Orithun vypadal dosti překvapeně, když Iglo zareagoval, že si má jí stěžovat vedení. Prostě ho zarazilo, že by vůbec taková odpověď přišla, protože byl přesvědčený, že Doran štve všechny, i hobity.
"He? Tož, to mi nehovor že si tu ani nemožem postěžovat nahlas!" zabručel.
"Robime tu cele dny a furt to samé, samý šutr sem, šutr tam. A do toho Doran," pokračoval. Jenže to už se Doran vracel. A začal sekat dobrotu, takže Orithunovi pěkně zavřel zobák.
Nicméně ještě předtím, když Grodil k Doranovi promlouval, Khabal si mohl všimnout, že Grodil poměrně znejistěl, když povytáhnul sekeru. Přesto nic neřekl, očividně rád, že se dobral alespoň
nějaké dohody. Podle všeho spolknul tu historku s válčením i s navijákem.
Iglo, který po obědě začal mluvit k Rarkurovi, se dočkal zaraženého zírání ze strany gnóma. Asi nečekal, že s ním vůbec někdo naváže nějakou interakci. Kruhy pod jeho očima už byly pořádně fialové, a přesto Rarkur nikdy nepolevil.
"Těší mě Iglo, já jsem Rarkur Ottovordemcarbonberg," představil se jménem, které si Iglo pravděpodobně nikdy nezapamatuje.
"Známe se s Grodilem z Mahakamu, já tam mám svoji speleologickou a geologickou dílnu, ve které dělám odjakživa, protože mi ji předal otec, mému otci děd, mému dědovi praděd a tak dále a tak dále," gestikuloval rukou. Jeho řeč i pohyby byly poměrně komické. Mluvil a hýbal se totiž strašně rychle, a ani jednou se nezasekl. Jako kdyby mu během chvíle, kdy se zaraženě koukal naběhla všechna data do hlavy a on je pak vychrlil najednou. To stejné udělal i s druhou informací, co tady vlastně dělá:
"Rekognoskace podzemních prostor, kavernikolní průchodnost, metrika emergentních lokalit, tak normálně," odpověděl stručně, pak se znovu zarazil, když si musel připomenout, že kontakt s jinými bytostmi by neměl být jednostranný.
"A co že děláš ty?" zeptal se nakonec, ale samozřejmě tím nemyslel, co Iglo dělá tady - přeci pracovali víceméně spolu. Spíš se ptal, co Iglo dělá mimo tuhle práci.
Když se však vrátíme k ránám, které se ozývaly v jeskyni - náhlé znepokojení šlo znát na všech přítomných. Zvláště u Rarkuka bylo poněkud překvapivé, vzhledem k tomu, že věděl asi nejvíc o tom kam směřují a zda je to bezpečné. Jenže tohle se nezdálo být jako geologický problém. Guithais, kterého napadlo, že by mohlo jít o golema, byl se svým odhadem vlastně docela blízko, ale stále cekem dost minul. Iglo, jehož znalosti sice nejvíce souvisely s pěstováním různých plodin, měl stále k dispozici selský rozum, který mu poradil, že rány s takovými otřesy musel způsobovat nějaký tvor velkých rozměrů. Nicméně Khabal, který byl z nich nejvíce zkušený z hornictví brzy přišel na to, o co skutečně šlo, a bylo jen na něm, zda se podělí s ostatními dřív, než to všichni odhalí.
"Že by se tam zhroutila stěna? Nemožné!" spekuloval Rarkur a kontroloval svoje měření a záznamy. Orithun nad tím mávl rukou:
"Třebas už tam někdo kutá a my sme tu pozdě!" odplivl si. Raggoth nesouhlasil.
"Ne, to bude čosi iného. Ďajaká potvora," zahučel. Rána se ozvala znovu, a hned za ní jakési hrdelní mumlání, kterému nešlo přes stěnu jeskyně rozumět. Rarkur se zamyslel, s něčím takovým očividně nepočítal. A tak doběhl pro Grodila a všichni se sešli na jednom místě, aby se poradili, jestli jim stojí za to tudy pokračovat. Kutat oklikou by totiž mohlo znamenat velké zdržení.
"Tá čo si o tom všeci myslíte?" zeptal se Grodil se zachmuřeným obočím.
Mimo herně:Khabal (s nejvyšším hodem) dostal pm s informací, co za tvora je za stěnou.
Během příštích 14 dní možná budu trochu pomalejší s odpovídáním, nicméně budu ráda, když se všichni pokusíme držet tempo jak nejlépe to půjde. Vypravěčuju také Imbaelk v Broňovicích, kde jste samozřejmě všichni vítáni 