bude hodit.
Oltář byl... zajímavý, ale že by zaklínači prozradil o moc víc, to ne. Stopy po drápech se zřejmě shodovaly s těmi, které viděl na tělech obětí, krve tu bylo jako z vola... No ano, krev. Tím pádem čistě teoreticky mohl vyloučit, že by tohle udělal nějaký krvežíznivý upír. Ale pořád tu byla malá šance, že to nějaký z mnoha druhů upírů být mohl, jen byl zrovna přesycen krví a prostě ji nevypil. Stávaly se i záhadnější věci, ne?
To, co zjistil u oltáře, si Fírean uložil do paměti, načež se porozhlédl kolem, avšak zbytek hřbitova už nebyl zdaleka tak zajímavý a nic užitečného tu zaklínač nenašel, bohužel. Jen na jednom stromě byly stopy drápů, které očividně způsobilo něco většího, než kočka, možná právě hledaná příšerka. Takže to něco, co hledal, bylo obratné a umělo to lézt po stromech. A možná, že to na oběť zaútočilo právě ze stromu, nečekaně a zákeřně, ze zálohy.
„Zajímavé,“ zabručel si zaklínač pod vousy, a protože už tu neviděl nic, co by mu nějak pomohlo v pátrání, vydal se zpátky k čekajícímu strážnému. „Jsem tu hotov, myslím, že klidně můžete ten oltář očistit, než pach krve přitáhne další obludy,“ ušklíbl se.
„Co je blíže, sad, nebo hospoda?“ zeptal se, a podle toho, co se dozvěděl, zamířil na jedno ze zmíněných míst, aby se porozhlédl i tam - na to bližší. Ale ani cestou od hřbitova se nepřestával porozhlížet kolem sebe, co kdyby náhodou zahlédl nějakou stopu?

[Silas]

Peter na tebe koukal a kýval hlavou. "Zařídím to... a máte mapu ne?" Zamručel nevrle.
"Sad je nejdál. Hospoda je napůl cesty." Zabušil na bránu a ta se o vteřinu později otevřela. Když jste procházeli, Peter ještě poručil, aby to tam uklidili a dali jste se na cestu.
Chvíli jste šli ulicí, kterou jste sem přišli, ale nakonec jste to vzali přes most, pod kterým překvapivě tekla řeka. Vypadalo to, že jdete zpátky na náměstí jinou cestou, ale těsně před ním následovala odbočka vpravo. Dále jste ještě několikrát zahnuli až jste došli k hospodě, která byla rozhodně velká. Po cestě sis však ničeho zvláštního nevšiml.
Stáli jste ve vedlejší uličce, která se napojovala na hlavní, kde byl vchod.

Peter odsunul několik sudů, která schovávaly zakrvácenou stěnu. Ale nebylo tady ani zdaleka tolik krve, jak by mělo. "Tady jsme ho našli."
"Guntera napadli kousek od vchodu na hlavní, ale museli jsme to tam uklidit. Ostatně... byla tam jen jeho krev."


Mimo herně:
Mapa v prvním příspěvku.
Jako minule, hod na smysly.

[Fírean]

„Mapa, jistě,“ zamručel Fírean okamžitě a začal si prohledávat kapsy, protože na mapu už stihl dokonale zapomenout a nepamatoval si ani to, kam ji vlastně zastrčil. Nakonec ji ale našel, rozvinul a zamžoural na vyznačená místečka. Chvilku mu trvalo, než se na mapě zorientoval, ale nakonec si udělal celkem slušný přehled o tom, kde se jednotlivá místa napadení nacházejí, a kam by bylo nejlepší vyrazit nejprve, alespoň co se vzdálenosti týče.
K hospodě nebyla cesta dlouhá, takže tam po chvíli dorazili a zaklínači se naskytl pohled na zakrvácenou zeď, která byla doposud skryta za několika sudy. Jenže tady něco nehrálo - na rozdíl od hřbitova tu bylo krve podstatně méně, dokonce to Fíreanovi přišlo jako příliš malé množství na jednu mrtvolu. Že by přeci jen upír? „To je všechno? Nikde žádná další krev nebyla?“ zeptal se vědmák pro jistotu, ale pak už si strážného moc nevšímal a jal se prozkoumat místo.
Nejprve se pochopitelně zaměřil na tu stěnu a krev, ale pátral očima i po případných škrábancích, nebo jakýchkoliv dalších stopách. Prohlédl si sudy a cokoliv, co se v blízkosti stěny nacházelo, a nakonec se zaměřil i na zem - co kdyby na dláždění ulpěla nějaká stopa? Nebylo to sice moc pravděpodobné, ale kdo ví. A vzhledem k poznatku z hřbitova, že umí obluda možná lézt po stromech, se zadíval i na nejbližší část střechy, neboť existovala možnost, že monstrum zaútočilo nečekaně ze vzduchu.

Mimo herně:
Smysly 2

Fírean hodil/a 2d6 a součet kostek je 7:
2, 5