Fírean se ušklíbl a spolkl sarkastickou poznámku, která se mu drala na jazyk. Nemohl ale na lidi vrčet a štěkat, když se chtěl něco dozvědět, i když zrovna tenhle stařík nevypadal, že by s ním něčí sarkasmus zvládl nějak zamávat.
„Díky za informace,“ rozloučil se zaklínač už definitivně, a pak tedy vyrazil na hřbitov, doprovázen strážným.
„Vážně je nutné, abych vás měl pořád za zadkem?“ bručel cestou nespokojeně, ale strážného to určitě neodradilo. Fírean nicméně doufal, že s ním šel jen proto, aby zařídil otevření hřbitovní brány, a pak si třeba půjde po svých. Neměl rád, když mu při práci někdo koukal přes rameno, nerad se cítil sledován, a navíc by později mohl Peter dojít újmě.
Strážné u hřbitova si vědmák změřil pronikavým pohledem, načež kývnul hlavou na znamení díků, jakmile ho vpustili dovnitř a Peter mu podal další informace.
„Díky, porozhlédnu se tu,“ odvětil přes rameno, aniž by se k ostatním přítomným mužům ohlédl. Očima už totiž přejížděl prostor hřbitova.
Nejprve tedy zamířil k oltáři, kde bylo údajně nalezeno tělo. Už jen to, že bylo nalezeno na oltáři, bylo podivné. Fírean napínal všechny smysly, protože kdyby si tu povšiml nějaké stopy, určitě by mu to pomohlo - zkoumal tedy jak zem, zda tam není třeba nějaký otisk, chomáček ztracené srsti, kapka krve, cokoliv, ale detailně se zaměřil i na oltář. Snažil se vypozorovat, jak zde bylo tělo položeno, kolik krve tu bylo, a tak dále. A pak se pokusil samozřejmě odhadnout, kde skončila hlava.
Tím to ale neskončilo - ať už Fírean na něco narazil či nikoliv, obešel si celý plácek a posléze i celý hřbitov, hlavně kolem zdí a brány, aby se podíval, jestli tu nenajde ještě něco - třeba místo, kudy se sem útočník dostal, zda přes zeď, nebo bránou. A zda nejsou rozhrabané hroby.
Mimo herně:Smysly
Fírean hodil/a 2d6 a součet kostek je 8:
3, 5