QUEST: Ve jménu Říše - ND

[Victarion]

Postupně všichni vešli do místnosti. Levý a Pravý pohotově zavřeli dveře. Muž odložil kápi. Byl střední postavy, šlachovitý. U boku mu visel jen tesák. Podle jeho oblečení by nikdo nemohl hádat, že patří k Nilfgaardu. Všechno situované do tmavých barev. Nenápadný chlapík. Všichni byli vevnitř. Prohlédl si jejich tváře. Nezúčastněná, dvě zvědavé a znuděná. Tak to tedy ne. Takhle by to opravdu nešlo. Takhle to ve spolupráci s tajnou službou nefungovalo. Nijak ho nezajímalo, jestli to dělají rádi nebo ne, budou to dělat s perfektním nasazením. Budou pozorní a za chyby budou potrestáni. Začal s trpaslíkem. Nezúčastněný malý parchant. Možná bude překvapen. "Tohle, se našlo. Našlo se to na náměstí. Předpokládám, že bys jí asi nechtěl ztratit co ? Sarsa... Hmmm..." Hodil mu k nohám sekeru. Jeho agenti jí ukradli, nic jiného na toho muže neměli. Obyčejný chlapík. Ať aspoň ví, co dovedou. Pokračoval směrem k černovlasé elfce. Zvědavost byla nebezpečná v tomhle oboru, hned se jí to chystal dokázat. "Tak co komando ? Jak žije ? Ach, málem bych zapomněl... Omluv mou děravou hlavu. Ale pokud si matně vzpomínám, Redanie se zajatými Scoia´tael nejednala moc hezky. Dával bych si pozor, aby tě někdo neudal. Šance, že se to stane je ale mizivá. Pokud budeš spolupracovat Irviel aep Savinne." Nečekaje na odpověď, otočil se k malé půlelfici. "Šlechtičtí bastardi to mají spíše jednoduší v životě co ? Tedy pokud z nich nejsou Veverky. Slyšel jsem, že ze zrádců si dělají cvičné terče... Bolestivé" Konstatoval suše. Otočil se k zaklínači. "Silas." Řekl prostě. "Silas, nebo Silvanus Fola Virylin aep Stellan ? Co preferuješ ? Mimochodem, pozdravuji od guvernéra. Místní šlechtě se rozhodně nelíbilo vypálení vesnice. Shodou okolností, guvernér nic nenahlásil. Potulní lapkové. Ale... Co kdyby na povrch vyplavaly informace ?" Odmlčel se. Nic víc mu nechtěl říct. Výhrůžky byly jasné a trefné. Krutě trefné." Tohle a ještě víc o vás ví Služba. Vím kde spíš, s kým spíš(významně zabloudil pohledem k Irviel) co jíš i kde to jíš. Kdyby ctěný pan Rideaux chtěl, jste všichni po smrti během dne." Zase se odmlčel, očekával, že teď už nejsou zvědaví a znudění. Měl jejich plnou pozornost."Tak, a teď když jsme se hezky seznámili, povíme si něco o úkolu ne ?"

[Aerima Willtommen]

Že se vůbec divila, že něco takového přijde. Pořád měla ale trochu pozdvižené obočí, když se na něj koukala, jak o každém něco říká. Naštěstí nebyla dost hloupá na to, aby se pokusila o to natáhnout se pro své dýky. Tohle mělo v sobě dost peněz a tady se ukazovalo proč. Koukla se na ostatní, chvíli déle se podívala na děvče které právě k veverkám patřilo.
"Já se narodila pro říši a vzdala jsem pro ni vše," řekla smířeně a nenechala si smést svoji pýchu něčím takovým. "A udělala bych to znova" řekla to zcela vážně.Samozřejmě, že jí to bylo trochu líto, ale to do vystupování mladé perspenktivní a rovněž vcelku dobře informované dívky, vůbec nepatřilo. Působila akorát krapet více ostražitě. Nehodlala se nechat smést něčím takovýmhle. A nevadilo jí, že o ní něco tihle lidé ví. Akorát to stupňovalo nechuť k tomu se s nimi o něčem bavit.
Spolkla poznámku o tom, že kdyby chtěla ona, je mrtvý do týdne, protože by to udělala pomalu. Jen zůstávala pyšně shlížet na všechny, kteří tu byli. Samozřejmě nebyla dost hloupá na to, aby měla jazyk rychlejší, než mysl.
"Do toho," řekla pouze, nic jiného od ní neuslyší. Nechat je si myslet, že jí to bylo naprosto jedno byla ta nejlepší odplata, kterou mohla vymyslet, vše ostatní by je pouze potěšilo. Měla je přečtené.

