„Jenom jsem tím lesem procházel,“ opáčil Eirlenn, když se jeho vlastní otázka obrátila proti němu.
„Nechtěl jsem nocovat v hvozdu nebo poblíž něj, to místo mi připadalo poněkud... zvláštní. Děsivé,“ přiznal a pokrčil rameny. A pak následovala ta nerozumná pitka, která je zřejmě dostala do velmi nehezké situace.
Když se totiž Eirlenn probudil, byl v pytli. Doslova.
Nejen, že mu bylo naprosto příšerně a cítil se, jako by ho podupalo stádo koní, ale ještě navíc se skutečně tísnil v nějakém pytli, aniž by měl byť jen mlhavé tušení, jak se do něj dostal. Nevěstilo to ovšem nic dobrého a kněz se okamžitě pokusil dostat z pytle ven. Při každém prudším pohybu ale potichu skuhral, neboť ho příšerně bolela hlava, a při každém pokusu o přemýšlení se mu chtělo zvracet, neboť se s ním rozhoupal celý svět.
Po nějaké chvíli se Lenn probojoval na světlo světa, avšak prakticky okamžitě toho zalitoval - temnota pytle byla jeho očím totiž daleko příjemnější. Světlo ho přímo udeřilo do očí a projelo mu až kamsi do mozku v podobě ochromující bodavé bolesti.
„U Lebedova vousu,“ zaskuhral potichu a promnul si čelo a spánky, ve kterých mu tepala bolest. V hlavě mu mimo jiné blikaly výstražné majáčky, že něco není v pořádku, že by se měl okamžitě vzchopit, tasit meč a bránit se, ale i kdyby chtěl, nebyl toho schopný.
Už jen to, aby se dostal z pytle ven, ho obralo o většinu zbývající energie.
„U všech ďasů, kde to jsme?“ zaprskal rozmrzele. „
A kdo jste vy?“ probodl vzápětí krajně podezíravým pohledem ženu, kterou logicky považoval za jejich únosce.
„Co po nás chcete?“ mrmlal, zatímco se pokoušel dostat z pytle ven a postavit se na nohy, což se mu nakonec snad povedlo, i když se mu svět několikrát ošklivě zahoupal pod nohama. Mladý kněz měl pocit, že se obsah jeho žaludku brzy také podívá na světlo světa.
Možná by bylo načase trochu se pomodlit - navzdory potencionálnímu nebezpečí tedy Eirlenn sepjal ruce a tichounce zamumlal krátkou modlitbičku, pokud jej ovšem neznámá žena nějak rázně nepřerušila:
Lebedo, buď nám nakloněn, veď nadále kroky nejen mé, ale i mých společníků, a dodej nám sílu potřebnou k tomu, abychom mohli čelit všem nebezpečenstvím, jež nás čekají na naší cestě. Bez modlitby by stejně Lenn nedokázal bystře a zdravě fungovat, takže bylo načase dát se trochu do kupy, hm?
Mimo herně:Modlitba za léčení
Eirlenn hodil/a 5d6 a součet kostek je 21:
6, 3, 4, 5, 3
Ochranná modlitba
Eirlenn hodil/a 5d6 a součet kostek je 18:
3, 6, 6, 1, 2
Výsledek:
Takže pokud nám to vypravěč nezatrhne, kocovina je fuč a k obranným hodům si počínaje touhle chvílí přičítáme +1.