[Silas]

Ten muž něco gdákal, což Silase moc nezajímalo, než řekl jeho jméno. Mile se na něj usmál, ale bylo to vše jen ne milé.
Silasovi cukal krk, když mluvil o něm. Byl opatrný na to, kdo ví, co je ve skutečnosit zač a nelíbilo se mu, že zrovna tyhle dvě to teď ví. A to vůbec.
"Oni mě chtěli zabít první..." Což byla pravda... Silas to možná trošku přehnal, ale stalo se. Nezabil je všechny, tu holku na čas adoptoval, než se jí zase zbavil a upíchl ji čarodějce. Silas absolutně nerozumněl tomu, co se tady děje. Měl chuť tomu idiotovi proříznout krk a ty dva taky sundat, ale to by asi nebylo dobré pro zaměstnavatele. A kdyby prasklo co udělal? Klidně, stejně neměl v plánu se na jih vracet... Kovir, nebo prostě pryč. Bylo mu to někde...

Když začal mlít o tom, kdo kde a ským spí, jen koukl po elfce. Až tak nás sledují... zajímavé.
"Myslel jsem že proto tady jsme. Něco udělat pro naši milovanou říši a poté zase dělat, že se jen tak poflakujeme kolem a kolem. Navíc jsem myslel že... aspoň já jsem sem přišel dobrovolně, takže vyhrožování mě spíš... nasere. Já pro vás pracuji, protože chci, ne protože musím, čehož byste si měli cenit? Nebo jsem měl přijít a jásat, jak jdu pracovat pro Nilfgaard? Navíc pokud někoho z nich zajmou, tak jste právě provalil moji identitu a tím ohrozil mě a moji rodinu... ne že by mi na nich záleželo. Nebo to bylo právě proto, abych je někde nenechal trčet a nevrátil se sám s tím, že byl úkol splněn?"

Byl to amatér. Amatér a idiot. Naposledy, kdy Silase hledali, museli poslat jedinou osobu, která věděla, jak ho najít a navíc byl omilostněn na všechny činy před... válkou překvapivě, takže ho něco takového, jako provalení informací nemuselo zajímat. Vattier byl možná zvíře, ale ani on nebyl všemocný. A všechno tohle vyhrožování? Idiocie, pokud chtěl získat Silasovu pozornost, tak získal maximálně jeho... pohrdání a pokud si o někom někdy myslel, že opravdu plave ve své práci, tak to bylo o tomhle muži. Takhle se podřízení zrovna nemotivují... spíše... jim znechutíte i tu práci, co dělají dobrovolně.
"Glòir aen Ker'zaer." Postavil se do pozoru, zvedl ruku a provolal, leč potichu Slávu Císaři. Přesně tak potichu, aby to jinde v lokále nebylo slyšet. Tomu idiotovi to bylo spíš na truc... ale Silas opravdu přál Nilfgaardu vyhrát válku... konečně by přestaly války a i sever by se civilizoval. Ostatně, proto pro Nilfgaard pracoval.

Mimo herně:
Tohle ti nedělám na truc, jsou to fakta, který byly zahraný a zmíněný ve hře. Příště se zeptej na vztah postava X zaměstnavatel. Co si o tom jinak myslím jsem shrnul za postavu. A žádnej retcon :D

[Irviel]

Když skupinka vstoupila dovnitř, čekala na ně typická předváděčka schopností a jejich dosahu. Irviel byla poměrně ostřílená, když došlo na to si zachovat neutrální výraz, když někdo mluvil o jejích osobních věcech a tajemstvích. Koneckonců tomu, jak její komando popravovali, musela přihlížet. Rozhodně se však nejednalo o nic, na co by vzpomínala ráda. V reakci jen upřeně hleděla na cizince, který se nezdráhal vykvákat věci z nepříliš hezké kapitoly její minulosti dalším třem lidem. A zatnula zuby i pěsti. "Když vy znáte moje minulost, víte proč tady jsem," řekla trochu úsečně.

Předváděčka však nekončila jen u ní. Druhá elfka - tedy spíše půlelfka a "šlechtický bastard" se však ukázala být zrádcem Scoia´tael. Co tady dělala? Proč dávali dokupy družinu, kde mohla zavládnou nepřátelské vztahy? Irviel si Aerimu nepřívětivě změřila pohledem - vypadalo totiž, že pán z rozvědky neplánuje rozvádět detaily ohledně oné zrady. A jestli si to holky později nějak neujasní, rozhodně si z ní neplánovala dělat kamarádku.

Poslední přišel na řadu Silas. Za těch pár vět, které něm byly vyřčeny se Irviel o zaklínači dozvěděla víc než za celou slavnost jara. Což ji trochu pobavilo. Pohleděla na Silase s mírným úsklebkem. Tady určitě vaří z vody, myslela si přitom. Nemohlo být přece tak těžké zaslechnout Silasovo "ahoj lásko" po tom, co se setkali dole v hostinci a vyvodit si z toho své závěry.

[Victarion]

Od všech slyšel odpovědi. U elfek a toho malého skřeta, který se pořád tvářil, že je mu všechno u prdele výhrůžky účel splnili. Se zaklínačem se šeredně spletl. Tenhle chlapík bude problém. Jistě, je ostřílený a s tajnou službou pracoval. Ale tohle od něj nečekal. Podcenil ho. Bude muset jednat rozvážněji. Opatrněji. Kdyby chtěl, zaklínač prostě umře. Trefí ho šíp. Otráví se. Spadne z koně. Cokoliv. Ale dostal jasný příkaz. Zaklínač musí přežít. Škoda...
"Samozřejmě. Glòir aen ker'zaer Emhyr." Zopakoval jeho větu. Zaklínač úkol splní. Jeho loajalita byla jediná věc, co ho držela při životě. Zatím... U elfek si kecy nijak nebral. Jejich loajalita byla za měšec. Klidně se podíval zaklínači do očí. "Já nevyhrožuji zaklínači. Říkám ti pravdu. Tvá loajalita je správná. A chvályhodná. Jen je potřeba jí občas... Osvěžit."
Odmlčel se a zase pokračoval. "Nikdo nikoho práskat nebude, to je doufám jasné. Důsledky tohoto jednání si vyvoďte sami. V případě, že vás zajmou, je tady řešení." Sáhl pod stůl a vytáhl prostou dřevěnou krabičku. Otevřel jí, uvnitř byly čtyři malinkaté oválky. Jako zrnko rýže. "Tohle každý dostanete. Schovejte si to pod jazyk nejlépe. Možná do kapsy. Vlastně je mi u prdele kam si to dáte. Jen si to vemte. Když vás chytí, polkněte to. Nikoho to nezabije. Je to hořký a hnusný. Uspí vás to. Nevím co v tom je, ale je to efektivní. Budete vypadat jak mrtvola. Někdo si pro vás přijde. Ven se dostanete vždycky." Postupně každému rozdal ampulky. Bylo načase sdělit jim pointu úkolu.

"Císařství má zájem o informace. Nemusí vás zajímat jaké. Víme jen, že pojedou čtyři kolony ve stejný den. Budou převážet zhruba ty samé věci. Zbraně a tak na frontu. Na to sere pes. Jedna z nich bude vézt jeden malý podělaný kus pergamenu. Chci po vás zjistit, jaká kolona to bude. Mají čtyři krycí jména. Tretogor, Rinde, Dragenborg a Foam. Kudy pojedou nevíme. Která z nich veze informace nevíme. To budete vědět vy. Kolonu bude chránit asi dvacet mužů. Což je hodně. To nepobijete. Máme pro Vás v záloze jedno z komand Scoia´tael. Pokud ho chcete na pomoc, prosím. Najít komando půjde Silas a Willtommen. Jak ho najdete je vaše věc, ale před branami Novigradu si vás odchytí zdroj. Můžete dát na jeho rady, nebo taky ne. Irviel má jiný úkol. Šatnářka. Do Lázní chodí správce. Prostě klíčník. Musíš najít ten správný klíč. Je na něm symbol Redanie a Oxenfurtu. Nesmíš ho ukrást, obtiskneš ho do téhle věci." Podal jí divný šedý kvádr. "Zdroj v lázních ti řekne, jak klíčník vypadá. Obvykle si klíče zamyká do speciální truhličky, ale ty ho zvládneš nějak přesvědčit. Až to zvládneš, přineseš to sem. Jo, Irviel vezmeš si s sebou Levýho a Pravýho, nelekni se, zabijou tvůj zdroj. Tady uděláme odlitek. Silas a Willtommen dovedou to komando do malé rozpadlé tvrze zvané Jestřábí Oko, a pak sem přijdou. Tady dostanete další instrukce. Dotazy ?"

[Aerima Willtommen]

Aerima si pouze vyslechla instrukce, krapet nesvá z přítomnosti zaklínače, kterého už kdesi viděla, byla si tím skoro jistá, ale nechtěla to tady řešit, určitě to nebylo nic relevantního. Instrukce jí byly známy, ona je hodlala poslechnout. Pohledem zavadila o zaklínače, čekala, jestli bude mít on nějaké námitky, pokud neměl, bezeslovně se vydala k bráně, kterou jim doporučil ten divný muž. Její smaragdový pláštík nechala doma. nehodlala si zničit vzpomínku na dětství v nějakém nepovedeném scénáři budoucnosti tohoto úkolu.
Komando, tušila, že se na ni bude tvářit opravdu nepěkně, byla ta co zradila, nevěděla kam až se drby šíří, mohlo to být klidně i hodně nepěkné setkání, ale nemohla říct, že by to nebyla připravena. Dostala instrukce, tahle práce se mohla vyřešit tiše a neslyšně, tak aby nikdo neměl ani potuchy. Taková práce byla čistá, takovou práci měla ráda.

[Silas]

Silas si vzal tu sebevražednou hračku... sotva věřil, že ho to uspí. Tohle bylo něco takového, aby je nezajali živé. Pochyboval, že by to šlo tak, jak muž říkal. Spíš budeme mrtvoly. Silas věřil v Nilfgaard, ale ne nutně Nilfgaarďanům, jejich tajné službě a vyšším činitelům.

Když popisoval jejich úkol, Silas jezdil pohledem po místnosti a přemýšlel. Dvacet? Teoreticky... Začal uvažovat, ale pak zmínil komando. S pár pracoval, když... zařizovali Foltesta s Demawendem. Ale počítal, že většina z nich už bude mrtvá... veverky moc dlouho nepřežívaly.
"K jako bráně máme jít... Kde je ta tvrz... a informace podle kterých zjistíme, která kolona to bude se dozvíme, až se sem vrátíme?" Zamumlal Silas a jak se mu dostalo odpovědí, varazil za elfkou.

Vypadá to, že se svět šlechtickými bastardy jen hemží... ale co mohl Silas čekat. Přemýšlel, jestli mu jako zrádkyně nebude spíš na obtíž, než k užitku. Ano, byla pěkná, rozhodně roztomilá, jak byla maličká a Silas by nejspíše v případě problémů zafungoval, jako ochránce. Ale raději se jí zbaví, než aby bojoval s celým komandem.
Když byli na půl cesty k bráně, naklonil se k ní. "Doufám, že tvá historie nebude problém." Zašeptal tak, aby to slyšela jen ona a byl si jistý, že bude vědět, o čem mluví. Doufal, že zaměstnavatelé věděli, proč ji posílají s ním.

[Irviel]

Irviel váhavě vzala ampulku a schovala si ji tak, jak jí bylo navrhnuto. Život Irviel byl sice plný intrik, ale tyhle intriky zrovna nemusela. Ikdyž asi cokoliv lepší, než viset, že...

Když přišlo na vysvětlování samotného úkolu, Irviel byla rozpolcená. Na jednu stránku byla ráda, že nemusí být ve stejné "skupině" jako půleflka, na druhou stranu to bylo snad naschvál, je jí nebylo umožněno jít jednat s komandem. Její úkol však zněl logicky. Doufala, jen, že se to nějakým strašně hrozným způsobem neposere a ona tak nepříjde o práci. Teda, ne že by se v ní nějak vyžívala, ale je to její jediné momentální zázemí.
"Rozumím," řekla prostě. Zatím netušila, jak se bude pokoušet přesvědčit klíčníka. Ale určitě něco vymyslí.

Když poslouchala zadání, dávala si pozor, aby si zapamatovala jméno půlelfky - Willtommen. Proč ji oslovovali příjmením a ne jménem? To bylo Irviel záhadou - každopádně nehodlala celou věc jen tak nechat ležet. Později se musí nějak setkat. Zjistit, co je zač. Snad byla alespoň schopná vykonat úkol. O Silasovi nepochybovala.

[Victarion]

Chlapík dokončil svou přednášku a podíval se na oběti nilfgaardských intrik. Jako vždy musel situaci zkomplikovat zaklínač. "Prostě dojdi k příhodné bráně, která ti připadá vhodná... Řekl jsem, že si vás odchytí u brány, ne že bude čekat u konkrétní brány a mávat na tebe s transparentem typu "HALÓ, ŠPEHOVÉ KE MNĚ PROSÍM". Já bych ti doporučil Jižní nebo Tretogotskou, ale pro mě za mě si jdi třeba k bráně Hierarchy. Kde je ta tvrz snad bude vědět to komando, ale dám ti nápovědu, jde o Redanii." Pronesl kousavým tónem. O instrukcích se ani nezmiňoval, zaklínač snad nebyl tak blbý jak vypadal.

Silas a Aeri
Došli jste až k bráně(na jméně nezáleží, ta, kterou jste si vybrali) jsou zde stráže, ale podle jejich výrazu je vidět, jak moc se o práci starají a nakolik je zajímá. Přišel k vám chlapík a strčil do Silase. Ani se neohlédl a pokračoval dál. Zaplul do polorozpadlého domku poblíž Jižní brány. Nikdo jiný se k Vám nehlásí.

Irviel
"Všiml jsem si, že ti Willtommen není po chuti... Nezajímá mě to. Ale varuji, dokud nic neřeknu, nespadne jí ani vlásek." Chalpík houkl a přivolal Levého a Pravého. "To jsou tvoji pomocníci. Tvůj zdroj bude čekat v blízkosti lázní, o tělo se starat nemusíš. Myslím, že pokud nic jiného nechceš, není důvod zde otálet." Podal jí kvádr divné hmoty, rozhovor považoval za ukončený.

[Aerima Willtommen]

Aerima se vydala se Silasem k bráně. Když nadhodil její historii jen pozvedla obočí "Moje historie? Fakt, že moje matka byla dost hloupá na to, aby to zkusila s elfem a pak mě odhodila k němu... je mi to jedno, jestli toužíš vědět o mé historii - ne, rozhodně nám nepomůže to, že jsem zradila své komando a připojila se k císařské armádě, ale raději se pojďme starat o úkol," řeklo děvče, které tušilo, že by její společník měl vědět o všem a neměl čekat žádná překvapení. To by se jim mohlo velice dobře vymstít, takže raději promluvila, než aby jí pak někdo pro zábavu lámal prsty. jedině a šlo společně se zaklínačem k bráně, kde do nich vrazil jakýsi chlapík. Nic divného od stráží, žádný kontakt od jinud, musel to být ten chlápek, který se vydal k domům. Koukla s pozvednutým obočím na Silase, jestli si on myslí také, že by měli jít za tím zvědem a pokud ano, nejspíše se vydali za ním. Také že jim nic jiného nezbývalo, že ano.